(16.30 hodin)
(pokračuje Polčák)
Za druhé k argumentům, které zde uváděl pan senátor Vystrčil. Já je v souladu s tím, co řekl pan kolega John, považuji rovněž za zástupné. To, co zde řekl kolega John, je v zásadě pravda a nemyslím si, že nad tím, jaká je role Nejvyššího kontrolního úřadu, jaká je funkce jeho kontroly, lze vést příliš dlouhé disputace, že se jedná o kontroly téhož. Ten argument nikdy nikdo nepřebije z pohledu mezinárodního srovnání. Když se podíváte na okolní státy, tak my jsme jediný ostrůvek, kde našemu nejvyššímu kontrolnímu orgánu není možno vstupovat do pozic kontroly nakládání se samosprávnými příjmy měst a obcí. Myslím si, že to je špatně, a myslím si, že bychom se k tomu skutečně měli vrátit.
Pokud jde o rozpočtové obavy, a to je moje poslední poznámka, o rozpočtové obavy, zdali tedy Nejvyšší kontrolní úřad bude schopen tuto funkci vykonávat, myslím si, že rozpočet je věcí Poslanecké sněmovny a že Senát v této věci nemá žádnou ústavní roli. A za druhé je to věcí organizace práce Nejvyššího kontrolního úřadu, který je nezávislou institucí. To znamená představa, že by zde bylo jakékoli riziko ovlivňování činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu nebo prostor pro případně nějaké korupční jednání, já jsem to slovo tady zaslechl, tak to si myslím, že lze samozřejmě vyloučit.
Nemyslím si, že pan senátor Vystrčil to myslel tak, že by docházelo prostřednictvím kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu k nějakému korupčnímu jednání. Na druhou stranu ovšem je třeba říci, že Nejvyšší kontrolní úřad nemá jinou pravomoc než zveřejnit výsledek svého jednání, případně svého závěru a případně podat trestní oznámení. Žádnou jinou pravomoc, která by byla i ve vztahu k agendě ukládacích pokut, nemá. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je ještě pan poslanec John. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek John: Dovolte mi zareagovat na oba předřečníky. Velmi děkuji panu senátorovi, že říkal, že ten zákon byl stažen také tím, že nebylo možné kontrolovat ČEZ. Já si to myslím také, a proto v tom podání nového zákona, který jsme dali, je samozřejmě i kontrola ČEZu. Proto doufám, že senátoři to podpoří. A že jsem nehlasoval, tak právě proto, že TOP 09 a ODS invalidizovaly a zničily ten zákon tím, že znemožnily kontrolovat ČEZ, tento stát ve státě. O to jsme se tady hádali tři čtvrtě roku. Samozřejmě je třeba kontrolovat i ČEZ a pak bude ten zákon takový, aby pro něj všichni mohli hlasovat. A doufám, že to udělá i ODS a TOP 09. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím - nikoliv obecnou, ale rozpravu.
Kolegyně a kolegové, máme před sebou zákon, který z důvodu předchozího nepřijetí změny Ústavy de facto nemůže začít platit. Nicméně podle stanoviska sněmovní legislativy je potřeba provést i formální hlasování, kterým tento zákon zamítneme. Proto přivolávám své kolegy. (Do sálu přicházejí poslanci.)
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, přednesu jeho návrh: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 352/5.
Zahajuji hlasování (pořadové číslo 296). Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení?
Omlouvám se, prohlašuji hlasování za zmatečné, protože jsme neměli nastaveno kvorum na 101. Prosím o nastavení kvora a budeme toto hlasování opakovat.
Hlasujeme o návrhu usnesení, tak jak jsem jej přečetl.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 297. Přihlášeno 175, pro 5, proti 81. Konstatuji, že návrh zákona nebyl přijat.
Budeme pokračovat projednáváním bodu s pořadovým číslem
3.
Návrh zákona o změně právní formy občanského sdružení na obecně
prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně
prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 605/3/ - vrácený Senátem
Tento návrh vrátil Senát s pozměňovacími návrhy a jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 605/4.
Senátoři se z projednávání tohoto zákona omluvili, takže prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila paní kolegyně Lenka Kohoutová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, cílem předloženého návrhu, který je označen jako sněmovní tisk 605, je umožnit občanským sdružením, která o to hlasy všech svých členů požádají, aby se mohla transformovat z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost. Tato transformace je tedy plně dobrovolná. Transformovaná obecně prospěšná společnost bude mít stále stejné IČ. Bude tedy považována za nástupnickou organizaci, přičemž se automaticky řídí zákonem o obecně prospěšných společnostech, který klade vyšší nároky na transparentnost než zákon o občanských sdruženích, což by mělo být jedním z jasných pozitiv pro státní správu vzhledem k financování, ale i pro samotné tyto společnosti.
Transformované organizace budou mít stále svoji historii. Nebude na ně nahlíženo jako na nové organizace, což je zásadní fakt vzhledem k tomu, že při dotačním řízení je přihlíženo právě k historii dané společnosti. Proto vůbec transformační zákon jsme předložili.
Chtěla bych připomenout, proč jsme spolu s kolegy tento zákon podali. Změna zákona je důležitá především pro poskytovatele sociálních služeb či vzdělávacích organizací. Podobné organizace dlouhodobě poskytují služby nejenom svým členům, ale i široké veřejnosti. Tím však odporují spolkové činnosti a takové organizace by s účinností nového občanského zákoníku prostě zanikly. Musely by vznikat organizace nové, jež by nemohly přejmout historii původního občanského sdružení. a tím by přišly problémy s financováním sociálních služeb, jako jsou například asistenční služby, které známe z pomoci lidem se zdravotním postižením.
V Senátu neprošel tento návrh pouze o dva hlasy. Považuji to za velkou chybu. Na senátní půdě byl projednáván dvěma výbory - výborem pro územní rozvoj a veřejnou správu, ten zákon doporučil přijmout bez pozměňovacích návrhů, druhým byl výbor ústavněprávní, který navrhl zákon přijmout s pozměňovacím návrhem.
Senátní pozměňovací návrh z dílny ústavněprávního výboru se zdá být pouze drobnou úpravou. Hovoří se v něm o tom, že s transformací občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost stačí souhlas 50 %, což zmírňuje požadavek z původního návrhu, který hovoří o nutnosti stoprocentního souhlasu členské základny. Toto zdánlivé zmírnění Senátu přinese řadu soudních řízení vyvolaných ze strany členů sdružení, kteří nebudou mezi těmi procenty, která schvalovala. Je to možnost toho, že to bude zavdávat příčinu soudních sporů. To se ukázalo i v diskusi při schvalování v Senátu, kdy jeden ze senátorů a zároveň člen občanského sdružení se ohradil proti možné situaci, že by ve změně rozhodovali členové bez něho. ***