(14.50 hodin)
(pokračuje Bohdalová)
Podstatné je, že Ministerstvo školství bude udělovat prostě jakoby akreditaci, v uvozovkách řečeno, těm školám, kde se tyto kursy mohou provádět. To znamená, že to nebude žádná skupina lidí, která si řekne "teď vytvořím jazykovou školu a naberu studenty", ale jde o to, že to skutečně budou akreditované jazykové školy, které schválí Ministerstvo školství.
Tolik úvod a pak bych se eventuálně přihlásila do obecné rozpravy.
Bylo řečeno, že tisk 875/1 je stanovisko vlády, a vláda bohužel má k tomuto návrhu zákona stanovisko negativní. Když jsem si podrobně přečetla zdůvodnění vlády, tak si myslím, že se dá říci, že lehce pokulhává, protože já v celé novele vidím, že 12 tisícům studentů, to je zhruba počet dětí, které studují, 12 tisíc studentů, a zhruba jejich náklad na zdravotní a sociální pojištění na jednoho studenta je 10 tisíc za rok.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik tedy úvodní slovo paní poslankyně Vlasty Bohdalové. Nyní bych požádal zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Bernáška, aby se jako zpravodaj ujal slova.
Poslanec Miroslav Bernášek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, velkým problémem je v současné době pro uchazeče o zaměstnání - absolventy středních škol jazyková znalost na komunikační úrovni. Většina personalistů uvádí, že jako největší problém českého vzdělávacího systému vidí neschopnost naučit žáky užívat cizí jazyky tak, aby se dorozuměli se zahraničními partnery jak ústně, tak písemně.
Tato novela přes nesystémové řešení uvedeného problému zajistí pro další období takový druh studia, který pomůže řešit současné nedostatky v jazykové výuce na některých středních a základních školách. Tím bychom se ovšem neměli spokojit. V dlouhodobém pohledu na tuto problematiku by měly následovat takové kroky, aby úroveň výuky jazyků na základních a středních školách dosahovala dostatečné úrovně bez nutnosti dalšího pomaturitního studia jazyků pro standardní komunikační znalost cizích jazyků.
Tato novela i přes určité nesrovnalosti je hodna schválení ještě z jednoho úhlu pohledu. V současné době totiž existuje obrovský rozdíl v jazykových znalostech absolventů různých základních a středních škol. Tato novela umožní studentům tento rozdíl, který je vnímán především při nástupu na vysoké školy, zmenšit a srovnat znalosti.
Minimální je také ekonomická náročnost pomaturitního studia pro stát. Stát totiž v tomto případě přispívá pouze na zdravotní a sociální pojištění studentů, a nikoliv na dotace jednotlivým školám tak, jak je tomu v případě dotace na žáka středních, vyšších odborných a vysokých škol. Naopak, zrušením pomaturitního studia jazyků by se rapidně snížila možnost uplatnění vysokoškolsky vzdělaných lektorů, kteří v systému pomaturitního studia v současné době učí. Jen v tomto roce je to více než tisíc učitelů. V porovnání se státními i soukromými středními školami mají přitom školy organizující pomaturitní studium nejkvalifikovanější sbor vyučujících. Na rozdíl od středních a základních škol totiž musí vyučující v pomaturitním studiu být absolventem jazykového studia na vysoké škole.
Zrušení pomaturitního studia by ovlivnilo jazykovou výuku i pro veřejnost. Vzhledem k tomu, že zrušením pomaturitního studia na jazykové škole se tyto jazykové školy hůře uživí a bez pomaturitního studia se budou kursy pro veřejnost podstatně zdražovat, sníží se tím možnost občanů zlepšit si své znalosti jazyků a zvýšit si svou kvalifikaci.
Dámy a pánové, i přes určitou nekoncepčnost a nesrovnalosti budu doporučovat propustit tento návrh do druhého čtení a zároveň jej přikázat k projednání výboru pro sociální politiku a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Navrátilová. Poté pan poslanec Ohlídal. Paní poslankyně Navrátilová jako první. Prosím.
Poslankyně Dagmar Navrátilová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, novela reaguje v podstatě na zrušení vyhlášky, pod kterou se podepsal ministr Dobeš, která v podstatě studentům denního pomaturitního studia zajišťovala zachování statusu studenta.
Profil studentů pomaturitního denního studia svědčí o tom, že získání jazykové kompetence výrazně pomůže jejich uplatnění na trhu práce. Pomaturitní studium dnes vyhledávají většinou absolventi středních škol a středních škol s maturitou, u kterých bývá perspektiva na trhu práce horší. Nedobré jazykové kompetence absolventů středních škol přitom mohou jazykové školy potvrdit i z vlastních zkušeností. V loňském roce bylo cca 60 % studentů pomaturitního denního studia při vstupních testech na úrovni A0 až A2, tedy úplní začátečníci až mírně pokročilí, a to často až po deseti letech studia na základní škole a střední škole, a tudíž při využití nemalých veřejných prostředků, které se vynakládají na výuku jazyků. Studenti na této úrovni nejsou přitom schopni často komunikovat jinak než lámaně, a to jen o zcela základních pracovních a životních situacích.
Nedostatečné jazykové kompetence jsou přitom dle názoru zaměstnavatelů klíčovým faktorem nízké konkurenceschopnosti českých absolventů na trhu práce. Přes 50 % loňských absolventů pomaturitního denního studia složilo na konci školního roku některou ze standardizovaných mezinárodních jazykových zkoušek. Míra úspěšnosti u zkoušek byla 88 %. Nejnižší z těchto zkoušek je přitom na úrovni B1, tedy středně pokročilí, což znamená, že student je schopen komunikovat na určité úrovni o většině běžných životních a pracovních situací. Toto však po pouhém roce intenzivního studia. Jazykové školy jsou tedy schopny toto jisté selhání veřejného vzdělávacího systému kompenzovat.
Je otázkou, do jaké míry by byla krátkodobá úspora státu z toho, že nebude podporovat relativně nízkou částkou absolventy statusem studenta, eliminována dlouhodobými problémy nezaměstnaných a bez cizího jazyka nezaměstnatelných absolventů. Tyto faktory přece mají na státní rozpočet také nemalý negativní dopad. Státní podpora studentů jazykových škol, kteří se rozhodnou do své budoucnosti sami investovat, je velmi malá. Uplatňuje se pouze na jeden rok a vztahuje se pouze na čerstvé maturanty. Tato nepřímá podpora je jen zlomkem prostředků vynakládaných na výuku jazyků na základních a středních školách.
Připouštím, že nejde příliš o systémové opatření. Dokud ovšem bude v naší republice dle statistik každý pátý učitel cizího jazyka nekvalifikovaný, jazyková úroveň našich žáků se bude zvyšovat jen stěží. Pokud by absolventům středních škol nebylo umožněno během pomaturitního studia požívat výhod statusu studenta, dokážu si představit, že se přihlásí na jakoukoliv vysokou školu, jen aby těchto výhod mohli požívat, ročník buď nedokončí, nebo jej dokončí s neúspěchem a potom se přihlásí na svoji vysněnou vysokou školu, na kterou se možná na druhý pokus dostanou. Ptám se, zdali chceme dosáhnout právě takového stavu.
To jsou důvody, proč jsem připojila svůj podpis pod návrh tohoto zákona, a žádám vás, kolegyně a kolegové, o jeho propuštění do druhého čtení. Hovoříme-li o nutnosti zlepšovat jazykové schopnosti našich studentů, hovoříme-li o tom, že naši žáci pokulhávají v žebříčcích srovnávání jazykových schopností v rámci států OECD, potom tvrdím, že tato novela může k cíli zlepšit jazykové schopnosti našich žáků a studentů rozhodně přispět.
Děkuji za pozornost. ***