(Polední přestávka byla prodloužena o 15 minut. Jednání pokračovalo ve 14.45 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Po krátké přestávce na jednání předsedů klubů a vedení Sněmovny si nyní dovoluji požádat předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky tajných voleb, které proběhly před polední přestávkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. V rychlosti vás, vážené kolegyně a kolegové, seznámím s výsledky volebních bodů a jednotlivých voleb, které jsme dnes společně provedli.

 

Prvním bodem je bod číslo

 

64.
Návrh na volbu členů Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu

Byla to volba tří členů Dozorčí rady SZIF. Vydáno a odevzdáno bylo po 163 hlasovacích lístcích a výsledky jsou následující. Pro Jaroslava Faltýnka bylo odevzdáno 86 hlasů, pro Pavla Kováčika 96 hlasů, pro Michala Kučeru 40 hlasů a pro Petra Kudelu 85 hlasů. Kvorum bylo 82, tudíž konstatuji, že do Dozorčí rady SZIF byli zvoleni podle počtu hlasů Pavel Kováčik, Jaroslav Faltýnek a Petr Kudela.

 

Dalším bodem byl bod číslo

 

67.
Návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu

I zde bylo vydáno 163 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 161 platných i neplatných. Dva lístky nebyly odevzdány. Pro Miroslava Bobka hlasovalo 31 z nás, pro Miloše Rejchrta 17 a pro Ivana Vodochodského 95. Do Rady Českého rozhlasu byl zvolen pan Ivan Vodochodský.

 

Bod číslo

 

65.
Návrh na volbu členů Rady České tiskové kanceláře

Volba dvou členů Rady ČTK. Ze 163 lístků bylo odevzdáno 162, jeden neodevzdaný. Miroslav Augustin získal 72 hlasů, Jakub Heikenwälder 80 a Kristián Chalupa 31. Konstatuji, že ve druhém kole nebyl zvolen nikdo. Tato volba tím pádem končí a bude muset být vypsána nová lhůta na podávání návrhů.

 

Dále bod číslo

 

68.
Návrh Poslanecké sněmovny na jmenování
člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Bod 68, volba jednoho člena do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, takzvané velké mediální rady. Ze 163 lístků bylo odevzdáno 161, dva neodevzdané. Pro Janu Kasalovou hlasovalo 70 poslanců a poslankyň, pro Václava Mencla 74. Ani zde ve druhém kole nebyl zvolen nikdo a tato volba končí.

 

Konečně poslední bod, číslo

 

70.
Návrh na volbu členů Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury
 
 

Bylo vydáno i odevzdáno 163 hlasovacích lístků. V tomto případě Sněmovna byla úspěšná a dozorčí radu doplnila. Pan Václav Baštýř získal 43 hlasy, Stanislav Pfléger 82 hlasy a Pavel Šustr 82 hlasy. Ve druhém kole tedy byli zvoleni Stanislav Pfléger a Pavel Šustr.

To jsou výsledky všech voleb. Děkuji vám za spolupráci a můžeme, pane předsedající, pokračovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi volební komise.

 

Nyní budeme zabývat bodem číslo

 

51.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s přístupem Smlouva o stabilitě,
koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii
/sněmovní tisk 170/ - prvé čtení

Prosím, aby úvodní slovo postupně přednesli místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, aby se pánové dohodli na pořadí. Takže nejprve prosím pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den dámy a pánové. Dovolte, abych tedy poprvé řekl ten titul přesně, tak jak má být, a to je Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, tedy smlouva, které se jednodušeji říká fiskální smlouva, fiskální dohoda nebo fiskální kompakt. Budu říkat třeba fiskální dohoda. To je tedy název dokumentu, o kterém by měla začít Sněmovna jednat. Vy jste asi už zaregistrovali, že česká vláda se jím zabývala 24. března s tím, že navrhla, aby Česká republika přistoupila k této fiskální dohodě s tím, že převážná většina ustanovení, která z ní vyplývají, by se aplikovala až v okamžiku přijetí společné evropské měny. A pravděpodobně už jste slyšeli celou řadu argumentů. Já bych nechtěl opakovat tady nějak stereotypně to, co už možná znáte, ale přece jenom bych chtěl zmínit některé věci, které mi připadají důležité a možná nejsou z té debaty tak úplně zřejmé.

Možná připomenu pro začátek to, že celá fiskální dohoda byla Evropskou unií přijata právě kvůli tomu, že bylo nutné reagovat na průběh ekonomické a finanční krize, která vedla k zadlužení některých zemí Evropy, ať už ty důvody byly nejrůznější, a samozřejmě to ohrozilo kredibilitu Evropské unie, států eurozóny a byla to vlastně docela vážná dramatická situace pro Evropskou unii. Fiskální pakt nebyla jediná odpověď - zdůrazňuji - ta odpověď byla vlastně v čase, těch reakcí byla řada a zdaleka není možné fiskální pakt pokládat za jediný nástroj, kterým Evropská unie reagovala na krizi. Nicméně dohoda byla poměrně velmi široká. Pakt podepsalo a přihlásilo se k němu 25 zemí. Připomínám, že jediné země, které zůstaly stranou, byly Česká republika a Velká Británie. To znamená, my se k tomu vracíme jako k dohodě, která z důvodů, které tady možná není důvodů se k nim vracet. Česká republika vlastně odmítla se k tomuto paktu přidat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP