(11.20 hodin)
(pokračuje Chalupa)

To znamená, že zákon fakticky počítá s tím v dlouhodobém hledisku, že rozloha první zóny by byla 35 %. Mimochodem, proto také ta petice NE 35 % prvním zónám, kterou také slyšíme, protože ta otázka má kritiky z obou stran. Jedni, kteří říkají "26 % je málo, 35 také". Druzí, kteří říkají "26 a 35 % je moc". Jedno zastává většinově Senát, druhá část, řekněme, stínová rada vědecká nebo jiné ekologické organizace.

V zákoně v § 5 z hlediska rozvoje je jasně napsáno, že zákaz se neuplatní pouze a jedině z hlediska stavební činnosti na následující stavby: drobné stavby pro pěší a cyklistickou turistiku, jako jsou povalové chodníky, stavby orientačních rozcestníků a tabulí a lehké přístřešky pro odpočinek a ochranu turistů před nepříznivým počasím. Nikoli stavby, nikoli hotely, nikoli ubytovny. Zkrátka často to jsou přístřešky, které nemají ani základní boční stěny.

Debata, která byla vedena nad zákonem, byla, jak definovat předmět, co říct v tom prvním paragrafu, jakým způsobem říct, co je ten důvod, proč se tady má schválit speciální zákon o Šumavě.

Dámy a pánové, já bych moc poprosil každého z vás, aby předtím, než vstoupí do tohoto bloku debaty, tematické, nad tím, zjednodušené, že říká "tam se neříká, v zákoně, že to je kvůli ochraně přírody", aby si paragraf první o pěti odstavcích - tohoto zákona pečlivě přečetl. Zkrátka tvrdit, že se tady říká, že to je pouze a jedině o rozvoji obcí, když paragraf první, čítající pět odstavců, má první větu, která zní: "K zachování mimořádných přírodních hodnot v nejcennější části Šumavy se vyhlašuje národní park." Který v dalších odstavcích hovoří o předmětech ochrany, jako jsou ekosystémy, o zachování a obnově ekosystémů, jejich přirozené biologické rozmanitosti, stability, struktury a funkcí. Který je zároveň příznivým rozvojem a ochrany kultury krajiny, neboť na té Šumavě je - my se nemůžeme tvářit, že tam není, tisíc let tam žijí lidé, tisíc let se na Šumavě hospodaří. Tak z tohoto pohledu mi to přijde poněkud divné.

Jedna z věcí, která byla rovněž předmětem debaty a kterou tento zákon upravuje, je, že stanovuje cestní síť. Pokud tento zákon, dámy a pánové, schválíte a vstoupí v život, bude to na Šumavě znamenat, že se už nepovedou debaty nad tím, že se má např. vybagrovat cesta na Modrý sloup, která tam je tisíc let! O které se v každé kronice píše, kudy se tam procházelo, jaké stezky a karavany, k čemu sloužila, a ta se vybagruje, abychom poté mohli říct, že je tam divočina. Já jsem řekl několikrát, že jsem ochoten hledat kompromis v tomto zákoně takřka o všem, ale v jedné věci ne. Nechci ničit cesty, které jsou tam tisíc let.

To neznamená, a zákon toto říká jasně, to neznamená, že by po určitou část roku nebyl důvod z hlediska ochrany přírody provoz na některých cestách procházejících první zónou omezit či zcela zakázat. Zákon jasně říká, že není možné cestu zrušit, že to by musel udělat jedině zákonodárce. Ale na druhou stranu je možné standardním opatřením správy parku po dobu půl roku omezit provoz na cestě, tak jako se to děje v Bavorsku, tak jako se to děje všude jinde, např. z důvodu toku tetřeva a z důvodu ohrožení populace tetřeva v téhle oblasti. Ale to není celý rok a nepotřebuje to být celý rok. To stačí právě pro to období. Stejně tak jako to dokážou v bavorském národním parku a stejně jako to dokážou jinde.

Jedním z témat, které o Šumavě také zní, je postavení obcí a institucionální zakotvení orgánů, které tento park má mít. V debatě, kterou jsme vedli u kulatých stolů, vznikla shoda na tom, že má vzniknout něco, co jsme nazývali společným výborem. Tedy pokud platí obecná ustanovení, že park má svou radu a ta rada je složená podle zákona ze zástupců obcí, krajů, podnikatelů, vědců, významných osobností atd., že by měl vzniknout nějaký širší orgán, který bude mít určitou definovanou funkci. Takto jsme se rozešli po jednání společného výboru. Takto ta organizace, nebo ten subjekt měl vzniknout. V následném legislativním procesu, musím říci s ohledem i na velmi silné připomínky odborné veřejnosti, jsem se nakonec rozhodl předložit zákon bez tohoto společného výboru. S tím, že by došlo pouze nad rámec základního ustanovení zákona 114 k rozšíření rad parku, rady parku jako takové, tak aby rada parku mohla nikoli z hlediska konstitutivního, ale spíše z hlediska informativního či deklaratorního vstupovat také do těch záležitostí rozvoje parku, které jsou pro místní region klíčové, tedy otázka vlastního hospodaření parku.

Dovolte mi, dámy a pánové, zmínit ještě několik poznámek. Slyším, že když se tento návrh předkládal, že sice byl nějaký kulatý stůl, ale že údajně jsme ve skutečnosti oslyšeli připomínky řekněme vědecké či ekologické či ekologistické části veřejnosti a že se ve skutečnosti na jejich připomínky nepřistoupilo. Nebo že u toho kulatého stolu zastoupeni nebyli.

Musím za prvé říci, že když jsme skládali dohromady strukturu debaty, která má být, tak jsme došli k tomu, že tam mají být zástupci krajů, že tam mají být zástupci obcí, že tam budou po jednom zastoupeni zástupci každé jednotlivé parlamentní politické strany, že tam budou zástupci vědecké obce. Musím říci, že proto v tom kulatém stolu seděli pánové - pan Matějka, pan prof. Moldan, pan Vermouzek z České společnosti ornitologické, pan dr. Hruška, který vystupuje a říká, že nebyl (nesrozumitelné), pan doc. Vrba a také pan prof. Vacek, který je jediným z těch, kteří tam byli, zastávající odlišný názor. Byli zde zástupci rady parku a byli zde zástupci dvou největších iniciativ zastřešujících občanské názory v oblasti, na jedné straně Šumava pro, která v sobě sdružuje všechny možné ekologické, ekologistické organizace, včetně Hnutí Duha, a bylo na nich, jaké dva zástupce zvolí. Nikdo nevylučoval, koho si vyberou, a vybrali si dva. A také Zachraňme Šumavu, a opět dva zástupci sdružení. Byli zde zástupci správy národního parku a Ministerstva životního prostředí.

Bavíme-li se o kompromisech, budiž uvedena otázka zonace. Na tomto jednání byla prezentována představa obcí o tom, jakou si představují zonaci. Představa obcí totiž byla taková, že první zóna by neměla mít více, než kolik navrhuje - vím, že dnes už možnými pozměňujícími návrhy opravený, nicméně stávající - návrh Plzeňského kraje, tedy zhruba 16 %. To byla představa obcí, se kterými do této debaty vstupovaly. Proti tomu zástupci vědecké rady, nebo stínové vědecké rady, tak jak se ustavila, vstupovali s představou, že by těchto procent mělo být v ideálním případě kolem 30, nebo že by mělo dojít k tomu, abychom se tomuto číslu blížili. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP