(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď pan poslanec Vojtěch Filip se hlásí o slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já jen krátkou reakci. Za prvé jsem říkal, že to je možnost, nikoliv že něco takového předkládáme. Za druhé jsem to nebyl já, kdo v roce 1990 odvolával kteréhokoliv poslance Federálního shromáždění nebo České národní rady. A například tady k odvolání poslance Federálního shromáždění a nástupu na tzv. mandát poslance Federálního shromáždění v kooptacích stačilo šest občanů na Praze 1. Jestli to chcete doložit, tak si to najděte v archivu Federálního shromáždění, jak to s kooptacemi bylo. V každém případě někdo to tady zneužil, ale já jsem to opravdu nebyl a nikdy to použít nechci.
Druhá věc je, že nebraňte se tomu, pochopit, že tady opravdu jsme z vůle občanů České republiky, nikoliv že jsme nějaká elita. Jsme součástí této občanské společnosti a jsme sem opravdu posláni na základě rozhodnutí voličů.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Už se nikdo nehlásí do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Marek Benda. Prosím. V rámci rozpravy ještě.
Poslanec Marek Benda: Ano. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já se hlásím. Já se hlásím, protože musím říci, že vystoupení pana poslance Filipa mě přesvědčilo o tom - nic nezapomněli a nic nového se nenačili. Jeho pojetí mandátu, tak jak nám ho tady popisoval, a to poměrně rozsáhle a obsáhle, s mnoha odbočkami, s mnoha věcmi, které se zákonem vůbec nesouvisí, je přesně pojetí mandátu delegáta lidových sovětů, nikoliv poslance nebo senátora zvoleného na určitý čas. Za tento čas odpovídající ústavě a svému svědomí a po tomto čase přinášející účty ve volbách. To je ten problém, který tady komunistická strana 40 let praktikovala. Kdo se znelíbil straně v jakémkoliv postavení, byl odvolán. Kdo hlasoval se stranou, mohl být jakýkoliv, zůstával s ní. A toto pojetí se nám tady přece snaží vrátit. S mnoha vznešenými řečmi, které se kolem toho vedou o suverenitě lidu, která tam není zastoupena ale vůbec, vůbec se na ni nehledí. Jsou to takové nějaké podivné odbočky k tomu, co by se možná mohlo dělat v senátních obvodech, ale v tom návrhu zákona, a já jsem kritizoval ten návrh zákona, že je hluboce nedokonalý, a pan poslanec Filip mi tady vykládá, že je dokonalá jeho důvodová zpráva, protože ta všechno popisuje. V zákoně není nic kromě kompetence, v ústavě není nic kromě toho, že Nejvyšší správní soud má tuto kompetenci odebrat mandát. Není tam ani aktivní legitimace ani za co ani nic podobného. Všechno se svěří normálnímu zákonu, protože to je přece jednodušší. Na to mi stačí prostší většiny a snazší většiny, ale i v těch mandátech senátorů říká sama důvodová zpráva návrhu zákona: Aby byla zajištěna garance objektivnosti a oprávněnosti. Je zcela namístě, že právem na podání návrhu na zrušení mandátu poslance, v závorce senátora, bude pověřena politická strana nebo hnutí, za něž byl poslanec, v závorce senátor, zvolen. Protože je to ona, kdo nese za kandidáty na svých kandidátních listinách vůči občanovi voliči odpovědnost, neboť mu dala možnost - milostivě ta strana - ucházet se o důvěru voličů, kterou svým jednáním porušili.
Vracíme se prostě k pojetí opravdu stran, které naprosto vládnou mandáty svých zákonodárců, ať už poslanců, nebo senátorů. Já toto pojetí pokládám za hluboce chybné. Nejvyšší správní soud nebude mít žádnou možnost to nějak rozumně posuzovat, které z pohnutek se mu zdají nízké a nečestné, a bůhví co v tom prováděcím zákoně bude, protože ten nám tady dosud nebyl nikdy představen a není vůbec jasné, co by tam mělo být.
Buďme opatrní na tuhle myšlenku, všichni, co tady sedíme. Každé hlasování, které bude v rozporu s tím, co si myslí předseda vaší politické strany, a může to být jedno jediné hlasování, bude podle tohoto návrhu zákona příště zažalovatelné u Nejvyššího správního soudu vaším panem předsedou, který řekne "mně se to nelíbí". Já vím, že by se to mělo líbit asi tak pěti lidem v tomto sále. Jsem překvapen, že jich je tolik, kteří se tváří, že se jim to líbí.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dobré dopoledne kolegyně a kolegové. Připomínám jenom, že jsme ve stadiu obecné rozpravy. Registruji několik faktických poznámek. První pan kolega Vojtěch Filip? Už byla. Kolega Tejc? Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych skutečně nikdy nehlasoval pro návrh zákona a o to víc Ústavy, který by dával právo navrhovat komukoliv a navíc rozhodovat o zániku mandátu politické straně. To rozhodně ne. Je potřeba zopakovat, že tento návrh, a já bych byl rád, aby pokud bude přijat, aby byl přijat v maximálně rozšířené verzi jako součást Ústavy, protože bych nepovažoval za šťastné, kdybychom takto zásadní věc řešili jen, v uvozovkách, obyčejným zákonem a v té Ústavě by úprava byla skutečně velmi málo rozsáhlá. Takže v tomto smyslu jsem pro to, abychom ten zákon debatovali v ústavněprávním výboru, a věřím, že bychom se na té formulaci shodli. Takže v tomto smyslu nejde o to, aby politické strany a předsedové stran rozhodovali o tom, komu mandát bude a nebude odebrán. O tom by skutečně rozhodoval nezávislý Nejvyšší správní soud na základě prokazování, nikoliv na základě libovůle.
Ale nedá mi k té poznámce, která tedy nebyla namířena na sociální demokracii, o tom, že někdo něco nezapomněl a něco se naučil. Já myslím, že když se podívám na počet přeběhlíků v posledních letech, kteří podpořili pravicovou koalici, tak myslím, že ODS se mnohé naučila a voliči nikdy nezapomenou.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Grospič. Prosím, pane kolego.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl jenom krátkou reakci vaším prostřednictvím svému předřečníkovi panu poslanci Bendovi o tom, která strana a jak vládne mandáty. Nevím, která strana a jak vládne mandáty a jakou má silnou autoritu, ale myslím si, že Občanská demokratická strana to na případu svých posledních rebelů, pan Tluchoř, Fuksa, Šnajdr, předvedla zcela brilantně, když je v podstatě donutila rezignovat na mandáty v Poslanecké sněmovně a vzápětí je vlastně odměnila jinými místy ve veřejných nebo i neveřejných polostátních institucích. Takže v tento moment si myslím, že zpochybňovat legitimitu řešení problému přeběhlíků, manipulovat slovně se suverenitou lidu, volebním zákonem, systémem volebním, který je nastaven na politické strany, a právem voličů volit politickou stranu či politické hnutí a v rámci ní si vybírat své kandidáty není namístě, a už vůbec bych nezpochybňoval legitimitu soudu, který by o tom rozhodoval a samozřejmě by byl veden svým právním názorem, prvním řádem České republiky, a nikoliv představou politické strany. To, jestli se někde někdo učí a používá nátlak vůči svým poslancům, tak to jsou zejména vládní strany.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolega Benda s přednostním právem zpravodaje.
Poslanec Marek Benda: Já fakt už jenom krátce. Pan kolega Grospič tady teď řekl právo voličů v rámci kandidátních listin si vybírat své kandidáty. Toto právo chcete právě tímto návrhem zákona zcela popřít, protože když se ten kandidát přestane líbit politické straně, předsedovi té politické strany, tak podá návrh k tomu, čemu vy říkáte nezávislý orgán, nezávislý soud. Ten soud bude v naprosto zoufalé situaci. Nevím, jestli jste se o tom někdy bavili s někým na Nejvyšším správním soudu. Ti to samozřejmě nechtějí, protože vůbec nemají tušení, jak by to rozhodovali. Jaké by tam vedli šetření. ***