(16.10 hodin)
(pokračuje Klučka)
Já se ptám, proč tento stávající zákon tuto dimenzi prostě nezná, protože v dalším odstavci se říká, že na návrh této osoby, starosty nebo pověřeného zastupitele, je možné, aby zastupitelstvo schválilo určeného strážníka pro některé jmenovité úkoly v řízení městské policie. Já se prosím ptám, jaký je tedy rozdíl mezi zastupitelem a pověřeným strážníkem. Jak jsou rozděleny tyto pravomoci, zda je to jenom v odpovědnosti zastupitelstva, které svým usnesením něco činí, nebo je něco, co existuje jako metodický výklad Ministerstva vnitra. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane poslanče, pan ministr je nepřítomen. Odpoví vám tedy písemně do třiceti dnů.
Přicházíme k 15. interpelaci, kterou má pan poslanec Vít Bárta na ministra financí Miroslava Kalouska. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já musím říci, že nepřítomnost ministrů na jednání při interpelacích z mého pohledu zcela opravňuje politickou stranu Věci veřejné velmi zásadním způsobem zvážit další kroky v Poslanecké sněmovně při řádném jednání mimo interpelace. Pokud není zajištěn prostor pro řádnou debatu mezi koalicí a opozicí v rámci interpelací, nezbývá, než se vážně zamyslet nad prostředky, i razantními a extrémními prostředky, vyvolat takovouto debatu v jiné chvíli zasedání Poslanecké sněmovny.
Proto si dovolím nyní neztrácet čas, protože je zbytečné tady nyní hovořit do zdi. Pouze konstatuji, že když se nedá jednat o interpelacích s panem Kalouskem nyní, bude zapotřebí o nich jednat v momentu, až se laskavě pan ministr Kalousek sem do Poslanecké sněmovny dostaví.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Přecházíme k 16. interpelaci. Pan poslanec Ladislav Šincl na pana ministra Tomáše Chalupu. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Asi je to nějaká móda, asi páni ministři si berou příklad z pana premiéra, který na interpelace kašle, a tak tu není ani takzvaně můj ministr životního prostředí.
Ale pojďme k mé interpelaci. V České republice je zákonem určen imisní limit pro znečišťování ovzduší pevnými prachovými částicemi PM10. Celkový počet povolených překročení 24hodinového imisního limitu PM10 je zákonem stanoven na maximálně 35 dní v roce. Bohužel v mnoha obcích v Moravskoslezském kraji je tento limit překročen již začátkem roku a zbytek roku zde existuje nezákonný stav. Například v obci Radvanice a Bartovice v Ostravě byl zmiňovaný limit opět překročen v novém rekordním čase. Tentokrát to bylo už 17. února 2013. Od 17. února 2013 tedy žijí občané Radvanic a Bartovic v nezákonném stavu. Podobná situace je také i na dalším mnohatisícovém sídlišti v Ostravě Zábřehu, v Karviné, v Českém Těšíně nebo v Havířově, v Orlové a Bohumíně, kde bylo také už takzvaně vydýcháno a žije se zde takříkajíc načerno a v protiprávním stavu.
Toto zdejší znečištěné ovzduší prokazatelně zkracuje délku života, zvyšuje celkovou nemocnost i úmrtnost. Jde zejména o onemocnění srdce, cév a další vážné nemoci. Hrůzným důsledkem tohoto stavu je to, že ve zdejším regionu je nejvyšší výskyt například nádorových onemocnění jak u dospělých, tak bohužel dnes i u dětí.
Pravidelně zde říkáte, co všechno vaše ministerstvo pro změnu tohoto stavu dělá a udělá. Stačí ovšem v našem kraji večer otevřít okno a každý pochopí, že zatímní opatření jsou nedostatečná a slabá. (Upozornění na čas.) Do té doby, než tato opatření možná začnou fungovat, onemocní rakovinou další lidé. Proto mám na vás jednoduchou otázku. Proč účinně nevymáháte dodržování zákonných limitů a jak konkrétně chcete tomuto postiženému regionu pomoci?
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan ministr Chalupa je omluven z důvodu zahraniční cesty, a tedy odpoví písemně do třiceti dnů.
Přicházíme k 17. interpelaci, kterou má paní poslankyně Bohdalová na paní ministryni práce a sociálních věcí Müllerovou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobrý podvečer, vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo. Dne 26. ledna 2013 vyšel v Mladé frontě Dnes článek, který hovoří o takzvaných dětských skupinách, o kterých já už jsem tady hovořila několikrát. Ministerstvo práce a sociálních věcí v novém zákoně navrhuje takzvané dětské skupiny. Zároveň zavádí, a na to upozorňuji, možnost zakládat takové dětské skupiny nahrazující nedostatek školek. Návrh míří do vlády, platit má od příštího roku - a pozor, až osm tisíc ročně za každé dítě si může pracující rodič odečíst z daně, když umístí dítě do takovéto hlídací skupiny.
Já jako garant regionálního školství se paní ministryně ptám. My tady stále hovoříme o nutnosti předškolního vzdělávání, prvního a druhého stupně základní školy. Ptám se tedy, jak se zařadí tyto hlídací skupiny do systému předškolního vzdělávání, jak budou naplněny rámcově vzdělávací programy mateřských škol. Další, na co se ptám, jak tyto dětské skupiny budou fungovat v době, kdy touto Sněmovnou projde zákon, o kterém všichni napříč politickým spektrem mluvíme, že bude poslední rok mateřské školy povinný, tedy prvním rokem základní docházky. Chtěla bych tyto odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Paní ministryně Müllerová odpoví. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, dovolte mi tedy několik slov k dětské skupině. V současné době lze poskytovat služby péče o děti předškolního věku formou mateřské školy, které stejně jako vzdělávací zařízení spadají věcně do gesce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nebo provozováním některé z živností péče o děti podle zákona o živnostenském podnikání, které tedy spadají do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Současný právní řád v podstatě nezná jiné služby péče o děti předškolního věku. Pokud se nicméně rozhodne poskytovatel péče o děti neposkytovat péči v rámci vzdělávacích zařízení typu mateřských škol a zároveň jeho činnost nevykazuje znaky podnikání, není tedy povinen se řídit ani živnostenským zákonem ani školským zákonem. V praxi pak nastávají situace, kdy je pečováno o děti pouze v souladu s předpisy obecné povahy, například v oblasti hygieny, stravování apod. Co se týče poskytování služeb na základě živnostenského oprávnění, tak jako jediné podmínky jsou stanoveny odborná způsobilost podnikatele a pečujících osob a také splnění hygienické vyhlášky.
Jak jste již říkala, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona, který současně reaguje na nedostatečnou kapacitu zařízení služeb péče o děti, kdy v letech 2010 a 2011 bylo odmítnuto téměř 40 tisíc žádostí o umístění do mateřských školek. Cílem právě této úpravy není nahradit mateřské školy jiným typem péče o děti, nýbrž rozšířit spektrum služeb. Zákon stanoví jasné podmínky, které se týkají poskytování služeb péče v dětské skupině, a rozhodně tam není zařazena vzdělávací činnost. Stanoví další předpoklady, technické, stavební, je vymezen vznik, změna a zánik oprávnění k poskytování této služby a také již vámi zmíněné daňové úlevy. Nejedná se tedy o hlídací služby, ale o další služby, které jsou například hlídací, které jsou spojeny s poskytováním stravy, odpočinku apod. Ministerstvo práce a sociálních věcí takovouto službu poskytuje a máme s ní již pozitivní zkušenosti. Zároveň mohu říci, je o tuto obdobnou službu ze strany zaměstnavatelů projevován velký zájem.
Domnívám se, že jsem odpověděla na všechny otázky a pokud máte doplňující, jsem připravena. ***