(Jednání pokračovalo v 14.31 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dobré odpoledne kolegyně a kolegové, vážení členové vlády. Dovolte, abych zahájil odpolední jednání naší schůze. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými hlasovacími kartami.
Odpolední jednání zahájíme blokem prvních čtení. Jako prvnímu se budeme věnovat bodu s pořadovým číslem 47, kterým je
47.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých
podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního
ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1042/ - prvé čtení
Prosím, pana ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona 159 je reakcí na potřebu zvýšené ochrany spotřebitelů, tzn. klientů cestovních kanceláří. Je to vládní návrh zákona, který vláda schválila 15. května tohoto roku a ten zákon skutečně reaguje na to, co bylo myslím mediálně velmi živé, a to je otázka úpadku cestovních kanceláří a pojistného krytí proti úpadku.
Navrhovaná změna zvyšuje minimální objem pojištění pro cestovní kanceláře, a to diferencovaně pro leteckou dopravu a pro ostatní zájezdy, takže jsou navrženy v tuto chvíli limity 1 milion, 4 miliony. Zůstává to druhé kritérium, které se týká minimálně 30 % pojištěného obratu. Domníváme se, že to je úprava, která by skutečně měla přispět k větší jistotě klientů cestovních kanceláří, že v případě úpadku budou odškodněni.
Dalším cílem této úpravy je zvýšení informovanosti spotřebitele o tom, která cestovní kancelář vlastně skutečně ten zájezd pořádá. To znamená, dnes byla ta situace taková, že klientům nebylo jasné, když kupovali zájezd přes agenturu, kdo je skutečným pořadatelem, organizátorem zájezdu. Tato novela zákona - a týká se to hlavně internetových prodejů - by měla přispět ke zlepšení této informovanosti.
Dále jsou v zákoně upřesněny některé činnosti dozorové, je tam posílena možnost kontroly ze strany pojišťoven.
Samozřejmě očekávám, že bude pak ve výborech diskuze o tom, jestli ten navrhovaný způsob je takto optimální. Jsme připraveni o něm potom dále diskutovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Přeji vám všem dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, upozorním, že se docela jedná o důležitou novelu zákona, ke které se vyjádřím po panu ministrovi ještě vlastními slovy. Jedná se tedy o tisk 1042 a je to o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Zejména upozorním, že se to týká dopadů na klienty cestovních kanceláří. Vše souvisí také s evropským právem, evropskou legislativou.
Nyní stručně zopakuji, jaká byla historie vývoje této novely zákona, protože k nám do Poslanecké sněmovny se sice dostala tato novela 27. května tohoto roku, ale již od roku 2010 se na tom dlouhodobě pracovalo, diskutovalo. A nyní zde máme v prvém čtení návrh této novely, která má opravdu zlepšit ochranu spotřebitele tím, že precizněji formuluje povinnosti cestovních agentur, v evropské legislativně označených jako prodejci, a cestovních kanceláří neboli organizátorů cest a dále pojišťoven. To jsou ti tři hlavní hráči, kterých se tato novela týká. A samozřejmě ten koncový prvek je opravdu klient. To může být každý z nás, jak zde sedíme.
Ministerstvo pro místní rozvoj reagovalo na tyto situace, víme, že už to mohlo být dřív, že byl zájem, aby se toto vyřešilo do letošní letní sezóny. Máme to tady tedy dnes. Já vám k tomu ještě stručně řeknu, jak ten vývoj probíhal.
Novela tohoto zákona určuje nejen kontrolu, ale také sankce. Tato novela by měla přispět k uklidnění atmosféry mezi cestovními kancelářemi a pojišťovnami, potažmo dozorovým orgánem je Česká národní banka, a kdy se během vlastního jednání už k určitému kompromisu nyní dospělo a toto je zakomponováno v tomto prvním čtení.
Samotná regulace, která je zde navrhována, vychází z evropského práva a pro členské státy Evropské unie je toto závazné. Základ oblasti řešení úpadku cestovních kanceláří je upraven prostřednictvím směrnice Rady č. 90/314/EHS z 13. června 1990, o svobodných službách pro cesty, pobyty a zájezdy. Tato oblast je konkrétně upravena v článku 7, jenž stanovuje, že organizátor nebo prodejce, který je stranou smlouvy, předloží dostatečné záruky pro zajištění vrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele v případě platební neschopnosti nebo úpadku. ***