(10.00 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: To bylo dodatečné závěrečné slovo a tím pádem já považuji tento bod za ukončený. Končíme druhé čtení.
Dalším bodem je bod 14. Je to
14.
Vládní návrh zákona o povinném značení lihu
/sněmovní tisk 939/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dámy a pánové, děkuji za projednání této novely v rozpočtovém i hospodářském výboru. Jak koukám na tu tabuli, mohu se těšit i na diskusi na plénu.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zemědělskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 939/1 až 3. Prosím, aby se slova teď ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan kolega Vysloužil. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Radim Vysloužil: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, 46. usnesení rozpočtového výboru z 50. schůze ze dne 29. května tohoto roku k vládnímu návrhu zákona o povinném značení lihu, tedy sněmovní tisk 939, je takové: Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o povinném značení lihu schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou součástí tohoto usnesení. Za druhé, zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Zpravodajem zemědělského výboru je pan kolega Jaroslav Lobkowicz. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo. Zemědělský výbor na 45. zasedání dne 22. května projednal sněmovní tisk 939 o povinném značení lihu. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově náměstka ministra financí Ing.Tomáše Zídka a po zpravodajské zprávě poslance Lobkowicze a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu vládní návrh zákona o povinném značení lihu, sněmovní tisk 939, schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v tisku 939/2. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám k tomuto bodu obecnou rozpravu. Jako první je do rozpravy přihlášen pan kolega Vysloužil, připraví se paní poslankyně Černochová.
Poslanec Radim Vysloužil: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, rád bych v úvodu své řeči nejprve ocenil tento vládní návrh zákona o povinném značení lihu. Považuji jej za pozitivní snahu předejít podobným tragickým událostem, kterých jsme byli svědky v loňském roce a jejichž následky jsme zažívali i v roce letošním. Jsem rád, že ačkoli mediální zájem o metanolovou aféru je již minimální, vláda připravila tento a další zákony, které se k problému černého trhu s lihovinami vracejí a snaží se je řešit. Neměli bychom totiž zapomínat, že i když samotná aféra utichá, černý trh s alkoholem zůstává a nebezpečí, že se minulost bude opakovat, je tak stále reálné. I proto bych rád jen krátce připomněl, co mělo za důsledek dlouhodobé opomíjení problémů nelegálního alkoholu jak politiky, tak odpovědnými orgány.
V rámci metanolové aféry přišlo o život 45 lidí. Přes 130 lidí si odneslo trvalé zdravotní následky. V důsledku prohibice stát vybral o 300 milionů korun méně na spotřební dani a o 300 milionů méně vybral na sníženém prodeji lihovin po prohibici. Stamilionové škody zaznamenali výrobci lihovin stejně jako provozovatelé restaurací a obchodů. Metanolová aféra tedy znamenala jak nevyčíslitelné ztráty na životech a zdraví občanů, tak obrovské finanční ztráty.
Zákon o povinném značení lihu z těchto důvodů vítám a rád bych ale přispěl k jeho větší efektivitě svým pozměňovacím návrhem. Při jeho tvorbě jsem vycházel z přesvědčení, že nejen pokuty a přísnější podmínky mohou pomoci v boji s černým trhem, ale je také zapotřebí umožnit větší pravomoci kontrolním orgánům. Vládní návrh totiž neposkytuje těmto orgánům možnost, jak rychle reagovat na zjištění prodeje nelegálního alkoholu, a zamezit tak jeho další distribuci. Zároveň postrádám u vládního návrhu tzv. strašáka pro výrobce i prodejce, kteří by měli v úmyslu nelegální alkohol vyrábět či prodávat.
Tyto nedostatky vládního návrhu řeším proto ve svém pozměňovacím návrhu, který spočívá v poskytnutí pravomoci kontrolnímu orgánu při zjištění výskytu nelegálního alkoholu rozhodnutím uzavřít nejméně na pět pracovních dnů a nejdéle na šest měsíců prostor, ve kterém se neznačený líh nachází. Tím bude dotčenému subjektu zabráněno v dalším porušování povinností stanovených návrhem zákona o povinném značení lihu, k němuž při dnešní legislativě může dojít prakticky okamžitě. Zároveň se jedná o preventivní opatření, jelikož nutí výrobce i prodejce rozmyslet si, zda se mu v případě odhalení vyplatí porušení zákona, když mu hrozí až šest měsíců ušlého zisku.
Prakticky stejný pozměňovací návrh je součástí rozpočtového výboru, ovšem přibyla zde ona minimální doba pěti pracovních dnů, na které lze prostor uzavřít. Tu jsem tedy doplnil a předkládám tento návrh zde ve druhém čtení. K tomuto pozměňovacímu návrhu se dále ještě přihlásím v rámci podrobné rozpravy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další přihláška patří paní kolegyni Černochové. Připraví se pan kolega Paroubek. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Chtěla bych se vyjádřit k pozměňovacímu návrhu rozpočtového výboru, který má za cíl zavést elektronickou individualizaci kontrolních pásek. Má to být prvním krokem k umožnění tzv. absolutního sledování každé kontrolní pásky zavedením technologie radiofrekvenčního identifikačního čipu.
Jelikož zavedení předpokládá návrh od roku 2015, podle mého názoru je tento návrh předčasný, nedomyšlený a zbytečný. Naprosto zásadním důvodem pro nepřijatelnost tohoto návrhu totiž je, že naprosto neodpovídá na otázku, proč by měl být. Chybí jakákoliv seriózní kalkulace zvýšení výběru spotřební daně, chybí odhady dopadů na černý trh, případně na bezpečnost výrobků. Celá ta legrace bude stát podle odhadů paní kolegyně 300 milionů korun ročně, v případě představitelů ministerstva financí již avizovaném zavedení RFID i pro tabákové výrobky další cca 3 miliardy ročně. Tyto náklady půjdou k tíži výrobců, kteří je ovšem samozřejmě promítnou do cen výrobků. To nepochybně přinese nějaké dopady. Jaké? O kolik poklesne spotřeba? Jak se to promítne do poklesů příjmů do státního rozpočtu? A jak může paní kolegyně - nebo skutečný autor, Ministerstvo financí - uvést jediný příklad ze zahraničí, kde by byly tyto konkrétně a explicitně vyjmenované technologie s úspěchem uplatněny v relevantní praxi? Selský rozum nám přece říká, že zvýšení cen legálních produktů zvýší poptávku po produktech nelegálních, což se projeví daňovými úniky na spotřební dani i DPH, a tím dalším poklesem příjmů státního rozpočtu, o zdravotních rizicích pro spotřebitele nemluvě.
Nedávno proběhnuvší metanolová aféra, na níž se celý návrh veze, byla přece o něčem úplně jiném, než je padělání kolků. Totiž o tom, že kolek na alkohol na rozdíl od cigaretového kolku není cenina, tudíž nenese cenu spotřební daně. Proto se v podstatě vyplatí tyto kolky ztrácet a zneužívat na nezdaněný, či dokonce pančovaný alkohol.
Je potřeba zdůraznit, že systémy sledování z bezpečnostních důvodů (jsou) v globálním rozměru užitečné pro vysledování zdrojů pašovaného zboží. Neslouží však primárně k ověřování originality výrobků. Zatím účelem již jsou a mohou být zaváděna mnohem prostší a levnější opatření.***