(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní bych požádal pana poslance Petra Hulinského, který je další přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Hulinský: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, rád bych vyjádřil několik poznámek k návrhu na vyslání našich vojáků do Mali.
Francouzský zásah v Mali považuju za pochopitelný. Bylo nutné eliminovat možnou hrozbu ovládnutí této země radikálními islamisty, což by mělo další destabilizující vliv na celý region, který by se mohl stát ve své podstatě základnou pro radikální islamisty a teroristické aktivity jako takové. Osobně si myslím, že takový scénář je pro bezpečnostní hrozbu Evropy naprosto viditelný. Mali můžeme vnímat jako projev určité globální hrozby terorismu, proti kterému bude nutné reagovat nejen vojensky, ale také politicky a také ekonomicky. V potaz je nutné brát, že nestabilita je patrná v celém regionu, především v Alžírsku a v Libyi.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, o tom, že v zemi je silná korupce, se píše řadu dní. Ta podlomila legitimitu formální demokratické vlády, což vedlo k tomu, že byla v březnu minulého roku svržena vojenským pučem. V nastalém politickém chaosu pak bylo pro islamisty snadné ovládnout severní Mali a pokusit se i o ovládnutí celého státu. Dnes je realita taková, že vládnoucí politické síly v zemi jsou vnitřně rozloženy a lze pochybovat o jejich schopnosti vládnout, resp. realizovat potřebné politické a ekonomické reformy. Vojenská mise Evropské unie realizovaná ve zhrouceném v uvozovkách státu tudíž nebude vůbec jednoduchá. Mimo jiné i proto, že nemusí mít funkčního, též legitimního politického, potažmo vojenského partnera.
Závěrem bych chtěl říct, že si uvědomuju závažnost situace v tomto regionu a potřebu evropské reakce. Je přirozené, abychom se jako členský stát Evropské unie na této reakci podíleli. Bude-li i z vojenského hlediska efektivní, pomůže to zvýšení váhy společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Proto toto podpořím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Požádám pana poslance Antonína Seďu. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, souhlasím s vládou, že bezpečnost naší země je úzce spjata s globální bezpečnostní situací a že eskalace bezpečnostních hrozeb v oblasti Sahelu může znamenat přímé ohrožení bezpečnosti Evropské unie. Na druhou stranu musím zdůraznit, že Mali ani subsaharská Afrika nepatří podle bezpečnostní strategie České republiky mezi prioritní země z bezpečnostního hlediska. Tam patří kromě euroatlantického prostoru země východní Evropy a západního Balkánu. Z tohoto pohledu by vláda měla jasně říci, jaké má v Mali zájmy, protože ani v Koncepci zahraniční politiky České republiky či Koncepci rozvojové spolupráce na období do roku 2017 není tato země ani mezi programovými zeměmi ani mezi zeměmi projektovými.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, v důvodové zprávě ke sněmovnímu tisku je obsažně vysvětlena bezpečnostní situace od ledna 2012 do dnešních dnů. Nicméně poněkud opomenula několik informací, které s předkládanou bezpečnostní situací souvisí. Vzpomínám si, že před lety při návštěvě Mali výborem pro obranu, kdy tato země byla výspou africké demokracie, bylo již tehdy vrcholnými představiteli země konstatováno, že ozbrojené a bezpečnostní síly nemají severní část země pod kontrolou. V části Sahelu se již tehdy pohybovaly teroristické a kriminální skupiny, které kontrolovaly transport zbraní, osob a distribuci drog přes africký kontinent. O tom mimo jiné již tehdy informovaly a varovaly západní rozvědky. Po zásahu západních zemí v Libyi se jednotky islamistů přesunuly za hranice do sousedních zemí, kde posílily jednotky Al-Káidy v islámském Maghrebu. Taktéž zbraně, které Západ dodal libyjským povstalcům, skončily nakonec v rukou militantních islamistů. Malá část Národního hnutí pro osvobození Azavadu kontrolující rozsáhlá území Tuaregů, konkrétně skupina Ansar Dine, se zapojila na militantní islamisty. Ti násilně obsadili severní část Mali a začali zavádět právo šaría v zemi. A jak přiznal ministr zahraničí Velké Británie, obrat k horšímu nastal zejména po intervenci do Libye. 21. března 2012 byl v Mali proveden podivný státní puč, kdy záhadná skupina Národního výboru pro obnovu demokracie a obnovu státu svrhla prezidenta a vyhlásila záměr obnovit svrchovanost v Mali na severu země. Tento puč zastavil prezidentské volby, které se měly konat za pět týdnů. Právě tento polovojenský puč rozjitřil etnické spory, destabilizoval situaci v zemi, přispěl ke kolapsu státní moci a umožnil postup islamistických skupin na jih země.
Další události znáte, s tím, že francouzská intervence v Mali, nyní pod názvem operace Serval, byla dlouho připravovaná, zejména s ohledem na politické a ekonomické zájmy Francie. Proto se podivuji nad tím, že operace Serval se opírá o Rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2085, která byla přijata ke konci minulého roku a která umožňuje rozmístění jednotek afrických států v operaci AFISMA. Přitom mise EU v Mali, které se mají zúčastnit čeští vojáci, vychází z Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2071.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, důvodová zpráva hovoří o cestovní mapě přijaté koncem ledna tohoto roku, která se stala základním předpokladem pro nasazení mise AFISMA. Francouzské jednotky mají podporovat ozbrojené síly Mali proti teroristickým skupinám pouze do doby rozmístění jednotek ECOWAS. Tento termín jsem ve zprávě nenalezl, a proto se chci zeptat vlády, kdy se plánuje rozmístění těchto jednotek. Zároveň cestovní mapa pro tranzici uvádí termín "uspořádání voleb v červenci tohoto roku".
Situace v Mali mi připomíná situaci v Afghánistánu a pevně doufám, že mise EU neudělá stejné chyby, které se staly v misi ISAF. Zejména zdůrazňuji nutnost provázanosti cestovní mapy s cíli vojenské mise. Podle koordinátora Evropské unie pro boj s terorismem síly Evropské unie zůstanou v Mali nadlouho, protože samotné válečné vítězství neodstraní hrozby vůči Evropě. Je nutno podpořit civilní vládu a vládu zákona v této zemi tak, jako bude nutno posílit policejní síly či založení speciálních soudních orgánů proti terorismu a kriminalitě. Podle britského premiéra Davida Camerona potrvá léta, ne-li celá desetiletí, než se extremisty z pouštní oblasti Sahelu podaří vytlačit.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, současná situace v Mali, jak jsem již zmínil, je velmi podobná situaci v Afghánistánu, ovšem s tím rozdílem, že vůdčí silou nejsou a nebudou Spojené státy americké, ale země Evropské unie. Z tohoto pohledu se vkrádá otázka, zda plánovanou účast naší armády v počtu do 50 osob v průběhu 15 měsíců nebude nutno navýšit, a to v situaci stále probíhající mise ISAF. Nejde jen o odhadované náklady ve výši 270 mil. korun, ale i o další nutné náklady na rekonstrukci země a humanitární pomoc. Z pohledu naší armády, která několik let trpí chronickým nedostatkem na nutnou údržbu a opravu techniky, či z pohledu snížení počtu vojáků pro zabezpečení obrany naší země se mi tato mise nejeví efektivní a nezbytná.
Základní otázkou ovšem je, zda v současné době vůbec existují ozbrojené síly v Mali kontrolované vládou a kdo vlastně kontroluje destabilizovanou a vládou nekontrolovanou zemi.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslední boje vyvolaly novou vlnu vysidlování obyvatel, což vede ke zhoršení humanitární situace v zemi. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí Organizace spojených národů uvádí, že jenom letos budou více než 4 mil. obyvatel v Mali potřebovat humanitární pomoc. Zároveň se upozorňuje na nedostatek finančních prostředků potřebných pro ni. Jsem přesvědčen, že by bylo záhodno vysvětlit, jaké kroky učiní česká vláda pro zapojení naší země do této humanitární pomoci, protože předpokládám, že s vysláním českých vojáků do Mali se mění i zahraničněpolitické a bezpečnostní priority České republiky.
Děkuji za pozornost. ***