(13.30 hodin)
Poslanec Martin Komárek: Dámy a pánové, já zde pronesu populární slova, že jsem zde vlastně jenom pošťákem. Doufám, že to nepřítomnému panu Kalouskovi vadit nebude. Ale jinak zcela vážně. My jsme se tou zprávou podrobně zabývali ve volebním výboru a je to podobné. Je to podobné. I Český rozhlas je obrovská organizace, byť ne tak mohutná, jako Česká televize. Z koncesionářských poplatků dostává přes 2 mld. korun a my si myslíme, že skutečně je povinností této instituce odvádět naprosto perfektní práci a že je možné, že tam nějaké rezervy jsou, a budeme je společně s radou hledat. Ale znovu říkám, myslím si, že je to správné se vší pečlivostí dělat, zejména u té zprávy za rok 2013 a další, protože tato zpráva je skutečně stará, byť odráží velmi dramatickou dobu pro Český rozhlas, nebo aspoň pro zaměstnance Českého rozhlasu, kteří prošli strukturálními změnami, které zavedl nový ředitel Peter Duhan. Vytvořila se tři nová střediska. Hodně se hovořilo o snižování počtu zaměstnanců, byť k němu ještě nedošlo. Rozpočet byl dvakrát měněn, vždy samozřejmě se souhlasem příslušné rady. A nakonec byl vytvořen jakýsi mírný zisk přes 22 mil. korun po zdanění. Náš výbor doporučil radě, aby tyto přebytky dala do digitalizace vysílání. Zároveň požádal radu, aby zlepšila výběr rozhlasových poplatků a aby zvážila, zda rozhlas nějakým způsobem nemá mít jiný vztah k DPH.
Ale jinak podobný závěr - výbor doporučil Sněmovně, aby tuto zprávu schválila.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku, tak ji končím. Prosím, v podrobné rozpravě, kterou jsem otevřel, pane zpravodaji, odkažte na ono usnesení.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedo. Já si dovoluji odkázat na usnesení, které doporučuje Sněmovně schválit Zprávu Rady Českého rozhlasu, o hospodaření Českého rozhlasu v roce 2012.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, zda jsou zde nějaké další přihlášky do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Pan zpravodaj asi nechce závěrečné slovo. Tím pádem budeme rovnou hlasovat o usnesení, tak jak ho máte ve svých materiálech.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 169, přihlášeno 138, pro 125, proti 2. Tento návrh byl přijat. Končím projednávání bodu 69.
Otevírám bod 70, což je
70.
Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2012
/sněmovní tisk 61/
Po dohodě namísto omluveného pana ministra zemědělství tisk uvede pan místopředseda vlády Bělobrádek. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, je předkládána Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2012. Zpráva o stavu zemědělství ČR, která je vydávána od roku 1994, je statisticko-informační materiál představující dění v resortu zemědělství v daném roce.
Přestože zemědělství v ČR vykázalo v roce 2012 pozitivní výsledky, při bližším pohledu z hlediska struktury a trendů nevykazuje dobrou kondici. Trendy vývoje ukazují posilující orientaci na výrobu komodit s malou přidanou hodnotou, což rozhodně není charakteristika, kterou by se země s tak hlubokou zemědělskou tradicí mohla pyšnit. Obzvláště znepokojující je pak vývoj některých odvětví živočišné výroby, která postupně ztrácejí své pozice - prasata, drůbež, vejce -, přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách České republiky určitě existují.
Je také třeba zdůraznit, že údaje uvedené ve zprávě o stavu zemědělství ukazují na stále větší závislost našeho zemědělství na dotacích, což rozhodně není v souvislosti s posilování konkurenceschopnosti pozitivním jevem, nicméně je to odrazem fungování ČR v rámci společné zemědělské politiky.
Problémem je také stále vysoké procento pronajaté půdy, což přináší nepříznivé dopady na kvalitu zemědělského půdního fondu a vysoké procento erozně ohrožených pozemků. Roční ztráty nezodpovědného nakládání se zemědělskou půdou se pohybují v odhadech až kolem 4 mld. Kč, což v konečném důsledku vede ke zhoršující se konkurenceschopnosti.
Dovolte mi nyní zmínit několik statistických údajů obsažených v předkládané zprávě.
Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2012 zvýšil o 4 %, zatímco celkové výdaje státního rozpočtu se v roce 2012 meziročně snížily o 0,3 %, výdaje státu do odvětví zemědělství se snížily ve srovnání s rokem 2011 téměř o 7 %.
Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2012 k poklesu počtu zaměstnanců o 2,1 % proti roku 2011. Současně došlo i k poklesu podílu zaměstnanců odvětví na celkovém počtu zaměstnanců v národním hospodářství na úroveň 2,6 %.
Zemědělství nadále charakterizuje mzdová disparita, úroveň mezd v zemědělství dlouhodobě zaostává za průmyslem a národním hospodářstvím jako celku. Disparita mezd v zemědělství včetně lesnictví a rybářství v roce 2012 dosáhla 78 % vůči národnímu hospodářství.
Hodnota produkce zemědělského odvětví v základních běžných cenách meziročně poklesla o 2,5 % na 122 mld. Kč, a to i přes meziroční nárůst cen zemědělských výrobků o 4,1 %.
Cena vstupu do zemědělství celkem meziročně vzrostla o 4,3 %.
Agrární vývoz se v roce 2012 zvýšil proti roku 2011 o více než 22 % a agrární dovoz narostl téměř o 10 %. Následkem těchto zvýšení se bilanční schodek agrárního zahraničního obchodu meziročně snížil o více než 11 mld. Kč na úroveň 25 mld. Kč.
V důsledku zejména výrazného poklesu národních výdajů ze Státního zemědělského intervenčního fondu o více než 27 % se celkové podpory agrárnímu sektoru v roce 2012 proti roku 2011 snížily na 41,9 mld. Kč, to je o 1,1 %. Přímé podpory samotným zemědělským podnikům, to je bez výdajů na tzv. obecné služby, se snížily na 34,1 mld. Kč, to je o 0,3 %. Největší část veškerých podpor - 51,3 % - nadále představují přímé platby. Podíl podpor ze zdrojů Evropské unie stále stoupá a meziročně se zvýšil ze 70,9 % na 73,2 %. ***