(16.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A proč jsem pro to? Proč na vás apeluji, abyste to vzali vážně? Podívejte se, přece všichni víte, že tak jak je to nastaveno, tak k těm solárním baronům popluje zhruba přes bilion korun v nejbližších dvaceti letech. Přes bilion korun v nejbližších dvaceti letech! Říkal jsem, že každý pátý solární vlastník je dneska neznámý, ale z hlediska celkové sumy, kterou budou dodávat do energetické sítě, je to polovina. Je to polovina, která bude dodávána od těch neznámých vlastníků. Takže to je obrovský proud peněz - půl miliardy -, který půjde těm, jejichž vlastnictví neznáme. To znamená, že Sněmovna dnes má možnost rozhodnout o tom, kam ty peníze vůbec jdou, kdo vlastně jsou ti solární baroni. Chápete? Tady jde o zacházení s veřejnými penězi a ten zákon navrhuje, abychom se dověděli, kam zítra tyhle miliardy poplují. Týká se to každé české rodiny, protože každá česká rodina tady přijde o 700 korun ročně díky těmto prostředkům. Takže vlastně Sněmovna by měla před veřejností se nyní postavit k tomu, jestli jí vadí, nebo nevadí, že nevíme, komu půjdou tyto obrovské finanční prostředky, veřejné prostředky, které jsme vybrali od lidí.
Tahle vláda říkala, že je vláda rozpočtové odpovědnosti. Mně připadá, že pokud si není schopna uvědomit vládní koalice, že to je základní odpovědnost, že se lidé dovědí, kam a komu jdou peníze, tak nevím, jak jinak nazvat odpovědnost za rozpočet.
Domnívám se, že dnes při tom hlasování půjde o hodně, při hlasování o senátním návrhu. Tady půjde o to, kdo je ochoten veřejně se přihlásit k tomu, že chceme, abychom znali ty, kteří vlastní solární elektrárny, a že chceme vědět, komu zítra ty peníze půjdou. Dost dobře nevím, proč by tohle neměla chtít vládní koalice. Veřejnost to chce. Kdekdo tvrdí, že solární byznys je velký problém. Každý říká, že s tím musíme něco dělat. Prezident řekl, že na to zřídíme komisi. My říkáme, že chceme vyšetřovací komisi. A tady můžeme udělat něco daleko efektivnějšího, daleko účinnějšího hned. Prostě přijmout takové kroky, aby zítra bylo jasné, komu ty peníze plynou!
Anebo to někdo nechce vědět? Kdo tady ve Sněmovně nechce, aby se to vědělo?! A proč to nechce? Chápete? Proč tady někdo říká, že nechce, aby se zítra vědělo, komu půjde půl bilionu? Je ochoten se k tomu tady někdo veřejně se přihlásit? A není to podivné? Veřejné peníze by měly být veřejné! Nebo se v této zemi dělá veřejná politika skrytým způsobem? No ono to tak dneska vypadá! U amnestií mám také pocit, že se všichni bojí přihlásit k tomu, co se vlastně stalo a kdo to vlastně napsal. Ale tady jde o pěkné peníze - opakuji. No nakonec u amnestie vlastně také.
Takže já prostě říkám: Každý poslanec by si měl uvědomit, že když řekne "ne" tomu senátnímu návrhu, tak říká "ne" tomu, abychom věděli, komu se tu budou ve dvaceti letech vyplácet obrovské sumy peněz. To je to, co já pokládám za podstatu hlasování o senátním návrhu. A opakuji: Mně bohužel připadá ten vládní návrh jako, jak bývá říkáno, krok správným směrem, ale z hlediska veřejných peněz neřeší skoro nic. A nám přece nejde obecně o akciové společnosti. Nakonec ať ty privátní si dělají, co chtějí, pokud se nedotýkají veřejných peněz. Nám jde o to, jak se v této zemi zachází s veřejnými penězi. Ty kauzy, které slyšíme každý den, jak jsem je tady vyjmenovával od IZIPu, Opencard a další, a které dneska vrcholí v tom maléru kolem solárních elektráren, tak ty jsou problém, který plní stránky novin!
A já vás proto žádám, abyste podpořili senátní návrh. V něm se prostě ukáže, kdo se bojí toho, aby se objevily tváře solárních baronů, a kdo opravdu chce, abychom se ta jména dověděli!
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní s přednostním právem dostane slovo místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Prosím, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Vážený pane předsedající, myslela jsem, že vám budu děkovat prostřednictvím paní předsedkyně, ale nyní tedy přímo vám, vážený pane předsedající Zaorálku, musím poděkovat za to, že mě vždycky vytrhnete a potlačíte ve mně moji vrozenou zdrženlivost při vystupování v Poslanecké sněmovně, protože musím vyvrátit některé minimálně zavádějící skutečnosti, které zde uvádíte, a říci, že mám pocit, že si tady zase začínáme trochu věšet bulíky na nos.
Pokud si někdo představuje, že pokud schválíme pozměňovací návrh Senátu, budeme znát vlastníky solárních elektráren, budeme znát konečné vlastníky společností, které žádají o veřejné zakázky nebo dotace, tak samozřejmě nebudeme. Ve chvíli, kdy vznikla akcie jako taková, ve chvíli, kdy vznikly právnické osoby, vznikla také možnost řetězení právnických osob. Ve chvíli, kdy jsme se stali součástí jednotného trhu Evropské unie, otevřeli jsme náš trh, naše veřejné zakázky i společnostem, které mají sídlo jinde než v České republice, a to dohledání konečných vlastníků, nikoliv první linie vlastníků, ale konečných vlastníků, o to nám tady přece jde, nelze dosáhnout schválením tohoto pozměňovacího návrhu.
Nelze toho dosáhnout ani schválením toho původního vládního návrhu, který si tuto ambici ani nečinil. Ten původní vládní návrh, který já dnes podpořím, jasně říká, že pouze registruje ať už u centrálního depozitáře, nebo imobilizací u jednotlivých ústavů bankovních akcie tak, aby jejich majitelé v té první linii byli dohledatelní například pro orgány činné v trestním řízení. Nic víc, nic míň. Navíc k tomu vláda předložila a Poslanecká sněmovna schválila nový zákoník o obchodních korporací, který od 1. 1. 2014 vůbec nedovoluje vznik společností s anonymním vlastnictvím.
Co je ovšem důležité a co se týká veřejných zakázek a dotací, je samozřejmě nutnost rozkrývat celou vlastnickou strukturu, tedy až do konečného vlastníka. To je opatření, které v souvislosti s novelou zákona o veřejných zakázkách Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje po velmi široké diskusi a poměrně komplikované diskusi, kdy samozřejmě se ten návrh nepřipravoval jednoduše. Ale bude se zavádět takzvaná informační povinnost a je to jediný způsob, jak donutit právě žadatele o veřejné peníze, aby rozkryli svoji celou vlastnickou strukturu, protože vlastnictví v té první linii nám neřekne ale absolutně nic.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: O slovo požádal pan místopředseda Zaorálek s přednostním právem. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já se vlastně nedivím, že vystoupila paní ministryně Karolína Peake, protože já vlastně už jsem zaregistroval, že ona je takovou zarputilou milovnicí anonymních akcií, protože si vzpomínám, když vlastně před posledními parlamentními volbami se podařilo v této Sněmovně anonymní akcie zrušit, tak to byla právě paní poslankyně Karolína Peake, která potom co vešla do Sněmovny, tak se postavila do čela boje, kterým se jí nakonec podařilo - já si pamatuji, jak tady vystupovala u tohoto stolku a říkala, že to, co jsme učinili před volbami, bylo ve sporu s legislativou Evropské unie. A tak se podařilo tehdy vládní koalici pod vedením paní poslankyně, tehdy jako předsedkyně výboru, tuším, skutečně slavně anonymní akcie zrušit. Takže to já jsem pokládal tehdy opravdu za husarský kousek, protože jít do boje s tím, že budu bojovat proti anonymitě vlastnictví, a pak první krok, který ve Sněmovně učiním, že to zrušení anonymních akcií zruším, to je něco, co jsem tady ve Sněmovně ještě neviděl. Ale zdá se, že i to se dá přežít.
Takže se nedivím, že když je tady teď pokus ze Senátu pokusit se učinit něco jako významný krok - víte, paní poslankyně už tehdy neříkala pravdu, když mluvila o tom, že jsme ve sporu s právem Evropské unie, jak jsme si později ověřili. A tentokrát jí chci připomenout, že ta fotovoltaika skutečně v tom senátním návrhu je, a ne že ne. Takže je možné, že budete tvrdit zase dneska, že to nejde, ale to už je něco, co je tady z vaší strany pravidelná písnička.
Já vám říkám, že tento pokus, který Senát předkládá, je pokus o zavedení principu v této zemi, že k veřejným penězům se jednoduše nebude moci dostat ten, který bude mít anonymní vlastnictví, anonymní strukturu vlastnictví a anonymní akcie. Já vím, že ten pokus není dokonalý, a bylo by lépe, kdyby s ním přišla vláda, ale od té se to podle mě už čekat nedá, tam nálada nelibosti a nevůle zřejmě převládla, tak proto s tím přicházejí poslanci a senátoři Senátu. Já jsem jim za to vděčný, ale byl bych rád, kdybychom se o to dneska skutečně vážně pokusili a kdybychom tento krok učinili a kdybychom se nenechali zmást těmi, kteří nám tady pravidelně opakují, že to nejde. (Mírný potlesk z lavic ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě paní místopředsedkyně vlády Peake s přednostním právem. Prosím, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Neustále opakované výroky pana místopředsedy Zaorálka o tom, jak jsem po svém vstupu do Poslanecké sněmovny navrhla zrušení zákazu anonymních akcí, jsou tak nehoráznou lží, že to tady vůbec nehodlám rozebírat. A je smutné, že někdo, kdo zřejmě vůbec nerozumí veřejným zakázkám, vůbec nerozuměl tenkrát tomu opatření, které zde hujersky a hloupě Sněmovna v předvolebním třeštění přijala. Muselo se potom opravovat, protože s námi Evropská unie už kvůli tomuto opatření zavedla vytýkací řízení, a my jsme to skutečně opravili, a jak jste na konci svého projevu poněkud zastřeně přiznal, bylo to opravdu nutné. Tak to bylo jediné, co se v této souvislosti stalo. ***