(16.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Pro zpravodajské služby představují tyto údaje důležité poznatky, jež jsou v mnoha případech nezbytné a nenahraditelné pro vytvoření obrazu o situaci a pro určení směru dalšího šetření. Zejména jde o ověření informací, které poskytli uchazeči o strategické státní zakázky, nebo o ověření původu finančních prostředků použitých ke koupi státního majetku nebo majetku, jehož ziskovost je závislá na rozhodování státních institucí.
Vzhledem ke skutečnosti, že je korupce jednou z hlavních metod organizovaného zločinu, mělo by nepřijetí tohoto institutu ve prospěch zpravodajských služeb negativní dopad také na potírání organizovaného zločinu a korupce, což jsou oblasti, které patří mezi priority bezpečnostní politiky současné vlády.
Dále je třeba zmínit i možnou využitelnost údajů pocházejících z daňového přiznání a daňového řízení při výkonu působnosti podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, a to v rámci prověřování majetkových poměrů při porovnání přiznaných příjmů se zjištěným majetkem a ověřování, zda jsou všechny příjmy řádně zdaněny. Nelze pominout ani skutečnost, že tyto informace získané při zpravodajské činnosti mohou být využity orgány finanční správy. Tok informací od zpravodajských služeb k těmto orgánům je sice umožněn zákonem o zpravodajských službách, ale zpravodajské služby nemohou dostat od orgánů finanční správy odezvu, a to právě kvůli mlčenlivosti, jíž jsou správci daně vázáni. Poznatky získané orgány finanční správy se tak nemohou stát podnětem k šetření zpravodajských služeb, jehož výsledky by orgány finanční správy samy mohly využít. Navrhovaná úprava naproti tomu umožňuje propojit informace, které stát získal při výkonu daňové správy, s informacemi, které získal při zpravodajské činnosti, a využít je jak pro výkon působnosti zpravodajských služeb, tak i pro výběr daní. Návrh tak otevírá možnost nastavit pravidla pro spolupráci dotčených orgánů státu v souladu se zásadou dobré správy.
Navržená úprava vychází z toho, že mlčenlivost bude možno prolomit jen u zaměstnanců Generálního finančního ředitelství. Pro toto řešení hovoří zejména potřeba zajistit jednotný přehled o tom, jaké informace chráněné daňovým tajemstvím byly zpravodajským službám poskytnuty. Vláda pojala již několikrát prolomení mlčenlivosti správců daně vůči zpravodajským službám do své koncepce boje proti korupci, dosud však žádná z těchto koncepcí nevyústila ve vydání zákona, byť již jednou byl odpovídající návrh zákona schválen Poslaneckou sněmovnou.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Zdeněk Boháč. Prosím, pane poslanče, v prvém čtení.
Poslanec Zdeněk Boháč: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl zpravodajskou zprávu o zákonu o zpravodajských službách. To podstatné, to zásadní, v podstatě řekl pan premiér. Já zopakuji nebo akcentuji ty důležité věci tohoto zákona.
Mám obavu říci, že se jedná o legislativně technickou novelu poměrně jednoduchou, neboť kdykoli řeknu, že je to jednoduchá novela, tak to nedopadne dobře, viz novela zákona o obecní policii či o bankách. Čili je to sice opravdu jednoduchá legislativně technická novela, ale poměrně významná.
Tento návrh zákona je koncipován tak, aby umožnil obousměrný tok informací. Podotýkám obousměrný - jednak od zpravodajských služeb ke Generálnímu finančnímu ředitelství, tak i směrem opačným. Navrhovanou novelou se tak ve vztahu k zaměstnancům Generálního finančního ředitelství prolamuje mlčenlivost, jíž jsou jinak podle daňového řádu vázáni, a otevírá tak možnost prohloubit spolupráci dotčených orgánů státu v souladu se zásadou dobré správy. Nutno dodat, že prolomení této mlčenlivosti je vázáno na předchozí povolení soudem a ukládá povinnost zpravodajské službě v rámci zprávy o své činnosti uvést také údaj o počtu případů poskytnutí informací od Generálního finančního ředitelství, ve kterých je zpravodajská služba činná, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajské služby. Informace zpravodajské službě tak bude poskytovat výlučně Generální finanční ředitelství. Rovněž u zjištění patřičné zpravodajské služby, u níž lze vzhledem k povaze působnosti zpravodajských služeb předpokládat charakter závažných informací, se předpokládá, že budou poskytována spíše Generálnímu finančnímu ředitelství.
Dámy a pánové, vidíte, že tento návrh zákona oproti předcházejícímu bodu je méně ideologický, opravdu věcný, ale pro zpravodajské služby poměrně zásadní. Takže jednak mi dovolte poděkovat za pozornost, a když už jsem u mikrofonu, doporučuji propustit návrh zákona do druhého čtení a přikázat tento tisk výboru pro bezpečnosti, tak jak navrhuje organizační výbor. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Antonína Sedi. Mezitím ještě přečtu další omluvu. Paní poslankyně Miroslava Strnadlová se omlouvá z dnešního jednání také od 16.30 hodin. Prosím, pan poslanec Seďa má slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, předkládaný návrh zákona, tak jak bylo řečeno, má na jedné straně zvýšit schopnosti zpravodajských služeb získávat informace od orgánů daňové správy. Informace zpravodajské službě tak bude poskytovat výlučně Generální finanční ředitelství. Zároveň bude umožněn obousměrný tok informací i ze zpravodajských služeb. Tato změna má zlepšit získávání informací o činnostech ohrožujících nebo narušujících ústavní zřízení, významné ekonomické zájmy, bezpečnost a obranu České republiky. Potud nemám s předkládaným návrhem problém, protože nepřijetí tohoto institutu by mělo negativní dopad na potírání organizovaného zločinu a korupce.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, co se týče poskytování údajů zpravodajskými službami, platí, že zpravodajské služby mají předávat státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti. To sice neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou, nicméně v minulosti jsme byli svědky mlčení zpravodajců v řadě konkrétních kauz. Samy zpravodajské služby čelí mnohdy kritice, že možná korupční konání či lobbistické propletence nechávají bez povšimnutí. Mám obavu, že i samotná vláda nebrala v minulosti příliš vážně informace z výročních zpráv zpravodajských služeb, např. zprávu Bezpečnostní informační služby, týkající se prorůstání korupce a klientelismu a politické korupce v justici a v konkursních řízeních.
To, s čím mám problém, je skutečnost, že vláda svým návrhem neřeší zvýšení kontroly zpravodajských služeb ať již Parlamentem, či veřejností. Příkladem je doposud nezavedená kontrola Úřadu pro zahraniční styky a informace. Nemohu souhlasit s tím, že na jedné straně se přidávají kompetence a na druhé straně se nezvýší dodnes podle mého názoru výrazně omezená kontrola zpravodajských služeb. Zároveň jsem přesvědčen, že jistá roztříštěnost zpravodajských služeb a dosavadní anomálie, kdy Bezpečnostní informační služba je podřízena vládě a ostatní služby silovým ministerstvům, neodpovídá moderním trendům zpravodajských služeb.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, jako dlouholetý člen Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství musím, tak jako několikrát, konstatovat, že vláda se neřídí usnesením této komise, která každoročně žádá vládu České republiky, aby při přípravě zákonů týkajících se zpravodajských služeb úzce spolupracovala se stálou komisí zejména v oblastech, které se týkají rozsahu a způsobu parlamentní kontroly zpravodajských služeb. Osobně ovšem podporuji postoupení návrhu příslušnému výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl tedy pan poslanec Seďa. Další přihlášku do obecné rozpravy nemám. To by znamenalo, že můžeme obecnou rozpravu ukončit. Myslím, že co mělo být řečeno, už asi bylo.
Můžeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl projednat ve výboru pro bezpečnost. Zeptám se, jestli má někdo taky jiný návrh. Pokud jiný návrh není, budeme hlasovat ten, co je. Já jsem jenom zagongoval a budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat výboru pro bezpečnost, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 108, přihlášeno je 164, pro hlasovalo 113, proti nula. Takže to bylo přikázáno.
A my máme v tomto bodě hotovo, můžeme ho odložit. ***