(12.00 hodin)
Poslanec Petr Zgarba: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, zpravodaj mě jemně popíchl k reakci a k vyslovení názoru. Jak správně řekl, tak před časem se vládní koalice, nechci říkat v podobném složení, podílela na rozdělení těchto dvou organizací. V té době jsme zastávali stanovisko, že to není rozumné. Chápu dneska, že je čas šetřit a hledat úspory v podstatě napříč kapitolami, nejenom na Ministerstvu zemědělství, takže slučování těchto dvou organizací má smysl. Proti tomu nelze nic namítat. Ale chtěl bych tady připomenout, pokud dojde ke sloučení tak, že se zachovají odborné činnosti obou organizací, stejně jak rostlinolékařské správy, tak Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu, nejenom pro občany, ochranu potravin a jiné náležitosti, ale taktéž jako služba pro zemědělce a odbornou část, kde využívají zemědělští podnikatelé výstupy z těchto organizací ke své činnosti, tak nemám proti tomu nic. A předpokládám, že projde-li tento zákon, slučování bude probíhat tak, aby nedošlo opravdu k omezování a krácení činnosti v odborných složkách, tak aby se poškodila činnost kterékoliv z této organizace. Bude-li se sloučením šetřit na ekonomických a úřednických činnostech, nic proti tomu.
Toť vše k předkládané normě. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo, obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru zemědělskému. Zeptám se ještě pana zpravodaje: Zemědělský výbor jste také vy navrhoval? (Ano.) Takže v tom je shoda. Ptám se, jestli má ještě někdo jiný návrh na přikázání. Nemá.
Zahajuji hlasování číslo 53. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán zemědělskému výboru. Proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 53. Přítomno 176, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat. Návrh jsme tedy přikázali výboru zemědělskému.
Tím končím prvé čtení tohoto zákona. Končím projednávání bodu 25, sněmovního tisku 944 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo
30.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Miroslavy Strnadlové, Antonína Sedi
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 911/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 911/1.
Nyní prosím, aby tento návrh uvedl pan poslanec Roman Sklenák, který je jedním z navrhovatelů. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi tedy, abych stručně tuto novelu zákona o zaměstnanosti představil a odůvodnil.
Poněkud zjednodušeně lze tento návrh popsat tak, že navrhuje mezi náhradní dobu zaměstnání doplnit i dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, pokud tato pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě. Jde o to, že zákon o zaměstnanosti se od 1. ledna roku 2012 změnil tak, že rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední dva roky, přičemž do té doby délka rozhodného období činila tři roky. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má jen ten uchazeč o zaměstnání, který v tom rozhodném období odpracoval minimálně dvanáct měsíců. Takže zaměstnanci, kterému vznikla dočasná pracovní neschopnost krátce před skončením pracovního poměru, případně v té ochranné době, a trvala více než jeden rok, tito zaměstnanci nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dochází tak tedy k tomu, že lidé, kteří po desítky let platili pojištění právě pro případ ztráty zaměstnání, se najednou jako uchazeči o zaměstnání ocitnou bez prostředků, bez přiměřeného hmotného zabezpečení, a to v již tak složité životní situaci po dlouhodobé nemoci.
Chci zdůraznit, že tento návrh podáváme na základě konkrétních případů lidí, kteří se na nás obrátili se svými příběhy. Můžu vám zde popsat konkrétní případ muže - 55 let, celý život pracoval, bohužel v tom posledním období měl pracovní smlouvu na dobu určitou a ke konci roku 2010 se u něj objevily závažné zdravotní potíže. Musel podstoupit operaci, dlouhodobou rekonvalescenci a v tomto období mu skončil ten pracovní poměr na dobu určitou. Když potom získal zpět status práceschopného, šel na úřad práce požádat o podporu v nezaměstnanosti a zjistil, že na ni nemá nárok.
My se domníváme, že zákon o zaměstnanosti by neměl ponechat tyto uchazeče o zaměstnání zcela bez prostředků, tedy bez podpory v nezaměstnanosti, už proto, že by se podle našeho názoru jednalo o popření práva zaručeného článkem 26 Listiny základních práv a svobod, tedy práva na přiměřené hmotné zabezpečení osob, které bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Listina základních práv a svobod jednoznačně zaručuje vyšší standard zabezpečení těchto osob, než je standard hmotné nouze. Tedy neobstojí ten argument, že odkázání těchto osob na sociální dávky tohle jejich právo zajišťuje.
Závěrem si vás tedy, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím požádat, abyste propustili tento návrh do druhého čtení, protože jak mi bylo avizováno, budou vznesena veta poslaneckých klubů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za úvodní slovo navrhovatele. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Miroslav Jeník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Jeník: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, předložený návrh zákona usiluje o rozšíření toho, co je považováno za náhradní dobu zaměstnání, o osoby, kterým vznikla dočasná pracovní neschopnost v době výdělečné činnosti či v ochranné lhůtě po jejím skončení. Předložený návrh zákona se zaměřuje pouze na vybranou skupinu uchazečů o zaměstnání, konkrétně pak na ty zaměstnance, kterým během pracovního poměru či v ochranné lhůtě sedmi dnů po jeho skončení vznikla dočasná pracovní neschopnost. Zaměstnanci, který se v této pracovní neschopnosti ocitne byť jediný den po uplynutí ochranné lhůty, již náhradní doba zaměstnání započítána nebude. Přijetí tohoto návrhu zákona by tak vedlo k nerovnému přístupu při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Uchazeč o zaměstnání, který nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, nezůstane zcela bez prostředků, jak uvádí důvodová zpráva předkládaného návrhu zákona. Státem jsou poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky státní sociální podpory.
V neposlední řadě by přijetí tohoto návrhu zákona znamenalo rozšíření počtu osob, kterým vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tudíž je to dopad na státní rozpočet. Jednalo by se tak také o navyšování prostředků a výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti v době, kdy je třeba se daleko více zaměřit na podporu aktivní politiky zaměstnanosti. Předkládaný návrh zákona ani odhadem nezmiňuje počet osob, kterých by se navrhovaná právní úprava týkala, a neuvádí ani odhad potřebných finančních prostředků.
Chápu, že je to složitá materie, že je možná vedena určitými zkušenostmi, jak tady bylo v úvodním slově poukázáno, nicméně stanovisko vlády k tomuto poslaneckému návrhu je negativní. Já i z těch důvodů, které jsem uvedl předtím, i v souladu se stanoviskem vlády potom v podrobné rozpravě navrhnu zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji. ***