Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

2.
Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších
na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 42/ - prvé čtení

Poprosím za navrhovatele pana poslance Jana Farského, aby návrh představil. (V sále je hluk.) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, podruhé předstupuji před Poslaneckou sněmovnu, abych předložil zákon o registru smluv. Minulá Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat, přesto mu věnovala zvláště v rámci ústavněprávního výboru několik plodných jednání, jejichž výsledky byly zapracovány do původního návrhu zákona. Zákon se postupně vycizeloval v desetiparagrafový text, podstata návrhu se ale nezměnila. Ve zkratce zákon říká, že pokud veřejné subjekty uzavřou smlouvu, tato je účinnou až po jejím zveřejnění, a pokud není zveřejněna do tří měsíců od uzavření, pohlíží se na ni, jako by nikdy nevznikla. Zákon tak podmiňuje platnost smluv uzavíraných veřejnými subjekty právě jejich zveřejněním. Je to ustanovení průlomové, ve stanoviscích jednotlivých resortů nejčastěji připomínkované, ale v něm je právě podstata a funkčnost celého návrhu. Pokud by tento šém měl být ze zákona vyňat, zbude jen byrokratický paskvil obtěžující slušné a nepřekážející nepoctivcům.

Zmiňována byla také administrativní náročnost. Smlouvy se povinně zveřejňují v datově čitelném formátu, není potřeba nic skenovat, nic přepisovat. Jak jsou smlouvy už dnes v počítači uloženy, takto také bez podpisů a razítek budou zveřejněny. Nejde o obrázky, jde o data. Otevřená data umožní se zveřejněnými informacemi pracovat, porovnávat, vyhledávat excesy, plýtvání, nesmyslné útraty, předražování. Nakládání s veřejnými prostředky bude pod kontrolou konkurence, opozice, občanů i médií. Všechny tyto subjekty pracují velice motivovaně a zároveň pracují zdarma. Nakládání s veřejnými prostředky tak bude pod skutečně efektivní veřejnou kontrolou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon. Já si dovolím poprosit ctěné kolegy a kolegyně o klid. Ti z vás, kteří máte cokoliv k diskusi, prosím, abyste opustili tento sál. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Odkládané projednání tohoto zákona minulou Sněmovnou, na které doufám nenaváže tempem tato Sněmovna, přineslo i jistá pozitiva. V mezidobí byl samotný registr smluv na portálu veřejné správy již spuštěn a smlouvy na něm již zveřejňují mnohé subjekty. Mimo město Semily, které zveřejňuje faktury a objednávky, zveřejňují data i další města, například Opava, Šestajovice, Nové Město na Moravě, Ondřejov, Krasov, Zlín, Chrastava. Zapojilo se i Ministerstvo financí. Skutečným zkušebním průkopníkem je pak Liberecký kraj, kde jsou zveřejňována nejen krajská data, ale i data jeho příspěvkových organizací.

K návrhu zákona připojilo své podpisy 78 poslanců této Sněmovny. Věřím, že je to příslibem rychlého projednání zákona, který není ani opoziční, ani koaliční, ani pravicový, ani levicový, ale prostě potřebný. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Farskému. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji vám za slovo, pane předsedající.

Já bych se zde jenom krátce vyjádřil jako zpravodaj k právě projednávanému tisku 42 a potom se tímto hlásím i do diskuse. Po svém úvodním zpravodajském slově bych chtěl říct určité své názory a výhrady k tomuto návrhu zákona.

Tento zákon, tisk 42, byl jeden z prvních, který byl předložen v rámci tohoto funkčního období do Poslanecké sněmovny, a v zásadě navazuje na zákon, který byl projednáván už v minulém funkčním období, to znamená na novelu občanského zákoníku, z které se poté stal samostatný zákon o registru smluv. Tento zákon byl opravdu velmi dlouze projednáván v minulém funkčním období a potom díky rozpuštění Sněmovny přijat nebyl.

Jak řekl pan navrhovatel, tak v zásadě účelem je zvýšení transparentnosti a zamezení korupce tím způsobem, že dojde k takzvanému registru smluv, který by měl obsahovat smlouvy v jedné variantě a v druhé variantě nejenom smlouvy, ale také objednávky a faktury, které by musely být povinně zveřejňovány písemně tehdy, když by jednou ze smluvních stran byla Česká republika, územně samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem a právnická osoba, kterou stát, územně samosprávný celek, sám nebo ve spolupráci s jinými, tu osobu ovládá.

Já si myslím, že pan navrhovatel zákon představil dosti, já jsem to krátce zopakoval. A nyní nevím, jestli můžu jako zpravodaj začít zákon trošku kritizovat, nebo jestli si musím na chviličku sednout a potom sem zase jít.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Sednout si nemusíte, pane poslanče. Nicméně tímto otevírám obecnou rozpravu, do které jste se přihlásil. Uděluji panu poslanci Chvojkovi slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Takže děkuji ještě jednou za slovo. Já bych chtěl v prvé řadě říct, že principiálně tento zákon podporuji stejně tak, jako jsem ho podporoval v minulém funkčním období. Chápu principy, na kterých stojí, a myslím, že jsou správné, to znamená smlouvy by měly být zveřejněny. Určitě tak budou pod větší kontrolou nejenom běžných obyvatel, voličů, ale i médií atd. atd.

Nicméně musím určitým způsobem zkritizovat, protože mi to nedá, nejen ten zákon, ale i aktivitu organizace nebo seskupení nebo sdružení Rekonstrukce státu, kterou já také podporuji, nebo těch devět zákonných programových bodů podporuji. Ale myslím si, že v poslední době to, co tato organizace činí, je spíše kontraproduktivní.

Takže nyní k těm věcným výhradám. Jak jsem již řekl, samotný návrh zákona není novinkou v tomto funkčním období. Byl už projednáván v tom minulém. Číslo tisku bylo 740. Předčasné volby a rozpuštění Sněmovny tu legislativní práci ukončily, takže zákon nebyl projednán kompletně.

Je paradoxní, že i přes výhrady, které se objevily v minulém funkčním období, návrh opět ty sporné body obsahuje. Musím říct, že tyto podstatné připomínky podle mě navrhovatel v předkládaném návrhu zákonu nijak nezohlednil.

Další věc, nad kterou bych se chtěl pozastavit, a možná je to i na nějaké stanovisko legislativy. Já se přiznám, že jsem ve Sněmovně čtvrtý rok a ještě jsem neviděl zákon, který by byl předložen do prvního čtení variantně. Zákon, pokud jste si ho prošli, obsahuje už hned v prvním paragrafu varianty. Má tam variantu jedna, variantu dvě. A já si nejsem jist, zda tento návrh nebalancuje na hraně jednacího řádu Poslanecké sněmovny či zda tu hranu nějakým způsobem nepřekračuje. Já bych byl rád, kdyby se pak zástupce navrhovatelů k tomu mohl vyjádřit, zda si nechal udělat nějaký posudek, zda takovýto variantní návrh je možný, protože v § 86 odst. 2 jednacího řádu zákon konstatuje, že návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Sněmovna usnést. A nedává tudíž smysl, abychom rozhodovali nyní, podle mého názoru, skromného právního, o několika variantách různých paragrafů.

Další výtka. Zákon obsahuje nedostatky, na které opakovaně upozorňovala vláda a jednotlivá ministerstva v meziresortním připomínkovém řízení a jež lze shrnout celkem do šesti bodů. Část se týká věcných ustanovení toho zákona a část se týká nezávazných ustanovení návrhů a legislativně technických náležitostí. U té první skupiny, tzn. do věcných nedostatků, já počítám za prvé navázání účinnosti smlouvy na její zveřejnění v registru a ustanovení o neplatnosti nezveřejněné smlouvy. Za druhé nedostatečně definovaný okruh povinných osob. A za třetí absenci limitů pro zveřejňování smluv, faktur a objednávek. Co se týká té druhé části výhrad, tzn. nevěcných, tam vidím za prvé nedostatečné posouzení finančních dopadů zákona na povinné osoby a nedefinovaný přínos zákona, za druhé absenci prováděcího předpisu a za třetí krátkou legisvakanční lhůtu.

S největším počtem výhrad se setkáváme, a řekl to už sám zástupce navrhovatelů, u ustanovení o navázání účinnosti smlouvy na její uveřejnění pod sankcí jejího absolutního zneplatnění, kdy má zavedená smlouva nabýt účinnosti až ve chvíli uveřejnění v registru smluv a neuveřejněním do tří měsíců pozbývá platnosti. Dle mého názoru, a nejen dle mého názoru, jde o zásadní zásah do dosavadní smluvní praxe, který znejisťuje smluvní vztahy v období od podpisu smlouvy do jejího uveřejnění. Jistota není ani v otázce, odkdy má dojít k naturálnímu plnění či naplnění peněžnímu. Kromě toho je nutné upozornit na to, že nový občanský zákoník, tzn. ten občanský zákoník, který je účinný od 1. 1. tohoto roku, se odklání od institutu absolutní neplatnosti právního úkonu. Navrhované vázání vzniku smlouvy na její uveřejnění tak jde zcela proti novým tendencím v soukromém právu. Ve světle uvedených problémů a rizik je tedy podle mě nezbytné důkladně posoudit, zda není vhodnější nahradit institut zneplatnění a svázání účinnosti smlouvy s jejím uveřejněním spíše standardními správními sankcemi, tzn. nějakou pokutou či něčím analogickým.

Dalším výrazným nedostatkem návrhu zákona, který byl identifikován ministerstvy v rámci zkráceného meziresortního připomínkového řízení pro potřeby vládního stanoviska, je nedostatečně definovaný okruh povinných osob, tedy subjektů, na které se má vztahovat povinnost uveřejňovat smlouvy. O co přesně jde? Záměr návrhu je zvýšit veřejnou kontrolu nad nakládáním s veřejnými prostředky ve státní správě, samosprávě a dalších organizacích. Návrh však řadu takových institutů a organizací opomíjí. Několik příkladů: V případě zdravotních pojišťoven se bude povinnost uveřejňovat smlouvy vztahovat pouze na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, ačkoliv s veřejnými prostředky nakládají i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Důvod? VZP je přímo zřízena zákonem, ostatní pojišťovny jsou zřízeny na základě zákona. Podobná situace vzniká i u příspěvkových organizací. Uveřejňovat budou pouze ty, které jsou zřízeny zákonem, nikoliv tedy ty, které jsou zřízeny na základě zákona. Například v resortu kultury tak má smlouvy uveřejňovat pouze Národní galerie a Česká filharmonie a zbylých 27 příspěvkových organizací zřízených na základě zákona nikoliv.

Řada připomínek se týká také absence jakéhokoli omezení hodnoty uveřejňovaných smluv, případně objednávek a faktur. Právě obrovský počet uveřejňovaných dokumentů se může stát brzdou efektivního fungování veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv. V záplavě stovek tisíc dokumentů mohou být snadno přehlédnuty problematické smlouvy.

Zajímavý je také pohled na sousední Slovensko, kterým je nynější návrh inspirován. Slovenská vláda zavedla svým nařízením krátce po zavedení registru smluv v roce 2011 limity pro hodnotu uveřejňovaných faktur a objednávek ve výši tři tisíce, resp. tisíc eur. Důvodem bylo zabránit zbytečné administrativní zátěži a nezveřejňovat dokumenty týkající se bagatelních částek.

A co se týká důvodové zprávy, pak hodně frekventovanou výtkou i ze strany vlády je nedostatečně podložené vyčíslení očekávaných nákladů, které zavedení registru smluv přinese, a také naprostá absence očekávaných přínosů.

Další problém se pojí s absencí prováděcího předpisu, na který se návrh odkazuje v otázkách praktického fungování zmiňovaného registru smluv. Při velmi těsně nastavené legisvakanční lhůtě, tzn. lhůtě tří měsíců na spuštění registru, je to i z pohledu vlády pro tvorbu prováděcího předpisu velmi krátká doba.

Závěrem bych chtěl zrekapitulovat, že velmi vítám a ztotožňuji se s hlavním motivem návrhu zákona, aby nedošlo k mýlce, že ta moje kritika je věcná a že nesouhlasím se samotnými principy. Já velmi vítám tuto snahu a myslím si, že je to prospěšné tomuto státu a jejím občanům. Nicméně nečekejte od nás, že se nebudeme bavit o jednotlivých konkrétnostech a drobnostech.

Nicméně v této souvislosti bych chtěl připomenout, že státní rozpočet v roce 2013 vynaložil jen na neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím celkem 68 mld. Při té příležitosti si pokládám otázku, zda bychom měli mít zájem znát i u těchto titulů a subjektů smlouvy, na jejichž základě se nakládá s takto vynaloženými veřejnými prostředky. Tímto aspektem, ztransparentněním smluv u podnikatelských subjektů a neziskových a podobných organizací, které jsou příjemci neinvestičních a investičních transferů ze státního rozpočtu, se předmětný návrh zákona též nezabývá. Je tedy otázkou další diskuse, proč navrhovatel zvolil velmi selektivní definici povinných osob, kdy celá řada subjektů, organizací disponujících veřejnými prostředky z povinnosti zveřejňovat své smlouvy vypadává nebo se jich návrh zákona vůbec netýká.

Podporuji tedy to, aby návrh byl postoupen do druhého čtení, přikázán ústavněprávnímu výboru či některým dalším výborům, které zde budou navrženy, aby se tyto výbory zabývaly tímto návrhem a aby se pokusily o takovou úpravu, která bude reagovat na dle mého názoru nezodpovězené otázky či mnou naznačené nedostatky a maximálně se pokusí omezit zmíněná rizika, ale hlavně naplní předkladatelem deklarovaný účel zákona.

Děkuji za pozornost. To byla určitá výtka samotnému zákonu a rád bych se pokusil o takové ze svého pohledu zhodnocení působení či práce organizace či sdružení Rekonstrukce státu.

Já jsem jeden z těch, kteří před volbami podepsali závazek spolupráce s Rekonstrukcí státu, a přiznám se, že souhlasím se všemi devíti základními programovými body, a myslím si, že to jsou body, které jsou ku prospěchu nejen občanům či politikům, ale hlavně celé České republiky. Opakuji, abych nebyl napadán v médiích, že jsem nějaký nepřítel, protože Rekonstrukce státu je dneska něco, na čem stát stojí. Když se podíváme do médií, opakuji, souhlasím se všemi devíti programovými body, a tak jak jsem závazek podepsal, tak jsem to tam také uvedl, že souhlasím.

Nicméně o jednotlivých konkrétnostech každého návrhu je potřeba se bavit. A v tom je podle mě základní problém. Organizace Rekonstrukce státu nemá ráda, když má poslanec-suverén na věc jiný názor. Tato organizace by chtěla, abychom schválili návrhy tak, jak oni je předloží, s tím, že bohužel musím říct, že častokrát jejich legislativní práce nejsou dobré a že toto od nás nemůžu čekat. Dám příklad ze svého poslaneckého života, kdy se mi stává, že už se na mě obrátilo nějakých 20-25 lidí z této organizace, třetí člověk neví, že se mnou komunikuje pátý, sedmý neví, že se mnou komunikuje první. V pondělí mi píše paní Jitka na mail, pak mi píše SMS, že mně psala mail a že jsem ještě neodpověděl. V úterý mně volá pan Miloš, jestli podporuji Rekonstrukci státu, a takto ta organizace funguje.

Myslím si, že by to chtělo trošku profesionality. Vím, že tento názor nemám jenom já samotný, ale že ho má spousta z vás. Nicméně není dneska úplně módní se proti této organizaci nějakým způsobem vymezovat. Já jsem se o to pokusil, protože přece jenom práce této organizace občas zavání až stalkingem, protože přece jenom ty SMS a maily a volání i v noci nejsou úplně košer.

Děkuji za pozornost a případně se dál ujmu slova jako zpravodaj. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Na základě žádosti poslaneckého klubu ODS, která přišla během projevu pana poslance, a vzhledem k tomu, že se nám blíží obědová pauza, dovoluji si vyhlásit přestávku na oběd a zároveň těch osm minut, které zbývají, na jednání poslaneckého klubu ODS. Sejdeme se prosím ve 14.30 hodin tady a budeme pokračovat v tomto bodě.

Zároveň připomínám členům, že ve 13.05 hodin se má sejít organizační výbor. Děkuji a vyhlašuji pauzu do 14.30.

 

(Jednání přerušeno ve 12.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré odpoledne. Budeme pokračovat v přerušeném bodu, kterým je tisk číslo 42, návrh zákona o registru smluv, o změně zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pana navrhovatele, respektive zástupce navrhovatele, tady mám. Pan kolega Chvojka jako zpravodaj už je tady také.

Budeme pokračovat v přerušené rozpravě. První přihlášená do rozpravy je paní Jana Fischerová a připraví se paní Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám pěkné příjemné odpoledne a budu se snažit ve stručnosti vás seznámit s osobním názorem jako poslankyně, ale i s většinovým názorem poslaneckého klubu ODS k návrhu tohoto poslaneckého návrhu o registru smluv.

Přiznám se, že jsem ve své dřívější době působila jako starostka pětadvacetitisícového města, byla jsem radní kraje, byla jsem také členkou rady Svazu měst a obcí a jsem neustále v kontaktu s různými starosty malých obcí, s kterými diskutuji o jejich problémech. A musím zde před vámi říci, že mnoho z nich mě na tuto věc upozorňovalo už v minulém roce, protože už v minulém období jsem pracovala ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a toto jsme už se mým kolegou panem poslancem Janem Farským probírali, diskutovali a já se k tomu tady teď ráda stručně vyjádřím.

Obecně řečeno, Občanská demokratická strana nemá vůbec problém, naopak, s transparentností pro občany zveřejňování smluv, ale řeknu velké "ale" - jsou tam výhrady. Podobně jako jsem poslouchala předřečníka pana kolegu, pana poslance Chvojku, tak já postupně vás budu seznamovat s tím, jaké ty výhrady jsou nabíledni. Jeden moudrý člověk kdysi říkal: Ďábel je ukryt v detailu. A to jsou právě ty detaily, které se vám tady pokusím - některé budu sice opakovat, ale tím zintenzivníme ty připomínky, a některé budou zcela nové.

Takže úplně stručně k tomu návrhu zákona, který, jak bylo řečeno, zavádí obcím, krajům i státem ovládaným firmám povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy bez omezení ve veřejném registru smluv na internetu. Zákon je předložen ve dvou variantách, z nichž jedna počítá i se zveřejňováním veškerých objednávek a faktur. Zákon váže na zveřejnění účinnost samotné smlouvy. Pokud nebude smlouva do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, zveřejněna, platí, že je zrušena od počátku.

To bylo jenom na úvod konstatování. Nyní půjdu ke konkrétním připomínkám.

Mne zaujalo, četla jsem si jak důvodovou zprávu, tak jsem se seznámila i se stanoviskem vlády Jiřího Rusnoka, a její stanovisko je neutrální. Vláda však současně poukázala na sporné body předloženého návrhu zákona, které by mohly v praxi vyvolat problémy zejména v souvislosti s navázáním účinnosti smlouvy na její zveřejnění. Jak víme, právní výklad je podle občanského zákoníku: v době uzavření, podepsání oboustranné smlouvy nastupuje v platnost tato smlouva. Čili toto bylo řečeno mým předřečníkem. To je jeden z momentů, který je potřeba uvést správně v legislativní postup.

Vládě se nelíbí ani fakt, že poslanci předložili návrh ve dvou variantách. Je zde také odkazováno na zákon, který v současné době je od 1. 1. 2011 na Slovensku. Sama jsem se dívala na web, který je www.otvorenezmluvy.sk, čili doporučuji, kdybyste se chtěli podívat, jak to funguje u kolegů, bratia Slováci to mají pod tímto webem zveřejněno, máte možnost. Slovenský zákon, kterým se předkladatelé zajišťují, prošel už mezitím několika novelizacemi. To samé by mohlo hrozit u nás, kdybychom neměli možnost ještě pořádně tento zákon prodiskutovat, věnovat se tomu následně ve výborech v dalším čtení.

Dívala jsem se také na weby třeba města Košic, protože mnohá slovenská města to mají přímo na svých webech také už, podobně jak zde byla jmenována města u nás v České republice.

Myslím si, že každý z vás, jak tu dnes v lavicích sedíme, jste také dostali stanovisko Svazu měst a obcí. Víme, že Svaz měst a obcí zastupuje celkem asi 70 % obyvatelstva naší republiky. Je nutné tomu přikládat jistou váhu. Kdybych velice stručně shrnula ty připomínky, tak upozorňuje na právní nejistotu v případě sankce za neuveřejnění dokumentu a záporně se staví také k návrhu zveřejňovat všechny objednávky. Sama ty zkušenosti mám a vím, jak to chodívá na obcích a ve městech, kde se mnohdy řeší všechno jenom objednávkou, následně fakturou, čili nejsou mezi dvěma stranami potom vzájemné smlouvy písemné.

Svaz navrhuje také stanovit minimální limit, kdy by se toto mělo zveřejňovat. Padlo tady už, jak to je na Slovensku. Dříve to bylo od nula eur, teď už tam jsou limity vyšší - tisíc nebo tři tisíce eur. Takže i toto je důležité. V minulém období Poslanecké sněmovny se zde předkládala novela zákona o obcích, kde se toto mělo dotknout i zveřejňování smluv, a tam byla určitá dohoda - minimální částka 50 000 korun. Čili to je další věc k zamyšlení.

Nyní bych opravdu už na závěr chtěla shrnout hlavní výhrady, které k tomuto návrhu poslaneckému mám, nebo i máme za klub ODS. Narazí na praktické problémy a povede k soudním sporům. Nikdo neumí předvídat, jaké důsledky bude mít zpětné rušení účinnosti smluv, které by úředník třeba nedopatřením do registru neodeslal. Může se také stát, protože jsem četla v těch jednotlivých dokumentech, že všechno bude probíhat přes datové schránky, a už jenom to slovíčko "odeslat" nebo "zveřejnit" může hrát jistou roli, protože mezitím mohou být opravdu v nečinnosti datové schránky, nějaký výpadek, takže na to upozorňuji. Pokud by již došlo k plnění smlouvy, existuje riziko, že by obce čelily žalobám o náhradu škody nebo na bezdůvodné obohacení. To po rozpravě s právníky mi také toto potvrdili.

Dále. Nejasně je definován okruh institucí, na které se povinnost zveřejňovat smlouvy vztahuje. Například se vztahuje na VZP České republiky, ačkoliv s veřejnými prostředky nakládají i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Podobně je tomu v kulturní oblasti. Povinnost zveřejňovat smlouvy se vztahuje pouze na smlouvy uzavírané příspěvkovými organizacemi zřízenými zákonem. Existují však také příspěvkové organizace, které sice zákonem zřízené nejsou, nicméně hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu. Stručně řečeno, mohlo by dojít i k případné diskriminaci některých institucí, protože toto je důležité náležitě ošetřit, kdo všechno, na koho se toto bude vztahovat, kdo hospodaří s veřejnými peněžními prostředky.

Zákon se také vztahuje na obchodní společnosti ovládané státem - mohla bych jmenovat zase, ale možná někdo další z vás to využije - nebo samosprávnými celky a státní podniky zřízené ze zákona.

Existují oprávněné obavy, že zveřejněním veškerých smluvních vztahů budou tyto společnosti znevýhodněny oproti konkurentům. To může vést v případě obcí například až k likvidaci některých městských firem. Na Slovensku po novelizaci uložili tuto povinnost jen státem či samosprávou výlučně kontrolovaným podnikům, a to po novelizaci zákona v roce 2011, a poslanecký návrh tuto povinnost ukládá všem podnikům s majoritní účastí státu či samosprávy.

Další věc, kterou mám na srdci - praktické fungování registru musí upravit nařízení vlády. To zde v tomto návrhu není přímo dáno termínově, ale myslím, že by to mělo jít současně s tímto zákonem.

Chybí přesné vyčíslení nákladů, které si zveřejňování smluv vyžádá na radnicích. Máme sice v důvodové zprávě příklady některých obcí a měst, ale je to tak orientačně a myslím si, že hlavně bude ještě velký finanční dopad přímo do státního rozpočtu. Starostové mají oprávněné obavy z nárůstu administrativy a zejména u menších obcí, to jsou právě ti, se kterými také mluvívám, protože na Vysočině, odkud pocházím, je hodně malých obcí. Já tady rozhodně toto musím vyslovit. Musíme se věnovat tomu, jak s tím nakládat, protože vím, že v důvodové zprávě je sice napsáno, že každý starosta na malé obci má počítač, má skener, má vybavení, takže to není vůbec pravda, ale sama vím, když je navštěvuji, že tomu tak úplně není, že by tam probíhala obsluha těchto zařízení. Není tomu tak. Ten malý starosta, malý v uvozovkách, nebo starostka, musí také zajistit, aby nedošlo ke zveřejnění citlivých osobních údajů nebo obchodního tajemství. V případě chyby se vystavuje riziku, že zaplatí sankci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Vím, že na větších radnicích, trojkových, dvojkových, není problém, tam je většinou právník a toto všechno je vyřešeno, ale pro menší obce je to opravdu velký problém.

Už se blížím ke konci. Jak se bude postupovat v případě, kdy bude nutné zveřejněnou smlouvu měnit či opravit, například včetně nějakých dodatků? Jak zákon vyloučí, že k těmto změnám nebude docházet účelově, tedy přesně proti smyslu předkládaného zákona? Jak se budou řešit situace, kdy nedopatřením nebude smlouva zveřejněna kompletní, například tam nebudou přílohy? Jaká tam jsou pak rizika a případné sankce a bude se na takovou smlouvu vztahovat stejná sankce neplatnosti jako u úplného nezveřejnění? Budou zveřejňovány například i nájemní smlouvy na byty?

Mám ještě několik dalších poznámek, ale já se už opravdu budu blížit ke konci, protože si myslím, že máme před sebou možnost postoupení do druhého čtení, které na jedné straně opravdu podporuji, ale jsou zde otázky a já vidím jako řešení - protože i nyní pracuji ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - a hlásím se k tomu, že bude velmi dobře udělat pracovní seminář pro poslance za účasti právníků, abychom si některá stanoviska a některé detaily mohli vyjasnit a abychom došli ke konečné shodě.

Mohu říci, že na závěr doporučuji postoupit návrh do druhého čtení, ale opravdu mám výtky, které jsem jmenovala. Je potřeba se tomu věnovat, protože je tady mnoho institucí a malých starostek a starostů, na které to dopadá, a je potřeba včas zabránit tomu, aby došlo k tomu, že už nikdo nebude na malých obcích chtít dělat starosty.

Děkuji vám moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Slova se ujme paní poslankyně Jana Černochová. Připraví se pan kolega Antonín Seďa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já volně navážu na to, co tady říkala moje kolegyně Jana Fischerová, která byla starostkou přibližně ve stejně velkém městě, v jakém jsem uvnitř hlavního města Prahy, v městské části Praha 2, starostkou já, takže i já mám samozřejmě celou řadu připomínek k návrhu zákona o registru smluv.

O účinnosti smlouvy, která je vázána na její uveřejňování a neplatnost smlouvy při neuveřejnění už tady byla řeč. Já bych možná jenom ještě zmínila to, že skutečně může dojít ke zneplatnění smlouvy v případě, že při uveřejnění smlouvy dojde k neúmyslnému nesplnění některých obsahových nebo čistě formálních náležitostí. Může tak dojít k negativnímu jevu, kterým je řetězení absolutních neplatností smluv, což popírá princip právní jistoty a ochranu dobré víry třetích osob. Ustanovení o neplatnosti smlouvy umožňuje také situaci, kdy jedna strana úmyslně uveřejní smlouvu skrytě nesprávným způsobem, druhá strana nicméně smlouvu dodržuje a v dobré víře poskytuje plnění. Teprve později zjistí, že smlouva není kvůli nesprávnému uveřejnění účinná, čímž jí samozřejmě vznikne ekonomická škoda.

Myslím si, že si všichni vzpomeneme i na debatu z konce roku 2013, kdy jsme diskutovali rozsáhlou novelu, kodifikaci, občanského zákoníku a víme, že nové pojetí soukromého práva, právě kodifikované v novém občanském zákoníku, se odklání od institutu absolutní neplatnosti právního úkonu. Navrhované vázání vzniku smlouvy na její uveřejnění jde zcela proti novým tendencím v právu soukromém.

Zákon, tak jak je navržený, vnáší další nejistotu do platnosti již podepsaných smluv. Vzpomeňme si na poměrně aktuální a stále mediální prostor zaplňující spor Magistrátu hlavního města Prahy s Metrostavem o dostavbu tunelu Blanka. Podobných případů by se zavedením registru smluv mohlo objevit více. Kvůli drobným formálním nedostatkům může nastat, že špatně uveřejněné smlouvy pozbudou platnosti.

Nesystémově určený okruh povinných osob také zde byl zmiňován. Já bych možná připomněla - o zdravotních pojišťovnách už mluvila kolegyně - příspěvkové organizace, které jsou zřízeny zákonem. Na ty se to vztahuje, ale existují, a víme to všichni, i příspěvkové organizace, které zákonem zřízeny nejsou, nicméně hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu a jejich zvýšená kontrola je tudíž, asi se shodneme, namístě. Jenom v resortu kultury je to zhruba nějakých 27 příspěvkových organizací.

O rozporu návrhu zákona se zákonem o ochraně osobních údajů už tady také byla řeč.

Ke zveřejňování smluv - to tady možná ještě nezaznělo - bych chtěla apelovat na všechny kolegyně a kolegy, kterým není lhostejné, jaké podnikatelské prostředí tady tato Sněmovna a jaké normy tato Sněmovna bude vytvářet, protože je tady i celá řada lidí, kteří z podnikatelského prostředí pocházejí. Moje připomínka je, že informace z uveřejněných smluv přece mohou být využity i k řadě nekalých praktik. V nejkrajnější variantě může například dojít k úmyslnému blokování dodavatelů povinné osoby, kdy její konkurence vykoupí potřebnou výrobní kapacitu dodavatele. Mohu uvést za všechny národní podnik Budvar. Všichni určitě máme kladný vztah k českým podnikům. Národní podnik Budvar působí na mimořádně rozvinutém domácím i zahraničním konkurenčním trhu - nechceme mu rozhodně škodit - a podle návrhu zákona by byl nucen uveřejnit veškeré smlouvy, tedy i smlouvy na dodávky piva do restaurací, smlouvy se zahraničními odběrateli, a to by samozřejmě mohlo narušit dodavatelsko-odběratelské vztahy a zhoršit tak jeho konkurenceschopnost. Myslím si, že o to nestojíme.

Vysoký objem zveřejněných informací může bohužel paradoxně vést též k nižší efektivitě veřejné kontroly. Zahltíme naše úřední desky - teď mluvím jako starostka - různými informacemi a ani nevíme, do jaké míry ty informace budou přehledné, jak bude fungovat software, který bude vlastně umožňovat zájemcům, kteří si ty smlouvy budou chtít prohlédnout, aby tak mohli činit snadno a nemuseli se z nich stát na půl roku ajťáci, kteří se budou velmi složitým způsobem tento software učit ovládat. Stejně to platí samozřejmě i pro ty, kteří budou ta data pořizovat, nejenom pro ty, kteří je budou využívat.

Nedostatečné vyčíslení přínosu návrhu s ohledem na náklady pro stát, to znamená, kolik nás to bude stát a co eventuálně v následujících letech ušetříme. Tak tady, pokud jde o vyčíslení přínosů navrhované úpravy, předkladatelé pouze v obecné rovině konstatují pozitivní roli veřejné kontroly, ale bohužel se nezabývají otázkou, zda se v důsledku přijetí navrhované úpravy předpokládá rovněž úprava prostředků vynakládaných z veřejných rozpočtů, což je taková standardní záležitost, kterou obsahují všechny důvodové zprávy, všechny návrhy. Velmi mě mrzí to, že nám tuto normu nepředkládá vláda, protože to jsou přesně ty záležitosti, které jsem zmínila, které by pravděpodobně byly vysvětleny už v důvodové zprávě a nemusela bych je tady takto přednášet. Když je předkládán nějaký vládní návrh, tak je přece zřejmé, že vzniká na základě širokého konsensu, a to nejenom mezi nevládními organizacemi a politickými stranami, ale také mezi různými organizacemi, kterých se bude registr smluv týkat. To, že to projednáváme ještě ve zrychleném připomínkovém řízení, to je samozřejmě také úplně špatně. Víme i to, že polovina všech našich ústředních orgánů státní správy, tedy ministerstev, vyslovila ve zkráceném meziresortním připomínkovém řízení názor, že by bylo vhodné návrh předložit jako vládní návrh, ke kterému by proběhlo opravdu to standardní meziresortní připomínkové řízení. A to mi chybí.

Chybí, a to je asi pro vás všechny velmi důležité a na to bych chtěla zástupce předkladatelů upozornit, chybí prováděcí předpis definující postup vkládání smluv do registru a další náležitosti. Faktická funkčnost registru smluv je vázána na nařízení vlády. Navrhovatel tudíž měl podle § 86 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny předložit návrh prováděcího právního předpisu, pokud má tento předpis nabýt účinnosti současně se zákonem. K tomu bohužel v tuto chvíli nedošlo nebo alespoň já o tom, že by k tomu došlo, nevím, a návrh tohoto nařízení předložen nebyl. A v případě, že zákon nabude účinnosti před zprovozněním samotného registru smluv, může tak paradoxně dojít k situaci, kdy uzavřené smlouvy nebudou moci nabýt účinnosti, což ohrožuje právní jistotu účastníků tohoto právního vztahu. Byla by tedy vhodná výrazně delší než navrhovaná i legisvakance tak, aby bylo možné vše zkoordinovat a připravit.

Já sama za sebe a priori registr smluv neodmítám. Trošku mi jenom vadí to, že při čtení důvodové zprávy k tomuto tisku, té krátké důvodové zprávy k tomuto tisku, téměř nezůstává oko suché, kolik dobra se tímto registrem napáchá a kolik úspor přinese do státního rozpočtu, ale bohužel po podrobnějším prostudování tohoto návrhu i po tom, co tady zaznívá za připomínky je vám jasné, že to tak v praxi bohužel platit nebude.

A ještě na závěr moje jedna připomínka. Nelíbí se mi to, že činíme politiku transparentní na základě nějakých prázdných hesel na transparentech a možná tím, že někdo vyjde do ulic, i když i to je součástí demokratického zřízení. Na druhou stranu máme tady velmi početnou samosprávu na poměry v Evropské unii, jsme jedna ze zemí, která má vůbec největší počet obcí, obecních samospráv, které se nám ještě další geometrickou řadou rozrůstají po různém rušení či slučování různých vojenských újezdů, takže se možná časem můžeme dopracovat k tomu, že těch obcí budeme mít něco k šesti a půl tisícům. Mrzí mě na tom, že skutečně se tady nemyslí na malé obce, kde je jedna úřednice na tři hodiny, starosta je neuvolněný, tedy neplacený, který nemá ani počítač a těžko bude zvládat administraci tohoto procesu. Mrzí mě, že jsou někde definovány výjimky, které podle mého názoru jsou neopodstatněné. Už tady byla zmíněna ta zdravotní pojišťovna - proč tedy jedna pojišťovna ano, Všeobecná zdravotní, a proč ostatní ne, když vlastně i ony jsou něco, můžeme je nazvat jakýmsi modelem veřejnoprávních korporací.

Já se domnívám, že v naší české zastupitelské demokracii, do které stále, věřím, ještě patříme, jsou nastaveny kontrolní mechanismy. Opozici jsou svěřovány komise kontrolní a finanční, takto to funguje i na slušných radnicích, mezi které řadím i Prahu 2. Občané mají právo na informace, které již jsou uzákoněny, existuje tady zákon 106 o svobodném přístupu k informacím. Máme velmi přísný zákon o zadávání veřejných zakázek. Na Praze 2 na téměř všechny zakázky děláme veřejné aukce, volné byty za smluvní nájemné také dražíme v aukcích. To vše probíhá pod drobnohledem našich občanů. A já se domnívám, že tento návrh zákona to, co je podstatné, aby v České republice veřejná správa byla transparentní, bohužel neřeší, ale řeší věci nepodstatné a přidělává práci ne samosprávám - ty jsou od toho, aby pracovaly, aby pracovaly pro občany této země -, ale nakládá jim na bedra úkoly, které jenom obtížně budou moci splnit. A to by mě mrzelo.

Myslím, že přístup Občanské demokratické strany k tomuto návrhu je konstruktivní v tom, že jsme připraveni se bavit o těch věcech v rámci druhého čtení, ale budeme klást velký důraz na to, aby tento zákon neohrozil a neomezil právě práva těch samospráv, které, jak všichni víte, jsou vzniklé z Ústavy České republiky a které jsou tím prvním článkem v tom systému, na které se obrací naše veřejnost.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Slova se ujme pan poslanec Antonín Seďa a připraví se kolega David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, předně musím říct, že navrhovaný zákon, který je předkládán, jsem podpořil i v minulém funkčním období, a to zejména s ohledem na zlepšení transparentnosti činnosti veřejné správy. Já osobně vidím největší problémy s možným korupčním chováním v netransparentním veřejném řízení, kdy vítězí podle současného zákona nejnižší nabídka bez ohledu na požadovanou kvalitu provedení a poté se dodatky ke smlouvě neúměrně navýší výsledná cena zakázky.

Současná vláda ve svém stanovisku upozorňuje na některé věcné problémy návrhu, které se však dají podle mého názoru odstranit ve druhém čtení, tak jako v současné době navrhované variantní řešení, které je uvedeno v návrhu. Rozumím tomu, že v § 3 jsou uvedeny omezené výjimky z povinného uveřejňování smluv. Chci pouze připomenout, že pokud hovoří návrh o bezpečnosti, pak by tato měla zahrnovat jak vnitřní, tak vnější bezpečnost. Konkrétně mám na mysli provázanost tohoto návrhu se zákonem o obchodu s vojenským materiálem.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, Svaz měst a obcí České republiky se obává byrokratické zátěže a navrhuje, aby náklady na zveřejňování smluv nesl státní rozpočet. Také existuje obava z nefunkčnosti či výpadků veřejného portálu, a proto svaz navrhuje změnu z povinnosti uveřejňovat smlouvu na povinnost jejího odesílání do registru smluv. Tady bych se přimlouval o zapracování těchto připomínek do zákona ve druhém čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Antonínu Seďovi. Slova se ujme pan kolega David Kádner, připraví se pan poslanec Martin Novotný. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k předkládanému návrhu. Jedná se o velmi dlouho očekávaný zákon a i já souhlasím se zvyšováním transparentnosti, pokud se jedná o vynakládání veřejných zakázek nebo výdajů. Nicméně jako starosta obce Nová Ves v Horách musím upozornit, že takto zpracovaný návrh zákona s sebou přináší nezanedbatelné náklady pro všechny malé obce. Znám podrobně hospodaření malých obcí a vím, na co tam peníze jsou a na co již ne. Navíc na rozdíl od velkých měst, která mají k dispozici úřednický aparát, řada malých obcí má k dispozici třeba jen jednu úřednici. Tato jedna úřednice má spoustu práce v rámci svého úvazku a v žádném případě nemá čas na to, aby zadávala smlouvy do systému ve lhůtě, jakou stanovuje tento zákon. Proto takto postavený návrh zákona vnímám jako populistický krok, který bude pouze zatěžovat již takto přetížené úřady. Jako řešení si umím představit rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl města i obce neomezeně kontrolovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní instituci, taková kontrola by měla i váhu. Na rozdíl od populistických výkřiků, které pouze rozšíří již takto nesmyslnou byrokracii.

Já bych byl moc rád, abychom si uvědomili, že máme obce zvlášť po novém RUDu, po roce 2013, kde máme starosty, kteří jsou neuvolnění a kteří svou funkci vykonávají po svém zaměstnání, po své práci.

A druhý aspekt je, že bohužel ani v dnešní době není samozřejmostí, že každá obec má internet, to znamená, že bude další problém, na který se tam vůbec nevztahoval, zvlášť v obcích, které jsou příhraniční, kde prostě mají problémy v dnešní době, nikdo jim nechtěl pomoci a jakýmkoliv zesílením tohoto signálu, narušuje zase signál na německé straně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kádnerovi. Slova se ujme pan poslanec Martin Novotný, připraví se paní kolegyně Helena Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, pane předsedající, dámy a pánové, já bych možná chtěl upozornit na jakousi vnitřní logiku, v rámci které bychom měli možná v této Sněmovně po mém soudu postupovat v legislativním procesu. Já sám osobně se nechci zabývat detaily toho zákona, ale považoval bych za velmi důležité, kdyby logická následnost kroků vedla tak, že bychom se nejprve skutečně hluboce zamysleli nad zákonem o veřejných zakázkách v České republice, udělali skutečně zjednodušující a ztransparentňující novelu tohoto zákona, a teprve poté, a myslím si, že ta logika té hierarchie jde takto, se zabývali zákony typu třeba registr smluv.

Já tady možná zkusím tnout do živého. Aniž bych měl jakékoliv důkazy, tak jsem v poslední době měl celou řadu signálů, zejména ze soukromého sektoru, že ona kombinace komplikovanosti a nepřehlednosti zákona o veřejných zakázkách vede velmi často k jakémusi novému jevu vyděračství, kdy v rámci veřejných soutěží v prostředí zákona, který je tak složitý, že v podstatě není na tomto světě nikdo, žádný veřejný subjekt, žádná obec, aby byla schopna naplnit všechny jeho nuance a vypsat jakékoliv výběrové řízení tak, aby bylo zcela v pořádku a bylo naprosto nenapadnutelné, tak se nám rozmáhá jakýsi nový jev vydírání, kdy se navštěvují zástupci soukromých firem a říkají, že podají případně různé námitky do veřejných výběrových řízení, anebo je nepodají ve chvíli, kdy za to nepodání dostanou zaplaceno. Já si myslím, že každá pyramida by se měla rozplétat skutečně odshora té logiky. Ve chvíli, kdy zaplníme veřejný prostor tisíci kopiemi smluv, tisíci kopiemi faktur a nevyřešíme to skutečně podstatné, nezjednodušíme zákon o veřejných zakázkách a nevytvoříme prostředí, kde každý zadavatel bude rozumět aplikaci tohoto zákona, pak jenom zmnožíme ten prostor pro veřejné vydírání.

Zároveň chci říct, že mě v tom návrhu zákona chybí celá řada návazností. Teď se vede jakási diskuse. Já jsem třeba zmínil na naší tiskové konferenci návaznost na krizové situace a vytýkají mi, že návrh zákona upravuje tu záležitost, že když jsou povodně a podobně, že ten vstup v účinnost v tu chvíli není předmětem toho zákona a toho zveřejnění. Kdo zná složitost legislativy v krizových situacích nejrůznějších stavů, které nastávají, jejich jednotlivé stupně - mě by velmi potěšilo, kdyby na tuto návaznost s touto provázaností ten zákon pracoval tak, abychom my jakožto starostové obcí a primátoři skutečně ve chvíli, kdy takové situace řešíme, věděli, kdy jaký stav nastává a kdy máme jaké pravomoci a od jaké chvíle jsme mimo ten režim a od jaké chvíle mimo ten režim nejsme. Ten návrh zákona je tak krátký a tak jednoduchý, že jsem přesvědčen, že nemůže řešit všechny nuance života a že se budeme dostávat velmi často do situací, kdy budou dvojí výklady, kdy budou nejednoznačnosti a kdy to může skutečně ochromit naši akceschopnost. Jeho aplikaci pak v prostředí malých obcí, ať už řešení jakýchkoliv situací, si nedovedu představit v podstatě vůbec a přijde mi, že návrh psal někdo, kdo nemá vůbec žádnou zkušenost s reálným životem, s reálným řízením měst a obcí v České republice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Martinu Novotnému. Slova se ujme paní poslankyně Helena Válková, připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Já na rozdíl od předřečníků, vážené dámy a pánové, nemohu vycházet ze svých zkušeností starostky, a tak berte moje připomínky spíš jako takové zamyšlení nad tím, co je v tom návrhu problematické, a otevření otázek, které by se měly dořešit možná i nějakým odborným seminářem nebo přinejmenším důkladným projednáním různých variant řešení. Protože si myslím, že obecná rozprava by se měla vinout v obecnější rovině, aby to odpovídalo názvu té rozpravy, nebudu zacházet do podrobností.

Mé připomínky směřovaly jak k ustanovení § 3 odst. 2, čili výjimky z povinnosti uveřejnění, kde si myslím, že existuje řada obchodních společností, v nichž mají územní samosprávy stoprocentní nebo majoritní podíl a které zároveň mohou uzavírat smlouvy s fyzickými osobami nepodnikateli. Předmětem jejich činnosti v rámci běžného obchodního styku může být i plnění opravdu nemalého rozsahu, například prodeje velkého objemu dřeva městskou společností, která hospodaří s městskými lesy, viz Chebsko, provádění staveb městskou stavební společností a podobně. Na druhé straně mám pochopení, protože právě ti, kteří mají zkušenosti, a jak zde hlavně dvě předřečnice, paní Fischerová a paní Černochová, hovořily, neměl by být registr smluv zahlcen velkým množstvím rutinních smluv. Navrhuji proto stanovit finanční limit třeba 100 tisíc korun, při jehož překročení by plynula subjektům, které jsou uvedeny v § 2 odst. 1 písm. c), povinnost uzavřít zveřejnit smlouvu s fyzickou osobou nepodnikatelem. Je mi jasné, že tam jsou zase určitá rizika účelového dělení smluv na těsně podlimitní, ale nikdy asi úplně optimální řešení v tomto směru nezvolíme.

Aniž bych tady uváděla konkrétní návrh změn příslušných ustanovení a vyjadřovala se třeba i k jejich způsobu uveřejňování podle § 5, kde opět se mi zdá, že jsou ta ustanovení formulována nejasně, nedostatečně, neplyne tam zcela povinnost zveřejnit celý textový obsah smlouvy jako celek včetně dodatku, tak se zaměřím jenom na jednu podle mého názoru zásadní připomínku, kterou tady zatím nikdo neotevřel, alespoň ne v té formě, o jakou se pokusím já, a to je připomínka k § 7 - Zrušení smlouvy. Současný návrh zde byl kriticky zmíněn. Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

V takovém případě ale, i když o té zásadě můžeme diskutovat, jak zde již bylo řečeno, naprosto nevyřešené zůstává, jak se bude o neplatnosti ve sporných případech rozhodovat. Pokud ani jedna strana té nevýhodné smlouvy nebude mít zájem smlouvu zveřejnit, zcela úmyslně ji ponechá nezveřejněnou a ze smlouvy bude přesto plněno, neexistuje orgán nebo osoba, která by byla aktivně věcně legitimována k podání žaloby na neplatnost smlouvy nebo na určení vlastnictví předmětu smlouvy. O tom hovořila paní poslankyně Černochová, takže v tomto se asi budeme shodovat. Může nastat i případ, kdy smlouva zveřejněna bude, ale povede se spor, typicky mezi opozicí a koalicí v zastupitelstvu, zda obsah smlouvy byl uveřejněný řádně a v jakém rozsahu.

Proto tady obecně navrhuji, abychom řešili žalobní legitimaci ve věci určení neplatnosti či vlastnictví, ať už půjde o občana příslušného samosprávního celku, nebo daňového poplatníka, zastupitele apod. Alternativně můžeme uvažovat i o žalobní legitimaci občana příslušného celku, který by se mohl u správního soudu domáhat nikoli neplatnosti, ale dosažení naopak účinnosti smlouvy, tedy zveřejnění smlouvy v registru. Myslím, že bychom se mohli inspirovat třeba soudním řádem správním, kde podobná úprava u volebních stížností již existuje a aplikuje se. A zase zde mám návrh, jak by mohlo vypadat příslušné znění.

Protože se ale budu držet zásady, že máme obecnou rozpravu a že toho máme ještě projednávat poměrně hodně, tak zůstanu v této obecné rovině s apelem, abychom nechodili do konkrétních podrobností a spíše si otevřeně řekli, že návrh je jistě cenný, užitečný, potřebný, nicméně je poznamenán nedostatky, které určitě vyžadují i delší projednávání. Čili navrhuji lhůtu prodloužit na 90 dní, než postoupí ten, doufejme, pozměněný návrh do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Slova se ujme pan poslanec Petr Bendl a připraví se paní kolegyně Olga Havlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych velmi souhlasil s tím, co říkala moje předchůdkyně, jenom jsem se ale podivil - prostřednictvím pana předsedajícího musím říct, že se divím, že jste to podepsala, návrh toho zákona. Teď navrhujete ještě prodloužení diskuse v parlamentu o 90 dní, přitom tenhle materiál máme na mimořádném jednání poslaneckém, mimořádné schůzi. Myslím, že to je o další důvod víc, že tohle je spíš účelový návrh zákona, který mám zastřít podstatu posledního bodu dnešního jednání, a tím je služební zákon. Abychom se tady vypovídávali na něčem jiném, než co je vlastně nejdůležitější téma dnešního dne, neboť sama navrhuje vládní koalice prodloužení diskuse k jednotlivým zákonům, a není to jenom tenhle, ale i ten předešlý, pro který jste hlasovali, že je třeba se tomu věnovat déle, a přitom to tady máme na tzv. mimořádné schůzi, která to musí řešit hned.

Jsem hluboce přesvědčený a přidávám se k těm, kteří si myslí, že návrh je uspěchaný, nepatří na mimořádnou schůzi, měli by se na něj legislativci pořádně podívat, protože to, co se uvnitř zákona otevírá za kauzy, za možnosti různého vydírání, politizování, skandalizování starostů za jednotlivé faktury apod., myslím si, že to starostům zkomplikuje extrémně život, a už dneska, zejména na malých obcích, máme problém s tím, aby vůbec kandidátky byly nějak plné a někdo chtěl pracovat ve prospěch veřejnosti, protože si tady na ně v Poslanecké sněmovně vymýšlíme každou chvíli nějaký nesmysl, a tohle je jeden z významných nesmyslů.

Nevím, jestli to někdo z předkladatelů opravdu četl, anebo jestli někdy byl starostou na malé obci nebo ve větším městě. Pak by si sám musel poťukat na čelo, že tenhle návrh tady vůbec dneska je. Proto říkám, jsem hluboce přesvědčený o tom, že to je účelová záležitost na dnešek kvůli tomu, abychom přežili bod č. 5 dnešního jednání.

Zároveň jsem hluboce přesvědčen o tom, že si předkladatelé vůbec neuvědomují, co otevřou za Pandořinu skříňku, až nám tady budou třeba i významní moderátoři veřejnoprávních médiích ukazovat své smlouvy apod. Neřeknu, že by to možná nebylo zajímavé, nicméně rozvrátí to některé instituce šíleně a bude to používáno k jednotlivým kauzám. Nikoli k systémovému řešení, ale budu-li chtít někoho začít pranýřovat, půjdu po něm, a to jak uvnitř toho, řeknu, veřejnoprávního sektoru, veřejnoprávních médií např. nebo uvnitř malých obcí, kdy vezmu jednu fakturu z Ústeckého kraje z malé obce a vezmu si druhou fakturu z Moravskoslezského nebo Jihomoravského a začnu na tom trénovat starostu té či oné obce apod. a budu říkat: to jste měli koupit ten toaletní papír za tolik či onolik. Úmyslně říkám toaletní papír, ono se to může týkat čehokoli. To se může týkat opravení chodníku atd., protože podmínky mohou být různé v každé obci, od sebe 200 metrů vzdálené, natožpak z jednoho regionu. A budou účelově vytahováni a kriminalizováni jednotliví lidé, kteří se práci pro veřejnost věnují.

Považuji to za nesmysl a moc prosím všechny ty, kteří se podepsali pod, řeknu, dnešní projednávání zákona, aby jej odložili, aby pro to nehlasovali, abyste se v případě, že jste z vládní koalice, tomu třeba věnovali potom ve vládě, použili všechny odborníky na to a dali tomu řádné projednávání zákona, tak abychom věci, které je vhodné dát do systému, dali, ale vůbec nepouštěli tenhle materiál ven. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Slova se ujme paní poslankyně Havlová. - Pardon, paní kolegyně, ještě faktická poznámka paní poslankyně Válkové, omlouvám se. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Opravdu jenom blesková technická poznámka, děkuji, pane místopředsedo. Rozhodně se ale nepřidávám k těm, kteří by měli být označeni nálepkou, jak můj předřečník nepřímo naznačil, těch, kteří by cupovali tento zákon a nepřáli si jeho postoupení do dalšího projednání. Myslím si, že podstata je naprosto správná. V rámci prodloužené doby 90 dnů máme možnost zákon pozměnit tak, aby plnil svůj účel, a předpokládám také, že i předkladatelé, třeba pan Farský, který je starosta, zúročil svoje zkušenosti v návrhu, které, jak jsem se přiznala, já nemám, nicméně já ani nevidím problém, proč by tento zákon měl být označen za tak vadný zákon, že bychom se jím neměli v obecné rozpravě zabývat a že by vůbec neměl být předmětem našeho jednání.

Pokud tedy takto někdo pochopil moje vystoupení, tak rozhodně tak to míněno nebylo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Olga Havlová a připraví se pan kolega Zahradník. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, registr smluv jako zastupitelka obce vnímám ve dvou rovinách. Na jedné straně možnost dostat se ke smlouvám, eventuálně objednávkám, fakturám, které jsou někdy účelově utajovány, zvláště potom na malých obcích, speciálně tam, kde nejsou ani rady obce a je umožněno obcházet zákon. Většinou se o některých smlouvách ani nedozvědí samotní zastupitelé, a tudíž neexistuje ani žádná kontrola.

Zaznělo tady, že by množstvím uveřejněných smluv byly brzdou, ale to není argument. Protože nikdo z vás nebude číst všechny smlouvy, a bude mít možnost najít si právě tu, která ho zajímá a o kterou má v danou chvíli zájem, ať už se to týká smlouvy, objednávky či faktury.

Na druhé straně ale se dostáváme do situace, kdo bude platit tento registr, z jakých prostředků, eventuálně dopad a hrozba sankcí. Pro malé obce je nepřijatelné přidávat úředníkům práci a platit paušální poplatky za registr z prostředků obce. Pokud by tento zákon byl přijat, musí řešit nejen posílení administrativy, ale hlavně, jak toto všechno financovat. Možná by stálo za uvážení, zda by malé obce nebyly této povinnosti zcela zproštěny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. Slova se ujme pan poslanec Jan Zahradník, v tuto chvíli poslední písemně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, zákon je evidentně, a už to tady bylo řečeno, z dílny iniciativy Rekonstrukce státu. Je zřejmé, že tato aktivita, tato iniciativa, nás ve své snaze, ve svém poslání vymýtit korupci a všechny neblahé jevy z naší společnosti bude zásobovat dalšími a dalšími návrhy a ti z vás, kteří jste podepsali její výzvu, budete pod tlakem tyto zákony podporovat, ať se vám budou, či nebudou líbit. Já jsem svou duši této iniciativě neupsal, a tak můžu mluvit jako svobodný člověk a můžu říci svůj názor bez ohledu na to, že by někdo citoval můj podpis a konfrontoval mě s ním.

Já bych se chtěl vyjádřit podobně jako moji předřečníci k problematice dopadu na jednotlivé obce. Vždycky říkám, že považuji obecní samosprávu za základ občanské společnosti. Ona u nás vlastně funguje již více než půldruhé století a zakořenila se v povědomí našich občanů. Ani 40 letům komunismu se nepodařilo povědomí správy svých věcí občany na obcích vymýtit. Starostové jsou lidé zvoleni v komunálních volbách svými občany a já bych v žádném případě nechtěl podceňovat jejich schopnosti. Myslím si, že tam, kde prostě není internet, tam si jej mohou zřídit, a tam, kde řekněme třeba věk starosty neumožňuje rychlé nakládání s internetem, může přijít někdo z mladých a starostovi pomoci.

Co mi ale vadí, je to, že když jsem se se starosty potkával, tak jsem často slyšel jejich žehrání na to, co jim vlastně stát dává. Častokrát si stěžovali, že jim z velké části komplikuje jejich činnost, komplikuje plnění jejich povinností vůči občanům jejich obcí. Starostové na malých obcích jsou, použiji přívlastek, obyčejní lidé, kteří spravují obecní finance ve velké míře s takovou selskou šetrností, úsporností.

Tady bych se, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím dovolil ohradit jménem starostů vůči tomu, co říkala paní poslankyně Havlová. Jako by bylo normální, že smlouvy na malých obcích jsou tajeny proto, že tam dochází k nějakému nekalému nakládání s obecními prostředky. Mohu říci, že tak tomu není. Byl jsem osm let hejtmanem Jihočeského kraje a my jsme vlastně začínali s kontrolou financování obcí na krajské úrovni. Musím říci, že závady, které jsme zaznamenávali, plynuly z větší části právě z určité tehdy neschopnosti vypořádat se s technickou stránkou věci. Jenom málokdy to bylo ze zlého úmyslu. A když tomu tak náhodou bylo, tak potom jsou nástroje, jak tento úmysl odhalit a potrestat.

Na závěr bych si dovolil říci, že my jako Sněmovna vlastně také patříme k orgánům státní samosprávy. My jsme s těmi starosty na jedné lodi. A tak prosím zvažme to, zdali jim chceme jejich život komplikovat a zdali chceme přijímat takovéto zákony, aniž by byla stanovena určitá mez, která by nám umožnila říci: tak ano, v malých obcích nebudeme jejich starosty zatěžovat plněním. Velké obce si s tím samozřejmě určitě poradí. Pro malé obce žádám o vaši shovívavost a zdravý rozum.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zahradníkovi. Měl jsem zájem ukončit rozpravu. Není tomu tak, mám přihlášené další zájemce včetně přednostních práv, ale přednost má faktická poznámka paní poslankyně Věry Jourové. Prosím, paní kolegyně, máte slovo k faktické poznámce. Poté s přednostním právem pan kolega Stanjura.

 

Poslankyně Věra Jourová: Pane předsedající, dámy a pánové, já se určitě vejdu do krátkého času. Chtěla bych říct, že to, co chceme po starostech, respektive po pracovnících veřejné správy, to není něco, co chceme pro stát. Chceme to pro veřejnost. Chceme to pro veřejnost v rámci transparentnosti a ta něco stojí. Chtěla bych říct, že budeme iniciovat pozměňovací návrh, aby se ještě zohlednilo to, že v zákoně o zadávání veřejných zakázek musí zadavatel uveřejňovat ještě subdodavatele a konečnou cenu, takže toto budeme sjednocovat. A tady právě u odbourání povinnosti zveřejňovat na profilu zadavatele nějaká úspora činnosti nastane.

Zákon nemá přece řešit jen korupci, má řešit i úspory. Já jsem si vytáhla dopady zákona, který byl přijat na Slovensku v roce 2011, a tam jsem se dočetla, že hned v prvním roce po přijetí zákona klesly náklady na veřejné zakázky o celou třetinu a u dopravních staveb až o polovinu. Paní bývalá premiérka Radičová oznámila, že jenom na Úřadu vlády byla v prvním roce úspora 3,5 mil. eur. Takže prosím poměřme si to, že to něco bude stát, ať už v lidské síle, nebo v penězích, a to, že se taky něco uspoří. Samozřejmě étos transparentnosti a potírání korupce je tady také důležitý. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Jourové i za dodržení času. Slova se ujme s přednostním právem pan předseda klubu ODS Stanjura. Připraví se pan kolega Adamec. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná bych začal tím, že navážu na vystoupení kolegyně, která hovořila před chvílí. Možná by stálo za to zeptat se na Slovensku, jak často a kdo do toho registru chodí. Já vám garantuji, že do toho nebude chodit veřejnost, ale lobbisté a bude to jedna z činností, na kterou se budou firmy a konkurenti, zejména ti, kteří konkurují městským firmám, objednávat. Budou tam chodit mnohem častěji než samotná veřejnost, protože stačí, když to zveřejní daná radnice. Lidé, kteří v tom daném městě jsou, dobře vědí, jestli to kupují předraženě nebo nepředraženě a nemusí mít pro to důkaz, aby to bylo na jiném konci republiky. (V sále je hluk.)

My jsme velká politická strana, která má stovky starostů a místostarostů, a nejsou to jenom hlavní město Praha, statutární města nebo takzvané trojkové obce, kterých je 205. Ze statistiky, kterou máte všichni k dispozici, máme celkem takřka 500 obcí, které mají méně než sto obyvatel. Jestliže budeme počítat zhruba 9 tisíc výnosnost z RUDu, a říkám, berme to přibližně, protože každý rok je trošku jiný, tak tyto obce, těchto 500 obcí má celkové příspěvky z našich daní 900 tisíc ročně. Tak si řekněme, jaký je to prostor k tomu, aby tady nehospodárně hospodařily a utrácely desítky, stovky tisíc či miliony. Pokud si vezmu jeden průměrný plat v České republice, zaokrouhlím to směrem dolů a řeknu, že je 24 tisíc korun, a spočítám k tomu i odvody, tak tato obec, pokud má jednoho pracovníka, teď nemluvím o starostovi, vydá 382 tisíc na plat a z 900 tisíc zůstane 512 tisíc. Bez počítače, bez úředních hodin, bez aparátu. A my říkáme, že aby to bylo transparentní, tak musí poslat chudák pan starosta nebo jedna pracovní síla někam kopii smlouvy, aby smlouva byla účinná.

Pan předkladatel ví, že se s ním o tom přu už řadu měsíců či let, a dneska řekl větu, asi ji myslel vážně - pokud jsem ji špatně pochopil, tak to neberte jako útok, ale jako vysvětlení -, že to přece nemusí být podepsaná smlouva. Stačí to v teoretické podobě bez podpisu a razítka. Tomu já tedy nevěřím. Kdo bude kontrolovat, že to, co je vystaveno, je skutečně finální verze? A tou finální verzí je skutečně jenom ten podpis. Tu udělá rada města drobnou změnu, tu udělá zastupitelstvo města drobnou změnu, přestože v podkladových materiálech smlouva je samozřejmě ve wordu nebo v něčem jiném. Nežijte v představách velkých radnic, jak se žije na malých obcích. Zvažte vy, kteří pro to chcete hlasovat, ve druhém čtení podporu výjimky pro malé obce a veďme debatu o tom, co je to malá obec. Jestli je to podle typu činností, podle počtu obyvatel nebo podobně. My máme 1 056 obcí, které mají mezi 100 a 200 obyvateli. 1 056. To už je s těmi prvními 1 500 obcí, které jedny dostávají, když uvedu jenom tu horní hranici, (nesrozumitelné) mají 100 nebo 200, 900 tisíc nebo 1 mil. 800 tisíc ročně včetně všech peněz na odměny starostů, zastupitelů, případných úředníků. 1 500 obcí. Opravdu je chceme zatížit? Opravdu věříme tomu, že špatně hospodaří a díky tomu zákonu o 30 % ušetří své náklady? Pokud tomu někdo věří, dobře, nemám mu to jak vyvrátit.

Myslím si, když si říkáme čísla, jak poklesl objem nebo ceny v různých stavebních pracích veřejných zakázek, tak musíme brát v potaz hospodářský cyklus a stav, v jakém je ekonomika. My nemáme zveřejňování smluv, registr smluv a za poslední roky o desítky procent poklesla cena u dopravních staveb, někdy i o padesát procent. To znamená, že kdybychom ještě přijali tento zákon a vyjdeme z toho, že to sníží o dalších třicet až padesát procent, tak nám to budou stavět zadarmo, proti tomu, co bylo onehdá. To prostě není normální. Musíme říct, v kterém roce to bylo, jaká byla konjunktura, jaký byl hospodářský růst, jaká byla průměrná cena. A pak můžeme říct ano, já nevěřím tomu, že dopravní stavby zlevnily kvůli registru smluv. Mimochodem, v České republice každá dopravní stavba, takřka každá, má hodnotu nad 500 tisíc a musí být (nesrozumitelné).

Dopady ekonomické na samosprávu jsou opět mimořádně podstřelené. A já bych řekl, (nesrozumitelné) až směšné. Takové ty, že jsou to dvě za den, nula minut nebo šest minut, dvanáct minut, náklady 22 korun... Nevím, kdo to počítal. A já žiju v obci, která má 1 800 obyvatel. Pan starosta má dvě hodiny týdně úřední hodiny a máme tam jednu úřednici na poloviční úvazek. A ta má 1 800. Ne 100 nebo 200, tzn. ta obec má vyšší rozpočtové (nesroz. - určení daní?). Fakt si myslíte, že tam se běžně skenuje, používají datové schránky? Nežijete v reálném životě. Žijete pořád v tom velkém městě. Letos jsou komunální volby. Nekomplikujme to těm. Pokud chceme kontrolovat velká města, trojkové obce, dvojkové obce, prosím bavme se o parametrech. Myslím, že bychom měli zvážit číslo, kdy je to ještě efektivní nebo ne.

Poprosil bych zpracovatele, aby vynechali z tohoto zákona pojem faktura. To prostě spadli s nebe, to už dávno není. Je daňový doklad nebo zjednodušený daňový doklad neboli paragon.

Zdravý selský rozum. Soustředíme se na ty velké peníze, velké objemy, tam to může nějaký efekt mít. Dejme limit na jedno plnění nebo na plnění k jedné firmě. To si myslím, že je stejně legitimní, aby někdo účelově nedělil zakázku nebo objednávky na malé části s tím, že vyhověl dikci zákona. To znamená limit na firmu a kalendářní rok nebo limit na jednotlivé plnění.

A my důrazně budeme prosazovat, aby malé obce z této povinnosti byly osvobozeny, protože to ničemu nepomůže, jenom to těm lidem otráví život a činnost. Už dneska je mnohdy problém sehnat vůbec dostatečný počet kandidátů, kteří by v těch obcích byli ochotni kandidovat. Tam ani žádný souboj neprobíhá, tří čtyř pěti volebních uskupení. Tam opravdu hledají, aby našli tu sedm, tu devět zastupitelů, kteří jsou ochotni se té službě věnovat. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Pan kolega Ivan Adamec ještě počká, protože se s přednostním právem přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já při vší úctě ke svému ctěnému kolegovi Stanjurovi chci prostřednictvím pana předsedajícího říct, že mě dojímá starost Občanské demokratické strany o malé obce. Já jsem ve vedení jedné malé tisícihlavé obce už dvanáctý rok. Byl jsem ten, kdo tady bojoval za malé obce v rozpočtovém určení daní. Byla to moje obec, která zažalovala tuto zemi k Evropskému soudu pro lidská práva za daňovou diskriminaci malých obcí.

Já vám chci říct prostřednictvím pana předsedajícího, že malé obce registr smluv určitě vydrží. Vydržely totiž mnohem horší věci. A registr smluv není samoúčelný. Jestli chceme potírat korupci v této zemi, tak registr smluv není jenom o zveřejňování těch smluv a o boji proti korupci. Registr smluv může způsobit to, že po čase se dostaneme k jednotkovým cenám, že konečně budeme vědět, že se v této zemi staví metr čtvereční chodníku za tolik a tolik peněz v průměru, metr čtvereční dálnice za tolik a tolik peněz. A to je zásadní informace, která za těch pár minut času i v malých obcích stojí. Pro mě jako zastupitele obce je to strašně cenná informace, když vím, že můj starosta vyprojektoval ten a ten chodník za tolik a tolik peněz, že můžu vědět, že průměrná cena toho chodníku v České republice je tolik a tolik a můžu se svého starosty ptát, proč je ten náš chodník dražší! Děkuji. (Potlesk ze střední části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě s faktickou poznámkou pan předseda klubu Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci jen připomenout, že já a Petr Gazdík jsme společně prosadili změnu rozpočtového určení daní, takže jsme tak v názorové shodě nebyli. Ale ty průměry bych chtěl připomenout panu místopředsedovi prostřednictvím jiného pana místopředsedy. To je takové to klasické - já sním kuře, vy nic a v průměru jsme měli půl kuřete. Jestli věříte tomu bez toho, abyste znal, v jakém stavu je stavební podloží, jaké je okolí, že dostanete nějakou průměrnou cenu metru čtverečního chodníku, tak se prostě mýlíte. Pokud nebudeme mít srovnatelné podmínky geografické, technologické, jestli opravujete chodník, jestli ho opravujete po pěti letech, nebo po třiceti letech, tak vám ta cena nic neřekne. Maximálně řeknete, že starosta to mohl udělat lépe a levněji. Každý známe zastupitelstva, naše experty, kteří vědí, že město vždycky mohlo levněji koupit nebo za lepší cenu prodat. A vždycky najdete soudního znalce, který vám to otiskne, dá vám tam razítko a řekne - podle mého názoru to město mohlo lépe prodat nebo lépe koupit.

Chci jenom připomenout, že zastupitelstva vědomě činí neekonomická rozhodnutí. Pokud chceme mít registr smluv, tak já navrhuji, abyste posoudili privatizaci bytového domu v jednotlivých městech a obcích a posoudili ekonomickou výhodnost toho, co se vlastně dělo, zda se to prodávalo za cenu obvyklou, nebo ne, protože v každém městě, nebo skoro v každém městě, je zásadní rozdíl, když ten byt prodává soukromý vlastník, nebo město. A jak to, že vám to nevadí, že to není za cenu obvyklou, protože to je politické rozhodnutí a tak to má být. Má si to ta obec rozhodnout sama. Zvolení zastupitelé si mají politicky rozhodnout, jestli to bude za cenu tržní, nebo za cenu dotovanou. Na to vám žádný registr smluv včetně cen prodeje bytů nic neodpoví. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní poslední přihlášený pan poslanec Ivan Adamec. A mám ambici uzavřít rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Doufám, že nebudu impulsem pro další rozpravu. Jinak bych chtěl spolusedícímu kolegovi Petru Bendlovi říct, že předkladatel je starostou Semil, což je městečko ve východních Čechách původně. Je to můj kolega, já jsem z Trutnova.

Jednotková cena. Prosím vás, vím, o čem tady kolega Stanjura mluvil. Je to velký problém, se kterým dnes bojujeme, všichni se toho chytají. A možná byste se divili, kolik trestních oznámení na základě takto stanovené ceny bylo podáno.

Ale já jsem chtěl mluvit o něčem jiném. Já jsem chtěl říct, že já jsem nepodepsal Rekonstrukci státu a ani ne tak z důvodu toho, že bych nesouhlasil s většinou myšlenek, které tam byly, ale nesouhlasil jsem s tou firmou. A navíc si myslím, že když někdo předkládá jako poslanec návrh, který mu předkládá někdo jiný, tak je to klasický lobbismus, a že ta skupina, která to dělá, by se měla přihlásit do politické soutěže a podat si to sama. To je můj názor. To, že tady padlo, že se to blíží skoro stalkingu, jak tady říkal pan kolega, tak na to vám můžu odpovědět. A to byly ty důvody, proč já jsem to nepodepsal, i když s řadou věcí mohu souhlasit.

A ještě tady platí jedna myšlenka. Víte, cesta do pekel skoro vždy bývá vroubena samými dobrými úmysly. A já bych nerad, abychom právě k tomuto došli. Protože úmysl je jedna věc a realita potom může být druhá.

Já jsem tady ve Sněmovně nebyl, když se schvaloval zákon o svobodném přístupu k informacím, tzv. stošestka. Někteří tady byli. Určitě si vzpomínáte, jaký to byl převrat ve veřejné správě. Já vám můžu říct, jak to funguje dneska. Dneska se ptají maximálně občanští aktivisté a nechtějí platit, ale to jim nezazlívám, protože oni jsou prostě občanští aktivisté. Nicméně oni to mají i pro svůj profit. Jinak se ptají konkurenční firmy. Nikdo jiný. Je to pravda. Můžu vám říct - dvoutisícové město - mám cca deset žádostí do roka, z toho osm je firemních, dvě jsou možná aktivistické. Myslím, že totéž bude platit o tom registru. Ale nechci to samozřejmě hodnotit.

Myslím, že ten registr - proč ne. Je to otázka míry, a to už tady padlo, od jaké částky, kdy a s jakými úmysly. Také aby nám to neudělalo to, že skutečně se nám přestane hýbat ekonomika v určité části odvětví České republiky.

Jinak možná takovou závěrečnou myšlenku. Víte, já jsem zastáncem toho, že zveřejňovat se má všechno, protože stejně když někdo něco chce, tak se to dozví. A nejhorší varianta je ta, že něco chci utajit. Takže já když chci něco utajit - a já to nedělám, prosím vás, nechytejte mě za slovo - tak zveřejním absolutně všechno.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Adamcovi. Nemám žádnou písemnou přihlášku ani přihlášku z místa. Pokud je tomu tak, tak bych rozpravu uzavřel.

Požádal bych zástupce navrhovatele a zpravodaje o závěrečná slova. Nejdřív zástupce navrhovatele pan kolega Farský. Prosím, pane poslanče, vaše závěrečné slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Chtěl bych všem, kteří zde diskutovali, moc poděkovat za to, že věnovali čas diskusi a studiu tohoto návrhu. Doplnil bych jenom pár věcí, které bych nerad, aby zůstaly v éteru a nebyly nějakým způsobem vysvětleny.

Nejprve ta osobní. Jsem skutečně sedmým rokem starostou města Semily a všechno zveřejňujeme. A to, co to přináší, je určitě větší důvěra obyvatel ve správu věcí veřejných. Jsem přesvědčený, že to za to stojí. Rozpočet Semil je před přerozdělením někde kolem 135 mil. korun. Je to devítitisícové město trojkového typu.

Co se týká samotného legislativního návrhu, tak samozřejmě je možný variantní, byly to i návrhy vlády, které sem přicházely v minulém volebním období, jistě si vzpomenete na zákon o odměňování, ve kterém tyto varianty byly přímo Sněmovně předloženy, toto nevylučuje. Souhlasím s tím, a on to i návrh zákona předpokládá, že bude otevřena diskuse o limitech. Předpokládám též diskusi u limitu objednávek a faktur, protože se domnívám, že stanovovat limity u smluv je ve skutečnosti komplikovanější než zveřejňovat všechny smlouvy. Jak budete určovat, jestli je to za dobu plnění, jestli po určité době fungování smlouvy se přesáhne předpokládaný limit, bude se zpětně schvalovat, zveřejňovat, bude to znamenat, že se bude tímto napravovat stav nebo bude neplatnou? Může být i samozřejmě diskuse a od toho jsme Poslaneckou sněmovnou a právě proto to dnes nebylo navrženo ke schválení v prvním čtení, aby diskuse v rámci výborů byla možná, v rámci poslaneckých klubů, a jsem jí otevřen.

Co jsem zmínil ve své úvodní řeči a co je diskutováno, ale je to tím šémem, tím, co dává funkčnost tomuto zákonu a z pouhých byrokratických obstrukcí z toho vytváří účinný nástroj je právě ta účinnost. Pokud ta by tam nebyla, tak zákon ztrácí smysl a nebavme se prosím v tu chvíli o registru smluv, ale bylo by to skutečně jen další obtěžování, které by efekt nepřineslo.

Ze své pozice jak starosty obce s rozšířenou působností, tak i v rámci dalších diskusí se starosty jsem se x-krát s nimi bavil o administrativní náročnosti, o tom, jak ji maximálně snížit. Po debatě jsme vždycky došli k tomu, že to za to stojí. Že pozitiva, která to přinese, jsou i u malých obcí větší než to, co do toho věnují. Já nemusím mluvit o teoretických odhadech času, já můžu uvádět ty praktické, protože se k tomu, ať už příklad Semil, přidaly. Skutečně zveřejnění smlouvy trvá v průměru pět minut, což když jsme propočetli, kolik je z objemu práce, který je vydán úřadem, tak je to jedna třítisícina času, který věnuje čas, je čas který si vyžádá registr smluv. Když to počítali na Libereckém kraji, který v rámci registru smluv funguje zkušebně už rok, a tady upozorňuji na ty některé, tady zazněly námitky k tomu, že snad by nemusel být funkční samotný registr smluv - on už funkční dneska je, už rok jede v provozu, který můžeme nazývat zkušebním, ale zároveň je možné ho okamžitě spustit do ostrého provozu, tak na Libereckém kraji ten čas vyčíslili dokonce jednou desetitisícinou času, kterou věnují jiné správě věcí veřejných.

Diskutovali jsme tady nejvíc asi obce. Chtěl bych uvést, že objem financí, který bude zveřejňován v registru smluv, tak z 90 % jsou to finance mimo obce. Celou velkou diskusi, kterou jsme tady vedli, je o deseti procentech financí veřejných prostředků, s kterými nakládají obce. To není malá částka. Zároveň si dovedu si nad tím (představit) diskusi o tom, v jakém objemu to bude, protože to skutečně není to rozhodující. Malé obce nejsou skutečně ty, u kterých by byl zásadní problém.

A snad jenom pro ty, pro které Rekonstrukce státu je rudým hadrem: Tento zákon a návrh tohoto zákona je starší než Rekonstrukce státu. Není to tak, že by nějací lobbisté přinesli tento návrh zákona, mimochodem nad jehož zněním pracoval tehdejší náměstek ministra spravedlnosti pan František Korbel a autor občanského zákoníku pan profesor Eliáš. To jsou ti v uvozovkách lobbisti, s kterými jsem na přípravě tohoto návrhu zákona pracoval. Myslím si, že to jsou ti nejlepší z těch, kteří k dispozici v Čechách jsou.

Takže to snad jen na doplnění. Ještě jednou moc děkuji všem, kteří v diskusi vystoupili, a těším se, že před samotným schválením zákona mnoho plodných diskusí ještě proběhne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci předkladatelů a žádám o závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych krátce zhodnotit dnešní velmi plodnou diskusi. Myslím si, že byla přínosná a že tak jak jsme slyšeli zde všichni, co tu sedíme napříč politickým spektrem, v zásadě nikdo nemá nic proti principu navrhovaného zákona, ale jsou tady určité drobnosti v uvozovkách či jednotlivosti, které by se měly dále řešit, nejlépe logicky na ústavněprávním výboru.

Myslím si, že výtky jsou relevantní, protože to jsou výtky nejenom podložené nějakou právní analýzou nebo praxí z vedení ať už malého, menšího, velkého nebo většího města, prostě výtky lidí, kteří se tím zákonem zabývají a kteří mají nějakou zkušenost. Poslouchal jsem velmi bedlivě a zjistil jsem, že v zásadě všechny strany, ať už budoucí koaliční, nebo opoziční, jsou pro ten princip. Ale já jsem ve svém původním, prvním zpravodajském vystoupení lehce kritizoval již zmíněnou iniciativu Rekonstrukce státu. Podíval jsem se na facebookovou stránku této organizace, která chce páchat dobro, i když leckdy vám míří revolverem na hlavu. Touto umanutostí mi lehce připomínají jehovisty. Nicméně podíval jsem se na jejich internetovou stránku a musím říci, že je nějaká diskuse a názory odborníků, právníků, zastupitelů, starostů nezajímá.

Já vám jenom přečtu, jak byste měli dneska hlasovat a jak byste se měli dále zabývat tímto zákonem, protože to doporučuje Rekonstrukce státu, a myslím, že 140 nebo 160 členů Poslanecké sněmovny podepsalo závazek spolupráce s Rekonstrukcí státu. Takže vám přečtu, jak byste měli postupovat dál a to v zásadě vypovídá o všem. Když jsem se podíval na jejich facebookový profil, tak nejenom že mi teď nadávají díky mému vystoupení, že jsem nějaký blabla, protože to je u nich největší nadávka, ale vytýkají mi, že si máme všímat Zemana, jak se do všeho montuje, a nemáme útočit na tuto bohulibou organizaci. Já si myslím, že tak jak bychom neměli brát s povděkem počínání Zemana, pana prezidenta Zemana, pardon, který se občas dle mého názoru pohybuje na hraně Ústavy, tak bychom se neměli nechat svázat názory nějaké, a nemyslím to zle, ale názory jedné organizace. Protože samozřejmě to není o organizaci, ale je to právě o vás, o starostech, o právnících a o odbornících.

Takže doporučení Rekonstrukce státu k návrhu zákona o registru smluv: "Návrh zákona o registru smluv považujeme za kvalitní a doporučujeme jeho další projednávání. Doporučujeme uspořádat pracovní seminář poslanců a odborníků, který by se věnoval dvěma bodům, o kterých se v souvislosti se zákony vede debata, a sice právním důsledkům tzv. sankce neplatnosti a také dopadu zákona právnické osoby ovládané státem a samosprávami. Na základě našich dosavadních analýz nicméně předpokládáme, že zásadní úprava návrhu nebude potřeba. Zdůrazňujeme, že většina námitek vychází z neznalosti připravované právní normy." Takže toto je pohled občanské společnosti, která chce páchat dobro, na případné výtky.

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpestření závěrečného slova ve zpravodajské zprávě a přistoupíme k návrhů na hlasování. Ještě předtím oznámím náhradní kartu. Pan kolega Karel Rais má náhradní kartu číslo 17.

Než budeme hlasovat, jenom zkontrolujeme s panem zpravodajem předložené návrhy.

 

Poslanec Jan Chvojka: Já jsem ještě, pane předsedající, zapomněl - byly na mě dotazy a prosby, jestli bych mohl navrhnout přikázání tisku do hospodářského výboru, jestli tak mohu učinit takto ještě?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Můžete samozřejmě tak učinit ještě kdykoliv v tuhle chvíli. (Posl. Chvojka: Dobře, děkuji.) Takže hospodářský výbor. Ale nejdříve budeme hlasovat návrh o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů, který předložila v rozpravě paní poslankyně Helena Válková, jestli jsem neevidoval žádný jiný návrh.

 

Poslanec Jan Chvojka: Jestli můžu, pardon, skočit, já jsem zaslechl názor na 90 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne. Zákon o jednacím řádu hovoří o prodloužení až o 30 dnů, to znamená 60 plus 30 je 90, čili to je celková lhůta k projednání.

 

Poslanec Jan Chvojka: Tak jsme na stejných číslech!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsme na stejných číslech. Stejně tak, jako když vy jste komentoval Rekonstrukci státu. U nás se to učilo v teorii státu a práva jako skupiny nátlaku. Takže v tomto ohledu je nám jasno.

Pokud nemáte jiný návrh k hlasování, pane zpravodaji, nechám odhlasovat prodloužení lhůty k projednání. (Posl. Chvojka souhlasí.)

 

Prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů a budeme hlasovat v hlasování číslo 8, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 8 z přítomných 181 poslanců pro 152, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Pan zpravodaj navrhl výbor hospodářský. Ptám se: má ještě někdo jiný návrh? Ano, prosím, tady jsou další návrhy. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Doporučuji také projednání ve výboru kontrolním.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další návrh? Prosím.

 

Poslanec Václav Horáček: Vážený pane předsedající, protože samozřejmě se to velice dotýká měst a obcí, navrhuji ještě výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan kolega Kováčik se vzdává slova. Můžeme tedy hlasovat postupně, jak byly návrhy podány.

 

Nejdříve v hlasování číslo 9 návrh na přikázání ústavněprávnímu výboru. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro ústavněprávní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 9 z přítomných 182 poslanců pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

V hlasování číslo 10, které jsem zahájil, budeme hlasovat výbor hospodářský. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 10 z přítomných 182 pro 154, proti nikdo. Návrh byl schválen.

 

Dalším návrhem je návrh na výbor kontrolní. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 11 a ptám se, kdo je pro přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 182 pro 150, proti 1. Návrh byl také přijat.

 

Zatím poslední návrh je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 12, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 poslanců pro 159, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme prohlasovali všechny návrhy. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu, výboru hospodářskému, výboru kontrolnímu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Lhůta k projednání byla prodloužena o 30 dnů, po 90 dnech se tedy můžeme zabývat druhým čtením tohoto návrhu. Děkuji zástupci předkladatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 2.

 

Dalším bodem jednání je bod číslo 3, resp. body 3 a 4, protože se týkají stejné věci, resp. věci, která se týká Nejvyššího kontrolního úřadu, a to nejprve jako ústavní zákon a potom jako zákon samotný. V této souvislosti požádal předsedu Poslanecké sněmovny prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Ing. Miloslav Kala o přítomnost a případné vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny. Podle § 52 odst. 3 se schůze Poslanecké sněmovny mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li Sněmovna souhlas. Předsedající jim může udělit slovo.

 

V této souvislosti tedy je třeba přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s účastí prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly při projednávání bodu 3 a 4, sněmovní tisk 43 a 44."

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 13 a ptám se, kdo je pro přítomnost prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 13 z přítomných 180 poslanců pro 131, proti nikdo.

 

Žádám tedy službu, aby přivedla pana prezidenta Miloslava Kalu. (Pobavení.) Myslím tím do jednacího sálu Poslanecké sněmovny. Vítám tady mezi námi pana prezidenta. Prosím, pane prezidente, posaďte se.

 

Budeme pokračovat řádným jednáním. Nejdříve se budeme zabývat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.