(12.30 hodin)
(pokračuje Okamura)
Pokud by platil námi navrhovaný zákon, to znamená povinnost spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře, pro ministry a další odpovědné zástupce státu, pak by osoby odpovědné za privatizaci OKD dnes s největší pravděpodobností seděly v daleko pečlivěji střežené budově, než sedí současná vláda, a to na dost dlouho. Nájemníci 43 tisíc bytů OKD by se dnes neklepali strachy, že je Bakala vyhodí na ulici, protože stát by měl v kase o pár desítek miliard víc, takže by měl na velkorysou pomoc ostravskému regionu a jeho nezaměstnaným.
Naopak starostové nebo statutární orgány firem už povinnost hospodařit s péčí řádného hospodáře mají, a to ze zákona, a podle tohoto paragrafu jsou také mnozí starostové a jednatelé firem každoročně za nehospodárné jednání, a tím způsobené škody stíháni a souzeni. Ovšem také všichni víme, že stát přišel o tisíce miliard v tisícovkách kauz a nikdo z vrcholných politiků na celostátní úrovni nebyl stíhaný za porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Takže když to shrnu, aby byla alespoň do budoucna otázka odpovědnosti vždy jasná, navrhujeme jednoduchý princip, aby byl každý zástupce státu, ať už organizační složka, její vedení, zaměstnanci, či osoby jimi pověřené, povinen spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Tím se vyhneme slovíčkaření a kličkování, zda je odpovědný ten či onen. My v Úsvitu říkáme jasně, že každý, kdo rozhoduje o veřejném majetku, musí nést odpovědnost, a to nikoliv jen za to, zda ta či ona veřejná soutěž či výdaj bude odpovídat nějakým formálním pravidlům. Tou zásadní podstatou je, že každý výdaj musí být také účelný a opodstatněný.
Vláda měla k zákonu ještě další, technicistní připomínky, např. že by se úprava neměla vztahovat na státní organizace, které jsou z působnosti zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích vyloučeny. Jde např. o příspěvkové a jiné organizace. No to snad není relevantní argument, pokud se ve Sněmovně shodneme, že tam tyto organizace začleníme, tak je tam v dalším čtení můžeme výslovně připojit. Také další výtky jsou zcela formální a nemá smysl je z mého pohledu snad ani komentovat.
Pane předsedo, dámy a pánové, věřím, že většina z vás, jak tady jste, chce, aby náš stát fungoval lépe, a bezesporu všichni chceme, aby nám politikům občané důvěřovali. Když občan urazí někomu na ulici zrcátko u auta, musí to zaplatit. Když úředník či dělník způsobí škodu, je za ni odpovědný a musí ji nahradit, často ještě ten den večer. Myslím, že nejlepší krok k získání důvěry je nastavit přímou odpovědnost pro všechny, kdo spravují veřejný majetek, aby občané uvěřili, že to se změnami k lepšímu hospodaření myslíme skutečně vážně. Děkuji za pozornost a prosím o podporu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Komárek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení členové vlády, já samozřejmě souhlasím s tím, že stát má řádně hospodařit, a souhlasím i s tím, že dosud nehospodaří dobře. To je jeden z důvodů, proč většina členů ANO, jak tady sedí, vůbec do té politiky vstoupila.
Zároveň si ale myslím, že zákon, který je navrhován, je skutečně nadbytečný. Proč? My všichni víme, že jeden z našich vážených kolegů je stíhán policií v kauze Opencard, ačkoliv si většina z nás nemyslí, že toto stíhání má reálný základ. Není většího důkazu o možnosti orgánů činných v trestním řízení stíhat vysokého komunálního či státního činitele za to, co považují za nehospodárnost nebo špatné či nečisté hospodaření s veřejným majetkem. My máme jiné příklady. Známe politiky, kteří se třeba veřejně kají a o jejichž nehospodárnosti či o něčem více je přesvědčena drtivá většina veřejnosti. Ty naopak policie z poměrně nepochopitelných důvodů nestíhá.
Čili problém není v tom - a já plně souhlasím s panem kolegou Okamurou -, že veřejnost nedůvěřuje politikům, a doufám, že se to zlepší, problém ale není v tom, že nemají odpovědnost, že nemohou být stíháni. Problém je v tom, že ti, kteří jsou reálně podezřelí, stíháni často nejsou, anebo naopak jsou stíháni ti, kteří podle zákonů zdravého rozumu by stíháni býti neměli. Čili problém není tentokrát v zákonu, nejsou všechny problémy v zákonech, nýbrž v tom, jak je zákon naplňován. Já bych se mohl paradoxně, prostřednictvím pana předsedajícího, zeptat pana Okamury, zda by neměly podle toho zákona být trestně stíhány všechny politické garnitury včetně naší za to, že jsme dosud nezajistili správné fungování policie a justice. Na druhou stranu se všichni shodneme, že jsou to orgány nezávislé a zejména do té justice nemáme co mluvit.
Čili problém není v tom, že potřebujeme další zákon o odpovědnosti politiků. Problém je v tom, že justice a další orgány, tzv. orgány činné v trestním řízení, potřebují reformu, potřebují být daleko ostřejší, daleko jasnější a důvěryhodnější pro lidi. Já si myslím a věřím, a proto je to další důvod, proč mnozí z nás vstoupili do politiky, že to je možné, že je možné tyto orgány zreformovat, ale nový zákon, který přidá něco, co už v zákonodárství je, tomu nepomůže.
Děkuji vám za pozornost. ***