(14.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Vláda zatím nenašla na tento vývoj, neblahý vývoj hospodářství, reálný lék. Nedělá, jak se zdá nic. A tak jediné, co jí zbývá, je marketing. A tak po zveřejnění statistických údajů o vývoji českého průmyslu a stavebnictví za duben s titěrným růstem 0,5 % spustili provládní ekonomové v médiích jásot, že dno již je na dosah, nebo dokonce dna již bylo dosaženo a teď nás čeká jenom odraz ode dna. Po zohlednění jednoho pracovního dne, který meziročně v dubnu přibyl, by ovšem pokles průmyslu činil 3,4 %. A ještě připomínám, že loňský duben byl, pokud jde o průmyslovou výrobu a stavební výrobu, mimořádně slabý. Taktika vlády je, zdá se, stejná jako v jiných letech s hospodářským propadem, to je v letech 2009 a 2012: popírat realitu, dotáhnout situaci do letního období, zmotat na konci léta propad rozpočtu, resp. propad hospodářství a rozpočtu s přípravou rozpočtu příštího roku, odvést pozornost a někdy v říjnu, listopadu přiznat barvu, bude-li pokles hrubého domácího produktu, jako že to vypadá, že bude někde mezi těmi dvěma, třemi, spíše bych řekl třemi procenty, a nastane také v důsledku toho pokles daňových příjmů. Takže vláda v těch předchozích letech k tomu přistupovala tak, že seškrtávala, co se dalo. Teď se obávám, že s výjimkou dluhové služby není již co seškrtat.
Jestliže příjmy státního rozpočtu byly postaveny na růstu hrubého domácího produktu meziročně o 1 % a jestli skutečně dojde k poklesu meziročně o 3 %, může chybět v příjmech státního rozpočtu nějakých 40 až 50 mld. korun, jakkoli to tak v tuhle chvíli nevypadá. Vysoká nezaměstnanost, pokles reálných příjmů širokých vrstev a drahota, to jsou reality dneška.
Chtěl bych proto navrhnout jako mimořádný bod jednání, jak jsem řekl, na zítřek na 9 hodin zařazení Informace ministra financí k propadu české ekonomiky a zatím neúčinná opatření vlády k obnově hospodářského růstu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, pane poslanče. Ten první bod, protipovodňová opatření, navrhujete zařadit na kdy prosím? Ten první bod.
Poslanec Jiří Paroubek: Já jsem to řekl a logika věci je taková, aby vláda na to měla dost času. To znamená pátek příští týden v 9 hodin.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pátek první bod, příští týden.
Prosím nyní pana místopředsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrý den. Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Dovolte mi, já bych chtěl přejít k jinému tématu. V případě povodní dávám přednost tomu, abychom se těmi otázkami zabývali nejdřív ve výborech.
Chtěl bych ještě obrátit pozornost Sněmovny k poslední zahraničněpolitické cestě premiéra Petra Nečase. Já bych chtěl navrhnout zařazení dvou bodů, pokud by to bylo možné. Protože jsou to body na premiéra Petra Nečase, byly by to body příští týden v úterý ve 14 hodin.
Opakuji ten první bod. Byl bych rád, kdyby nám pan premiér mohl podat zprávu o své cestě do Ruska. Důvody jsou zřejmé. Ta cesta byla svým rozsahem mimořádná, byla to vlastně několikadenní cesta, ve které premiér navštívil několik míst na severu, jihovýchodě a západě Ruska a byl doprovázen poměrně početnou delegaci. V této chvíli máme informace především z veřejných zdrojů, nicméně já bych rád znal přesnější povahu toho, co je výsledkem této cesty a čeho se týkají přesněji ony dohody, které pan premiér podepsal. Zároveň je ta cesta významná také proto, že se děje v době, kdy vlastně probíhá velký tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, a samozřejmě to je také významná okolnost, která pravděpodobně souvisí s touto cestou, tím spíš, že ve vystoupení jednotlivých členů vlády v poslední době dochází k určitým diferencím. Mám na mysli vystoupení ministra financí Miroslava Kalouska k dostavbě Temelína a jiná vystoupení premiéra Petra Nečase. Já si myslím, že ta cesta je v tomto kontextu také mimořádně významná a stálo by za to, abychom podrobnější informace o jejích výsledcích od premiéra vyslechli.
A pak bych rád, kdyby na tento bod navazoval druhý bod, který bych nazval Kauza Torubarov, protože bych rád slyšel, co se tady vlastně v tom dnu - ono se to odehrálo, pokud vím, poměrně výrazně dříve, než jsme dostali informace z tisku, tuším někdy začátkem května, a my jsme dostali informace se zpožděním. Rád bych tedy věděl, co se vlastně na letišti odehrálo, rád bych se dověděl něco o tom, jakou roli sehrál ministr spravedlnosti pan Blažek a jakou roli sehrál ministr financí Miroslav Kalousek. Já jsem mnohokrát viděl v televizi pana ministra Kalouska, který pořád opakoval, že na bere odpovědnost za všechno, co se na letišti událo kolem onoho jednoho letu Aeroflotu, nicméně jednak nevím přesně, za co pan Miroslav Kalousek na sebe tu odpovědnost bral, protože nikdo přesně neví, co se odehrálo, a druhá věc je, že já vlastně vůbec nestojím o to, aby pan Miroslav Kalousek na sebe přebíral odpovědnost za to, co se děje na Letišti Václava Havla, protože vůbec nechápu, proč by on měl být odpovědný za to, jak startují letadla. A pokud došlo k tomu, že na sebe pan ministr nějakou odpovědnost za to, co se tam dělo, bral, tak by mě zajímalo, na základě čeho to učinil, jestli proto, že je hlavním akcionářem Letiště Václava Havla. Ale podle stejné logiky by mohl zítra volat do Jaderné elektrárny Temelín a říci, že na svou odpovědnost bere to, že se má zvýšit výkon jaderného reaktoru, a pokud se to stalo a byl takto vyslechnut, já nevím, jestli pozemním personálem, nebo řízením letového provozu na letišti Praha, tak stejně ho zítra může poslechnout někdo v Jaderné elektrárně Temelín a my se můžeme divit, co se bude dít, a pan ministr nám zase bude vysvětlovat, že bere na sebe odpovědnost za to, že možná bude pozdě.
Já dost dobře nechápu, jak je možné připustit, aby ministr takto bral rozhodování a právo do svých rukou v situacích a na místě, kde mu to vůbec nepřísluší. Navíc já bych rád se o tom tady ve Sněmovně pobavil, protože to vlastně není vůbec poprvé. Kdosi napsal, že pan ministr Kalousek je člověk, kterému je moře malé po kotníky. A ono to vypadá - já vám připomenu, že podobně se choval ministr Kalousek v souvislosti s kauzou Vlasty Parkanové, kdy volal policejnímu prezidentovi a vyšetřovatelům a dalším, a i tady to vypadalo, že pro něho zákony neplatí. Takže v případě Miroslava Kalouska to zřejmě není poprvé a já se obávám, že to nemusí být naposled, kdy takto vystupuje v televizi, povídá něco o tom, že pouštíme do Ruska nevinného člověka, který si jede pro jistou smrt.
Já jenom připomínám, že mám informace, které máte stejně, že ruská prokuratura nabídla české straně, aby se seznámila - možná taky osobně, jak jsem pochopil - se situací vězněného pana Torubarova v Rusku. Takže pokud se naše zastupitelské úřady k tomu odhodlají nebo pokud toho budou schopny, protože v Rusku, tuším, také nemáme velvyslance, takže to také komplikuje situaci, tam se nám bohužel také nedaří na zastupitelském úřadě, tak se možná budeme mít skutečně možnost přesvědčit - možná i pan Kalousek by mohl zajet do Ruska, protože ten den to vypadalo, že mu nic tak neleží na srdci jako osud pana Torubarova.
Takže tohle byl poměrně zvláštní obrázek, který nám pan Kalousek nabídl v těch dnech, kdy se to odehrávalo. A já opakuji, já netoužím po tom, aby pan Kalousek přebíral odpovědnost ani za letiště Praha ani za Temelín ani za chirurgii nemocnice Motol ani žádná další pracoviště, protože si myslím, že v této zemi, pokud platí zákon, tak funkcionáři i představitelé vlády mohou dělat pouze to, co jim zákon dovoluje, a není možné, aby právo brali do svých rukou takovým způsobem, jak opakovaně činí pan Kalousek. ***