(Jednání pokračovalo v 18.15 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, je 18.15 hodin. Prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat projednáním bodu číslo
57.
Problematika průzkumných prací a těžby zlata v České republice
/sněmovní dokument 357/
K tomuto bodu vám byl rozdán sněmovní dokument 357, který obsahuje usnesení výboru pro životní prostředí č. 21 z jeho 5. schůze ze dne 20. února 2014. Prosím předsedu výboru pro životní prostředí poslance Robina Böhnische, aby se ujal slova. (V sále je hluk.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Dobrý večer. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já se cítím trochu provinile.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se. Přeruším vás a poprosím kolegy o klid.
Poslanec Robin Böhnisch: Bylo tu mnohem hůř. Já jsem naprosto spokojen. Děkuji.
Cítím se trochu provinile, protože jde o jeden z posledních bodů dnešní schůze, každopádně je to téma, které naši veřejnost zajímá. Dotýká se především některých vybraných regionů, a tak jistě zasluhuje podrobnější projednání na plénu Poslanecké sněmovny.
Chtěl bych poděkovat organizačnímu výboru, že zařadil tento bod na pořad 7. schůze Sněmovny, a vám všem, že jste schválením programu schůze tento bod akceptovali.
Možná si mnozí z vás vzpomenou na 90. léta, kdy tehdejší ministerstvo hospodářství vydalo řadu povolení k prospekci zlata v mnoha částech České republiky. Těžit, respektive zkoumat se nakonec začalo v Kašperských Horách. Tato zkušenost, jistě si vzpomenete, byla jak pro místní, tak pro stát velmi hořká a nezapomenutelná a firmě, která se tehdy průzkumu ujala, nakonec byla licence odebrána. Nicméně ještě několik let potom byl tehdejší starosta Kašperských Hor mediálně vláčen najatými PR a reklamními agenturami. Potom přišla, řekněme, vynucená pauza. Veřejnost se bránila průzkumu a těžbě. V rumunském Baia Mare došlo k neuvěřitelné katastrofě jako následku skladování kalu z kyanidového loužení. Potom jsme v Čechách horním zákonem zakázali kyanidové loužení, nicméně tahle doba je zapomenuta a v posledních třech letech celkem 13 společností požádalo o prospekci na území České republiky, respektive na 13 místech. Největší zájem je opět o Mokrsko u Slapské přehrady, pak je to také Vacíkov, Petráčkova hora na úpatí Brd, Kašperské Hory na Šumavě a Zlaté hory v Jeseníkách. Tyhle žádosti, které se objevily, samozřejmě vyvolaly zájem veřejnosti, dotčených obcí a jejich představitelé, starostové, se začali obracet na poslance, na Sněmovnu a především na výbor pro životní prostředí.
Tady ve Sněmovně proběhly v nedávné době v minulých týdnech dva velmi hojně navštívené semináře a z iniciativy kolegy Miloše Babiše se problematikou zabýval i výbor pro životní prostředí. Ten přijal usnesení, které se obrací na Poslaneckou sněmovnu, respektive na vládu, a já si dovolím v podrobné rozpravě vás s usnesením seznámit s tím, že ještě předtím načtu jednu legislativně technickou poznámku a opravu. Usnesení připomíná vládě usnesení z května 1999, podle něhož není těžba zlata v České republice žádoucí, a také vyzývá vládu zapracovat do legislativy závazek z programového prohlášení, který se otázky těžby zlata v České republice týká. Jak už říkala paní místopředsedkyně, sněmovní dokument má č. 357 a já vás s ním ještě seznámím v podrobné rozpravě. Prozatím děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a nyní se táži, zda se chce k tomuto dokumentu vyjádřit zpravodaj výboru poslanec Miloš Babiš. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloš Babiš: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, abych vás krátce seznámil s motivy, které mě vedly k předložení návrhu usnesení, které vám je nyní předkládáno výborem pro životní prostředí. Jedná se o usnesení, které v souladu s programovým prohlášením vlády mělo iniciovat proces, na základě kterého by v konečném důsledku měl být do budoucna zcela znemožněn další průzkum a následná těžba zlata na celém území České republiky. Nejde mi o vytváření politických bodů, jde mi ve skutečnosti o pomoc občanům a v neposlední míře i našim hrdinným starostům.
Již dlouho předtím, než byla zvolena tato Sněmovna, se na mě ve Středočeském kraji obraceli občané s tím, že se opět po téměř dvaceti letech cítí ohroženi zamýšlenými aktivitami zahraničních těžařů zlata, hlavně v lokalitě Mokrsko a Chotilsko. ***