Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

25.
Návrh poslanců Davida Kádnera, Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama,
Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové,
Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Martina Lanka, Karla Pražáka, Milana Šarapatky
a Jiřího Štětiny na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb.,
o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 41/ - prvé čtení

Dříve než pozvu pana navrhovatele Davida Kádnera k řečništi, znovu vás vyzývám, abyste zachovali klid! Pane poslanče Kubíčku, omlouvám se, ale probíhá jednání a já vás nemůžu překřikovat! Děkuji.

Prosím, pane navrhovateli, ujměte se slova.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji. Vážená paní předsedající, vládo, dámy a pánové, předkládám zde návrh zákona o spotřebitelském úvěru, sněmovní tisk č. 41.

Navržená limitace roční procentní sazby nákladů RPSN si klade za cíl omezení negativního fenoménu lichvy, který je v České republice velmi rozšířený. Navržená změna je v jistém smyslu průlomem v dosavadní politice nevměšování státu do autonomie vůle smluvních stran při poskytování spotřebitelského úvěru a směřuje přímo proti velmi rozšířeným lichvářským praktikám řady nebankovních subjektů.

Dlouholetá praxe bohužel ukázala, že stát není žádným jiným způsobem schopen čelit tomuto nemravnému fenoménu. Orgány činné v trestním řízení doposud nebyly schopny aplikovat předmětné ustanovení trestního zákona tak, aby zabránily obrovskému rozmachu lichvy v České republice. Současné znění je tedy možné považovat za zcela, či z větší části neúčinné.

Navrhovaná novela řeší tento nedostatek taxativním vymezením pásma, ve kterém se nepovažuje RPSN za protiplnění, které bylo v hrubém nepoměru k poskytnutému plnění. Ve věci již judikoval Nejvyšší soud České republiky, a to nejméně dvakrát, jak v trestní věci, tak i v občanskoprávní věci, a v obou případech se soud vyslovil ke konkrétním úrokovým mírám projednávaným v daných případech, což v jednom případě šlo o 70% úrok a ve druhém o 60% úrok při průměrné lombardní sazbě 3,3 %. V obou případech Nejvyšší soud konstatoval, že jde o plnění v hrubém nepoměru k poskytnuté půjčce, které je v rozporu s dobrými mravy. Žádnou úrokovou míru, kterou by považoval za přiměřenou, však soud nezmínil.

Předložený pozměňovací návrh do jisté míry vychází z modelu, který je uplatňován například v Belgii, a to plovoucí úrokovou sazbou v kombinaci s pevnou limitací při extrémních poklesech či zvýšení výpočtových základů. Za základ výpočtu je brána lombardní sazba vyhlášená Českou národní bankou, která nejlépe odráží cenu peněz na finančním trhu a je užívána k určování ceny, za kterou si obchodní banky půjčují peníze u České národní banky. Regulovaná je celá roční procentní sazba nákladů namísto samostatné úrokové míry, přičemž jsou definovány pevné procentní limity, mimo které se hranice nejvyšší přípustné RPSN nemůže dostat ani při extrémním poklesu či extrémním zvyšování lombardní sazby. V úvahu jsou brány její nejvyšší a nejnižší hodnoty za posledních 15 let.

Dámy a pánové, doufám, že při rozhodování, zdali podpoříte tuto novelu, převládne zdravý rozum nad politicko-podnikatelskými lobby. Já vám mockrát děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli, a dříve než předám slovo panu poslanci Laudátovi, zpravodaji tohoto zákona, táži se pana poslance Beznosky, zda chce faktickou. Přihlásil jste se k faktické. (Nechce vystoupit.)

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dostali jste poměrně jednoduchý tisk. Já jako pamětník bych řekl, že byť s nějakými změnami, parametrickými změnami, se tento tisk tady objevuje, dohledal jsem, již od roku 2008, kdy ho navrhovali tehdejší poslanci sociální demokracie. V minulém volebním období ho tady navrhoval poslanec Bárta. Tento tisk nereaguje na skutečnost, že v loňském roce byla na základě návrhu ministra financí schválena rozsáhlá novela zákona o spotřebitelských úvěrech.

Teď k vlastnímu předmětu tisku. Krátké shrnutí. Návrh na změnu zákona není postaven na žádné seriózní analýze, není doprovázen hodnocením dopadů a především je v rozporu s míněním neziskových organizací a seriózních poskytovatelů úvěrů. Zastropování roční procentní sazby nákladů bude vytlačovat rizikovější klienty od poskytovatelů úvěrů dodržujících zákon na ochranu spotřebitele, vázaných navíc etickými pravidly příslušných zájmových sdružení, k poskytovatelům šedé a černé zóny s negativními dopady na jejich finanční a právní situaci. Predátorští poskytovatelé úvěrů, kteří již dnes postupují cíleně proti zájmům spotřebitele, dlužníka v tomto případě, a zákony často nedodržují, naleznou cesty, jak regulaci obejít, a bude tak neúčinná, protože dodržovat ji budou jen banky a velcí nebankovní poskytovatelé úvěrů, kteří ale žádné lichvářské praktiky neprovozují.

Regulace RPSN omezí existenci úvěrových produktů s krátkodobou splatností. Evropská komise na základě výsledků studií německých konzultačních firem od záměru regulovat RPSN ustoupila. Nabízí se naopak možnost se systémově zamyslet nad zpřísněním dohledu a možnosti podnikání na trhu nebankovních poskytovatelů úvěrů.

Teď k některým věcem blíže. Vůbec nezpochybňuji bohulibý záměr předkladatelů této novely, nicméně jedná se o případ, kdy se jim kouzlem nechtěného může podařit přesný opak, a před tím experti varují. Je trochu škoda, třeba se ještě dostaví ministr financí, protože pokud pustíte tento zákon do druhého čtení s tím, že ho možná opravíte, což mám tyto informace např. z kruhu sociálních demokratů, tak mu neskutečně zavaříte, protože bez seriózní analýzy tímto způsobem zasáhnout do trhu finančních služeb i vlastně do sociální oblasti - to ještě zpřesním a řeknu k tomu více - je velice riziková operace. Dnes platí, že návrh požadující zastropování RPSN je jednoznačně pomýlený a není způsobilý dosáhnout deklarovaných cílů na poli ochrany spotřebitele.

Důvodová zpráva předkládaného materiálu vůbec nekvantifikuje a hlouběji se nezamýšlí nad dopady, a do jakých oblastí vůbec tento návrh bude mít dopad. Za návrhem tak nestojí žádná seriózní analýza, a je dokonce v rozporu s míněním neziskových organizací, které existenci obětem lichvy poskytují. Zastropováním roční procentní sazby nákladů by vznikl problém v případě balíčků souvisejících produktů, neboť roční procentní sazba nákladů musí zahrnovat i veškeré náklady na doplňkové služby sjednávané spolu se spotřebitelským úvěrem, například pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr sjednané jako podmínka poskytnutí tohoto úvěru. Stručně řečeno, jestliže v tomto případě nastavíme tento parametr, tak podvodníci si vždycky najdou cestu, jak toto přenést na jiné pole. Ocituji tady potom příběh ze Slovenska, který o tomto dokazuje.

Navrhované omezení výše roční procentní sazby nákladů by vedlo k vyloučení části rizikových, a tedy zranitelnějších klientů z možnosti dostat úvěr u legálního, férově postupujícího poskytovatele úvěrů. Už jsem na to upozorňoval. Můžeme se bavit o tom, že zregulujeme v tomto případě touto novelou banky. Zregulujeme a znepříjemníme a zdražíme úvěry u takových těch drobných spotřebních úvěrů, které nabízejí firmy, to znamená, že najednou to může přeskočit do toho, že odtrhneme poptávku po různých produktech, které dneska poskytují prodejci. Sami to dobře víte. Tam, kde to cíleně zasáhne nejvíce, tak to budou malé úvěry do 5000 Kč, budou to spotřební úvěry poskytované v různých prodejnách apod. To znamená, otáčí se to i proti deklarované politice vlády zvýšit spotřebu.

To, co považuji za velice rizikové, je, že lichva běží mimo zákony. Už dneska existují - a je to obráceně, než tady bylo již řečeno a dnes je i v tom materiálu - existují soudní rozhodnutí a u soudů jsou soudní precedenty, uzavřené pře, které jasně dokazují, že soud si umí poradit s tím, co je lichvářský úrok a co není. A to velice rizikové spatřuji v tom, že skutečně se přesune od legálních poskytovatelů, protože jestli se někdo dostane do obtížné situace finanční, tak bude hledat ten úvěr, půjčku, ber kde ber. A jestliže budou velice nevýhodné podmínky na legálním trhu, tak samozřejmě začne hledat právě v těch kruzích lichvářů.

Je třeba vzít v úvahu, a slíbil jsem Slovensko. Tam přistoupili k zavedení regulace RPSN a to vedlo v některých případech k provázání spotřebitelských úvěrů s řadou skrytých poplatků a požadavků na uzavření nejrůznějších doplňkových služeb, a tím v konečném důsledku ke zhoršení situace pro spotřebitele. Podmínky úvěru se tak v některých případech staly nepřehlednými a netransparentními a vedly k dezorientaci spotřebitelů v otázce konečných nákladů úvěrů. Mimo jiné i z těchto důvodů byla regulace RPSN na Slovensku v relativně krátké době zrušena.

Už jsem tady říkal i v úvodu, že nad regulací právě i z důvodu predátorských úvěrů se zamýšlela i Evropská komise a nechala si pořídit z nebankovního sektoru, ale samozřejmě i z bankovního, podrobného analýzy, co to bude znamenat, a rozhodla se k této regulaci nepřistoupit.

Znova opakuji, problém lichvy nevyplývá z ceny finanční služby. Jeho základem jsou spíše nekalé praktiky a nátlakové přístupy ke spotřebiteli, kterým je možné již za současné právní úpravy čelit důsledným dohledem nad dodržováním zákona o spotřebitelském úvěru a které je možné řešit především prohloubení informovanosti obyvatel o využívání finančních produktů. Takový postup je na rozdíl od stanovení stropů RPSN skutečně účinný.

Jenom výčet instrumentů, které už má stát dneska. Jako klíčový - znova podotýkám - je zákon číslo 43/2013 Sb., který jsme zde schvalovali někdy v první polovině loňského roku. Bohužel předkladatelé novely a zřejmě ani Ministerstvo práce a sociálních věcí - nevím, ani Ministerstvo financí zatím nemá detailní analýzy účinnosti tohoto zákona v praxi.

Znova opakuji, základním problémem je, že zejména menší nebankovní poskytovatelé úvěru postupují cíleně proti zájmům spotřebitele a zákony nedodržují. To znamená, oni na to nebudou reflektovat.

Dámy a pánové, z těchto důvodů si dovoluji navrhnout následující postup za předkladatele - že bychom měli hlasovat o návrhu na zamítnutí. V případě, že neprojde, tak návrh na vrácení k dopracování. V případě, že neprojde, tak alespoň prodloužení lhůty o 30 dnů.

Ale podotýkám znova, že dostanete Ministerstvo financí, ministra financí do velice obtížné situace. Domnívám se, že by měl mít čas k této problematice zpracovat reálné analýzy. Své by k tomu měla říct a s analýzami přijít ministryně práce a sociálních věcí, aby si to spolu povídalo. Jenom podotýkám, protože se skutečně obávám, hluboce se obávám, že v dobré víře tady můžeme způsobit přesný opak.

Před tím, abychom v této podobě tuto novelu schvalovali, nás varuje Česká bankovní asociace. Dobře, můžete říci, oni mají zájem o byznys. Nicméně nás varuje i Člověk v tísni, obecně prospěšná společnost, Poradna při finanční tísni, obecně prospěšná společnost, Česká leasingová finanční asociace, Kancelář finančního arbitra a Úřad vládního zmocněnce pro lidská práva. Doufám, že to jsou dostatečně silné váhy pro to, abyste reflektovali to, že nechť se tato záležitost vrátí na pole vlády, která má prostředky na to nechat zadat seriózní analýzy a teprve na základě těch postupovat dále.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a prosím ho, aby navržené návrhy přednesl potom ještě jednou v obecné rozpravě. Děkuji.

Ještě než obecnou rozpravu otevřu, chci vás informovat, že stanovisko vlády jsme obdrželi k tomuto návrhu jako sněmovní tisk číslo 41/1.

Tímto tedy otevírám obecnou rozpravu, do které jsou přihlášení paní poslankyně Havlová, pan poslanec Votava, pan poslanec Tejc, pan poslanec Klaška a pan poslanec Beznoska. Prosím tedy paní poslankyni Havlovou, aby se ujala slova, a prosím pana poslance Votavu, aby se připravil.

 

Poslankyně Olga Havlová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo.

Znovu se dostáváme k ožehavému tématu. Je to zákon o spotřebitelském úvěru, který se nebojím nazvat lichvou. Zde bych chtěla vyjádřit plnou podporu tomuto zákonu. Myslím si, že se jedná o typ normy, kde bychom měli zapomenout na pravici nebo levici, na hašteření politických subjektů, a měli bychom nejvíce ze všeho myslet na to, jak hrozně tu lichva kvete a jaký ohromný počet lidí je podvodníky s půjčkami zasažen. Lichva se v Čechách bohužel stala velkým byznysem, byznysem s lidskou chudobou. A bohužel za stávající praxe je to skoro beztrestná lumpárna, a to přesto, že ji máme definovanou v trestním zákoníku. Bohužel lichva není českou justicí potírána.

Tento návrh zákona má za sebou opět dlouhou historii a navazuje na snahy, které tu opakovaně probíhaly v minulém volebním období. Stejně jako u zneužívání doplatku na bydlení je, doufám, mezi námi všemi shoda, že lichva je zásadní problém. Lichva stojí na počátku tragických příběhů, které končí exekucemi a zničenými lidskými životy. Lichvářské společnosti jsou generátorem problému. Pokud máme rozetnout tento zásadní sociální problém, tak ho nerozetneme ani prioritně omezováním kompetencí exekutorů, ani debatou o tom, jestli se lichva začne vnímat jako věc nemravná, ale omezíme ji jedině rychlým legislativním opatřením.

Všechny zákony, které tu byly přijímány v minulosti, chodily jen okolo horké kaše. Žádná schválená novela nešla na jádro problému, to je omezení celkové ceny za půjčku, ceny, která musí obrážet cenu služby, tedy půjčky, ale která nesmí klienta zničit. A jak jinak si vysvětlit půjčky, kde se úroky pohybují v desetitisících procentech? To není o ničem jiném než o tom, že lichvář chce někoho podvést a okrást. Není to vůbec o poctivém podnikání a o tom, že tato předloha omezuje poctivé podnikatele. Trestní zákon a současná justice neuznávají jasnou hranici toho, co je a co není už lichva. Tento zákon si klade za cíl jednou pro vždy určit, kde je hranice, kde se slušně podniká, a kde je to okrádání. Bohužel není jiné cesty, než to jasně stanovit zákonem, protože zvyk nějaké ustálené soudní praxe u nás v dohlednu není. Doufám, že nová Sněmovna bude podstatně vnímavější ke skutečným problémům našich občanů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana poslance Votavu k mikrofonu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pokusím se mluvit tišeji, ne tak hlasitě jako včera - ano, paní kolegyně Černochová prostřednictvím předsedající.

Jak už bylo řečeno, tato problematika se tady probírala už několikrát minulé volební období také. Určitě je třeba uvítat přístup předkladatelů, kteří mají snahu řešit problematiku spotřebitelských úvěrů, především poskytování těch lichvářských půjček, úvěrů, zamezit praktikám některých nebankovních institucí. Podotýkám některých, protože je řada samozřejmě seriózních a ty poskytují, myslím, spotřebitelské úvěry tak, jak by se poskytovat měly.

Je třeba si říci, že žijeme v době, která má mnoho možností, jak si zkvalitnit a zpříjemnit život. Všichni vidíme, jak z médií, časopisů, letáků na nás doslova vyskakují různé lákavé nabídky a podmanivá reklama a - no, nekupte to. Tak možná uvažuje řada lidí a prostě si chce ten život zpříjemnit, aniž by domýšleli potom důsledky, že také musí jednou ten úvěr splatit. Často přeceňují svoji situaci životní a pak se samozřejmě dostávají do velkých neřešitelných problémů, vytloukají úvěr úvěrem atd.

Zadluženost našich domácností v současné době dosáhla již hranice 1,2 bilionu korun. Je to tedy nepředstavitelná částka, respektive představitelná, když si ji porovnáme se státním rozpočtem, který je skoro na stejné úrovni. Na jednoho obyvatele v loňském roce činila ta zadluženost 106 tisíc korun. To jenom pro představu, abychom věděli, kde se se zadlužeností domácností pohybujeme. Je třeba také říci, a to proběhlo i v médiích, dotýká se tato problematika seniorů, důchodců, a v současné době je asi 70 tisíc exekucí na důchod, což je také nelichotivé číslo.

V loňském roce schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona o spotřebitelském úvěru, který precizoval některá ustanovení. Snahou bylo řešit některé problémy poskytování těchto úvěrů, například co se týkalo zajištění úvěrů. Dnes už není možné zajišťovat úvěr například směnkou. Nařizovalo poskytovateli úvěru prověřovat schopnost splácet úvěr, skončily například ty předražené telefonní linky pro sjednávání úvěrů. Byla to i otázka odstoupení od smlouvy, kde je dáno, že dlužník může do 14 dnů za určitých podmínek od smlouvy odstoupit.

Já jsem tady několikrát hovořil právě na téma spotřebitelských úvěrů v minulém období a vždy jsem poukazoval na to, že je třeba také řešit nedobrou finanční gramotnost našich obyvatel. Že tato věc začíná už na školách a na školách by se měla vyučovat finanční gramotnost, protože samozřejmě řada lidí, ty starší samozřejmě už tyto věci možná nepostihnou, ale ty mladší určitě, si ani nepřečte pořádně smlouvu, neví, co je to RPSN, neví, co je to úrok, a tak dále. To jsou základní pojmy, které by prostě každý měl nějakým způsobem znát, pokud chce uzavírat nějakou úvěrovou smlouvu.

Co se týká návrhu předkladatelů, tak jsem řekl, že chápu smysl toho jejich návrhu, nicméně si myslím, že to asi není řešení správným směrem. My jsme podávali poslanecký návrh v roce 2010, tuším, který také řešil zastropování RPSN, kdy jsme to chtěli řešit nařízením vlády, to znamená, že vláda vydá nařízení, ve kterém určí průměrné hodnoty roční procentní sazby nákladů za kalendářní rok. Neříkám, že to není věc, o které bychom neměli diskutovat, nebo že to pro nás bylo jasně stanoveno. On ten náš návrh nakonec nebyl akceptován. Řešili jsme tam i otázku smluvních pokut, které neměly přesahovat výši toho spotřebitelského úvěru.

Takže závěrem: Já se domnívám, že bychom neměli zamítat tento poslanecký návrh, měli bychom jej propustit do druhého čtení, měli bychom se pokusit v diskusi najít ještě možná jiné cesty, jak zákon o spotřebitelském úvěru vyprecizovat, aby tam byla ještě větší ochrana dlužníků, samozřejmě za předpokladu, že dluh se musí platit, to je naprosto jasné. Ale vyprecizovat tam, anebo i se zamyslet nad tím, jak vyloučit ty poskytovatele z nebankovní sféry, kteří poskytují lichvářské úroky, kteří mají ty nehorázné praktiky. Takže myslím, že na diskusi je toho poměrně hodně, a ve výboru bychom mohli toto velice důkladně prodiskutovat.

Chtěl bych navrhnout zároveň, aby byl čas na projednávání, abychom prodloužili lhůtu na projednání ve výborech o 30 dnů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A ještě než dám slovo panu poslanci Tejcovi, s faktickou je přihlášen pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych navázat na pana poslance Votavu. Tak jednak samozřejmě mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že mají nárok na všechny ty věci, které jim reklama nabízí. A když na to nemohou vydělat, tak že mají povinnost si ty peníze si na to půjčit.

Ale on zmínil ještě jednu významnou věc a tou je vlastně to, že by se naše školství mělo ve zvýšené míře věnovat podpoře ekonomické a finanční gramotnosti, tedy vzdělávání lidí o tom, co to znamená vlastně vzít si úvěr, jaké to může mít následky. Myslím, že by tato výchova měla být významně posilována už od základních škol a měly by ji převzít samozřejmě i školy střední. Na vysokých školách už existují studijní programy pro přípravu učitelů, kteří by byli schopni kvalifikovaně učit ekonomickou gramotnost. Tyto programy si podle mého názoru zaslouží naší podpory. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou mám přihlášeného pana poslance Kořenka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, dámy a pánové. Já jenom na svého předřečníka navážu. Ano, v základních školách je program finanční gramotnosti. Ministerstvo školství zařadilo tuto problematiku do výuky. Napomohl tomu i program, který se jmenoval EU peníze školám. Byl to program z ESF 1.4. Ministerstva školství. Potvrzuji, že je potřeba na tuto problematiku klást daleko větší důraz ve vzdělávání, a myslím si, že Ministerstvo školství touto cestou půjde. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou pan poslanec Mihola.

 

Poslanec Jiří Mihola: Já jenom krátce navážu na své předřečníky. My jsme se velmi věnovali v předvolebním programu, a budeme se k tomu hlásit i nadále, věřím, že celá vláda, k tomu, co je obvyklé v sousedních zemích, ke kterým máme hodně blízko, to znamená v Německu a Rakousku. Jedná se o takzvané občanské vzdělávání, které právě velmi dbá. Není to pro prosím vás, nezaměňovat s občanskou výchovou, kterou samozřejmě známe ze základní či střední školy, ale je to celý systém, který vychovává člověka k občanství, ale k praktickému občanství, a zdůrazňuje tady ty ekonomické, finanční a další aspekty. Finanční gramotnost je tam samozřejmě důležitou složkou. Takže tomu se chceme velmi podrobně věnovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou pan poslanec Blažek a poté s faktickou pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Víte, já nemám nic proti tomu, aby se na školách učilo cokoliv, ale otázkou je moje víra v to, že to postačí k tomu, aby ten svět byl lepší. Musíme si uvědomit, ten zákon se jmenuje o spotřebitelském úvěru. To znamená, to není o tom, že si lidé půjčují na to, že nemají na živobytí, ale velmi často o tom, že si půjčují na věci, které vlastně de facto příliš mnoho nepotřebují, ale protože je má někdo jiný, typicky ve škole má nějaký žák nejlepší mobil, tak ho chtějí mít i ti ostatní. Tak se lidé zadlužují kvůli věcem, které tak potřebné nejsou. Problém je totiž v tom, že v podstatě, když ocituji Švejka, "to se nám to žije, když nám lidi půjčujou", tak prostě určitá část společnosti si na toto zvykla a líbí se jí to.

Tragédie nastává tehdy, když vznikají politické subjekty, jako je v tomto případě třeba Úsvit, který vlastně, aby získal hlasy dlužníků, v podstatě jednak kritizuje vymáhání pohledávek, což je základní věc, která je nutná pro naprosto zdravou ekonomiku, ale současně se snaží omezit ty půjčovatele. To znamená, že vlastně ty lidi nahání k tomu: půjčky budou pro vás výhodnější, ale k tomu se ještě dost možná nebudou vymáhat, protože my naprosto omezíme vymáhání pohledávek.

Hrabalovsky řečeno, to je inzerát na dům, ve kterém bych tedy fakt bydlet nechtěl.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím pana poslance Plzáka.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající, kolegové, moje poznámka bude velmi krátká, bude to spíš povzdech, že na tak jednoduchou věc, že když si půjčím, musím to vrátit, a že ani ta půjčka není zadarmo a že z toho je nějaký úrok, my musíme zavádět systém vzdělávání na školách, prostě to si člověk povzdechne, kam jsme to tedy dopracovali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní prosím pana poslance Tejce k mikrofonu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Klaška.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, už jsem nečekal, že se dostanu ke slovu, a za to tedy děkuji. Já bych se vrátil od toho vzdělávání k podstatě návrhu zákona, byť určit finanční gramotnost je podstatnou částí debaty, ale chtěl bych se vrátit k tomu, o čem ten zákon hovoří, ale také o tom, co v něm chybí.

My jsme jako sociální demokraté dali návrh zákona, který upravoval maximální výši RPSN, tedy roční procentní sazby nákladů, už v roce 2009 a já jsem rád, že se autoři tentokrát z Úsvitu inspirovali naší novelou, byť ne v plném rozsahu, byť řeší problém možná trošku jinak, než bychom ho řešili my.

První poznámka k výši. Myslím si, že není správné, byť jsme to tak již v prvním návrhu učinili a v dalších upravili, není podle mého názoru úplně vhodné dávat RPSN přímo do zákona, jednoduše proto, že pokud dochází k jednotlivým změnám, při každé změně musí dojít ke změně zákona a při každé změně zákona hrozí, že ten zákon bude buďto zrušen, anebo tak pozměněn v Poslanecké sněmovně a v Senátu, že nakonec ztratí svůj původní smysl. To je podle mého názoru řešení, které je samozřejmě možné, ale ne úplně vhodné, a doporučoval bych, tak jak už to tady zaznělo od pana poslance Votavy, abychom změnili ve druhém čtení úpravu tak, že maximální sazbu bude stanovovat např. vláda svým nařízením každý rok, případně ji bude moci v daném roce změnit, tak aby úprava nevyžadovala vždy změnu zákona. (V sále je rušno.)

Co v zákoně chybí, je úprava sankcí. Myslím si, že dokonce tohle je větší problém než samotná sazba. Pokud někdo uzavírá smlouvu, řekne si, že chce platit úrok včetně poplatku za uzavření smlouvy ve výši 30 % nebo 15 %, tak to není tak škodlivé, jako když se rozhodne, že bude platit sazbu ve výši 5 % a následně z malicherných důvodů se dostaví sankce, které jsou ve výši 100, 200 nebo 300 % původní pohledávky. To je daleko škodlivější a mnohdy to znamená, že drobné půjčky ve výši 10 tisíc korun díky těmto sankcím vyšplhají na statisíce a s vymáháním, s náklady na právní zastoupení a exekuce jsou pro řadu lidí neřešitelné.

Co v zákoně musí přibýt, je limitace sankcí, daleko více ještě, než je to podle současné úpravy, a tady si myslím, že shodu nalézt můžeme.

No a třetí věci, která -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám a prosím kolegy na levé straně jednacího sálu, aby zachovali klid. Opravdu tady není slyšet vlastního slova.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Omlouvám se, budu mluvit hlasitěji, je to zřejmě moje vina a budu se snažit být poutavější.

To, co musíme do třetice podle mého názoru v návrhu upravit, je otázka toho, aby v případě, že se uzavírají obdobné smlouvy, nebylo možné využít rozhodčí doložky s přímou vykonatelností, nebudou-li naplněna určitá pravidla férovosti, tzn. bude-li např. uzavření smlouvy v rozporu právě s omezenými sankčními mechanismy. Jednoduše dnes se ocitáme v řadě případů v situaci, kdy za mnou jako za poslancem, který má právní vzdělání, přicházejí lidé, kteří mají uzavřenou smlouvu ne třeba s finanční institucí, ale s jednotlivci, kteří půjčují peníze. Smlouva je evidentně problematická, možná i neplatná, nicméně oni jsou již v exekuci a těžko mohou s ohledem na to, že neprobíhá soudní řízení, jakkoli napadat už uzavřenou doložku přímé vykonatelnosti, tedy buďto notářským, nebo dříve ještě exekutorským zápisem uzavřenou smlouvu.

To jsou věci, kterými se musíme zabývat, a bylo by nepatřičné, aby Poslanecká sněmovna třeba hlasy sociálních demokratů odmítala myšlenku, se kterou sama přišla a kterou poprvé otevřela v této Poslanecké sněmovně. Proto tedy my budeme podporovat to, aby ten návrh byl posunut dál do druhého čtení. Ale jak říkám, je potřeba jej podle mého názoru zpřesnit a zpřísnit. Myslím si, že by bylo vhodné, aby v této věci poskytlo součinnosti i Ministerstvo financí, abychom společně třeba na půdě rozpočtového a ústavněprávního výboru našli polohu zákona, která bude přijatelná pro většinu ve Sněmovně a bude mít tedy i delší životnost než toto volební období, pokud se na něm shodneme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a nyní mám k faktické poznámce přihlášeny dva poslance, pana poslance Fiedlera a paní poslankyni Langšádlovou. Prosím pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Paní místopředsedkyně, vážení kolegové poslanci a poslankyně, já bych jen krátce chtěl zareagovat na slova, která tady zazněla od kolegy Jeronýma Tejce, kdy opět bylo v této Poslanecké sněmovny zmíněno, že daný zákon se v minulosti již projednával a že byl předložen v roce 2007 nebo 2009, jak bylo řečeno. Že byl předložen mým kolegou již v minulé Poslanecké sněmovně a opět se tento problém řeší.

Chtěl bych na vás proto apelovat s tím, že občané očekávají, že se tyto problémy vyřeší, a ne že se budou řešit, že budeme mluvit o tom, že je řešíme. Je to dnes již podruhé, co tady slyšíme, že nějaký zákon byl předkládán již několikrát a že se bude řešit, že budeme slibovat jeho řešení. Opravdu na vás apeluji, abyste tento zákon podpořili. Děkuji za připomínky, které tady zazněly. Abyste ho poslali do druhého čtení, abychom k tomuto problému mohli přistoupit k jeho řešení, protože ti občané, kteří jsou postiženi tímto, ti nečekají na to, až bude nějaké řešení v budoucnu. Řada z nich to řešení potřebuje okamžitě. A ty lichvářské úroky, o kterých se tady jedná, uvědomte si, že to je jeden z prvních předstupňů do rukou exekutora. Na občany tady číhají pasti. Že je třeba je vzdělávat, no to je pěkné, ale řešení je poměrně jednoduché. Omezme tu lichvu. Občané očekávají, že budete zastupovat zájmy v prvé řadě jejich. Takže přimlouvám se za to, abychom tento zákon neřešili už v minulosti, abychom ho neřešili teď a možná v budoucnosti, ale vyzývám vás, abychom přistoupili k řešení tohoto problému. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím paní poslankyni Langšádlovou. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Návrh, který tady máme, ale vůbec nic neřeší. Protože řekněme si, co je to RPSN, co je to úrok. Úrok zohledňuje riziko, které vnímá ten, který peníze poskytuje, ve vztahu k tomu, komu je poskytuje. To znamená, pokud to riziko je vyšší než vámi stanovená RPSN sazba, tak co způsobíme? Způsobíme pouze to, že se náklady přesunou např. do vyššího pojištění úvěrů, anebo způsobíme to, že právě tyto nejohroženější skupiny zaženeme do šedé či černé zóny, která není vůbec regulována. Dopady přijetí podobného návrhu jsou opravdu mimořádně riskantní a je potřeba, abychom si uvědomili, že nic nevyřešíme a naopak toto prostředí ještě zhoršíme.

Ano, musíme řešit otázku lichvy. Rozšíření lichvy i na trestný čin právnických osob. Musíme tlačit na to, aby lichva byla opravdu vymáhána. Musíme regulovat nebankovní poskytovatele finančních služeb, kterých nám tady řádí 34 tisíc. To bezpochyby. Ale to, co navrhujete, nese obrovské riziko, a právě proto to organizace, které právě pracují s těmito obyvateli, nepodporují. Proto to nepodporuje Člověk v tísni, proto to nepodporuje Poradna při finanční tísni. Protože rizika při přijetí tohoto zákona budou výrazně vyšší než stávající stav. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Langšádlové. Máme ještě jednu faktickou poznámku - pana poslance Jeronýma Tejce. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Dovolil bych si zareagovat na svého předřečníka pana poslance Fiedlera. Jednoduše prostřednictvím pana předsedajícího, nemusíte ani mě ani sociální demokracii vyzývat a apelovat na to, aby takový návrh podpořila, případně aby situaci řešila. Jak jsem říkal, my jsme ty návrhy předkládali v minulosti. Nebyly přijaty, přestože jsme pro ně hlasovali všichni. Nebyly přijaty, protože tady byla většina, která bránila přijetí tohoto návrhu zákona, této úpravy. My jsme připraveni o této věci jednat a rozhodně tady nechceme tento návrh odmítat proto, abychom připravili vlastní verzi, tak jak to často znělo ve Sněmovně, ale abychom využili tento návrh k řešení, které určitě bude ku prospěchu.

A rozumím i výhradám paní poslankyně Langšádlové. Určitě ta úprava nesmí být taková, která nakonec ze zóny, která bude přeregulovaná, převede lidi do zóny, která je absolutně neregulovaná. A to je věc, na kterou si musíme dávat pozor a určitě o ní musíme hovořit, protože skutečně ten problém není černobílý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi a vrátíme se do řádných přihlášek do rozpravy. Prvním přihlášeným je pan poslanec Klaška. Připraví se kolega Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní členové vlády, kolegyně a kolegové, dobrý den. Chtěl bych ocenit návrh předkladatelů, který chápu jako příspěvek k řešení lichvy, ale považuji ho také za ne úplně domyšlený, protože by se mohlo také stát, že bychom paradoxně mohli schválením tohoto návrhu tak, jak je, vlastně lichvu jakýmsi způsobem také legalizovat. Chtěl bych své tvrzení opřít o několik argumentů.

Za prvé. Existují již v České republice dva judikáty Nejvyššího soudu, které jasně konstatují, že úrok nad 65 %, resp. ve druhém případě nad 70 %, je hrubý nepoměr mezi vzájemnými plněními pachatele a poškozeného ve smyslu § 253 odst. 1 trestního zákoníku. Jinými slovy, nad 70 % jde o lichvu. Když se vrátíme do toho návrhu, tam ty horní hranice jsou 80, resp. 100 %, podle míry velikosti úvěru.

Za druhé. Pokud si vezmeme inspirace z jiných zemí, tak je jasné, že tam jsou úrokové sazby, tedy RPSN, tedy roční procentní sazby nákladů, stanoveny podstatně níže. Mohu uvést Belgii, která má také více druhů výše půjček, a ty hranice jsou od 13 do 21 %. Nebo pokud navrhujete, aby to bylo ve výši 15- až 20násobku lombardní sazby, můžeme uvést příklad Polska, kde již roky platí tzv. protilichvářský zákon, a tam sazba byla maximálně čtyřnásobek této sazby. Mohu uvést další příklady. Bylo tady, pan poslanec Laudát tuším hovořil o Polsku. Mohu taky uvést třeba příklad Nizozemska, kde půjčky do 40 tis. eur jsou limitovány zákonným úrokem plus 17 %.

Za další. Samotné omezení RPSN proti lichvě až tak nepomůže. Jednak je tu tedy judikát Nejvyššího sodu, jak jsem o něm hovořil, ale hlavně se do RPSN nepočítají smluvní pokuty a úroky z nich. Ty mohou v některém případě dosáhnout i několikanásobku půjčené částky. A dále je zde takový ten systém, že si člověk vezme půjčku relativně nižší hodnoty, třeba 50 až 200 tis., za kterou musí ručit nemovitostí. Tady bohužel dochází už ke spojení lichvářů, exekutorů a dražitelů. Podstatou tedy je půjčit klientovi, v obchodních podmínkách skrýt takové pokuty a podmínky, aby klient ani neměl možnost řádně splatit, a už se rozběhne systém pokut, úroků, exekucí, zabavení domu, dražba spřízněnou realitkou atd. Jsou známy příklady, kdy z půjčky 200 tis. korun narostl dluh tak, že byl zabaven dům v hodnotě dva miliony korun, dlužník byl stále zadlužen a bez domu.

Takže bych chtěl, nebo bych byl rád, pokud by měl být tento návrh vůbec propuštěn dál, aby byl zásadně pozměněn a přepracován, aby do něj byly zabudovány všechny mechanismy tak, jak tady o tom mluvili kolegové. Jak sankce, tak nějakým způsobem dále regulovat to, že dobře, RPSN bude nějaká, potom se bude obcházet poplatky, smluvními pokutami, termíny k jejich splacení a tak podobně. Takže abychom potom nemuseli tady hořce litovat, že jsme vlastně lichvu legalizovali.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klaškovi za vystoupení, ale na rozdíl od ohlášeného pořadí ho trochu změním. Nejdříve přečtu omluvu. Paní ministryně spravedlnosti profesorka Helena Válková se omlouvá od 14 hodin z dnešního jednání.

A nyní je čas pro faktickou poznámku pana poslance Martina Komárka. Poté řádně přihlášený kolega Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych navázat na kolegu Klašku. Já si myslím, že nemá cenu tady povídat, jak se to někdy děje, srdceryvné příběhy o maminkách, kterým jsou zabavovány věci pro malé děti a tak podobně. Ale skutečně problém lichvy nebo přehnaných spotřebitelských úvěrů je jeden z největších problémů této země. Setkávám se s tím ve svém volebním obvodě dnes a denně. Čili si taky myslím, že tento zákon, tak jak je navržen, není úplně dokonalý. Ale vzhledem k tomu, jak přistupuji k tomu, co dělám, si myslím, že by měl být propuštěn dál a opraven. Podobně jako je to se služebním zákonem. Protože to, co říkal pan Klaška, je pravda. Podle mě ten ďábel je zakopán v dodatečných podmínkách, v tom, co je psáno malým písmem. V tom, že lidé, kteří si půjčují 10 tis., nevědí, že vrátí 200 tis., protože je to tam někde zamotáno tak, že tomu nerozumějí. Protože skutečně ne všichni jsme finančně gramotní a všichni chápeme lsti a pasti, co na nás dámy a pánové, kteří se nám snaží vnutit tyhle půjčky, chystají. Ale myslím si, že budeme mít dost času, abychom ten zákon dopracovali tak, aby začal platit co nejdřív, nebo tu novelu. Protože fakt si myslím, že to je strašně potřeba.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. A nyní řádně přihlášený pan kolega Beznoska. Zatím poslední písemně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Pane předsedo, dámy a pánové, řečeno bylo mnohé. Já předesílám to, že tento návrh nemohu podpořit. Zastropováním RPSN bychom totiž vyřadili standardní tržní podmínky. Protože poskytovatel úvěru by měl být tím suverénem, který rozhoduje, za jakých podmínek je ochoten spotřebitelský úvěr poskytnout, a zvažuje přitom, na jakou je to komoditu, na jaký je to čas atd. V momentě, kdy zastropujete něco a uděláte regulaci a naše životy bychom neměli neustále regulovat, tak to vyvolá to, že právě pravděpodobně ti rizikovější klienti naletí těm, o kterých tady byla řeč. Lichvářům. My tím, že zastropujeme RPSN, budeme limitovat objem možnosti spotřebitelských úvěrů na trhu a vytlačí nám to klienty do černé zóny. A těch poskytovatelů, nebankovních poskytovatelů, tady máme více než 30 tis.

Jediné, co podle mého názoru má smysl, je to, že bychom se měli zamyslet nad dozorem, dohledem a pravidly a sankcemi, jak o tom hovořil pan poslanec Tejc, v nebankovním sektoru. To je jediné, jak můžeme tyto klienty před lichvou ochránit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Mám tady dvě faktické poznámky. Pan kolega Holík a pan kolega Plzák. Nyní pan kolega Jaroslav Holík s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, rád bych tady reagoval na slova svého předřečníka, popřípadě i na slova pana zpravodaje. V silniční dopravě máme přes obec padesátku. Je to tak? Je. A nikdo se nepohoršuje, jestli se může jet víc, nebo ne. Tady se bavíme o zastropování, že je to škodlivé. Ale vždyť jestli určíme nějakou míru, přes kterou tato hranice bude nepřekročitelná, to přece není nic proti ostatním spotřebitelům. Nevím, měl jsem za to, že jsme tady všichni zvoleni lidmi, a ne nějakými podnikateli v oblasti financí. Takže sám se přimlouvám nechte tento zákon jít do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. A nyní tedy pan poslanec Pavel Plzák, také k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Kolegové, kolegyně, chtěl bych jenom říct, že tady bylo řečeno, že ten, kdo půjčuje, by měl být suverénem a že žádné zastropování úroku by být nemělo. Chtěl bych jenom říct, že historicky, i ve středověku, se v podstatě půjčovalo maximálně do 6 %. To byl křesťanský úrok. Na větší úrok mohli půjčovat pouze Židé, a proto se říká nekřesťanský úrok. Takže i historicky tady nějaké zastropování bylo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za krátkou poznámku. Ještě jsme rozpravu nevyčerpali, vidím pana kolegu Marka Černocha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Jenom velmi krátce. Souhlasím s předřečníky, protože tady vůbec nejde o to bránit někomu v podnikání, regulovat to, co přináší něco dobrého, ale je pravda, že kolikrát instituce, nazvěme je takhle, tam už je to přehnané a vede to potom dál k problémům, ke kterým chceme přistoupit taky, a taky už zazněly, a to jsou exekuce a další a další problémy. Proto i já bych vás rád poprosil, a myslím si, že v debatách a rozpravách to tady padlo několikrát, abyste propustili tuto novelu do dalšího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Konstatuji, že nemám žádnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova, nejdříve zástupce navrhovatelů, jestli má zájem. Kolega Kádner nemá zájem. Nyní tedy pan zpravodaj se závěrečným slovem. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, z proběhlé diskuse pro sebe musím s politováním konstatovat, že se mi nepodařilo vám vysvětlit, v čem ten problém tkví. Proto trvám na tom a opakuji to, že vyzkouším celou kaskádu návrhů od návrhů na zamítnutí po vrácení k přepracování až po tedy prodloužení lhůty, to tady zaznělo, že k tomu bude ochota, a moc bych poprosil, až se bude hlasovat o návrzích na přikázání výborům, aby to vedle rozpočtového, což předkládám, že je asi gesční výbor, bylo dáno k projednání i výboru petičnímu. Tam doufám, že se potkáte s těmi nevládními organizacemi a budete slyšet v praxi dopady svého případného rozhodnutí.

Tím, že jsem toto chtěl, jsem vůbec nezpochybňoval, že tam nemohou být problémy. Ale z materiálu, který zde předkladatelé dali k dispozici, nevidím čísla, nevidím tam analýzu toho, jak palčivý problém to je poté, co byla loni napříč politickým spektrem - tím chci zareagovat na paní poslankyni Havlovou - schválena novela zákona č. 43 o spotřebitelském úvěru. Na tom jsme se tady shodli naprosto všichni, protože všichni jsme cítili, nebo drtivá většina, nepamatuji si, jestli se někdo zdržel nebo hlasoval proti, že řadu patologických jevů zejména v Ústeckém, Moravskoslezském kraji, na Jesenicku a podobně je třeba zákonem napravovat, a ani dneska ještě nemáme zpětnou reakci na to, jak účinné tyto nástroje jsou, a jsou tam i finanční nástroje.

Co se týká... Pan poslanec Votava, Zahradník, pan Kořenek, pan kolega Blažek, Plzák a další tady upozorňovali na finanční gramotnost. Nedělejme si iluze. Jestliže dneska máme, a dlouhodobě, takové školství, že neučí ani základní grify a neučí zejména sociálně vyloučené obyvatele, kam tato problematika padá zejména, ale nejenom tam, protože zahučet v nesplácení úvěru může kdokoliv, tak je to politováníhodné, ale já si nedělám iluze a asi nikdo z nás, že tam bude nějaká radikální náprava. Finanční gramotnost v České republice je katastrofální, je to jenom odrazem školství, které neučí měkké grify, měkké vědomosti, měkké znalosti, učí nějaká tvrdá data, často bezvýznamná, bez hluboké analýzy, a i prosté věci, jak si vzít úvěr, jak ho splácet, z čeho splácet, tak potom nemůžeme čekat, že to bude jinak.

Proto se hodně obávám a znovu opakuji, touto možná dobrou motivací se můžete podílet na tom, že zvýšíte kriminalitu.

A já jsem nechtěl nic jiného, než aby měl ministr financí a ministryně práce a sociálních věcí prostor, a to není o 60, 90 dnech, aby si skutečně k tomu nechali udělat seriózní a detailní analýzy, a pak přišli s tím, že tady to nefunguje, takže tady zákon o spotřebitelském úvěru opravíme, nebo nemáte pravdu, tady ten problém vůbec neleží. Nevím, jestli jste dneska schopni říct, že tam ten problém po schválení zákona o spotřebitelských úvěrech leží. A tím zároveň i trošku obhajuji motivaci sociálních demokratů, kteří tady od roku 2009 obdobné návrhy předkládali, protože ten patologický jev v podobě krachu, okrádání dlužníků nad rámec toho, co si půjčili, násobně, řádově existuje, tudíž chápu, že chodili s nějakými pokusy problém řešit. Ale v tuto chvíli si nejsem jistý, že zrovna tento segment. Tímto jenom uděláte jednu věc. Ztrestáte ty, kteří podnikají férově, v souladu se zákony, zhoršíte přístup k úvěrům, k finančním prostředkům a naženete lidi do šedé nebo černé zóny. Můžete posílit pozici lichvářů, nevím, protože ty analýzy neexistují, ale proto se toho obávám, a víceméně dosáhnete přesného opaku, než jste zamýšleli.

Takže to je z mé strany, protože nemá smysl, abych tady znovu opakoval definici, co je lichva a že té se tento zákon netýká. Prosím, aby bylo tedy hlasováno o návrzích, které tady padly.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Eviduji tady přihlášku, které nemohu vyhovět, k faktické poznámce, protože jsem rozpravu ukončil. Takže kolegu Kořenka odmazávám.

Budeme hlasovat o jednotlivých návrzích. Padl návrh na vrácení, padl návrh na zamítnutí, ty musíme hlasovat nejdříve, a potom budeme hlasovat o přikázání výborům a o lhůtách k projednání. Já jsem kolegy přivolal. Ještě vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Teď jsem upozorněn na to, že návrhy na vrácení a zamítnutí padly jenom ve zpravodajské zprávě zpravodaje. Mám tady poznamenáno, že je předložil kolega Laudát. Nepadly v rozpravě. Takže teď nechci zpravodaji dát žádný důvod k tomu, aby zpochybňoval, že návrhy řekl, ale protože nebyly v rozpravě, tak jedině že by některý z ministrů otevřel rozpravu. Více poradit nemohu, pane zpravodaji.

Pan místopředseda vlády se toho ujal a otevře rozpravu. Pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek se přihlásil. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil opět otevřít rozpravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vidím přihlášku zpravodaje, který má přednost, a potom se hlásí pan kolega Votava. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se moc omlouvám za své pochybení. Dámy a pánové, dávám návrh na zamítnutí návrhu. Potom dávám návrh, v případě, že neprojde, na vrácení k přepracování. A pokud to neprojde, tak návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan Václav Votava... Ne, nehlásí se, už to bylo řečeno. Dobře. Ještě se musím zeptat pana zpravodaje, jestli to byl návrh podmíněný, protože jinak se hlasuje podle jednacího řádu - nejdřív vrácení a potom zamítnutí. Jestli to byl podmíněný návrh, nebo jestli to mohu hlasovat podle jednacího řádu, pane zpravodaji? Podle jednacího řádu, dobře.

Odhlásil jsem vás, všichni jste se přihlásili.

 

O návrhu na vrácení návrhu zákona k přepracování budeme hlasovat v hlasování číslo 106, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro vrácení návrhu k přepracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 106, z přítomných 166 pro 32, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat návrh na zamítnutí, a to v hlasování pořadové číslo 107, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 107, z přítomných 167 pro 34, proti 102. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Zpravodaj předložil návrh k projednání petičnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím.

 

Rozhodneme o přikázání rozpočtovému výboru v hlasování číslo 108, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 108, z přítomných 170 pro 165, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Budeme hlasovat o přikázání petičnímu výboru, a to v hlasování pořadové číslo 109, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání petičnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 109, z přítomných 170 pro 154, proti 4. I tento návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů, tedy na 90 dnů, a to v hlasování pořadové číslo 110, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 110, z přítomných 170 pro 164, proti 1. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému a výboru petičnímu. Lhůta k projednání byla stanovena na 90 dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 25.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.