(11.00 hodin)
(pokračuje Tejc)
Návrh zákona, který tady je, bohužel nezabrání ani tomu, aby tady nebyl obchod s dluhy, ten velkobyznys, protože velkobyznys s lidským neštěstím bude probíhat bez ohledu na to, jestli bude, nebo nebude teritorialita. Jednoduše proto, že jediná změna, která nastane, je, že dluhy nebude vymáhat jeden exekutor pro více dlužníků, ale každý dlužník bude mít jiného exekutora. Nezmění se vůbec nic, protože odměna podle zákona v této věci je stejná, nemůže být vyšší, takže v tomto smyslu zase nebude vyřešeno to, o čem tady kolegové hovořili.
To, co mě mrzí na návrhu zákona, je, že v zásadě nepřináší žádný bonus dlužníkům, ale přináší bonus a další byznys některým exekutorům. Ono jde totiž o to, že koláč exekucí se nezmenší. On zůstane stejný, jenom se jinak o ten koláč exekucí podělí jednotliví exekutoři. Ti větší o ně přijdou a ti menší získají větší podíl. Pro dlužníka se nezmění nic, alespoň ne nic podstatného, a pro věřitele se situace zkomplikuje. To je jediný důvod, proč já skutečně nemohu podpořit zákon, který místo toho, aby řešil problémy dlužníků, řeší problémy některých exekutorů, kteří za tento návrh také v poslední době lobbovali.
Myslím si, že není možné vyřešit problém ani zřízením krajské teritoriality. Pokud teritorialita, tak musí být na principu jeden dlužník - jeden exekutor. Nemá smysl, aby v jednom kraji existovalo 10 nebo 15 exekutorů, kteří budou různě chodit za různými dlužníky a zase se potkají u jednoho dlužníka dva nebo tři exekutoři v případě více exekucí. To znamená, jediný smysl má, pokud zavedeme teritorialitu okresní nebo obvodní, ale bohužel to už se zase těm, kteří tento návrh podporují z řad exekutorů, nelíbí, protože by rádi například propojili střední Čechy a Prahu a v rámci tohoto obvodu fungovali v nižší konkurenci.
To, co je úplně nejhorší na tomto návrhu zákona, je podle mého názoru to, že ten, kdo bude přerozdělovat exekuce, nebude stát, nebudou to soudy, ale bude to Exekutorská komora. Myslím si, vážené kolegyně a kolegové, že máme velmi negativní zkušenosti s Exekutorskou komorou, s tím, jak řešila otázku kárného řízení jednotlivých exekutorů, a ten problém, který máme, dnes ještě stále není dořešen, a to přesto, že se nám podařilo přijmout v minulém období novelu, která posílila kárnou odpovědnost, a dnes už o prohřešcích exekutorů nerozhoduje komora právě proto, že nebyla jakákoli elementární důvěra k nezávislosti této komory, ale rozhoduje o tom kárný senát Nejvyššího správního soudu. I přesto tady je navrhováno, aby Exekutorská komora měla nové pravomoci.
A musím říct, že z legislativního hlediska je zákon nekvalitní v tom, že některé - a to musím říct, že je opravdu pikantní - některé povinnosti ukládá nikoli textem zákona, ale důvodovou zprávou. To si myslím, že je natolik závažný prohřešek, že ten zákon by nebylo možné nějakým jednoduchým způsobem opravit. Pokud by zákon dnes vykazoval jen legislativně technické chyby nebo nějaké drobné nepřesnosti, které by bylo možné odstranit ve výboru, pak bych byl pro to, abychom jej postoupili. Pokud ten zákon stejně bude muset být napsán znovu na jiných základech, principech, tak podle mého názoru je lepší, když tento návrh připraví vláda a Ministerstvo spravedlnosti, bude diskutován, a nestane-li se tak, tak já mohu slíbit i Tomio Okamurovi a dalším, že budeme spolupracovat na návrhu, který by tuto situaci řešil. Ale bohužel teritorialita vyřeší možná jedno procento nebo dvě procenta problémů, které s exekucemi máme. A je to jen mýtus, který se snaží tady živit řada exekutorů, kteří by si rádi ukrojili z toho koláče větší podíl.
To, co skutečně je problémem, je onen byznys. Ale ten byznys, jak říkám, se nevyřeší tím, že by byla teritorialita, jednoduše proto, že například náklady, které dřív byly účtovány z jednoho konce republiky, pokud exekutor přijel na druhý konec, už jsou limitovány. To znamená, už dnes exekutor nemůže účtovat žádné další náklady, a proto to snižuje a v podstatě zabraňuje tomu, aby exekutoři získávali velké prostředky tak, jak se to dělo dřív, tím, že budou záměrně brát případy z druhého konce naší země.
Je mi líto, ale musím v této věci předestřít návrh na vrácení k dopracování. Není to návrh na zamítnutí, ale návrh na vrácení k dopracování tohoto návrhu zákona, s tím, že bychom se určitě tomuto tématu věnovali i na půdě ústavněprávního výboru. A bude-li zájem, tak bych rád na toto téma uspořádal kulatý stůl mezi zástupci všech parlamentních stran, paní ministryní spravedlnosti, Jiřího Dienstbiera jako ministra pro legislativu, a dohodli se na tom, jakým způsobem tuto situaci řešit a jak ji pojmout třeba v případě vládní legislativy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dále zde mám přihlášeného s přednostním právem pana poslance Fialu. Vás, kolegové, poprosím opět o snížení hladiny hluku v sále. Děkuji vám. Máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, u našich návrhů zákonů, u návrhů Úsvitu, slýcháme pořád stejné věty. A to: Je to špatně napsané, jsou tam legislativně technické chyby, nedá se to úplně změnit, ale my, vláda, přijdeme s komplexnějšími návrhy. S komplexnějšími návrhy těchto zákonů. Přestože problémy, které zde předestíráme, tak platí, všichni s nimi souhlasí, říkají, že se musí řešit, ale že vláda přijde s komplexnějším návrhem zákona. Tak pane vicepremiére Dienstbiere - on tady momentálně není, zřejmě šel pracovat, aby to do konce volebního období stihl. (Poslanec Faltýnek z místa: Není vicepremiér, ale ministr.)
Chtěl jsem říct, že tento problém nenastolili politici. To, že se tento problém stal politikem a politikum v České republice, to znamená problém exekutorů, to vyplývá z problémů lidí. Ti lidé, společnost opravdu s tímto byznysem začíná mít problémy, a proto ho chceme řešit. Činnost exekutorů překročila červenou čáru, která ohraničuje výkon práva, a činnost exekutorů se stala doplňkem lichvářského byznysu, kdy jsou lidé cíleně ohlupováni, ošizeni a potom na dlouhá léta připraveni v podstatě o všechny prostředky a majetek. Tito lidé jsou vrženi do sociální sítě a vyřazeni z aktivní ekonomické činnosti. Ano, už to není jenom sociální problém, kdy ti lidé nemají nic a jdou pod most, ale ti lidé v podstatě už neplatí žádné daně, nevydělávají žádné peníze, jsou vyřazeni z ekonomické činnosti, z podílu na HDP a podobně. A jestliže jsme dnes slyšeli, že se exekuce týkají víc než milionu lidí, tak to je podstatná část české ekonomiky a musíme s tím začít něco dělat.
Je na čase tuto praxi ukončit a nastavit pravidla, která budou principiálně jinak regulovat práci exekutorů. Samozřejmostí je však, že lidé své dluhy platit musí. Nesmí se z toho však stát byznys na lidském neštěstí. Nechceme popírat právo každého na úhradu jeho pohledávky. V České republice se ovšem praxe dostala do pozice, kdy věřitel poskytuje půjčku bez ohledu na schopnost dlužníka splácet a smyslem takové půjčky není výnos z přiměřeného úroku, ale s využitím exekučních mechanismů dojde k naprostému ožebračení dlužníka. Nová pravidla musí proto jít ruku v ruce s definicí lichvy, o což se snaží další legislativní iniciativa hnutí Úsvit.
Dámy a pánové, klub hnutí Úsvit po krátké poradě reaguje na nabídku kolegy pana Jeronýma Tejce, kdy říká: Vraťme tento návrh zákona k přepracování, pojďme udělat kulatý stůl, pojďme si kolem tohoto návrhu zákona sednout, protože víme, že bychom tuto věc, která opravdu pálí naši společnost, dnes zabili, a my to udělat nechceme. Pojďme hlasovat k vrácení pro návrh k přepracování. Udělejme kulatý stůl, pojďme zkusit ty věci změnit a vraťme to zpátky a snažme se těm lidem, kteří jsou dneska ožebračováni, pomoct. Děkuji. (Potlesk z lavic Úsvitu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde přihlášeného s přednostním právem pana poslance Stanjuru, takže pojďte, pane poslanče. ***