(15.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. A nyní prosím s faktickou pana poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Já vaším prostřednictvím, paní předsedající, bych chtěl reagovat na argumentaci pana kolegy Koubka. Respektuji to, že s tímto návrhem nemusíte, vážené kolegyně, kolegové, souhlasit. To je vaše svaté právo. Ale prosím, nepoužívejme demagogickou argumentaci. Přece každý ví, že v Praze je obecně vždycky pro jakýkoli typ voleb vyšší volební účast. To není jenom v tomto případě. Takže to považuji za falešný argument, když si takto vytrhnete to srovnání. A to, proč tomu tak v Praze je... Ano, je tomu tak proto, že v Praze je prostě výrazně jiná sociální stratifikace obyvatel. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu.
Jelikož už tady nemám žádné faktické poznámky, měli bychom přikročit k hlasování o návrhu podle § 52 odst. 3 jednacího řádu o přítomnosti dalších osob při jednání Sněmovny, v tomto případě pana primátora hlavního města Prahy.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu a táži se, kdo je pro. Proti?
Hlasování končím s tím, že návrh byl přijat. (Hlasování číslo 49, přihlášeno 150, pro 90, proti 3.)
Poslanecká sněmovna tedy souhlasí s účastí primátora hlavního města Prahy při projednávání tohoto bodu a já ho prosím do sálu. Já myslím, že mu ten prostor můžeme dát, protože čekal, než vypořádám faktické poznámky. (Poslanec Koubek jde pro primátora hl. m. Prahy a po chvíli s ním přichází do sálu.)
Dobrý den, pane primátore. Dovolte mi, abych vás uvítala na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud dovolíte, je obecná rozprava. Mám zde přihlášené poslance - pana poslance Koubka, poté pana poslance Bendu, pana poslance Laudáta. Dáme potom prostor i panu primátorovi. (Hlásí se o slovo poslanec Koubek.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Koubek: Vážená paní místopředsedkyně, já jsem pochopil naše hlasování i tak, že pan primátor dostane přednost, což bych osobně učinil vůči kterémukoli primátorovi hlavního města Prahy z jakékoli politické strany. Tak teď jenom nevím, jak to technicky vyřešit, jestli ještě o této věci musíme hlasovat. Ale já předpokládám, že tím, že jsme souhlasili -
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale já dodržuji jednací řád, který toto neupravuje. A já dávám přednost poslancům, kteří jsou řádně přihlášení. Já myslím, že pan primátor nám to odpustí a nechá přihlášené do rozpravy mluvit. (Rozruch v sále.)
Poslanec Jiří Koubek: Tak. Já respektuji vaše laskavé řízení naší dnešní schůze. (Smích zejména zprava.) Pan primátor mi jistě odpustí, že mu tu přednost tedy nedám.
Dámy a pánové, k návrhu, který tady dnes řešíme. Má dvě zásadní věci. První věc je, že se Praha stane jedním volebním obvodem. A jsem přesvědčen, že o tomto víceméně bude tady shoda napříč, minimálně většinová. Účelové změny voleb, které byly v minulých letech, vyvrcholily v roce 2010, kdy Praha byla rozdělena na šest obvodů, a znamenalo to i následnou ústavní stížnost. Jen pro vaši představu, v roce 1998 Praha byla rozdělena na deset obvodů, v roce 2002 na pět obvodů a tedy v roce 2010 na sedm volebních obvodů. Nyní se tedy Zastupitelstvo hl. m. Prahy dohodlo, že bude jedním volebním obvodem s 65 poslanci.
Za sebe i za klub TOP 09 říkám, že pokud by byla předložena takováto úprava, tak s tím nemáme problém. Respektovali bychom tento návrh a dovoluji si vaši laskavou pozornost upřít do systému, se kterým všichni pracujeme, a to, že pod sněmovním tiskem 164 -164 - už máme návrh hl. m. Prahy, který by právě omezil možnost volby v Praze na jeden jediný volební obvod. Je to tisk, který nemáme předložen na programu této naší schůze, momentálně je v připomínkování na vládě. Tento návrh hlavního města Prahy zachovává povahu Prahy jako obce - to je to, o čem tady teď mluvíme - a zároveň nezkracuje volební období. Pouze stanovuje změnou zákona číslo 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, jeden volební obvod pro celou Prahu.
Ta druhá věc, která je tady ovšem velmi, řekl bych, kontroverzní a na které, předpokládám, asi nedojde ke shodě, alespoň ne většinově, je rozdělení termínů obecních a krajských voleb v Praze a zkrácení volebního období. Já jsem přesvědčen, že toto rozdělení, kdy Praha by každé dva roky volila, jednou do obecních voleb a o dva roky později do tzv. pro Pražany magistrátních voleb, jak tomu říkají, tedy do Zastupitelstva hl. m. Prahy, a další dva roky zase do obecních, přináší celou řadu negativ.
A jedna věc vůbec není v tomto tisku zaznamenaná. Jaký to bude mít přínos ekonomický? Předkladatelé tohoto tisku - a dovolte mi odcitovat: Návrh zákona neklade nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Pokud tedy v Praze začneme nyní volit každé dva roky, tak bych chtěl tu kalkulaci vidět, že to tedy nemá žádný vliv na ostatní veřejné rozpočty. Omlouvám se všem předkladatelům, ale tuto záležitost jsem nepochopil. Budu rád, když mi vysvětlíte, když volby se dnes konají jednou za čtyři roky a nyní budou každé dva roky celopražsky, tak jak je možné, že to nebude mít vliv na rozpočet hl. m. Prahy. Ano, každé dva roky se konají senátní volby, tzn. v některých okrscích Prahy se tyto senátní volby spojují buď s magistrátními, nebo tedy s obecními, podle toho, jak by to vyšlo podle tohoto návrhu, ale takhle bychom volili v celé Praze. Ostatně stanovisko vlády k této záležitosti je docela zřejmé: Lze úspěšně pochybovat o možnosti úspor personálních, věcných i finančních nákladů i o tom, že předložený návrh nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet či na rozpočet hl. m. Prahy. Tedy jakkoli poslanci především vládních stran předkládají návrh, kde říkají, že to nebude mít vliv na obecné rozpočty, stanovisko vlády je zcela opačné. Volby budou co dva roky, a budou tedy dražší. To nám předkladatelé zamlčeli.
Dovolte mi ještě také zmínit - a omlouvám se případně panu primátorovi Hudečkovi, protože nevím, zda nebude také o tom mluvit on. Ale systém voleb do obecních zastupitelstev a krajských zastupitelstev je poměrně odlišný a v případě této změny by došlo k omezení jak aktivního, tak i pasivního volebního práva. Uvedu vám to na čtyřech příkladech. Dnes do voleb Zastupitelstva hl. m. Prahy mohou volit i občané Evropské unie s trvalým pobytem v Praze. Do krajských zastupitelstev tuto možnost nemají. Takže si kladu otázku - zatímco dnes např. Slováci s trvalým pobytem v Praze mohou volit do Zastupitelstva hl. m. Prahy, nyní už nebudou moci? Podotýkám, že tato změna, kterou přinese tento návrh, není ani čárkou ani písmenkem zmíněna v důvodové zprávě. A ptám se proč. Za prvé, chceme to? Je to dobré, nebo je to špatné? A hlavně proč nám předkladatelé neříkají, že dojde i k takovéto změně? Je to proto, že nám to nechtějí říci, nebo proto, že to ti předkladatelé sami nevědí? ***