(16.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Má ještě někdo nějaký další podnětný návrh k projednání některého z výborů? Pan poslanec Babák.

 

Poslanec Michal Babák: Děkuji, pane předsedající. Požádal bych přikázat organizačnímu výboru v návaznosti na ministra Kalouska.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Má ještě někdo nějaký návrh? Protože tomu tak není, můžeme o návrzích hlasovat.

 

Jako první budeme hlasovat o návrhu k projednání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 61. Přihlášeno 160, pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Další hlasování bude o přikázání výboru zemědělskému.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku.

Hlasování pořadové číslo 62. Přihlášeno 159, pro 105, proti 13. Tento návrh byl přijat, takže jsme přikázali k projednání zemědělskému výboru.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro obranu a bezpečnost. (Projevy nesouhlasu z pléna: To jsou dva výbory.) Jenom se ujistím, že se jedná o oba dva výbory. (Ministr Kalousek: Ano.)

 

Takže první hlasování bude o přikázání výboru pro obranu.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 63. Přihlášeno 158, pro 19, proti 80. Tento návrh nebyl přijat.

 

Další hlasování bude o přikázání bezpečnostnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 64. Přihlášeno 157, pro 29, proti 81. Tento návrh nebyl přijat.

 

A nakonec vám musím oznámit, že návrh na přikázání organizačnímu výboru je návrhem nehlasovatelným. Není v souladu s jednacím řádem a funkcí organizačního výboru. Takže konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zemědělskému výboru. Tím končím prvé čtení tohoto návrhu.

 

Přistoupíme k poslednímu bodu odpoledního jednání a tím je

 

27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu
/sněmovní tisk 940/ - prvé čtení

Poprosím o klid v sále a pana ministra o uvedení návrhu.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Především bych se rád touto cestou omluvil ozbrojeným silám, neboť z reprezentačního vzorku hlasování je zřejmé, že v zemědělství se pije přece jenom mnohem víc.

Dále mi dovolte, abych si vás dovolil požádat o schválení souvisejících návrhů zákona, neboť tato novela logicky ingeruje do celé řady jiných právních norem, které musí být uvedeny v soulad, a v souvislosti s předcházejícím bodem je v ten soulad uvést musíme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Poprosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Radima Vysloužila, aby se ujal slova.

 

Poslanec Radim Vysloužil: Za sebe pouze doporučuji propustit tenhle návrh do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám žádnou přihlášku. Jenom se ujistím... (Přichází poslanec Opálka.) Do obecné rozpravy? Prosím.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Přiznám se, že jsem čekal spojenou rozpravu k těm dvěma návrhům vládních zákonů, ale ani přesně nevím, v kterém místě by se to prolínalo.

Dovolte mi tedy alespoň z mého pohledu, jelikož jsem se už v roce 2004 angažoval v diskusi v této oblasti, říci pár slov. No, bude toho víc než pár, ale věřím, že to vydržíte. (V sále je hluk a neklid.)

Zákon o povinném značení lihu byl schválen v roce 2004 s platností od 1. 7. 2005. Jeho schválení v Parlamentu předcházely poměrně dlouhé debaty o tom, že jeho přijetí je zbytečné, vede k dalšímu zvýšení nákladů výrobců lihovin, a tedy ohrožuje nejen jejich prosperitu, ale i pracovní místa, a tak dále a tak dále. Proto jeho projednávání trvalo téměř rok. Samozřejmě že se zde angažovaly různé lobbistické zájmy. Už zdlouhavý průběh procesu projednávání a schvalování signalizoval, že jde o zákon, který se dotkne řady podnikatelských skupin, kterým nedokonalá evidence maximálně vyhovovala a vyhovuje dodnes.

Nakonec se však ukázalo, že to hlavní nebylo v samotném zákonu, z něhož se podařilo tyto části vyjmout a převést je do prováděcí vyhlášky, která konkretizuje praktický proces označování nádob s lihem v malospotřebitelském balení. Právě zde se totiž určují pravidla, jak se budou používat tyto kolky, jak se budou distribuovat, jak se z nich bude platit daň atd. Prostě až prováděcí vyhláška nakonec určila podobu praktického procesu výběru této spotřební daně a přirozeně i to, jak velký prostor tato vyhláška vymezí pro případné daňové úniky. Kdyby totiž tato ustanovení byla přímo v zákoně, tak by možná vyvolala příliš mnoho pozornosti a to patrně nebylo v zájmu těch, jejichž činnost má zákon usměrňovat.

Jak ukazuje dosavadní praxe, je prostor pro daňové úniky v případě daně z lihu příliš velký. Samotná realizace výběru této daně a především její kontrola pomocí kolkování je velmi málo efektivní, a jak se dále ukáže v mém proslovu, v podstatě bezzubá. Ve velmi krátké době se totiž podařilo najít v této vyhlášce tolik skulin, že z hlediska efektivnosti výběru daně je patrně úplně jedno, zda je kolkování lihu v této době prováděno, či nikoliv. Vývoj tak dospěl do situace, která je v naprostém rozporu s cílem, s nímž byl zákon přijímán, to znamená odstranit, respektive podstatně omezit daňové úniky na trhu s lihem.

Jednoduchý příklad daňového úniku. V tomto případě lze ukázat, že k daňovým únikům nedochází jen někde na tržištích či v přítmích průjezdů či opuštěných továrních halách, jak to někdy líčí média. Lze to ukázat například na některých nabídkách renomovaných obchodních řetězců a jejich pět let uplatňované akční ceně na lihoviny dokonce v letácích v době prohibice ve dnech 14. až 27. 9. minulého roku v době zákazu prodeje lihovin nad 20 % etanolu, i když si uvědomuji, že některé tyto zakázky na tisk letáků byly zadány předem. Ale o to nejde. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP