(16.20 hodin)
(pokračuje Petera)
Asi jste zaregistrovali - a zmínil se o tom kolega Hamáček, že se snižují náklady. Já žiju v místě, kde jsme rušili vojenský újezd Milovice po sovětské armádě. A můžu vám říct, že jak je to navrženo, tak všechny náklady, o kterých se říká, že se ušetří, se budou muset sanovat do vyčištění po armádě, protože se bude sanovat řádově 20 tisíc hektarů.
Dále neobstojí to, že část vojenského újezdu zůstane zachována, tedy jak říká pan ministr v omezeném množství, ale to ostatní, jestliže tam chceme pustit veřejnost, tak musíme v minimálním množství do 60 cm sanovat. A asi víte a sledovali jste ve sdělovacích prostředcích, že v sobotu se právě hned pod povrchem našla jedna bomba z nějaké doby.
Na závěr bych chtěl říct ještě dvě věci. Tady bylo řečeno, a říkal to pan poslanec Stanjura, že nemůžeme koukat jenom na určité území dvou krajů a jejich názory. Ale já tady říkám názor kraje, který reprezentuji a který má milion obyvatel. Je to desetina obyvatel České republiky. A ten názor je jednoznačný - aby vojenský újezd Brdy - a teď jakákoli varianta se zvolí - zůstal na území Středočeského kraje.
Takže závěrem bych se přiklonil k tomu, co říká kolega Hamáček, aby zákon byl přepracován. A my nemáme vůbec žádné připomínky, já také ne, k těm čtyřem věcem, které tam jsou. To se dá předložit okamžitě. Ale vojenský újezd Brdy se musí projednat znovu, protože u jediného z těch pěti byla neshoda, neshoda dvou krajů. A já si myslím, že bychom měli mít i my v Poslanecké sněmovně, ale i Ministerstvo obrany, úctu k tomu, že máme samosprávu, a měli bychom také vzít v potaz ty důvody, které tam uvádíme. Já mám tu možnost, že jsem se už účastnil jednání s panem ministrem Vondrou i s dalšími, takže vím, o čem mluvím. U těch jednání jsem byl od začátku. A vždycky jsme měli zamítavé stanovisko, aby se vojenský újezd rozdělil mezi dva kraje.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloši Peterovi. Slova se ujme pan poslanec Zdeněk Soukup... (Není vidět.) Už jde, už je to v pořádku. A připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, máme před sebou zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy a také o částečném okrojení území dalších čtyř vojenských újezdů. Z celkové rozlohy skoro 130 tisíc hektarů půdy, kterou zatím zahrnují v České republice vojenské újezdy, se vrátí ke smysluplnějšímu využití 42 tisíc hektarů.
Proč ta pochybnost o smysluplnosti vojenského využití? Aby se ve střední Evropě uprostřed kulturní krajiny mezi hlavním městem a Plzní, resp. Karlovými Vary, proháněly pandury a běžný občan tam neměl přístup, já osobně pokládám za nenormální. Tady mám na mysli hlavně dosavadní vojenský újezd Brdy a také vojenský újezd Hradiště. Tedy zrušení újezdu Brdy a okrojení Hradiště vítám jako první krok. Srovnatelné země jako např. Belgie nebo Holandsko takový luxus, jaký představují české vojenské újezdy, svým vojákům neposkytují. Posílají je cvičit k nám - třeba právě do Hradiště. Postupné rušení vojenských újezdů vnímám jako určitý dluh, který máme vůči krajině i vůči lidem, kteří v ní svého času žili.
Ještě než začnu podrobněji mluvit o vojenském újezdu Hradiště na rozhraní Karlovarského, Středočeského a Ústeckého kraje, doporučuji kolegům, kteří mají před sebou notebooky, aby zadali do vyhledávače heslo Doupov. Uvidíte tam obrázky, dobové obrázky, které už v reálu nikdy neuvidíte.
Vojenský újezd Hradiště vznikl v 50. letech minulého století ne právě humánním a něžným způsobem. Využilo se tady odsunu většiny německých obyvatel. Muselo ale odejít také nemálo českých dosídlenců. A co následovalo potom? Na vlastní oči jsem viděl dokumentární filmové záběry cvičného bombardování kdysi dvoutisícového města Doupov. Města s vlastním gymnáziem, průmyslovou školou a množstvím památek. Dnes už jsou základy jeho domů v krajině sotva patrné. Podobným způsobem zaniklo v Doupovských horách na území dnešního újezdu Hradiště na pět desítek dalších městeček, vsí a sídel. Tohle území přitom nebyla žádná pustina jako dnes. To byla zemědělsky obdělávaná půda. Byla to země s bohatým kulturním dědictvím. O tom si můžete udělat představu ve vesničce Valeč. Je tam mimořádný odkaz barokních památek. Leží na samotné hranici vojenského újezdu. Ten zabral část valečského katastru a dlouhá desetiletí bránil místním v rozvoji a turismu.
My těm nově vyčleněným územím z vojenského újezdu hodně dlužíme. Představují pro nás ale také velkou šanci a velké bohatství. Je paradoxní, že právě specifickým využíváním v posledních více než 60 letech byla ušetřena příroda. Ve většině vojenských újezdů vznikly v rámci projektu Natura 2000 unikátní ptačí rezervace. To jsou devizy, ze kterých může dnes těžit třeba moderní turismus. Hlad po poznávání zdejší krajiny tu je. Po uvolnění přísného vojenského režimu v posledních 15 letech se v okrajových částech újezdu alespoň o víkendu rozmohla cykloturistika.
Území opuštěné vojáky bude třeba začlenit do kulturní krajiny. Zase ji začne ve větší míře využívat člověk. Bude třeba vybudovat infrastrukturu na úrovni doby, podporovat by se měl vznik nových sídel a regionální ekonomiky. Vytvoří se tady nové vlastnické vztahy a snad i pracovní příležitosti. Území někdejších újezdů prostě čekají velké změny. Počínejme si při jejich zavádění tentokrát rozumně a šetrně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Slova se ujme pan kolega Antonín Seďa, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, návrh zákona o optimalizaci vojenských újezdů a zrušení vojenského újezdu Brdy byl projednáván ve výboru pro obranu opakovaně. Důvodem byla řada nevypořádaných připomínek ze strany samospráv i členů výboru, které nakonec vyústily v návrh vyjmout zrušení vojenského újezdu Brdy z návrhu zákona a ponechat pouze vyjmutí části území ostatních vojenských újezdů. Tento návrh však nebyl Ministerstvem obrany akceptován.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci zdůraznit, že sociální demokraté podporují naplnění občanských práv dvou tisíc občanů, aby mohli volit a být voleni do místních samospráv. Proto podporujeme vyjmutí katastru sídelních útvarů z vojenských újezdů a podporujeme vznik šesti nových obcí - Polná na Šumavě, Bražec, Doupovské Hradiště, Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou.
Ovšem jinou otázkou je zrušení vojenského újezdu Brdy, a to v souvislosti se snížením výcvikových prostor. Chci zdůraznit, že na základě komplexní analýzy vojenských újezdů, posádkových střelnic a cvičišť sice vyplývá, že pokud hodlá armáda zrušit nějaký vojenský újezd, pak to mají být Brdy, a to přesto, že jsou nejvýhodnější pro výcvik např. dělostřelců, vojenského letectva či boje v uzavřeném prostoru. Přestože chápu snahu vlády ušetřit nějakých 50 mil. korun ročně, nejsem stále přesvědčen, že je to dobré rozhodnutí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, tím prvním důvodem je, že odstranění ekologické a pyrotechnické zátěže bude stát mnoho desítek milionů korun, možná to budou stovky milionů korun. Přitom i po této asanaci bude existovat nebezpečí pro vstup občanů do těchto prostor. Už to tady bylo řečeno. Ta pyrotechnická sanace se dělá do hloubky 30 cm, přitom dělostřelecké náboje o různých rážích jsou daleko hlouběji. Po zrušení vojenského újezdu si armáda pro svůj výcvik ponechá cca 560 hektarů v tomto prostoru, zřejmě pro výcvik jednotek 13. dělostřeleckého pluku z Jinců. Je také otázkou, zda rušit vojenský újezd, u kterého jsou dislokovány vojenské útvary. ***