(11.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

To může být věc jiné debaty a vím, že nemusí být jednoduchá. Můžeme mít na to různé názory. Někteří můžeme být skeptičtí, někteří můžeme být v tomto více angažovaní. A já bych vás chtěl požádat, abychom to nechali stranou. Debata o Ukrajině je složitá. Nechme si to třeba na výbor. Mně připadá dnes důležité mluvit o tom, že porušení principu ochrany a respektování hranic je něco životně důležitého pro kulturu, civilizaci, pro evropskou kulturu a civilizaci, pro Evropu i pro Českou republiku. Byl bych rád, abychom se na tom dokázali shodnout. Když tohle dokážeme, tak má smysl, že toto téma není jen potom věcí výborů, kde jsem připraven o tom mluvit. Včera jsem byl na evropském výboru, kde jsme o tom vedli diskusi. Myslím si ale, že je to tak zásadní, že to patří i na plénum Sněmovny. Tohle téma je podle mě důležité, abychom si tady vyjasnili. Protože já bych si přál, aby v tomhle česká politika měla jasno a věděla, že toto je cesta do pekel, ať sedíme tady více vpravo, anebo sedíme více vlevo.

A ještě bych vám řekl možná jednu věc, poslední, nakonec, je to řekněme poznámka na závěr k té situaci mimo můj oficiální referát. Když jsem byl malý kluk, pamatuji se, jak se dávala dětem hádanka. Dospělí se jich ptali: Jak si poradíš ve stepi, když se na tebe žene požár a ty máš v kapse krabičku sirek? Jak si tam před požárem poradíš? Správná odpověď, na kterou z nás téměř nikdo nepřišel, byla, že se požár žene díky nějakému větru a člověk má kupodivu zapálit trávu kolem sebe. A ta tráva když shoří, vytvoří ostrov, který ho zachrání před požárem, který se na něj žene. Tato stará hádanka pro děti mi přišla na mysl. A rád bych vám řekl, že mi připadá, že k té situaci na Ukrajině a Krymu se tato příhoda velice hodí. Víte proč? Protože je zajímavé, je evidentní, že revoluce v Kyjevě byla pro Vladimira Putina velice nepříjemná věc. Byl to příklad něčeho, čím se zřejmě i Vladimir Putin cítil prakticky ohrožen. Připadá mi, že strategie na to použitá by se dala nazvat strategií druhé revoluce, druhého požáru, který se zažehne někde jinde. A dokonce bych si dovolil tvrdit, že prvním místem, kde se o to pokusil, byl ten Antimajdan, který měl vzniknout v Charkově. To byl pokus, který následoval bezprostředně, dokonce se čekalo, že tam Janukovyč odjede, to se nezdařilo, a pak tím místem druhé revoluce už zůstal jenom Krym.

Rád bych vás upozornil na to, jak překvapivě podobné jsou rysy těch revolucí. Uvědomte si, že i na Krymu se začaly obsazovat vládní budovy, i na Krymu se začaly vyvěšovat vlajky, jenom jiné, i na Krymu se začali pohybovat ozbrojenci bez označení, bez jasné identifikace, podobně jako byla domobrana a podobně. Jste překvapeni, když zjistíte, že celá řada prvků té jakoby revoluce krymské má překvapivě analogické znaky jako to, co se odehrálo na Ukrajině. Dávám vám to spíše jako motiv, že strategicky je to velmi zajímavé - jednu revoluci utlumit tím, že vyvoláte druhou a ta druhá vlastně vás chrání před tou první. Připadá mi to jako zajímavá myšlenka pro pochopení událostí. Proto si také myslím, že i postup Ruska a Vladimira Putina na mě působí dojmem poměrně velmi promyšlených kroků, které mají určitou vnitřní logiku. Kdybych dokázal mluvit o tom, proč byly provedeny, myslím si, že jejich motivem je jednak ohrožení myšlenky euroasijské celní unie, ale zároveň je to podle mě i odpověď na ekonomické problémy, které Rusko mělo doma a které jsou poměrně zásadní.

Rád bych vás upozornil na to, že jedna věc jsou sankce, o kterých se mluví v souvislosti s Ruskem, a druhá věc je, že si myslím, že pokud se Rusko vydá na tuto cestu izolace a nezmění své chování, tak se domnívám, že z dlouhodobého hlediska riskuje, že nepříjemné dopady budou pro Rusko samotné. Domnívám se, že Evropa nebyla špatným partnerem pro Rusko. Velice mi vadí to, že se ve vystoupení pana Putina ozval tón, který jako kdyby činil z Evropy nepřítele. Mně tohle nesmírně vadí. Protože jsem přesvědčen, že Evropa není část světa, která by stála o to dělat politiku na základě obrazu nepřítele. Dokonce jsem za českou politiku vždycky zdůrazňoval, že bychom neměli stále vzpomínat na rok 1968, měli bychom minulost nechat minulostí a dát Rusku šanci budovat nový typ politiky, nový typ státu.

Mohl bych vám přečíst projev Vladimira Putina z roku 2002. Projev, ve kterém Vladimir Putin - a myslím, že to řeknu z hlavy docela přesně - ve kterém říká: Rusko nechce stát samo proti zbytku světa. Rusko nechce být ten, kdo stojí na jedné straně a má ostatní jako nepřátele. Rusko je stát, který chce být moderní, který se chce jasně hlásit k principům mezinárodního práva, k principům, které jsou základem mezinárodní bezpečnosti. Rusko chce být předvídatelné a chce být dobrým partnerem všem. To je Putinův projev z roku 2002.

Jsem opravdu nešťastný z toho oblouku, který se tady opsal, když dnes poslouchám pana Putina, který mluví o Evropě jako o nepřátelském celku. Jsem přesvědčen, že Evropa, a to tady garantuji, na jednáních Rady je celá řada ministrů, se kterými si budeme velice rozumět v tom, kdybychom měli šanci vytvořit mosty, utvořit prostor pro jednání, abychom bránili této eskalaci, ke které v tuto chvíli dochází. Nemyslím si, že je to jen kvůli strachu o Evropu a její pohodlí. Jsem přesvědčen, že tohle je nevýhodné i pro Rusko samotné. Ano, Rusko může v případě ekonomických sankcí přesunout část své ekonomické aktivity na východ, ale jednak plynové trouby jen tak rychle nenatáhne, to je záležitost pěti šesti let, to je komplikovaná věc, a pak se domnívám, že Číňané i takovouto pomoc pak neudělají nikdy zdarma. Tím jsem si jist, že i tohle je poměrně nákladná operace. Domnívám se, že Evropa byla pro Rusko vždy výhodný a korektní partner a že bude těžko někoho podobného ve světě jen tak hledat. Protože mezinárodní obchod není jednoduché a pohodlné prostředí. Připadá mi, že v tomto smyslu je to obrovská chyba.

Pokud se Rusko vydá na cestu izolace, myslím, že po čase zjistí, že se zbavilo partnera, který byl obrovskou šancí pro Rusko z hlediska modernizace, technologií a podobně. Nemyslím si, že je to věc jen naší váhavosti. Pokud nemáme radost z toho, že se děje proces, ve kterém se najednou jakoby mění zásadně ta situace. Připadá mi, že je to proces, na kterém sice ztrácíme, ale že na něm bude významně ztrácet Rusko. A přál bych si, kdyby k tomuto procesu nedošlo.

Já si nemyslím, že bychom stáli na prahu nějaké studené války. Já si nemyslím, že bychom mohli znovu spět do prostředí nějakého bipolárního světa. V tom se svět dnes změnil. Myslím si, že Rusko tuhle roli hrát do budoucna ani nemůže a podobné úvahy a řeči nepřijímám. Myslím si ale, že pokud Rusko nezmění směr svého chování a uvažování, může se samo dostat do izolace politické a do určité izolace i ekonomické, která bude pro Rusko samozřejmě podle mě z dlouhodobého hlediska velice nevýhodná.

Takže to je mé vidění situace.

Možná poslední, co bych vám rád ještě řekl, je, že z hlediska České republiky samotné bych vás ujistil, že samozřejmě bezprostřední nebezpečí dnes České republice nehrozí. V krátkodobém a střednědobém horizontu může docházet k věcem, které souvisí s možnými protiruskými sankcemi a především s možným uplatňováním onoho třetího balíčku sankcí. Nicméně to jsou ale věci, kde začínáme pracovat na dopadových studiích a zvažovat, co by to znamenalo pro funkční hospodářství a hospodářskou situaci v zemi.

Z hlediska dlouhodobějšího bude nepochybně nezbytné analyzovat dopady této krize na vztahy k Rusku i vzhledem ke globálnímu bezpečnostnímu pořádku a dopady na bezpečnost České republiky. Analýzy v této oblasti dnes probíhají, jak jsem řekl, v Evropě, zpracovávají se, a mohu vás ujistit, že v České republice se jimi začínáme zabývat také. To základní ale platí: v této chvíli podle mne nemáme problém s nějakým nebezpečím zvýšené migrace a ani si nemyslím, že by teď byla nějakým způsobem ohrožena bezpečnost země. Jakkoli čelíme vážné politické krizi, akutní to pro Českou republiku ještě zdaleka není. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a paní poslankyni za jejich úvodní vystoupení. A dříve než zahájíme všeobecnou rozpravu, musíme se vypořádat se dvěma faktickými poznámkami. S první přichází pan poslanec Benešík a prosím, aby se připravil pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, jen pro informaci. Výbor pro evropské záležitosti včera po zasedání Sněmovny pořádal schůzi, která byla monotematická. Zabývali jsme se situací na Ukrajině. Naším jediným hostem, zásadním hostem, byl pan ministr zahraničních věcí Zaorálek. Nepřijali jsme žádné usnesení, nebylo to ani v plánu, ale z diskuse bylo zřejmé, že panu ministrovi vyslovujeme podporu v jeho krocích, které v této záležitosti učinil. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP