(15.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Jedinou odpovědí těch eurofederalistů nebo nadšených příjemců eura je na každou krizovou situaci, na každý problém jediný recept: více integrace, více centralizace, více moci do Bruselu. Podle mě jasně výsledky ukazují, že to tak nefunguje. Není to názor jenom obyvatel nových členských zemí, ale je to názor obyvatel ve starých členských zemích. Je mnohem jednodušší přijímat fiskální kompakty s těmi krásnými úvodními slovy: pamatujíce si, vědomi si, pamětlivi rozhodnutí předsedů vlád z roku 2011, je to mnohem jednodušší než vést zásadní debatu o nesmyslných zemědělských dotacích v rámci Evropy, protože samozřejmě jsme realisté, přes Francii to neprojde. Skoro každá debata je v tomto zbytečná, protože takhle se hájí národní zájmy. My nejsme schopni se tomu vyrovnat. Myslím, že čeští zemědělci mají pravdu, když dlouhodobě říkají, že od vstupu roku 2004 nemají stejné podmínky jako jejich kolegové - ale také jejich konkurenti, je třeba říct - ve starých členských zemích. Ale to neřešíme. My řešíme: pamětlivi si, vědomi si, připomínajíce si další závazek, a opravdu nás zajímá, jak ti signatáři plní své povinnosti podle té smlouvy.
My budeme hlasovat proti ratifikaci této smlouvy, až dojde k hlasování ve druhém čtení. Budeme se snažit přesvědčit většinu, nebo alespoň 81 poslanců, v Poslanecké sněmovně, aby Česká republika tuto smlouvu neratifikovala. Současně říkám, že pokud vláda myslí vážně to, že hlava III je pro ni inspirující, že je to dobře, a přijde s vlastním návrhem finanční ústavy, dluhové brzdy, jedno, jak tomu budeme říkat, nemusíme se přít, který název je lepší a který je horší, jsme připraveni debatovat opravdu korektně o parametrech takových brzd. O parametrech nějakých regulačních mechanismů a podobně.
Chceme z tohoto místa, dokud je ještě čas, v roce 2014 varovat, abychom k této smlouvě nepřistupovali. To, že to chce většina, přece není argument. Zaznělo to tady, zaznělo to tady ve vystoupení ministra zahraničí, že jsme hájili zájmy Velké Británie. To prostě není pravda! My jsme hájili zájmy České republiky a vláda Velké Británie měla stejný názor v této oblasti. Sami dobře víte, že v mnoha otázkách, které se jednají na Evropské radě, se vytvářejí různé hlasovací koalice. Že to není vždycky stejné, že ty země nejsou u každé otázky sešikovány ve stejných hlasovacích blocích. Je to naprosto přirozené, je to naprosto logické.
Ve věcech, o kterých se shodneme, že jsou věcí českého národního zájmu, vláda naši podporu mít bude. V této věci ratifikace fiskálního kompaktu naši podporu nemá a mít nebude. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS. Další s přednostním právem - pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, vážený pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil za hnutí Úsvit k fiskálnímu paktu, který zde nyní projednáváme.
Zajištění vyrovnaného rozpočtu, které je nám diktováno z Bruselu, je záminkou k tomu, abychom podle našeho názoru ztratili zásadní pilíř naší státní suverenity, a to je právo sami hospodařit se svými penězi. Ono to na první pohled vypadá velmi nejasně, ale na druhou stranu musíme říct, že neznáme přesnou metodiku, podle které se budou parametry fiskálního paktu v Evropě vypočítávat. Jednoduše předáváme do Bruselu pravomoci pro Českou republiku zcela zásadní a pro nás je nepřijatelné, že se tak děje bez veřejné diskuse a bez referenda. Dnešní vláda bohužel dokončuje to, co paradoxně začala tzv. pravicová vláda kolegů Kalouska a Nečase. Tady se ukazuje, že je v zásadě jedno, koho občané zvolili. Česká vláda prostě v této situaci panáčkuje před Bruselem. Toto panáčkování však přitom postrádá elementární logiku.
Pokud fiskální pakt souvisí s přijetím eura, proč se do něj hrneme už teď? Proč, když tento podle našeho názoru politický nikoliv ekonomický projekt, u něhož ještě není jisté, jestli vůbec vydrží? Jestli bude za několik let existovat. My zde mluvíme a debatujeme o tom, že bychom k euru přistoupili někdy kolem roku 2018, kolem roku 2020, ale my přece dnes nemůžeme ani vědět, jaká situace, jaká ekonomická situace v Evropské unii v té době bude, a hlavně v eurozóně, jestli bude vůbec eurozóna mít ještě tolik zemí, kolik jich má dnes.
Pokud chceme být rozpočtově odpovědní, proč prostě nejsme? Proč na to potřebujeme nějaký dohled z Bruselu, proč potřebujeme, aby nám někdo řekl, že to děláme dobře, nebo že to děláme špatně? Pokud je toto problém, tak doporučuji vládě a panu premiérovi, aby zvážili své vládní angažmá. Jestli potřebují tento dohled z Evropské unie a nejsou schopni sami posoudit, jestli na to mají a jestli jsou schopni ekonomicky Českou republiku posunout někam dál. Proč do toho taháme Brusel? Proč do Bruselu, který má zcela evidentní ambici převzít moc nad financemi naší země, sami takto posíláme klíčovou rozpočtovou funkci?
Já se u této situace zastavím a ptám se, jaké budou penalizace z Bruselu. Jak nás budou posuzovat, když nedodržíme věci a kritéria, parametry, o kterých ještě vůbec nevíme dnes, jaké budou? Jaké budou ty penalizace? Co Brusel řekne? Budeme mít takové daně nebo takové daně? Budeme odvádět tolik peněz? To prostě ještě dneska není jasné. Jak víme, že se toto rozhodnutí v následujících letech neobrátí proti nám?
Neslyším od zastánců tohoto projektu žádná pádná vysvětlení. Jenom mantru o rozpočtové odpovědnosti. Tvrdím, že k rozpočtové odpovědnosti Brusel nepotřebujeme. K tomu nám prostě stačí to, abychom zde neschvalovali nezodpovědné rozpočty. To je nejenom naším právem jako poslanců, to je dokonce přímo naší pracovní povinností. Tak pojďme si nejdříve zamést před vlastním prahem a začít pořádně dělat svou práci!
Za hnutí Úsvit přímé demokracie říkám zde naprosto jasně, že fiskálkompakt nepodpoříme.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Neeviduji žádnou přihlášku s přednostním právem, a proto se dostáváme k řádným přihláškám. Jako první je přihlášen pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Odezněla tady stanoviska skoro všech politických frakcí, tak aby to bylo kompletní. Neříkám, že nejlepší na konec, ale určitě by měl být ucelený přehled.
Stanovisko klubu KSČM. Tady při představení onoho materiálu zaznělo něco o osvědčeném evropském řešení. Ratifikace proběhla v roce 2012, takže máme údaje za rok 2013 a částečně máme informace o tom, jak vypadá rok 2014. Takže do jaké míry je evropské řešení osvědčené, těžko dělat závěry. Těch empirických dat je na to příliš málo, i když podporuji dotaz, který tady vznesl kolega Stanjura, že by to stálo za to si tuto otázku položit.
Zde zazněl již při schvalování programu této schůze od mého kolegy, kolegy Čípa, požadavek, který nebyl (byl?) oslyšen, a to abychom na této schůzi nespěchali s tímto materiálem. Abychom se tomu tématu více věnovali na různých úrovních. Abychom to zkrátka neměli co nejrychleji za sebou. A to nejenom diskuse mezi námi, ale i diskusi směrem k veřejnosti, a to zdaleka ne jenom proto, že za něco více než týden budou evropské volby a toto téma s evropskými volbami výsostně souvisí. A cítím to tak trochu, nechci podsouvat, ale cítím to tak trochu ve vystoupení jednotlivých frakcí. Škoda! Takže to budeme muset zvládnou teď, popřípadě ve výborech a ve finále v Poslanecké sněmovně, a dodávám, samozřejmě také v Senátu, protože ratifikační proces probíhá i v druhé komoře. ***