(15.00 hodin)
(pokračuje Braný)
Já si dovolím svého kolegu, pana ministra Jihočecha citovat. Budu citovat. Když skončilo jednání vlády 6. března, vystoupil na tiskové besedě, kde hovořil o tomto materiálu a uvedl: "Koncese nebude odborně nebo finančně omezena, dostane ji každý, kdo si o ni požádá. Nám nejde o to omezovat vstup subjektů na trh. Jde o to, že se ukázalo právě v období metanolové aféry, že je velmi důležité, aby stát měl přehled, v kterých kamenných prodejnách tento prodej probíhá, protože pokud se něco takového děje, pak je třeba mít k dispozici kontrolu. Je to mechanismus, který není v žádném případě nijak omezující a restriktivní, ale metanolová aféra skutečně ukázala, že jsou situace, kdy právě tuto oblast je třeba mít zmonitorovanou, a stát musí mít jasnou představu, které subjekty se tím zabývají." Tolik citát z vystoupení pana ministra 6. března 2013.
Chtěl bych ovšem k tomu dodat, jestli to není malá ambice, jestli povolení na prodej lihovin by nechtělo určité zpřísnění. Nebylo by spíš vhodnější naopak zpřísnění koncesí, a to zejména v situaci, kdy na trhu se pohybuje možná odhadem i 30 % nelegálně vyrobených lihovin? Kdy vlastně koncesi může získat každý podnikatel, který v půlročním období o to požádá? A zpřísnění by mohlo být například v tom, že by musel vést např. podvojné účetnictví, být plátcem DPH, registruje tržby alkoholu, které se dají potom lehce kontrolovat. Ostatně obdobným směrem jsou vedeny výhrady Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Problémem naší státní správy a Ministerstva průmyslu a obchodu zvláště, pod které to spadá, bude registrování vázaných živností.
A když jsem se díval na ty počty, tak to vypadá, že se může zaregistrovat a prodávat 1 900 000 podnikatelů lihové nápoje. Odečteme-li mladistvé, což jsou zhruba 2 000 000, tak na jednoho prodejce máme tak tři konzumenty. Nechci to nyní takto průměrovat a lacině odbýt, ale zdá se mi, že to je velmi slabé ponaučení po situaci, která tu byla koncem minulého roku a bude ještě doznívat v dalším období, a že jsme si měli přece jenom dát větší námahu v tom zpřísnit podmínky nejenom pro toho, když to byl nějaký šibal a je v této oblasti trestán.
A snad poslední otázka i na pana ministra, jak vidí těch šest měsíců, když toho využije minimálně milion podnikatelů, jak bude státní správa zvládat přeregistrování, aby to proběhlo se vším všudy, když víme, že v Čechách se většinou přece jenom čeká až na poslední chvíli a licence budou probíhat zejména v posledním měsíci. Jestli zase nebudeme mít zprávy, jak nám kolabuje licenční řízení v této oblasti.
Tolik jenom k tomuto materiálu jsem si ještě dovolil podotknout ve druhém čtení. Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan ministr Kuba. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Děkuji panu poslanci Branému za jeho poznámky. Já jsem shrnul důvody, proč jsme nastavili koncesi právě takto. K citátu nebo ke komentáři, který pan poslanec Braný uvedl: Myslím si, že další regulace skutečně nemá smysl, a zavádět nějakou odbornost na prodej považujeme za kontraproduktivní a nepřinášelo by to nic, bylo by to úplně zbytečné zvýšení regulace na trhu, na jehož konci by nebyl žádný benefit pro zákazníka.
Respektuji, že každý jsme z trochu jiné politické strany, a tudíž na regulaci trhu máme odlišný názor, což samozřejmě z našich stranických názorů a idejí vyplývá. Jsem přesvědčen, že právě pro to, co potřebujeme, a to je mít přehled, kde se alkohol prodává, a neomezovat možnost podnikatelům při vstupu na trh, je toto opatření nastaveno přiměřeně. A pokud jde o šestiměsíční lhůtu, původně byla navržena kratší, i já jsem byl pro to, aby se prodloužila na půl roku. Jsem přesvědčen, že jsme schopni to v půl roce zvládnout a že by to neměl být žádný zásadní problém pro živnostenské úřady. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Protože nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. A protože v ní žádný návrh nezazněl, můžeme přistoupit k rozpravě podrobné. Ani do podrobné rozpravy nemám žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa do podrobné rozpravy? Nehlásí, takže končím i podrobnou rozpravu. Pan ministr ani pan zpravodaj si nepřejí závěrečná slova, takže můžeme skončit druhé čtení tohoto návrhu.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, teď se vrátíme k přerušenému bodu s pořadovým číslem 9.
9.
Vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 821/ - druhé čtení
Tento návrh jsme před polední přestávkou přerušili ve stadiu obecné rozpravy. Dovolím si jen upozornit, že za zpravodaje pana kolegu Suchánka převezme roli zpravodaje pan poslanec Svoboda.
Budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které se hlásil pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji. Dámy a pánové, děkuji za rozpravu o tomto mimořádně důležitém zákoně. Během rozpravy zaznělo několik zásadních stanovisek, dvě řečnické otázky, které zůstaly nezodpovězené, a domnívám se, že obě dvě by zodpovězeny býti měly, a několik nepravdivých informací.
Pokud dovolíte, budu polemizovat s těmi nepravdivými nebo mylnými informacemi, které zněly zhruba v tom duchu - omlouvám se, že nebudu citovat přesně -, že vláda tímto návrhem nastavila neřešitelné miny, že tak jak dala střednědobý výhled do roku 2016, staví v podstatě v kombinaci s tímto ústavním zákonem jakoukoliv vládu v roce 2016 do situace snížit schodek státního rozpočtu zhruba o 100 miliard na vyrovnaný státní rozpočet a že to je nemožné. A k tomu zazněla řečnická otázka, nechť odpovím, jak bych si představoval v takovém případě odpovědnou rozpočtovou politiku.
Dovolím si tedy říci, že není pravda, že byla předložena jakákoliv rozpočtová mina pro jakoukoliv příští vládu, že není pravda, že pokud by byl tento ústavní zákon schválen, že vláda v roce 2016 je postavena před povinnost snížit schodek státního rozpočtu o 100 miliard, což je skutečně neřešitelný problém, a dosáhnout rozpočtu vyrovnaného, chci říct, že není pravda, že střednědobý výhled je v kontradikci s tímto ústavním návrhem, ale je s ním přesně spojen a je s ním přesně propočítán. To jsou informace, které tady řekl, určitě ne ve zlé vůli, pravděpodobně nedočetl tento zákon až do konce, pan předseda sociální demokracie Sobotka.
(Zaznívají jakoby dětské hlasy.) My tu máme děti? Ne, v pořádku, z internetu mi to nevadí, paní poslankyně, já jsem se jenom bál, že straším děti... (Směje se, pobavení v sále.) Všechno v pořádku.
A já si s ním dovolím zdvořile nesouhlasit. Není to prostě pravda.
Paragraf 10 ústavního zákona skutečně říká, že vláda v takovém případě je povinna sestavit vyrovnaný rozpočet. A protože jsme si vědomi stávající dlouhodobé ekonomické situace v Evropě, a nejen u nás, tak po dohodě se sociální demokracií - zdůrazňuji, že po dohodě se sociální demokracií - je zákon, který máte předložen, doplněn o přechodná ustanovení. V těchto přechodných ustanoveních - prosím, je to § 36 a je to předloha, kterou všichni máte, a znovu opakuji, že tam bylo jednání a dohoda se sociální demokracií - v přechodném ustanovení je pro rok 2016 napsáno, že ministerstvo částku stanovenou podle § 10, což je tedy vyrovnaný rozpočet, může navýšit až o 2,5 %. ***