(15.00 hodin)
(pokračuje Němcová)
Chtěla bych se pana předsedy vlády zeptat, jestli skutečně je ztotožněn, a má stejný názor jako jeho ministr financí, s tím, že se na účtech České národní banky válí 350 miliard korun, které lze využít pro snižování státního dluhu naší země, jestli má povědomí o tom, že za prvé tam ty peníze vůbec nejsou, za druhé, že velká část prostředků, které má Česká národní banka na svých účtech, patří jiným státním organizacím, např. vysokým školám nebo např. obcím, a jestli se tedy pan předseda vlády myslí, že je dobré na tyto peníze vysokých škol nebo obcí sáhnout pro snížení státního dluhu. To je první otázka.
A druhá, jestli si nemyslí, že by mohl znamenat takovýto zásah do finančního hospodaření státu odrazení případných investorů a snížení ekonomického hodnocení naší země v zahraničí.
Děkuji za odpověď na tyto dvě otázky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní poslankyně, měl jsem přirozeně možnost na toto téma s panem ministrem financí hovořit. On vycházel ve svém sdělení z pravidelné zprávy, kterou předkládá Ministerstvo financí a která hovořila o průměrných zůstatcích na účtech ČNB, které jsou evidovány v rámci systému státní pokladny, ale ačkoli jsou zůstatky evidovány a jsou vykazovány, tak stát k těmto prostředkům nemá přístup. To jste koneckonců i vy sama ve své interpelaci zmínila. A to je možná problém, který v ČR máme na rozdíl od ostatních zemí, kde systém státní pokladny byl dotažen do konce v tom smyslu, že veškeré veřejnoprávní subjekty mají prostředky disponovány způsobem, že vláda v okamžiku, kdy by si musela půjčit, má tady alternativu využít přebytky na těchto účtech a dočasně z nich financovat své potřeby. Ano, máte pravdu, bylo by to určité narušení stávající rozpočtové autonomie, kterou některé subjekty mají, ale otázka je, jestli by to skutečně narušilo jejich hospodaření, pokud tam ty prostředky leží a nejsou žádným způsobem využívány. To je debata, která nás čeká do budoucna.
Možná si vzpomenete na to, že my jsme tu diskusi tady zažili i v této Poslanecké sněmovně. Bylo to v době, kdy pan ministr Kalousek, což byl koneckonců ministr financí ve vládě, v níž byla také ODS, zaváděl systém státní pokladny a snažil se, aby součástí toho systému byly plně i prostředky veřejných vysokých škol. Tehdy se ze strany veřejných vysokých škol zvedl velký odpor a školy si prosadily, že stát na jejich peníze sáhnout v rámci systému státní pokladny nemůže. To znamená, zůstaly mimo, ale jsou evidovány a jsou vykazovány. A pan ministr Babiš vycházel právě z výkaznictví, které zahrnuje i tyto finanční prostředky.
Do budoucna je tady podle mě diskuse a je tady možnost debaty, zdali by náš systém státní pokladny neměl být v tomto směru efektivnější, protože pokud bychom tam zahrnuli všechny finanční prostředky veřejných institucí a stát si na ně v případě potřeby mohl dočasně sáhnout, pak by to nepochybně snížilo náklady státu na obsluhu dluhu. Je to otázka racionální ekonomické debaty, zdali by to pro stát nakonec nebylo užitečnější než respektovat, souhlasím s vámi, také důležitou autonomii jednotlivých veřejnoprávních institucí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Asi nechci položit doplňující otázku, protože nevím, co nového bych se na ni dozvěděla. Jenom děkuji panu předsedovi vlády za vysvětlení, že si vybral do svého týmu jako nejdůležitějšího muže člověka, který neumí číst zprávy a nerozumí jejich sdělením a interpretuje je tak, jak ho napadne v duchu předvolební laciné rétoriky. Děkuji za toto upřesnění z úst pana předsedy vlády.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní dávám slovo poslanci Marku Bendovi, který byl vylosován na pátém místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Fischerová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, já snad ani ty dvě minuty nevyčerpám. Ve slavném dopise, který odešel z Lidového domu na Pražský hrad, ve kterém byla přejmenována část ministrů této vlády, který jsme pak díky tomu všichni mohli zatrhaný z Pražského hradu vidět, byla douška, ve které bylo uvedeno, že přílohou tohoto dopisu jsou lustrační osvědčení členů vlády.
Rád bych se zeptal pana premiéra, jestli to byla lustrační osvědčení všech členů vlády, nebo jenom některých členů vlády, případně kterých členů vlády, a jestli tato lustrační osvědčení všechna byla negativní, nebo některá z nich byla pozitivní. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Máte pravdu, vážený pane poslanče, že přílohou návrhu, který jsem předložil prezidentovi republiky, byla lustrační osvědčení. Všichni členové vlády až na kandidáta na funkci ministra financí buď předložili negativní lustrační osvědčení, nebo uvedli, že se na ně již tato povinnost nevztahuje, protože se narodili v časovém období, kdy lustrační zákon vydání takového osvědčení nepožaduje. Taková je realita, takové bylo složení přílohy, která byla součástí návrhu, který jsem panu prezidentovi předložil, a z tohoto důvodu také mohu konstatovat, že ten návrh byl zcela určitý, neboť přesná jména jednotlivých navržených členů vlády byla uvedena v rámci příslušných ověřených kopií lustračních osvědčení.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Bendy, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo vlády, já rozumím vašemu vysvětlení, že lustrační osvědčení nedávali ti, na které se to věkově již nevztahuje, ale jestli se nepletu, tak pan ministr financí a místopředseda vlády Babiš patří k ročníkům, na které se lustrační osvědčení ještě vztahují. Proto se ptám, jak to, že jeho lustrační osvědčení nebylo přílohou tohoto dopisu prezidentu republiky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že ta věc je velmi jednoduchá. Obrátil jsem se přirozeně na jednotlivé koaliční strany, se kterými jsme se dohodli na koaliční smlouvě, aby dodaly příslušné podklady pro předložení žádosti na Pražský hrad, a tyto podklady, které jednotlivé koaliční strany dodaly, jsem také předložil prezidentovi republiky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády. A nyní dávám slovo paní poslankyni Fischerové, která byla vylosovaná na šestém místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. Poprosím, aby se připravil pan poslanec Jan Zahradník.
Poslankyně Jana Fischerová: Vážená paní místopředsedkyně, moc děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, setkávám se jako poslankyně s různými osobami a také jedna část z nich mj. jsou živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné. Je zajímá mnoho věcí, protože víme, že podnikání v současné době, a to množství, které klesá dolů, jejich počet ovlivňují různé věci. Mimo jiné se mě ptají také na to, jak to bude výhledově s daňovými tzv. výdajovými paušály. Já jsem si tedy prostudovala koaliční smlouvu, kde se částečně něco dá z toho dočíst, ale budu mít na závěr konkrétní otázku.
Četla jsem priority vlády: Budeme podporovat rozvoj malého a středního podnikání. Za důležité považujeme také maximální snižování administrativní zátěže pro podnikatele. To je dobře, to se mi líbí. Ale pak dál článek 2.4., měla by být účinnost od 1. 1. roku 2015, budeme usilovat o schválení změn, omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou. V současné době tyto částky jsou 30-80 %, to víme. Ale mě by teď vyloženě zajímalo, pane premiére, jestli existuje analýza a jaký bude toto mít dopad do fiskální politiky našeho státu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, možná si vzpomenete, že stávající podoba výdajových paušálů v zásadě, říkám v zásadě, platí v naší zemi od roku 2006. Možná vás překvapí, ale v té době jsem byl ve funkci ministra financí a prosazoval jsem a podpořil jsem rozšíření možnosti pro živnostníky uplatňovat výdajové paušály. Ale tehdy ty výdajové paušály byly uplatňovány v kombinaci s progresivní daní a byly uplatňovány v kombinaci s minimální daní. ***