(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Splnili jsme zákonnou povinnost, slyšeli jsme zprávu zpravodaje ústavněprávního výboru a nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho přihlášeného nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Nikdo se do podrobné rozpravy nehlásí, tedy konstatuji, že podrobnou rozpravu také končím. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Přecházíme k dalšímu bodu, kterým je
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva
/sněmovní tisk 930/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Pan ministr se vzdává svého práva vystoupit.
Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 930/1 a 930/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Stanislav Polčák. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolil bych si v rámci své zpravodajské zprávy pro účely druhého čtení v zásadě odkázat na rozdané usnesení ústavněprávního výboru, které má dvojí část. Pro přehlednost, jedná se o technické změny, technické legislativní změny a věcné změny. Z tohoto důvodu bylo usnesení výboru zpracováváno do dvou částí.
Dovolil bych si vypíchnout v zásadě pouze jednu problematiku, která byla v celé kupě pozměňovacích návrhů velmi diskutována na ústavněprávním výboru, a to je problematika vodních děl, a to zejména třeba i se souvislostmi letošních, možná případně i dalších, budoucích povodní. Upozorňuji na to, že v rámci projednávání na ústavněprávním výboru Ministerstvo zemědělství uplatňovalo pozměňovací návrhy k tzv. problematice vodních děl, jak jsem již předeslal, s tím, že zástupci Ministerstva zemědělství navrhovali, aby vodní díla měla zvláštní právní režim, který by se promítl i do rekodifikační části přijatých právních předpisů. Tento zákon, který já zde zpravodajuji, mění vlastně 72 zákonů a v jedné části by se dotkl i vodních děl. Chci poukázat na to, že se ústavněprávní výbor, byť se zevrubně problematikou zabýval, k tomuto návrhu nepřiklonil, s tím, že i argumentací Ministerstva spravedlnosti bylo přisvědčeno názoru, že vodní díla nemají mít žádný zvláštní soukromoprávní režim, že za užití vodních děl, která jsou na pozemcích soukromých vlastníků, jim má příslušet určitá náhrada, ale nemá být konstruována zvláštní právní úprava, tedy na pozici soukromého práva k osudu právních vztahů vůči těmto vodním dílům.
To byla asi jedna z největších třecích ploch. Jinak všechny pozměňující návrhy, které byly podány a osvojeny některým z poslanců, byly ústavně - právním výborem projednány, a přijaté z nich jsou součástí dvou postoupených usnesení ústavně-právního výboru, na které i vzhledem k jejich rozsáhlosti mohu už pouze toliko ve stručnosti odkázat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně zpravodaji ústavněprávního výboru. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se prosím hlásí do obecné rozpravy? Mám prvně přihlášeného pana poslance Úlehlu s faktickou poznámkou. První do rozpravy byl tedy přihlášen pan poslanec Úlehla.
Poslanec Tomáš Úlehla: Dobré dopoledne. Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zde jenom krátce avizovat, že se v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který mi byl doručen Českou asociací dražebníků. Má víceméně také technický charakter a týká se § 16 odst. a). Tímto jenom avizuji, že využiji možnosti v dalším kole jej načíst a přihlásit se k takovémuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Dále se přihlásil pan poslanec Chvojka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Za prvé bych se chtěl omluvit za svůj slabší výkon při projednávání předchozího bodu, nicméně pokud jedete 40 minut tramvají plné Němců a Japonců, tak je to snad pochopitelné...
Chtěl bych se vyjádřit nejdříve velmi obecně k projednávání tohoto tisku. Už jsem o něm mluvil v rámci prvního čtení. Myslím si, že je velmi nestandardní, a budu to opakovat a budu to říkat i při třetím čtení, když takto obsáhlý tisk, to znamená tisk, který má 1 300 stránek, byl před prvním čtením předložen do Sněmovny týden před projednáváním. Myslím si, že to není úplně standardní.
Další věc. Tento bod se projednával před 14 dny na ústavněprávním výboru. Ministerstvo tam předložilo několik komplexních pozměňovacích návrhů o počtu několika desítek stran, což svědčí o tom, že práce na rekodifikačních zákonech není úplně standardní a že zde něco vázne. Myslím si, že tato práce se dala udělat dříve a věci by se nemusely udělat v takovém kvapíku. Myslím, že to legislativnímu procesu škodí. Víme snad všichni, že tento tisk byl do ústavněprávního výboru předložen ve zkráceném čtení 30 dnů. Takže opakuji ještě jednou - není to dobře. Pokud zákon nabude platnosti, tak když si vezmeme optimistickou variantu, bude to někdy v září, v říjnu a adresáti těchto norem budou mít pouhé dva měsíce připravit se na to, co bude od 1. ledna 2014 účinné.
To je tedy moje kritika.
A nyní bych rád upozornil na dva pozměňovací návrhy, ke kterým se potom přihlásím v rámci podrobné rozpravy, teď už snad na to nezapomenu.
První pozměňovací návrh se týká zákoníku práce, kde se v části 65 článek LXXVI navrhuje zpřesnit § 1a. To jsou základní zásady pracovněprávních vztahů. My navrhujeme do tohoto ustanovení dát důležitá výkonová pravidla reflektující specifický charakter pracovněprávních vztahů oproti obecně soukromoprávní úpravě.
Myslím si, že jinak vše podstatné je uvedeno v důvodové zprávě k tomuto pozměňovacímu návrhu. Ten už naštěstí v systému je. Chtěl bych říct, že je podpora tohoto pozměňovacího návrhu dohodnuta v rámci tripartity napříč všemi skupinami.
Druhý pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému, je změna části 17, kdy jde o změnu zákona o rozhodčím řízení. A já navrhuji, aby se článek XXI bod 5 zrušil. A dále navrhuji, aby se tento bod vypustil, protože podle současného znění § 19 odst. 4 zákona o rozhodčím řízení platí, že strany mohou určit postup také v pravidlech pro rozhodčí řízení, pokud jsou k rozhodčí smlouvě tato pravidla přiložena. Použití řádu stálého rozhodčího soudu tím není dotčeno. Je třeba říci, že tato právní úprava byla přijata na základě dlouhodobé odborné diskuse v rámci velké novely zákona o rozhodčím řízení, která je účinná od 1. dubna 2012, kdy zákonodárce požaduje, aby ke všem smlouvám, kde má rozhodovat rozhodce, byla v rámci právní jistoty připojena i procesní pravidla. Nově se však mají pravidla připojovat pouze ke spotřebitelským smlouvám, přičemž shora uvedenou novelou by došlo k návratu ke stavu, který platil před velkou novelou z minulého roku. ***