(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nevidím žádnou další faktickou poznámku. Prosím, s přednostním právem pan navrhovatel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Tak už jenom opravdu věcně. Já chápu, že ne všechny věci v tom zákoně mohou být správně nebo tak, jak si všichni představujeme.
Chci říct dvě věci. První věc - jestli někdo chce říct, že snížení zdanění u pozemků pod stavbami je populismus, v tom případě se přiznávám: Dámy a pánové, já jsem populista. Já nechci zvyšovat zdanění.
A za druhé chci říct: Jestli si myslíte, že je tam něco špatně, tak pojďme a pojďme to ve druhém čtení v pozměňovacích návrzích spravit. Pojďme to udělat tak, jak to má být. Ale nezvyšujme daně.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo jiný nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ještě upozorňuji, že paní poslankyně Konečná má náhradní kartu číslo 11.
Pan zpravodaj hodlal navrhnout zamítnutí předloženého návrhu. Prosím o zopakování tohoto návrhu.
Poslanec Václav Votava: Dovolil bych si tedy navrhnout zamítnutí v prvním čtení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a o tomto návrhu na zamítnutí budeme hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí.
Zahajuji hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 34. Přítomno je 154 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 17. Tento návrh byl přijat.
Tím končím projednávání tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli.
Dostáváme se k bodu číslo 13. Je to
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 100/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, účelem novely tohoto zákona o úrazovém pojištění je vlastně pouze odložení jeho účinnosti, a to na den 1. ledna 2016. A asi bych měla připomenout, že účinnost tohoto zákona byla odložena již třikrát, naposledy na základě komplexního pozměňovacího návrhu v Senátu na 1. leden 2015.
Důvodem toho aktuálního odložení účinnosti je vymezení dostatečného časového prostoru pro provedení celkového zhodnocení všech možností zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání, dále také následné rozhodnutí o způsobu zabezpečení zaměstnanců v těchto případech, přípravu a projednání navržených změn a promítnutí zvoleného řešení do právního řádu. Je také potřeba uvést a zdůraznit, že v případě ponechání dosavadní koncepce úrazového pojištění bude nezbytná rozsáhlá novelizace stávajícího zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců z roku 2006, případně nahrazení celého tohoto zákona zákonem novým. Právě proto žádáme o odložení účinnosti ještě jednou.
Jinak předložený návrh zákona je technického charakteru. Ustavení o nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se tedy mění tak, že se účinnost zákona posunuje o jeden rok, tedy na 1. leden 2016. A samozřejmě obdobné úpravy se zavádějí i v zákonech, které na tento zákon navazují.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vás proto požádat o propuštění tohoto vládního návrhu zákona do druhého čtení a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení dva ministři, kolegyně, kolegové, dovolím si přednést zpravodajskou zprávu k tomuto poměrně jednoduchému sněmovnímu tisku. Dovolte mi však trošku zamyšlení do minulosti.
Současná účinná právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců je považována za provizorní a dočasnou již 22 roků. Je tedy stále v kolizi s Ústavou České republiky a některými právními předpisy, ale také s legislativou Evropské unie. Jen se divím, že nás dosud nepostihly žádné sankce.
Vše měl vyřešit platný, ale stále účinný zákon č. 266/2006 Sb. Dovolím si krátký exkurz do nedávné minulosti. Když se připravoval v letech 2003 až 2005 na Ministerstvu práce a sociálních věcí nový zákoník práce, tvořil se ve stejné době, ale mimo Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci vyhlášeného grantu zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který byl pak schválen jako zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Avšak už při jeho schvalování bylo jasné, že se bude muset do doby jeho účinnosti dopracovat. Místo dopracování se ale třikrát odložila jeho účinnost, a to zákony č. 218/2007 Sb., č. 282/2009 Sb. a č. 263/2012 Sb. Pravicovým vládám totiž nešlo o dopracování zákona, ale o jeho systémovou změnu, jejíž přípravou bylo pověřeno Ministerstvo financí v součinnosti s bankovním sektorem. Vše nakonec zhatil vývoj v předešlé Poslanecké sněmovně. A tak podle posledního odkladu by měl platný zákon nabýt účinnosti dnem 1. 1. příštího roku.
Jablkem sváru či důvodem váhání je fakt, že nový zákon mění koncepci, a to tak, že navrhuje přechod z komerčního pojištění, které dlouhodobě monopolně zajišťuje - a za to jsme kritizováni Evropskou unií - za provize Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna. Změna má přejít na pojištění v sociálním systému spravovaném Českou správou sociálního zabezpečení. Úrazové pojištění je takto nově pojato jako pojištění komplementární k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Tyto změny považuji osobně za správné. Další řešení je možné, samozřejmě plná privatizace, ale otevřená nejen dvěma, ale všem možným subjektům. V široké komerční sféře dle mého pak může zůstat prostor k zabezpečení doplňkových nadstandardních služeb obdobně jako v penzijním systému.
Nově se v tomto neúčinném zákoně také mimo jiné má přejít z pojištění zaměstnavatelů na pojištění každého zaměstnance, které však budou platit i nadále zaměstnavatelé, a to podle koeficientu převažující činnosti jejich zaměstnanců. I zde jsou určité právní spory.
Ale co je tedy aktuálním úkolem, který dlouhodobě stojí před naším parlamentem? Pominu-li možnost změny systému, je to nutná úprava chyb a doplnění zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců podle účinného znění zákoníku práce, ale i nového občanského zákoníku. Jako příklad uvedu, že náhrada škody na zdraví je podle platného zákoníku práce upravena jen v jeho přechodných ustanoveních v části 14 v paragrafech 275 a 365 až 394, nikoli tedy v jeho části jedenácté, kde se upravuje náhrada škody.***