(16.10 hodin)
Senátor Jiří Dienstbier: Děkuji ještě jednou za slovo a opět velmi stručně. Senát přijal k tomuto návrhu jediný pozměňovací návrh, který pro veřejného zadavatele, který je zároveň poskytovatelem zdravotních služeb, prodlužuje lhůtu splatnosti z 30 na 60 dnů, a to vždy ve všech případech se automaticky předpokládá, že jsou naplněny okolnosti, ke kterým je hodno přihlédnout, a to z toho důvodu, že naše zdravotnictví není v dobré finanční situaci. Řada nemocnic se potýká se splatností svých smluvních závazků a zazněly i názory v Senátu, že důsledné uplatnění tohoto návrhu by mohlo vést až k insolvenci zdravotnických zařízení a k ohrožení dostupnosti zdravotní péče. Z tohoto důvodu Senát tedy schválil pozměňovací návrh, kterým se v těchto případech lhůta splatnosti, maximální, nepřekročitelná, prodlužuje automaticky v těchto případech na 60 dnů.
Celý návrh zákona je v zásadě, alespoň v té části, která se týká splatnosti, transpozicí evropského práva, a příslušná směrnice umožňuje, aby si jednotlivé členské státy, speciálně právě v případě zdravotnictví, takto lhůtu splatnosti prodloužily. Takže bych vás chtěl požádat, abyste v zájmu zachování dostupnosti zdravotní péče v České republice tento návrh prodloužili. Byť ten zákon řeší problém jenom částečně, protože nyní řešíme transpozici pro právo účinné v současné době, tedy v tomto obchodním zákoníku, který má být ovšem ke konci roku zrušen, a směrnice byla transponována tím nejpřísnějším způsobem i v novém občanském zákoníku, který má nabýt účinnosti od 1. ledna, a tam samozřejmě takovýto zmírněný režim schválen nebyl. Zřejmě mimo jiné proto, že si toho nikdo ani nevšiml.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Dívám se, kdo dál se hlásí do rozpravy... Není nikdo... A, poslanec Paroubek je přihlášen. Omlouvám se. Není to poprvé, já vím, pane poslanče (s úsměvem). Nějaká neblahá tendence. Omlouvám se. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, kdybych vás neznal, tak bych si myslel, že je to něco osobního, ale určitě není.
Dámy a pánové, projednáváme vrácenou euronovelu obchodního zákoníku. Jak jste již slyšeli v těch předchozích projednáváních, Evropská komise rozhodla, že by v Evropské unii měly podle nové unijní směrnice všechny veřejné instituce a podniky za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 dnů, ve výjimečných případech pak do 60 dnů. Má to svoji logiku. Jedná se o moudrý přístup. Podle statistik úvěrových pojišťoven se platební morálka českých firem zhoršuje a myslím, že to asi víme všichni. Průměrná doba splatnosti faktur se mezi podniky prodloužila v posledních čtyřech letech o polovinu, to je na 70 dnů. Celkové pohledávky způsobené druhotnou platební neschopností již přesáhly 160 miliard. To jsou hrozivá čísla a stát, který sám pro sebe vyžaduje platby přesně, k tomu svou špatnou platební morálkou často přispívá.
Podle navrhované novely mají státní instituce tyto lhůty splatnosti 30 dnů povinné, přičemž podniky se mezi sebou mohou v odůvodněných případech dohodnout jinak.
Jaká je podstata předkládaného pozměňovacího návrhu Senátu. Senátory kontaktovala Asociace krajů a upozornila je na to, že se návrh zcela zásadně dotkne krajských nemocnic, které si běžně nastavují delší splatnost. Navíc tyto nemocnice nová úhradová vyhláška, to je samozřejmě věc ministerstva, dostává do dalších, nečekaných a hlubších finančních potíží a problémů. Často zcela fatálních. Já jsem navštívil od začátku roku asi 12 nemocnic a vím, že ty problémy jsou často velmi velmi fatální. Prostřednictvím ničím smysluplně podloženého snižování plateb do zdravotnictví se tak krajské nemocnice dostávají do neřešitelných finančních potíží.
A nyní je zde zákon, který zavádí 30denní splatnost a pouze ve výjimečných situacích, pokud je to odůvodněno povahou závazku, uvádí 60denní splatnost. Navrhovaná senátní úprava tak udělá z našeho zdravotnictví trvale výjimečné. Přitom Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví o tomto záměru již delší dobu vědí, tak měly společně vyvinout úsilí k tomu, aby peníze v našem zdravotním systému - podotýkám, že financovaném z veřejného zdravotního pojištění - byly k dispozici včas. Obě ministerstva a potažmo celá vláda se měla postarat o to, aby současná praxe, kdy je splatnost 120 až 160 dní, byla již změněna a stát aby se stal v tomto směru příkladem. Vím, že to není snadné, ale někde se začít musí. Nestalo se tak a opoziční senátoři ještě chtějí vládě v jejím nesmyslném konání pomáhat. Přitom ponechání 30denní splatnosti skutečně může celému systému úhrad ve zdravotnictví pomoci a zmírňovat to, co vlastně Ministerstvo zdravotnictví svým diletanstvím páchá.
Vážené kolegyně a kolegové, nejsem z těchto důvodů pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. Ve svém důsledku totiž bude současný tristní stav zdravotnictví jenom konzervovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl příspěvek do rozpravy. Bude někdo reagovat? Ano, pan senátor Jiří Dienstbier.
Senátor Jiří Dienstbier: Já bych možná reagoval na poslední vystoupení, že to vlastně zabetonuje ten současný stav ve zdravotnictví. Jedna věc je samozřejmě, jak jsou nemocnice financovány, druhá věc je, že tady teď řešíme návrh zákona, který má řadu nemocnic okamžitě dostat do velmi složité situace. A já jsem sám upozorňoval na to, že to je velmi dílčí řešení, že se ta lhůta prodlužuje z 30 dnů na 60 automaticky. I když samotný návrh v souladu se směrnicí umožňuje v odůvodněných případech prodloužení lhůty, tak tady se tak děje ve zdravotnictví automaticky, a upozorňoval jsem také na to, že to je do konce roku, kdy skončí účinnost tohoto obchodního zákoníku, který se předloženým návrhem novelizuje. Myslím si, že zachování zdravotní péče v tuto chvíli je docela podstatné.
Co se týče toho zachování stavu, tak i tak to bude pro nemocnice velmi složité, protože v debatě v Senátu zaznělo, že v některých nemocnicích je sjednávaná splatnost 90 nebo i 120 dnů. Takže i takto je to z hlediska splatnosti poměrně silné zpřísnění režimu, ale je to maximum toho, co směrnice dovoluje. A tady bych ještě zmínil, že není to problém toho, že nám něco předepisuje evropské právo, protože dokonce Česká republika sama iniciovala přijetí této směrnice. To jenom pro úplnost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Nikdo se nehlásí do rozpravy. Nevidím a ani nemám nikoho přihlášeného. Takže můžeme rozpravu ukončit. Zase zagonguji, protože budeme hlasovat. Myslím, že už žádné závěrečné slovo nebude. Předpokládám.
Prosím, aby se všichni dostavili. Budeme opět hlasovat podle § 97 nejdřív odst. 4 zákona o jednacím řádu. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Snad už jsou tady všichni. Přečtu návrh usnesení. Je tu návrh vás odhlásit, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili.
Čtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 771/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 771/4."
Zahajuji hlasování o tomto textu usnesení. Kdo je pro, tak stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 42, přihlášeno je 167, pro hlasovalo 55, proti 83. Bylo to zamítnuto. Návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme nepřijali.***