Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

109.
Ústní interpelace

Jako první ústní interpelaci přednese paní poslankyně Pavlína Nytrová ve věci majetkových přiznání na pana premiéra Bohuslava Sobotku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové.

Vážený pane premiére, dovolte mi interpelovat vás ve věci zákona o prokázání původu majetku. Jsem přesvědčena, že majetková přiznání mohou přispět k odstranění korupce. Tento názor sdílí i významná část občanů. Korupce je významný celosvětový fenomén. V zájmu potírání korupce by měla vláda mezi jiným podporovat poctivost, odpovědnost a morálku svých veřejných činitelů, pravidla chování v zájmu správného a čestného výkonu funkce. Korupce představuje pro stabilitu a bezpečnost společnosti významnou hrozbu, a to tím, že podrývá instituce a hodnoty demokracie, etické hodnoty a spravedlnost, ohrožuje udržitelný rozvoj a zákonnost. Prokazování původu majetku je základní protikorupční opatření. Je třeba zákon o prokazování majetku nastavit tak, ať je to bič na dopadení velkých ryb, nepoctivých lobbistů a kmotrů, a ne zákon, který bude omezovat lidi s obvyklým majetkem. Důležitým bodem o prokázání majetku, je stanovení výše hranice, od které se bude majetkové přiznání podávat, a dále určení, která z institucí bude rozhodovat o prokazování původu majetku a příjmů, zda soudy, či finanční úřady, popř. jiná instituce.

Vážený pane premiére, v jaké fázi je příprava jedné z vládních priorit - zákona o prokazování majetku (upozornění na čas) a jaké jsou základní parametry zákona? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Já poprosím pana premiéra o odpověď na to, kdy nám předloží své majetkové přiznání. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Mám pocit, že jste úplně přesně neposlouchal paní poslankyni a její interpelaci. Já jsem ji poslouchal velmi přesně, a proto bych si dovolil na ni reagovat.

Vážená paní poslankyně, chci připomenout, že otázka zákona o prokazování původu majetku je součástí koaliční smlouvy, stala se tak tedy i součástí programového prohlášení vlády. Zákon o prokazování původu majetku v odůvodněných a zákonem přesně stanovených případech by měl umožnit správci daně požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti touto fyzickou osobou ke zdanění. Jde tedy o to, abychom do našeho právního řádu dostali otázku přenesení důkazního břemena z finančního úřadu na daňového poplatníka v případech, kdy je tady prokazatelně velký rozdíl mezi jím vykazovanými příjmy, které podléhaly dani, a majetkem, který tento daňový poplatník nabyl.

Dohodli jsme se v rámci vládní koalice, že se pokusíme tento institut do našeho právního řádu dostat. Já to pokládám za průlom z pohledu situace v naší zemi, protože 25 let se o zákoně o majetkovém přiznání pouze hovoří. Žádná vláda ho zatím nedokázala do našeho právního řádu prosadit, a to ať už z politických důvodů, možná některé vlády neměly dostatek vůle, aby takový institut do právního řádu dostaly. Chci také připomenout, že na začátku 90. let určitá možnost a předpoklad pro to, aby majetková přiznání byla v našem právním řádu zavedena, již existoval, ale nakonec toto ustanovení bylo z právního řádu v 90. letech vypuštěno.

Předpokládám, že v polovině letošního roku, to znamená ještě v létě, předloží Ministerstvo financí do vlády analýzu variant, ve kterých by mohlo být legislativně prokazování původu majetku v České republice zavedeno. Na základě legislativního plánu vlády počítáme s tím, že v září letošního roku, tedy v září 2014, by vláda mohla projednávat návrh zákona, ve kterém by byl zakotven institut prokazování původu majetku. Myslím si, že je velmi důležité, aby tento institut byl zaveden plošně. Vím, že se diskutuje o tom, že by majetek měli prokazovat zejména politici. Ale já se domnívám, že je důležité, aby finanční úřad měl v zásadě neomezenou možnost stíhat a prověřovat všechny situace, kdy je velký rozdíl mezi tím, co daňový poplatník vykázal za příjmy, a majetkem, který nabývá. Jako bývalý ministr financí mohu potvrdit, že finanční úřady jsou velmi často bezmocné prostě proto, že jim chybí dostatečný legislativní nástroj k tomu, aby takový majetek mohly zkoumat. Jsou totiž situace, kdy daňoví poplatníci, kteří dlouhodobě nevykazovali žádné příjmy a neplatili žádné daně, například nabývají rozsáhlý nemovitý majetek a není vůbec zřejmé, kde k takovému majetku přišli.

Taktéž jste zmiňovala ve své interpelaci otázku korupce a nutnosti boje proti korupci. Právě institut prokazování majetku může sloužit jako významný preventivní nástroj v boji s korupcí a především v boji s legalizováním nelegálních příjmů, které byly získány trestnou činností, například tím, že někdo přijímal úplatky. Totéž se týká jakýchkoliv jiných prostředků, které byly získány z jiné trestné činnosti. Jestliže finanční úřady získají tento nástroj, tak v České republice bude velmi obtížné zlegalizovat jakékoliv finanční nástroje a finanční zdroje, které byly získány v souvislosti s porušováním zákonů, v souvislosti s korupcí, v souvislosti se závažnou hospodářskou kriminalitou.

Já jsem přesvědčen, že zavedení institutu o prokazování původu majetku přivítají nejenom občané České republiky, ale nepochybně ho přivítají také pracovníci daňové správy, policisté, státní zástupci, soudci, protože stávájící systémy, které v naší zemi máme a které jsou určeny k boji s daňovými úniky nebo k boji se závažnou hospodářskou kriminalitou včetně korupce, v tuto chvíli postrádají právě tento nástroj, to znamená možnost odhalit takovouto legalizaci nezdaněných finančních prostředků.

Tolik tedy velmi stručně jako odpověď na vaši interpelaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Ptám se paní poslankyně, zdali má doplňující otázku. Nemá. Děkuji panu premiérovi i paní poslankyni Nytrové.

S další ústní interpelací na pana premiéra je přihlášen a vylosován pan poslanec František Vácha ve věci pomoci syrským uprchlíkům. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Pane předsedající, vážené zbytky Poslanecké sněmovny, musím říct, že je to zvláštní pocit promlouvat k někomu, kdo vám sedí za zády, ale myslím si, že se to k vám dostane, pane předsedo.

Pane předsedo vlády, v březnu tohoto roku jste dostal dopis, ve kterém vás Amnesty International žádá o aktivní pomoc při řešení krize s uprchlíky ze Sýrie. Všichni víme, že díky dlouholetému konfliktu, který je v Sýrii, nebo možná ne všichni víme, v současné době je registrováno asi 2,5 milionu lidí ve stavu uprchlíků. Amnesty International se obrací na vlády evropských zemí, aby se nějakým způsobem aktivně podílely na řešení této situace. V současné době probíhá petiční akce s názvem SOS Sýrie, ve které nás opět Amnesty International žádá o zapojení České republiky do pomoci těmto uprchlíkům. Takže pane premiére, já bych se vás chtěl jenom zeptat, jestli bude vláda České republiky reagovat na tuto vzniklou uprchlickou krizi a jestli nějakým aktivním způsobem pomůžeme těmto uprchlíkům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana premiéra o jeho odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, situace dnes je taková, že Česká republika je vlastně jedna z mála, možná jedna z posledních západních zemí, která neuzavřela svoji ambasádu v Damašku, a v tomto smyslu naše ambasáda slouží jako kontaktní místo i pro země Evropské unie a země Severoatlantické aliance. Já jsem velmi rád, že i fungování této ambasády slouží k tomu, aby Česká republika mohla velmi pečlivě sledovat situaci v Sýrii, a to jak situaci politickou a bezpečnostní, tak i situaci humanitární.

V tuto chvíli nejsem schopen poskytnout přesné informace o tom, jakým způsobem se subjekty z České republiky podílejí na řešení do značné míry humanitární katastrofy, ke které dochází v důsledku poměrně velkého množství uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou rozmístěni v okolních zemích. V každém případě Česká republika se podílí na aktivitách, které v tomto směru organizuje společnost, Organizace spojených národů, a já bych vám potom dodal podrobnou informaci, kterou bych získal od ministra zahraničí v této věci, do jaké míry Česká republika přímo přispívá na humanitární aktivity, které pomáhají lidem, kteří museli opustit své domovy v Sýrii v důsledku tamní občanské války.

Samozřejmě v tuto chvíli nelze úplně přesně předvídat, jakým způsobem se dál situace v Sýrii bude vyvíjet. Došlo tam k prezidentským volbám, jak se zdá, tak současná vláda a současný prezident do značné míry stabilizovali svůj vliv. Nicméně neznamená to, že by na území Sýrie skončily boje, a neznamená to, že by se velká část těchto uprchlíků mohla v nějakém krátkém čase do Sýrie vrátit.

Chci tedy slíbit za vládu České republiky, že tuto situaci budeme i nadále monitorovat, a jsem připraven vám následně poskytnout přesnou informaci o tom, jakým způsobem se Česká republika podílí na pomoci uprchlíkům a prostřednictvím kterých humanitárních organizací je tato pomoc poskytována.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím o doplňující otázku pana poslance Váchu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. To nebude ani tak otázka. Já bych chtěl jenom upozornit, že jak v tom dopise, tak v té petici je několik návrhů, jak by právě Česká republika mohla pomoci těmto uprchlíkům. Tak jestli byste mohl se na tu petici a na ten dopis podívat a zodpovědět mi současně s tou vaší odpovědí, jakým způsobem budeme, nebo budete, reagovat právě na návrhy, které jsou v té petici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Pan premiér už asi nebude doplňkově odpovídat.

S další interpelací - třetí - je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů ve věci konkurence České republiky v Evropské unii. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane premiére, vážení kolegové, upřesním - konkurenceschopnost České republiky v Evropské unii.

Vážený pane premiére, v listopadu 2011 představil tehdejší ministr Martin Kocourek na základě podkladů Národní ekonomické rady vlády za vládu materiál s názvem Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 a hrdě konstatoval, že tento materiál připraví Českou republiku pro budoucnost v globalizovaném světě. Součástí strategie je více než 40 klíčových a několik stovek dílčích opatření, jejichž prostřednictvím mají, jak říká, vzniknout přívětivé podmínky pro kreativní podnikání, inovace a růst. Není to první materiál, který se věnoval budoucnosti české ekonomiky, v roce 2005 vznikl podobný materiál, který měl vytyčovat strategii do roku 2013. Pan ministr se však bohužel již nezabýval tím, proč tento dokument zůstal nenaplněn.

Podle letošního žebříčku konkurenceschopnosti zemí Evropské unie, který byl nedávno zveřejněn Světovým ekonomickým fórem, si Česká republika pohoršila o dvě příčky oproti minulému hodnocení z roku 2012 a rovnou o čtyři místa proti zprávě z roku 2010. Na prvních místech jsou aktuálně Finsko, Švédsko a Nizozemsko, Česká republika je až za Litvou na 18. místě. Podle zprávy máme velké problémy se zhoršením podnikatelského prostředí či nedostatkem inovací a například i nedostupností nejnovějších technologií.

Ptám se, pane premiére, bude se vaše vláda zabývat touto situací? Jaké kroky učiní, aby došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti České republiky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Prosím pana premiéra Bohuslava Sobotku o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, pokud Česká republika něčím netrpí, tak je to nedostatek různých koncepcí, které byly v uplynulých letech zpracovány, včetně doporučení a koncepcí, které se týkají posílení konkurenceschopnosti naší země. Já vás chci ujistit o tom, že cílem vlády není samoúčelně rozmnožovat množství koncepcí a materiálů, které by verbálně, teoreticky na stovkách stran posouvaly Českou republiku dopředu, ale naším cílem je podniknout zcela konkrétní kroky, které budou mít také jasné, měřitelné výsledky z hlediska budoucího posunu České republiky na žebříčku, který porovnává konkurenceschopnost jednotlivých zemí. Není tady totiž jenom Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky, ale přirozeně je tady také Dohoda o partnerství, která bude sloužit jako podklad pro čerpání prostředků z Evropské unie. Jsou tady další koncepční dokumenty, které svým charakterem ovlivňují a budou ovlivňovat naši konkurenceschopnost, jako je právě aktualizovaná energetická koncepce, surovinová politika.

Pokud jde o to, na co konkrétně se chceme soustředit, tak v tuto chvíli je to především obsah a podoba jednotlivých operačních programů, které předznamenají možnosti čerpání prostředků z Evropské unie v příštích letech. To znamená, že na koncepční dokument Dohoda o partnerství, který jsme už předložili Evropské komisi, teď navážou jednotlivé operační programy, které by měly být rovněž předloženy Evropské komisi, a to do poloviny července letošního roku. Vláda má ambici, aby všechny tyto klíčové dokumenty sloužící k čerpání více než 500 miliard korun z Evropské unie do roku 2020, které máme možnost použít, byly schváleny ještě do konce letošního roku na úrovni Evropské komise, abychom se s Evropskou unii do konce letošního roku dohodli, a aby první výzvy k čerpání těchto prostředků, které budou mimo jiné věnovány také do těch klíčových oblastí, kde vidíme slabiny, pokud jde o konkurenceschopnost, mohly být vyhlášeny už v 1. čtvrtletí roku 2015. Klíčové totiž je, pokud máme tady prostředky v rozsahu cca 500 miliard korun, abychom je dokázali využít včas a nedošlo k těm problémům, se kterými se vypořádáváme nyní. To znamená, že minulé vlády nejprve nabraly zpoždění v čerpání peněz Evropské unie, a to už se teď bohužel ani teoreticky nedá dohnat. Takže první konkrétní krok k posílení konkurenceschopnosti naší země je použít zdroje, které máme k dispozici, a začít je čerpat a používat včas, efektivně, a to od samého počátku roku 2015. To bude samozřejmě klást důraz nebo nároky také na subjekty nejenom z řad veřejného sektoru, ale také z podnikatelské sféry, aby na základě příslušných výzev byly také včas operativně připraveny příslušné projekty, tak aby mohl být rychle realizován schvalovací proces.

Pokud se bavíme o těch dalších oblastech, kde je důležité, abychom přispěli k posílení konkurenceschopnosti naší země, další klíčovou oblastí je věc dostatku kvalifikované pracovní síly. To si nepochybně vyžádá pokračování v reformě regionálního školství. Mám na mysli zejména střední odborné a učňovské školství, kde vláda bude chtít v rámci připravované reformy posílit vztah mezi středními školami, učilišti a firmami. To znamená, abychom se co nejvíce přiblížili úspěšnému duálnímu modelu, který funguje v Německu nebo v Rakousku.

To, co může posílit naši konkurenceschopnost, je přirozeně kvalitní dopravní infrastruktura. Vláda se už od samého počátku soustředí na schválení zákonů, které by měly umožnit dostavbu klíčových silničních spojení v naší zemi, která by měla zejména propojit Českou republiku s okolními státy, tzn. přispět k vytvoření regionálního trhu práce. Předložili jsme zákon, kterým se zvyšují výkupní ceny pod komunikacemi, při stavbě nových komunikací, chceme předložit novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, která by zrychlila veřejné zadávání, chceme předložit zákon o liniových stavbách, který by umožnil strategické liniové stavby stavět rychlejším způsobem, než se nám to dařilo doposud, a současně vláda chce v rozpočtu vyčlenit dostatek prostředků na podporu výstavby dopravní infrastruktury. Přirozeně chceme věnovat také pozornost stabilitě podnikatelského a právního prostředí v naší zemi, chceme také, aby naše země po letech dramatických daňových změn na poslední chvíli také měla určitou daňovou stabilitu, a přirozeně se chceme věnovat také tomu, abychom efektivně podporovali oblast vědy, výzkumu a inovací, zejména umožnili přístup k inovacím malým a středním podnikům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

Se čtvrtou interpelací je připraven pan poslanec Antonín Seďa, který bude pana premiéra interpelovat ve věci podpory lázeňství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, pocházím z regionu, ve kterém má lázeňství velkou tradici. Nejen Lázně Luhačovice, ale i další nově vzniklé lázně musely řešit problémy s úhradovou vyhláškou a zejména s podobou stávajícího indikačního seznamu. Vaše vláda již představila plán na záchranu českého a moravského lázeňství. Věřím, že se spolu shodneme, že sliby by se měly plnit.

Vážený pane premiére, chci se proto zeptat na tento plán a jeho realizaci, zejména na konkrétní opatření, aby lázeňská péče byla pro naši občany dostupná, zejména pro rehabilitační péči. Zároveň bych chtěl znát harmonogram, možná přibližný časový harmonogram, pokud již existuje, pro přijetí potřebných legislativních opatření vlády. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji panu poslanci Seďovi za to, že se dotkl oblasti, která je, myslím, velmi charakteristická a velmi zajímavá z pohledu České republiky, jednak pokud jde o celkovou kvalitu zdravotní péče, kterou jsme schopni tady u nás v České republice občanům poskytovat, ale lázeňství je také významnou oblastí, která vytváří zaměstnanost, a je to samozřejmě také významnou oblastí, která zvyšuje atraktivitu České republiky z hlediska turistického ruchu. Lázeňství je rozvinuto v celé řadě regionů naší země a zásahy, které byly realizovány v uplynulých letech, vedly k útlumu lázeňství a vedly také k útlumu zaměstnanosti.

Jsem přesvědčen o tom, že vláda by měla podniknout důsledné kroky k tomu, aby se situace v oblasti lázeňství zlepšila, a jsem rád, že je podniká. Původní záměr Ministerstva zdravotnictví vydat nový indikační seznam tak, aby platil od jara letošního roku, byl bohužel narušen nedávným nálezem Ústavního soudu. Ministerstvo zdravotnictví vyhodnotilo tento nález Ústavního soudu a rozhodlo se řešit problém přípravou novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve kterém bude v souladu s nálezem Ústavního soudu předmětný nárok na lázeňskou péči vymezen, a současně bude připraven prováděcí předpis, vyhláška, kde budou uvedena odborná medicínská kritéria pro poskytování lázeňské péče. V návrhu novely zákona budou promítnuty rovněž návrhy věcných změn dojednaných pracovní skupinou pro přípravu návrhu nového indikačního seznamu, která byla zřízena při Ministerstvu zdravotnictví a která ve své práci vycházela z návrhů Svazu léčebných lázní, Sdružení lázeňských míst a dále z poznatků aplikace předpisů v praxi, které nashromáždilo Ministerstvo zdravotnictví. Aktuálně je také připravováno memorandum Ministerstva zdravotnictví, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Svazu zdravotních pojišťoven a Svazu léčebných lázní za účelem podpory českého lázeňství a vzájemné spolupráce v této oblasti.

Pokud jde o změny, které by měly být součástí podpory, a vyšší podpory, lázeňství, tak je to otázka prodloužení léčebných pobytů pacientů s některými závažnými nemocemi z 21 na 28 dní, to je, myslím, ta nejdůležitější změna, která se připravuje. Týká se to především nemocní oběhového, dýchacího ústrojí a pohybového ústrojí, duševních poruch, kožních a gynekologických onemocnění. Lidé se závažným onemocněním tak budou moci absolvovat lázeňský pobyt častěji a opakovaně. Současně bude prodloužena možnost pro děti prodloužit stávající limit 28 dní lázeňského pobytu na neomezenou dobu, a to i při opakovaném pobytu v lázních. Lázeňský léčebně rehabilitační pobyt je podle našeho názoru důležitou součástí komplexní léčby pacientů, je potřeba jej podpořit.

Pokud jde o očekávaný dopad na výdaje zdravotních pojišťoven v okamžiku, kdy by tyto změny byly uvedeny do praxe, tak roční náklady by neměly překročit částku cca 500 milionů korun, o které by byly navýšeny úhrady ze strany zdravotních pojišťoven směrem k zařízením, která poskytují lázeňskou péči. Já jsem přesvědčen o tom, že tyto prostředky přispějí nejenom ke zlepšení zdravotního stavu občanů, ale také podpoří zaměstnanost a podpoří rozvoj turistického regionu v celé řadě oblastí, kde právě lázně vytvářejí velmi důležitý a klíčový zdroj pro nová pracovní místa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Seďa. Prosím o jeho doplňující otázku.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji vážený pane předsedo vlády za odpověď. Já se s vámi shodnu v tom, že lázeňství na sebe nabaluje i další služby. Mám jen dotaz: Protože lázeňství jako takové je velká součást i cestovního ruchu, tak jestli vaše vláda připravuje nějaká opatření pro podporu lázeňství, ale spíš bych řekl komerční aktivity, které by směřovaly právě k rozvoji cestovního ruchu. Uvedu příklad: je to otázka dopravy, dopravního napojení, je to otázka např. lokálních letišť apod.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o jeho doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Určitě, pane poslanče, pokud máte zájem o konkrétní možné formy podpory lázeňství, které jsou v tuto chvíli diskutovány, tak bych vás odkázal na Ministerstvo pro místní rozvoj, protože vím, že se tam vede intenzivní diskuse o tom, jak využít prostředky z Evropské unie v příštích letech k tomu, abychom podpořili mj. propagaci českého lázeňství.

Kromě toho, co vy jste zmínil, je důležitá také vízová politika. My potřebujeme pro naše lázně získat i silnější zahraniční klientelu, potřebujeme získat více samoplátců tak, abychom je ekonomicky stabilizovali, aby naše lázně byly méně závislé na klientech, za které platí naše zdravotní pojišťovny. A tady je myslím důležité podívat se i na nové destinace, kde by vláda mohla pomoci. My se konkrétně snažíme zaměřit zejména na arabské země, snažíme se zaměřit na Čínu, snažíme se zaměřit na východní státy tak, abychom hledali možnosti, jak zpružnit, maximálně zpružnit vízový režim, rozšířit možnost míst, kde se zájemci o naši lázeňskou péči mohou vypořádat s administrativními bariérami, které souvisí se získáním víza. Domníváme se, že pokud vláda v tomto bude schopna zpružnit vízovou politiku, tak by to pro naše lázně mohlo přinést poměrně výrazné množství nových klientů, kteří budou schopni platit nejenom lázeňskou péči, ale během svého pobytu samozřejmě i doprovodné služby, které mohou v lázeňských regionech vytvářet nová pracovní místa.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a panu poslanci Seďovi. S pátou interpelací je přihlášen pan poslanec Stanislav Polčák, který pana premiéra bude interpelovat ve věci podpory mikropodnikání. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Než uvedu několik slov své interpelace, musím vyjádřit podiv nad tím, že z 22 interpelujících na pana předsedu vlády je 15 z ČSSD. Zdá se mi, že asi u vás v ČSSD spolu nemluvíte a musíte si to vyříkat tady v oficiální době na čas opozici. Považuji to za docela neurvalé.

Leč k mé interpelaci, která se týká operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Pane premiére, jistě se shodneme na tom, že zvýšení zaměstnanosti na venkově je žádoucí. Jistě se shodneme i na tom, že vhodným prostředkem, jak jejího zvýšení dosáhnout, je využití evropských fondů. Věřím proto, že se shodneme také na konkrétním způsobu, byť dosavadní přístup jednoho z ministerstev vaší vlády tomu bohužel nenasvědčuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má na operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na starosti, vyčlenění potřebného množství prostředků brání. Tyto prostředky rozdělované prostřednictvím místních akčních skupin by přitom zvýšení zaměstnanosti na venkově jako důsledek rozvoje mikropodnikání mohly přinést bez velkých obtíží. Postoj Ministerstva průmyslu a obchodu k metodě komunitně vedeného místního rozvoje a především k venkovským mikropodnikatelům je přitom zcela nepochopitelný, uvážíme-li, že agentury typu CzechInvest až do území nedosáhnou a s nezaměstnaností se potýkají právě venkovské oblasti.

Vážený pane premiére, v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude v nadcházejícím programovacím období rozděleno více než sto miliard korun. Zdravý rozum říká, že na rozvoj mikropodnikání ve venkovských oblastech by měla směřovat alespoň jejich část. Pokud se tak nestane, dluží vaše vláda vysvětlení nejen mikropodnikatelům, ale také nezaměstnaným z venkovských oblastí. Přeji si, abyste toto vysvětlení nemusel proto v budoucnu podávat. Děkuji vám za vaši reakci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já vás mohu ujistit, že jako předseda vlády skutečně nemohu za to, že jenom velmi málo opozičních poslanců našlo motivaci k tomu, aby podalo interpelace. Mě samotného to také velmi překvapilo. Jednak to, že je tady tak málo přítomno poslanců z opozičních řad, a současně že tak málo opozičních poslanců mělo nějaký důvod, aby podalo interpelaci. Pravděpodobně jsou s činností vlády spokojeni a to je, myslím, pro vládu dobrá vizitka, že je tady tak málo interpelací z řad opozice. To se v minulosti nestávalo.

A teď již k vaší otázce. Jsem přesvědčen, že ten problém, který vy jste zvýraznil, je problém, který reálně existuje. Skutečně teď probíhá diskuse o otázce regionální dimenze nebo územní dimenze v jednotlivých operačních programech. Totéž se týká i operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, tedy OP PIK, to je jeho zkratka. To je operační program, který je garantován Ministerstvem průmyslu a obchodu. Debata probíhá o tom, kdo bude administrovat prostředky pro malé podniky, to znamená pro mikropodniky, zdali do administrace těchto prostředků budou zapojeny tzv. MAS, to znamená místní akční skupiny, anebo zdali administrace těchto prostředků bude probíhat v rámci celé administrace programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kterou má na starosti CzechInvest, který je implementační agenturou Ministerstva průmyslu a obchodu a tohoto operačního programu. Ta diskuse zatím ještě ukončena není, nicméně Ministerstvo průmyslu a obchodu zastává názor, že z hlediska efektivity správy těchto finančních prostředků by bylo rozumnější, aby implementace nebyla roztříštěná, aby byla soustředěna právě v rukou CzechInvestu. Ministerstvo průmyslu a obchodu současně navrhuje národní síti místních akčních skupin, aby vyslaly své zástupce do monitorovacího výboru příslušného operačního programu, a rovněž nabízí spolupráci při přípravě konkrétního obsahu výzev, které budou vypsány pro mikropodnikatele.

Chci vás ujistit o tom, že pro mikropodnikatele bude v rámci tohoto operačního programu vyčleněno dostatečné množství finančních prostředků bez ohledu na to, jakým způsobem bude potom prováděna administrace, respektive implementace tohoto programu, zdali tím administrátorem bude i v tomto případě CzechInvest, nebo zdali se do něj více zapojí místní akční skupiny. To znamená, finanční prostředky vyčleněny budou a diskuse se musí vést o tom, jaký bude vliv místních akčních skupin na rozdělování těchto finančních prostředků.

Chápu, že lidé, kteří tvoří místní akční skupiny, pocházejí z venkovského prostředí, mají blízko k venkovskému prostředí, se cítí připraveni k tomu, aby poskytli dostatečné informace pro rozdělování těchto finančních prostředků nebo pro stanovení kritérií pro rozdělování těchto finančních prostředků. Já bych se osobně zasadil o to, aby tady probíhal i nadále intenzivní dialog mezi místními akčními skupinami a Ministerstvem průmyslu a obchodu s cílem zajistit, aby peníze, které budeme mít k dispozici v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, došly k těm příjemcům, kteří je potřebují a kteří je dokážou efektivním způsobem použít, to znamená, aby se skutečně dostaly k mikropodnikům na venkově.

A možná ještě poslední poznámka. To, o čem se vede teď diskuse, je také otázka toho, jak v regionech určitým způsobem sjednotit síť implementačních agentur. Vede se diskuse o tzv. evropských domech, to znamená místech, která by existovala v každém kraji a kde by na jednom místě byli zástupci všech klíčových implementačních agentur, tak aby žadatel o dotaci na jednom místě vždy v každém regionu našel příslušné kontaktní pracoviště, se kterým by mohl doladit informace potřebné pro podání příslušných žádostí. To znamená, snažíme se, aby se, řekněme, zjednodušil i ten model kontaktů pro občany, pro podnikatele, pro subjekty veřejného sektoru a jednotlivé implementační agentury u jednotlivých operačních programů.

Tolik tedy velmi stručně jako reakce na váš dotaz.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím o doplňující otázku pana poslance Polčáka.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Pane premiére, podle mého názoru na dialog v této chvíli už není příliš mnoho času, protože vaše vláda má tady tuto implementační strukturu v zásadě co nejdříve předložit do Bruselu. Proto se tedy konkrétně zeptám, zdali podporujete to, aby tyto prostředky v tomto operačním programu mohly rozdělovat místní akční skupiny, anebo zda vámi vybraný, vládou podporovaný subjekt bude CzechInvest. Já to říkám především z toho důvodu, že pokud vím, tak zrovna agentura CzechInvest, už několikáté její vedení bylo předmětem vyšetřování a bylo předmětem vyšetřování policie. Neznám tedy takovéto problémy na úrovni místní akční skupiny. Pokud se domníváte, že lépe podpoří mikropodnikatele agentura CzechInvest, že dokonce na tyto mikropodnikatele ve venkovských oblastech dosáhne, tak to zde prosím řekněte už zcela jasně. Pokud se chcete zasadit o ten dialog, tak já se domnívám, že na to vaše vláda už měla dostatek času. A pokud má předložit v následujících týdnech definitivní rozhodnutí do Bruselu, tak si myslím, že i z vaší strany by mělo zaznít jasné slovo.

Děkuji vám za jasnou odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tak možná mi, pane poslanče, budete muset připomenout nějakou konkrétní kauzu, kde byl vyšetřován CzechInvest v souvislosti s rozdělováním evropských prostředků. Já si v tuto chvíli žádnou konkrétní kauzu nevybavuji. Mohu pouze říci, že čerpání prostředků z operačního programu, který CzechInvest spravuje, není pozastaveno a že v žádném případě tento operační program nepatří mezi operační programy, kde by hrozily největší ztráty pro Českou republiku. To jsou spíše operační programy - operační program Životní prostředí a operační program VaVpI. Ty jsou v tuto chvíli nejvíce ohroženy z hlediska potenciálních ztrát.

Pokud jde o přípravu příslušných dokumentů na vládě, ty dokumenty zatím schváleny nebyly. Dokud vláda neschválí operační program a pokud vláda neschválí materiály, které se týkají územní dimenze, tak zatím rozhodnuto není a do tohoto okamžiku může probíhat dialog mezi národní sítí místních akčních skupin a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Chci vás ujistit o tom, že implementační agentura CzechInvest má rozsáhlé zkušenosti z hlediska využití prostředků z Evropské unie. V tom dokončovaném programovacím období podpořila přes 11 tisíc projektů. Jedenáct tisíc projektů bylo zadministrováno skrze CzechInvest. A pokud jde o mikropodnikatele, tak ti získali prostřednictvím části těchto projektů zhruba 3,5 miliardy korun. CzechInvest má zkušenosti. A já se domnívám, že v situaci, kdy jeden z hlavních problémů naší země je pomalost čerpání prostředků z Evropské unie a pomalý náběh čerpání prostředků z Evropské unie, protože zažíváme souběh dokončování staré a začátku nové finanční perspektivy, tak já bych spíše vsadil na zkušenost, ale vsadil bych také na dobrou spolupráci mezi místními akčními skupinami a CzechInvestem. To znamená, místní akční skupiny mohou pomoci při stanovení kritérií pro rozdělování finančních prostředků a mohou se účastnit monitoringu fungování CzechInvestu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi, přestože panu poslanci jednoznačně neodpověděl.

S další interpelací je připravena paní poslankyně Gabriela Pecková, která bude interpelovat pana premiéra ve věci Lanzarotské konvence. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane premiére, dámy a pánové. Jedno z pěti dětí v Evropě se podle statistik stane obětí sexuálního násilí. Přesto se Česká republika jako jediná nepřipojila k Lanzarotské konvenci, která je jedním z hlavních metodologických nástrojů v boji proti sexuálnímu násilí na dětech. Těžko bych tady mezi vámi našla někoho, kdo by sexuální násilí na dětech nepovažoval za jeden z nejhorších zločinů vůbec. O to hůře se mi obhajovala pozice České republiky na posledním zdravotním výboru Rady Evropy a laxní postoj vaší vlády. Legislativní bariéra padla, trestněprávní odpovědnost právnických osob vyžadovanou pro ratifikaci máme, konvence prošla meziresortním připomínkovým řízením, a já ji přesto stále nenacházím na programu jednání Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčena o podpoře 200 poslanců napříč politickým spektrem i veřejnosti. Ale nemůžeme si k vám na vládu pro konvenci dojít. Tak se ptám, kdy ji projednáte a kdy ji posunete k nám do Poslanecké sněmovny, abychom se nemuseli stydět, že Česká republika nepodporuje boj proti násilí na dětech. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já si tady trošku připadám jako dopoledne, kdy jsme tady mluvili o tom, že vláda nic nedělá v situaci českých dětí v Norsku poté, kdy k odebrání dětí došlo v roce 2011. Teď máme rok 2014, vláda je tady čtyři měsíce a opozice jí ráno vyčítala, že v tom udělala málo, nebo že neudělala vůbec nic. A já se vždycky musím zeptat: a co udělaly ty minulé vlády, které na to měly celé roky?

Totéž platí o úmluvě, kterou vy jste zmínila. Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání byla otevřena k podpisu 25. října 2007 v Lanzarote. Pětadvacátého října 2007. A vy přicházíte teď, v červnu roku 2014, po sedmi letech, a ptáte se, jak je možné, že vláda, která je tady od února 2014, nezajistila ratifikaci této smlouvy.

Já se ptám, jak je možné, že vlády Jiřího Rusnoka, Petra Nečase, Jana Fischera a Mirka Topolánka, které tady byly předtím těch sedm let, nezajistily ratifikaci této smlouvy. Jak je možné, že k něčemu takovému došlo?

Ale interpelace nejsou od toho, aby se premiér ptal poslankyně. Poslankyně má právo na to, aby se zeptala premiéra. A já vám chci odpovědět, že podle podkladů, které jsem získal z Úřadu vlády, návrh na podpis a ratifikaci Lanzarotské konvence byl vládou schválen 28. května 2014. To znamená, vláda ve svém usnesení doporučila prezidentu republiky, aby zmocnil Mgr. Tomáše Bočka, která je velvyslancem a stálým představitelem České republiky při Radě Evropy, k podpisu úmluvy s výhradou ratifikace, a následně aby podepsanou úmluvu po vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky ratifikoval. Mne vláda pověřila, abych úmluvu po jejím podpisu předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi Senátu k vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky s její ratifikací a ministryni spravedlnosti, aby odůvodnila sjednání úmluvy na půdě Parlamentu. Čili předpokládám, že prodlení mezi 28. květnem letošního roku a dnešním datem je dáno tím, že pan Mgr. Tomáš Boček by měl tuto úmluvu nejprve podepsat, a teprve poté by měla být předložena sem do Poslanecké sněmovny. Ale z hlediska rozhodnutí vlády jako takové již nic nebrání tomu, aby tato úmluva - souhlasím s vámi, že je ostuda, že se k ní Česká republika ještě nepřipojila - doputovala na půdu Poslanecké sněmovny, a věřím, že Poslanecká sněmovna ji schválí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Doplňující otázku paní poslankyně Pecková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Nebude to otázka, bude to velké poděkování, že se tak skutečně stalo. A jenom na doplnění. Minulé vlády nemohly k této ratifikaci přistoupit z toho důvodu, který jsem zmiňovala, že do roku 2012 v našem právním systému nebyla zakotvena trestněprávní odpovědnost právnických osob, která byla a je stále pro tuto ratifikaci vyžadována. Nicméně velmi děkuji a jsem ráda, že až za týden ve Štrasburku budu dotazována, budu moci podat tuto dobrou zprávu za Českou republiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dobrých zpráv je skutečně málo, tak aspoň jedna dnes.

Se sedmou interpelací je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník, který pana premiéra bude interpelovat ve věci dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, obracím se na vás s následující interpelací. Vláda a následně společnost ČEZ se rozhodly zrušit několik let probíhají tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Nás všechny, kterým leží na srdci energetická samostatnost a také bezpečnost naší země, to velmi znepokojilo. Nyní jsem se v médiích dozvěděl z prohlášení předsedy dozorčí rady ČEZu pana prof. Pačese, že je plánováno vypsání nového tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V tomto postoji se opět ukazuje, že současná levicová vláda pánů Babiše a Sobotky nemá žádnou koncepci ani plán do budoucna, činí pouze chaotické kroky, které se pak snaží vracet zpět.

A moje otázka, vážený pane premiére, na vás: Chce tedy vláda dostavět Jadernou elektrárnu Temelín, anebo nechce? V případě, že ano, proč tedy zrušila probíhající tendr? V případě, že ne, proč tedy ústy tak významného činovníka polostátního podniku ČEZ říká právě opak? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Poprosím o odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi velmi stručně uvést k této interpelaci a reagovat na dotaz pana poslance Zahradníka. ČEZ, tedy České energetické závody, zrušily tendr 9. 4. 2014. Tendr nezrušila vláda, ale zrušila ho akciová společnost, ve které má vláda zhruba 70% akciový podíl.

Vláda v dubnu 2014 neplánovala poskytnout státní garance pro výstavbu nových jaderných zdrojů, tedy pro dostavbu dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Chci připomenout, že od okamžiku, kdy bylo zahájeno výběrové řízení, výrazným způsobem poklesly ceny silové energie a ekonomika projektu po několika letech přípravy výběrového řízení vypadala již zcela odlišně od ekonomiky projektu v okamžiku, kdy se rozhodovalo o vypsání tendru na dostavbu dvou nových bloků v Temelíně. Vláda odmítla riskovat prostředky daňových poplatníků a slíbit kompenzace cen elektřiny, jejichž rozsah dnes nikdo není schopen odpovědně odhadnout. Nebyl tady tedy žádný reálný model financování této investice, který by umožnil akcionářům společnosti ČEZ zdokladovat alespoň teoretickou návratnost takto investovaných finančních prostředků.

Vláda na dotaz společnosti ČEZ odmítla poskytnout garanci výkupních cen elektrické energie, a chci říct, že jsme odmítli opakovat morální hazard, ke kterému tady došlo například v oblasti veřejné podpory obnovitelných zdrojů, zejména solárních elektráren. Zároveň ale vláda deklarovala svůj zájem na dalším rozvoji jaderné energetiky v České republice, uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí zpracovat do konce roku komplexní plán rozvoje jaderné energetiky v České republice. Toto usnesení bylo přijato vzápětí poté, kdy byl zrušen tendr na dostavbu dvou bloků.

Podoba tohoto koncepčního materiálu bude záležet na aktuální státní energetické koncepci a také na výsledku debaty v Evropské unii o cílech klimatické a energetické politiky. My jsme se rozhodli sjednotit termíny pro přípravu koncepce dalšího rozvoje jaderné energetiky s termínem pro předložení aktualizované státní energetické koncepce, protože to jsou dokumenty, které musí být jednoznačně provázány. Pro oba tyto dokumenty byl stanoven termín posledního prosince letošního roku, předpokládám tedy, že na začátku roku 2015 se vláda oběma těmito koncepcemi bude velmi pečlivě zabývat.

Pokud jde o výrok pana Václava Pačese, který vy jste zde zmiňoval, pokud ho mohu citovat: "Já se domnívám osobně, že pravděpodobně příští rok dojde k rozhodnutí, které případně skutečně povede k vypsání nového tendru." Čili pokud si pozorně poslechnete tuto citaci pana Pačese, který je předsedou Dozorčí rady společnosti ČEZ, tak on řekl: "Já se domnívám osobně, že pravděpodobně příští rok bude přijato rozhodnutí, které případně povede k vypsání nového tendru." Pan Pačes rozhodně nemluvil a ani nemohl mluvit za vládu České republiky. Vláda České republiky nejprve zadala zpracování koncepčních dokumentů, čili nejde o nějaké nahodilé nebo chaotické rozhodování, a pan Pačes pouze vyjádřil domněnku, že příští rok dojde k možnému rozhodování, což koneckonců souvisí s tím, že oba dva koncepční dokumenty by měly být předloženy do konce letošního roku. To znamená nejprve koncepční diskuse, materiály, které předloží Ministerstvo průmyslu a Ministerstvo financí, a pak teprve rozhodnutí na úrovni vlády, které může směřovat k tomu, jakým způsobem se dál bude v České republice rozvíjet jaderná energetika.

Já teď nechci spekulovat o výsledku tohoto procesu, nechci ho nikterak předjímat. To, co si myslím, že je důležité, abychom nově uchopili a nově odhadli, je otázka potřeby výroby elektrické energie v příštích letech, dostupnosti jednotlivých surovin, které máme pro to, abychom tady v České republice vyráběli elektrickou energii, abychom nově zhodnotili otázky energetické bezpečnosti ve světle toho, co zažíváme v souvislosti s ukrajinskou krizí. A to, co také potřebujeme, je mít signál, jaká vlastně bude dohoda na úrovni Evropské unie o snižování emisí CO2. Potřebujeme uhájit autonomii českého energetického mixu v diskusi, která se povede v Evropské unii, tak, abychom potom následně po Novém roce mohli svobodně rozhodnout o tom, jak vysoký podíl bude mít výroba jádra na českém energetickém mixu. Já jsem přesvědčen o tom, že tam svůj významný podíl mít bude.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím pana poslance Zahradníka o doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane premiére, já jsem se mylně domníval, že vaše odpověď bude ano - ano, ne - ne. To se nestalo. Nám se to už jednou také stalo, že když se vláda odhodlá něco zabít, tak připraví komplexní řešení.

Riskujete mnoho podle mého názoru. Je v sázce energetická bezpečnost, je také v sázce odborná kapacita, která tady je, která je na nejvyšší možné úrovni, potřebná k tak složitému, ale vědecky propracovanému projektu, jako je výstavba jaderné elektrárny. A také podle mého názoru dáváte v sázku něco tak křehkého a citlivého, jako je dosavadní důvěra a vysoký stupeň tolerance občanů České republiky a zejména občanů krajů, na jejichž území se jaderná energetika nachází, vůbec myšlenku jaderné energie. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já jsem přesvědčený o tom, že vláda by měla opravdu říci ano - ano, ne - ne, a ne takto neurčitě kličkovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím o doplňující odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vláda nekličkovala. V okamžiku, kdy se společnost ČEZ zeptala na to, jestli vláda poskytne z prostředků daňových poplatníků záruky za výstavbu nových bloků v Temelíně, tak vláda řekla jasně, že takovéto záruky neposkytne. To nebylo žádné kličkování, to bylo jasné rozhodnutí.

Pak také samozřejmě všichni víme, jak se dnes v Evropě, nejen tady v České republice, ale ve většině evropských zemí, vyplatí či nevyplatí stavět nové energetické zdroje. Téměř nikde se to nevyplatí. Bez veřejné podpory se dnes v Evropě téměř nevyplatí stavět nové energetické zdroje. Čím to bylo způsobeno? Bylo to způsobeno kolapsem obchodování s povolenkami a bylo to způsobeno masivní podporou obnovitelných zdrojů zejména v sousedním Německu. Tyto dva faktory deformovaly trh s elektřinou a vedly k výraznému poklesu cen silové energie, které ale spotřebitelé nepoznali prostě proto, že platí více peněz na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů. To je to, co se tady v Evropě stalo, a nemůžeme vidět to, že na začátku tendru tady byly úplně jiné ceny a byla tady úplně jiná návratnost než v okamžiku, kdy se společnost ČEZ rozhodla ten tendr zrušit. To je ekonomická realita, ze které bude muset vláda vycházet i po Novém roce.

Já vás chci ujistit, pane poslanče, že vláda velmi odpovědně bude analyzovat aktuální energetickou situaci a výhled, který nám poskytnou odborníci. Bez této nové analýzy, bez této aktualizace, bez odborných podkladů zde nemohu říci jasně, kolik jaderných bloků kde bude vláda eventuálně podporovat z hlediska jejich další výstavby. Kromě identifikace potřeb výroby elektrické energie potřebujeme také najít nový ekonomický model financování případné výstavby nových bloků v České republice tak, aby to nedopadlo jako u tohoto tendru, který nakonec společnost ČEZ musela zrušit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S osmou interpelací je připraven pan poslanec Ladislav Velebný, který pana premiéra bude interpelovat ve věci vládnutí této vlády. Snad, pane poslanče, ty dvě minuty budou stačit.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo.

Vážený pane premiére, je jasné, že vláda, kterou řídíte, musí od počátku pracovat velmi intenzivně a hlavně velmi rychle, protože se domnívám, že jste naši zemi převzal v nedobrém stavu. Přesto se chci zeptat, co jste za ten půlrok udělali a jaké pozitivní změny jste připravili v rámci řádného chodu našeho státu a tolik potřebné stability ve všech oblastech, např. v boji s nezaměstnaností. Moje druhá otázka na vás: Co pokládáte jako předseda vlády za nejdůležitější a nejpotřebnější v nejbližší době na vládní úrovni projednat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď, co považuje za nejdůležitější.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, čtyři měsíce, a je to skutečně velké množství věcí, které se vládě prozatím podařilo rozhodnout, zčásti vyřešit, například ve formě návrhů zákonů, které už teď tady leží v Poslanecké sněmovně a budou Sněmovnou projednávány.

Já bych chtěl zmínit pár věcí, které pokládám skutečně za významné. Za prvé, vláda velmi důrazně obnovila sociální dialog v naší zemi. Snažíme se, aby všechna závažná koncepční rozhodnutí nebyla činěna jenom úzce koaličními stranami, které tvoří vládu, ale aby byla předjednávána se sociálními partnery, to znamená s odbory a se zaměstnavateli. Tripartita se schází každý měsíc od okamžiku vzniku nové vlády a skutečně řadu hodin projednáváme záměry jednotlivých ministrů a jednotlivých ministerstev.

Přijali jsme některé legislativní změny. Teď tady v Poslanecké sněmovně je například novela zákona o důchodovém pojištění, která mění systém valorizace penzí tak, aby důchodci měli šanci na plnou kompenzaci inflace.

Schválili jsme návrh zákona, kterým se navyšují platby za státní pojištěnce. Já děkuji Poslanecké sněmovně, že umožnila ve zrychleném režimu tento zákon schválit tak, aby bylo možné kompenzovat nemocnicím výpadek příjmů, který byl způsoben tím, že Ústavní soud zrušil poplatky za pobyt v nemocnici.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží stabilizovat úřady práce a obrátit je znovu k jejich hlavní činnosti, to znamená aktivní politice zaměstnanosti.

Současně další důležitý úkol pro ministerstvo, na kterém tento úřad pracuje, je zamezit zneužívání sociálních dávek, zejména pokud jde o dávky určené na bydlení. V minulých letech, tak jak se nezvládl převod kompetencí na úřady práce z obcí, tak se tady rozbujelo podnikání se sociálními ubytovnami a tomu je potřeba učinit přítrž.

Už jsem tady dnes hovořil o změnách, které se připravují pro české lázeňství a které jsou nepochybně rovněž pozitivní.

Pokud jde o další resorty, začátkem roku bylo vyhlášeno druhé kolo programu Nová zelená úsporám. To se týká Ministerstva životního prostředí.

Vláda se pravidelně téměř na každém svém zasedání věnuje otázce čerpání prostředků z Evropské unie. Loni jsme přišli o více než 10 mld. korun nenávratně, letos se rizika, která hrozí, pohybují kolem částky 20 mld. korun a my se snažíme, abychom zachránili, co se dá z hlediska těchto prostředků, abychom ty peníze ale používali a použili efektivně. Jde o čerpání prostředků z Evropské unie.

Současně už jsme také schválili první dokumenty, které se týkají příští finanční perspektivy. Věnujeme pozornost novým investicím. Vláda např. podpořila rozšíření výroby společnosti Lego v Kladně. V tuto chvíli jednáme s novými investory, pokud jde o investice do průmyslové zóny Triangle u Žatce. Pokud jde o investice do průmyslových zón v Moravskoslezském kraji, současně vláda také schválila podporu pro společnost OKD, která umožňuje prodloužení těžby na dole Paskov o další tři roky. Vláda také předložila návrh zákona na zachování zelené nafty pro zemědělce.

Snažíme se také měnit obraz vlády v Evropě. Avizovali jsme a rozhodli jsme o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu. Opět tento návrh je tady předložen do Poslanecké sněmovny.

V oblasti obrany vláda rozhodla o prodloužení pronájmu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen.

Tolik možná jenom velmi stručně o některých krocích, které jsme realizovali. Chci také zmínit fakt, že se snažíme posílit ekonomickou diplomacii, snažíme se zlepšit vztahy s rychle rostoucími ekonomikami, zaměřujeme se např. na posílení politických vztahů s Čínou. Zrovna v tuto chvíli je v Číně na návštěvě ministr průmyslu a obchodu s početnou podnikatelskou delegací a my pevně věříme, že budeme schopni obchodní vztahy s Čínou posílit a získat do České republiky také nové investory.

Pokud jde o cíle, které jste zmínil jako potřebné a důležité, myslím, že hlavním úkolem pro vládu teď bude připravit dobrý návrh zákona o státním rozpočtu. Takový rozpočet, který podpoří hospodářský růst, zajistí slušné fungování státu, umožní implementaci zákona o státní službě od 1. ledna příštího roku. Chceme, aby rozpočet stabilizoval i zdravotnictví. Rádi bychom, aby se o něco zlepšilo také odměňování zaměstnanců veřejného sektoru, a samozřejmě budeme hledat peníze na investice na podporu projektů v dopravě, které jsou připraveny a bude je možné v příštím roce reálně financovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance - nemá zájem o doplňující otázku.

S další interpelací je připraven pan poslanec Ladislav Šincl, který bude pana premiéra interpelovat ve věci problémů s nezaměstnaností v Moravskoslezském kraji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající.

Vážený pane premiére, jedna z věcí, která hodně trápí lidi v České republice, a zejména v Moravskoslezském kraji, je vysoká nezaměstnanost. Nemožnost nalézt vhodné pracovní uplatnění. V současné chvíli je v České republice na úřadech práce evidováno zhruba 500 tisíc nezaměstnaných. V našem kraji, v Moravskoslezském kraji, je dnes celkem 85 588 nezaměstnaných evidovaných na úřadu práce, což si lze představit jako všechny obyvatele Karviné, Bohumína a všech přilehlých obcí tohoto okresu. V Moravskoslezském kraji mají nejvyšší nezaměstnanost zejména okresy Bruntál, tj. 12,8 %, je to druhé místo na slavném řebříčku nezaměstnanosti v České republice, a Karviná je na 4. místě s 12,4 % z celé ČR. Okres Karviná je na smutném prvním místě v ČR v počtu uchazečů na jedno pracovní místo. Na jakékoli, i to nejobyčejnější, špatně placené pracovní místo, čeká každý den ve frontě na úřadu práce téměř 41 uchazečů, z toho vyplývá, že je zde nejméně volných pracovních míst. V okrese Karviná je v míře nezaměstnanosti na tom nejhůře oblast mikroregionu Karviná, kde je podíl nezaměstnaných dokonce 14,36 %.

Mimo obrovskou nezaměstnanost zde existuje celá řada dalších tzv. doprovodných problémů. Vysoká kriminalita, poddimenzovaný stav pracovníků na úřadu práce, vysoký počet mladých lidí odcházejících do jiných částí ČR.

Bohužel na výčet zdejších problémů, které jsou výsledkem nezájmu minulých pravicových vlád, bych dokázal vyčerpat veškerý čas určený na všechny interpelace. Bohužel tolik času nemám, a proto se chci pro dnešek jen zeptat: Počítá nová koaliční vláda se speciálními programy pro strukturálně postižené regiony, jako je okres Karviná a okres Bruntál? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Prosím pana premiéra o odpověď, co s Moravskoslezským krajem.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já jsem osobně Moravskoslezský kraj dvakrát navštívil ve funkci předsedy vlády. Navštívil jsem také okres Karviná, konkrétně město Karviná. Snažil jsem se na místě seznámit se situací, sešel jsem se se zástupci tripartity, se zástupci úřadu práce, se zástupci CzechInvestu, s představiteli samosprávy, tak abychom hledali co nejlepší možnosti optimální spolupráce mezi vládou, krajem, obcemi, ve snaze zlepšit politiku zaměstnanosti.

Jsem přesvědčen o tom, že Moravskoslezskému kraji pomohou nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které spouštějí úřady práce. Řada z nich se uplatňuje i v Moravskoslezském regionu. To, co může pomoci, je fakt, že konkrétně pro nové investory v okrese Karviná byla navýšena maximální výše investiční pobídky, která je poskytnuta na vznik jednoho nového pracovního místa, na 200 tisíc korun, což si myslím, že zvyšuje výrazně atraktivitu okresu Karviná pro příchod nových investorů. Tato nová maximální výše pobídky na jedno nové pracovní místo se týká jenom několika málo okresů v ČR s nejvyšší nezaměstnaností, a pokud vím, Karviná mezi ně patří.

To co pokládám za velmi důležité, je podpořit z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu rozvoj průmyslových zón v okrese Karviná. Je také důležité zabránit tomu, aby případná těžba OKD ohrozila firmy, které investovaly do průmyslové zóny v Karviné. Tam je určitá míra nejistoty a já si myslím, že je potřeba, aby vláda při svém jednání se společností OKD věnovala také pozornost tomu, aby nedošlo k poddolování této lokality, a zániku pracovních míst.

Jsem také rád, že vláda respektuje a v zásadě převzala institut vládního zmocněnce pro řešení problémů strukturálně postižených regionů, v této funkci pokračuje pan Cieńciała, který byl jmenován ještě vládou Jiřího Rusnoka. Rovněž s panem Cieńciałou jsme v kontaktu. Pan Cieńciała je jakýmsi koordinátorem pro projekty, které by měly konkrétně pomoci regionům, jako je severní Morava nebo jako je Ústecký kraj.

Určitě bude důležitá otázka státního rozpočtu a prostředků, které budeme moci do těchto oblastí investovat. Za prvé to budou prostředky z programu aktivní politiky zaměstnanosti, kde můžeme využít i peníze z Evropské unie. Budou to nepochybně prostředky, které by vláda i nadále měla vynakládat na odstraňování starých ekologických a starých důlních škod, což jsou zdroje, které by měly být investovány rovněž v Moravskoslezském kraji a také v Ústeckém kraji.

Pokládám za velmi důležité, aby pokračovala tripartitní spolupráce na severní Moravě, která existuje kolem ostravského úřadu práce, a rovněž bude pokračovat intenzivní dialog mezi vládou ČR a Moravskoslezským krajem.

Pokud jde o podporu konkrétních projektů, a zejména, to chci zdůraznit, pokud jde o získávání nových investorů pro Moravskoslezský kraj, protože to, co může být nejrychlejší podporou a nejefektivnější podporou, je otázka nových investic, které by mohly přijít do průmyslových zón, které ještě nejsou naplněny. Chci zmínit např. Mošnov, který má dobrou dopravní dostupnost, je tam letiště a je tam poměrně velká kapacita volných pozemků a nepochybně vláda bude velmi intenzivně spolupracovat s Moravskoslezským krajem na tom, abychom pro Mošnov získali nové investory.

Poslední věc, kterou chci zmínit a která se rovněž týká prostředků z Evropské unie. Vláda počítá s tím, že nadále bude pokračovat podpora vysokého školství v Moravskoslezském kraji, včetně podpory projektů v oblasti vědy a výzkumu. Některé projekty již byly realizovány, některé se dokončují a nepochybně je velmi důležité z hlediska budoucí reorientace struktury zaměstnanosti v regionu, aby pokračovala podpora projektů, které se soustředí na vědu, výzkum a inovace na severní Moravě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pana poslance prosím o jeho doplňující otázku.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Jak už jsem řekl, podle mého názoru současný stav v tomto velice postiženém regionu je jenom důsledkem nezájmu bývalých pravicových vlád.

A jak již jste uvedl, nedávno jste navštívil také průmyslovou zónu Nové Pole, kde je zaměstnáno zhruba dva tisíce pracovníků. Toho si zdejší lidé opravdu velice, velice váží. Já bych chtěl jenom říct, že v tomto regionu opravdu rezonuje velká naděje v současnou vládu a všichni věří tomu, že vy pomůžete tomuto regionu ze současné velice špatné situace. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér chce odpovědět, jestli on osobně pomůže, nebo ne. Snad to bude stačit. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že to není otázka nějaké osobní podpory, ale je to otázka dobrého fungování státu, tzn. dobrého fungování veřejných služeb, které by měly pomáhat při řešení situace nezaměstnanosti. Já tady vidím pro severní Moravu klíčové, aby dobře fungovaly úřady práce, aby měly dostatek prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, abychom měli dostatek prostředků na veřejně prospěšné práce, které budou organizovány ve spolupráci s jednotlivými radnicemi, ať už je to radnice v Karviné, Bohumíně, v Havířově nebo v dalších městech, která jsou postižena velkou nezaměstnaností.

Druhá klíčová instituce, která je důležitá z hlediska své funkčnosti, je už dnes několikrát zmiňovaná agentura CzechInvest, která nemá na starosti jenom implementaci prostředků z Evropské unie, ale měla by být klíčovým partnerem pro nové investory, kteří přicházejí do České republiky. Chtěl bych vás, pane poslanče, ujistit o tom, že průmyslové zóny a průmyslové lokality na severní Moravě jsou na čelném místě nabídkového listu společnosti CzechInvest. Snažíme se přednostně investory směřovat do regionů, které mají nadprůměrně vysokou nezaměstnanost. Myslím, že je důležité, abych tady ještě zdůraznil, že CzechInvest je agentura, která by měla výrazným způsobem zintenzivnit svoji činnost.

A co je myslím dobrá zpráva, je, že počet zájemců o nové investiční pobídky v letošním roce už překročil stovku, tzn. máme tady více než sto firem, které v různých oblastech podnikání v různých oblastech České republiky chtějí zvyšovat svoji výrobu. Vláda teď postupně připravuje a projednává tyto investiční pobídky tak, abychom získali konkrétní nová pracovní místa.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. A my se teď z jednoho postiženého regionu přesuneme k dalším postiženým regionům v interpelaci pana poslance Jaroslava Foldyny na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane řídící.

Vážený pane premiére, já jsem poslancem z Ústeckého kraje z okresu Děčín a přišel jsem vám položit otázku, otevřít téma, které nás v této chvíli nejvíce trápí: Počítá koaliční vláda se speciálními programy pro strukturálně postižené regiony? Proč to říkám. Koncem minulého roku v České republice bylo 625 390 nezaměstnaných. Skutečností ale je, že v Ústeckém kraji v té dané chvíli bylo 67 977 lidí bez práce, což ve chvíli, kdy v České republice bylo 8,6 % nezaměstnaných, tak v Ústeckém kraji to bylo 11 %. Ten kraj je významně strukturálně postižený. Je tam nedotažená a nevyřešená dopravní infrastruktura. Čekáme na dostavbu dálnice D8. Patnáct let se dohadujeme o splavnění Labe. Velká kumulace těchto problémů, sociálních a hospodářských problémů, vyvolává silné napětí.

Předchozí vlády samozřejmě do našeho regionu také přijely. Byly to krásné návštěvy, nicméně výsledky těch návštěv se bohužel nedají považovat za výsledky, protože jestliže někdo slíbí tři měsíce před koncem roku sto pracovních veřejně prospěšných míst a na další měsíce už s tím nepočítá, tak samozřejmě my jsme nebyli ani schopni naplnit ta veřejně prospěšná místa, protože ti lidé, kdyby přišli na tři měsíce do práce, tak na zbytek roku, na který práci nemají zajištěnou, přijdou o dávky. Čili byly to spíše demonstrace něčeho - resp. ničeho.

A já bych se chtěl vás zeptat jako předsedy naší vlády a současně představitele sociální demokracie, jakým způsobem konkrétně budeme řešit tyto postižené regiony, jako je Ústecký kraj a Severomoravský kraj. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já možná začnu jednou konkrétní událostí a jedním konkrétním případem a pak se ještě dostanu k těm dalším vašim otázkám.

V roce 2003 bylo zahájeno financování strategické průmyslové zóny Triangle. Tehdy to bylo rozhodnutí ještě tehdejší koaliční vlády, ve které byla sociální demokracie. Průmyslová zóna se pak postavila. Já jsem tam nedávno byl a zjistil jsem, že dvě třetiny té průmyslové zóny jsou zatím ještě prázdné. Čili investice, které byly zrealizovány, byly vlastně zrealizovány vládami, které tady byly v letech 2003 až 2007. Ta průmyslová zóna, tuším, byla zkolaudována v roce 2007, ale doposud se podařilo naplnit pouze jednu třetinu. Já si myslím, že základem je to, abychom ty peníze, které už jsme jednou dali do podpory zaměstnanosti v Ústeckém kraji, využili. Aby to nebyly zmařené investice a abychom nemuseli v průmyslové zóně Triangle jenom sekat trávu.

Čili vláda se snaží, abychom do těch stávajících průmyslových zón zajistili nové investory. Konkrétně jednáme o novém velkém investorovi, který by měl přijít do zóny Triangle u Žatce. A pokud jednání budou úspěšně završena - a podle mého názoru už je to otázka jenom několika málo týdnů, než ty věci budou definitivně potvrzeny, a já bych chtěl v této souvislosti poděkovat vstřícnému přístupu Ústeckého kraje, který s vládou velmi výrazně v této věci spolupracuje - tak máme šanci na to, abychom další velký kus té průmyslové zóny zaplnili. To je, řekněme, jedna konkrétní poznámka.

Druhá se týká aktivní politiky zaměstnanosti a toho, co vy jste zmiňoval v souvislosti s veřejně prospěšnými pracemi. Já jsem krátce po svém nástupu do vlády požádal ministryni práci a sociálních věcí, aby se pokusila maximálně zjednodušit systém dotací na veřejně prospěšné práce. Aby zvýšila jeho flexibilitu. Já jsem si dobře vědom toho, že řada lidí z hlediska jejich kvalifikace, pracovních návyků nemá na běžném trhu práce žádnou šanci a pro řadu těchto lidí jsou veřejně prospěšné práce vlastně jedinou šancí, jak si nějaké prostředky legálně přivydělat. A je nešťastné, pokud tito lidé mohou být zaměstnáni např. jenom rok, pak musí být propuštěni a hledá se někdo jiný a nikdo se nestará o to, co s nimi bude. Čili snažím se, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí ta pravidla změnilo, a rád bych také požádal i poslance a poslankyně, aby mi v tom pomohli, protože je naprosto nezbytné, aby se systém aktivní politiky zaměstnanosti zjednodušil, aby tam ubylo byrokracie a aby tam přibylo efektivity z hlediska skutečně vytvářených nových pracovních míst. To je myslím věc, která je důležitá.

Vláda určitě bude hledat finanční prostředky na to, abychom podpořili projekty, které směřují k posílení zaměstnanosti v Ústeckém kraji. Myslím si, že bude velmi důležité, aby byly dokončeny i infrastrukturní projekty, které se týkají jak napojení té průmyslové zóny, která je v Žatci, směrem na Prahu, tak také vyřešení katastrofální situace v dostavbě dálnice D8 do Německa, protože to je jeden z velkých dluhů, který máme vůči regionu, ale který máme i vůči všem občanům České republiky. To nedůstojné spojení se Saskem, které dnes máme, je něco, co vládu rozhodně nenechává klidnou, a vím, že ministr dopravy tomu intenzivní pozornost věnuje a předpokládám, že Sněmovna bude o té věci ze strany ministra dopravy - příslušný výbor pravidelně informován, o těch krocích, které se podnikají k tomu, aby se vyřešil zával na části stavby D8, aby se následně mohlo přistoupit k dostavbě D8. Dobrá dopravní infrastruktura je velmi důležitá pro to, aby se podařilo zlepšit situaci v Ústeckém kraji.

To, co pokládám také za důležité - a to je aktuální diskuse, kterou teď vedeme -, je, aby zvýšení poplatků za vydobyté nerosty, které se nepochybně dotkne také poplatku z hnědého uhlí, selektivně nepostihlo jenom některé okresy a jenom některé kraje. Že tady hrozí, pokud by ta struktura zvýšení poplatků za vydobyté nerosty byla nastavena chybně, že by postihla zejména Karlovarský a Ústecký kraj, a to si myslím, že by byl přesný opak toho, co vy jste požadoval, aby vláda poskytla pomoc těmto regionům. Myslím si, že cílem vlády by nemělo být, aby z těchto regionů odsávala masivně finanční prostředky, které dnes třeba slouží k tomu, aby se tam financovaly určité projekty, například typu rekultivací. Čili i tady bude velmi důležité, abychom si na to dávali pozor.

A poslední poznámka, kterou bych chtěl říci k vaší interpelaci. Minulé vlády investovaly značné zdroje do rekultivačních prací. Zdá se mi, že v tuto chvíli není jasná perspektiva jejich dalšího financování. Tady bych rád, kdyby Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí poskytlo Ústeckému kraji perspektivu toho, jak budou nadále tyto projekty, které souvisí s rekultivacemi, financovány ze státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych měl spíš takovou poznámku, kterou bych chtěl pana premiéra požádat, aby v poslední věci, o kterou jsem ho žádal, a to bylo splavnění Labe, zdali by ve své vládě inicioval u pana ministra dopravy, pana ministra zemědělství a životního prostředí, aby se tematikou a problematikou splavnění Labe zabývali, neboť to není otázka jenom tohoto regionu, ale je to taková národohospodářská otázka, která může mít velmi velký vliv na odvětví zemědělství, chemického průmyslu, metalurgického průmyslu a investičních celků. Nehledě na rozvoj turistického ruchu, který by regionu pomohl. Je to spíš taková poznámka a prosba na pana premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan premiér ještě chce upřesnit, jak bude vypadat splavnění Labe.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Bohužel, vážený pane poslanče, tohle je něco jako štafeta, co si předává jedna vláda druhé, a mám pocit, že vždycky je to dědictví v horším stavu, než ho předcházející vláda získala. Když se podívám na dva plavební stupně, o které se jedná, o tato dvě opatření, a to je plavební stupeň Děčín a potom opatření v Přelouči, tak situace v Děčíně se mi jeví poměrně bezútěšná. A určitě je důležité, aby Ministerstvo dopravy věnovalo pozornost přípravě této stavby, byť je komplikována celou řadou námitek, které vstupují do příslušných rozhodnutí, která by nás, alespoň doufám, měla v nějakém čase přiblížit možnosti tento plavební stupeň u Děčína vybudovat. Vláda v žádném případě nebude rezignovat na opatření, která na našem území mohou zlepšit splavnost řeky Labe.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za doplňující odpověď. Jedenáctou interpelací bude interpelovat pan poslanec Petr Fiala pana premiéra ve věci zákona o státní službě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane premiére. Musím uznat, že to je dobře sehrané představení, které tady se svými poslanci hrajete. Já si ho dovolím nicméně na chvíli přerušit a položit vám skutečnou otázku.

Vláda už v této době připravuje zřízení generálního ředitelství, jakéhosi nového superúřadu, aniž by ještě Poslanecká sněmovna schválila zákon o státní službě. Nezpochybňuji to, že zákon o státní službě potřebujeme a určitě bychom měli mít zákon, který situaci úředníků nezkomplikuje, ale zlepší a který hlavně povede k tomu, že státní správa bude poskytovat kvalitní službu občanům. Nicméně to, co máme zatím předloženo v návrhu, něco takového nezaručuje, naopak to vypadá, že tady budeme mít uzavřený systém, nepropustný systém celoživotních úředníků, což povede k zapouzdření státní správy a znemožní to vstup kvalitních lidí ze soukromého sektoru a nebo z jiných složek státní správy, kde třeba vedoucí odboru krajského úřadu se nebude moci stát vedoucím odboru na ministerstvu. Návrh také nijak neřeší podmínky mladých lidí pro vstup do státní správy, a jak víme, tak právě pro mladé lidi není státní správa dostatečně atraktivní, ani se návrh nezabývá systémem odměňování úředníků. Možná se tedy naoko oddělí úředníci od politiky, ale vytvoří se uzavřený systém, který k ničemu nepovede.

Moje otázky jsou následující. Jak zapojíte opozici do projednávání tohoto zákona? Za druhé, kolik to bude stát a z jakých zdrojů bude vláda financovat přípravy na zřízení tohoto superúřadu? Kolika úředníků se to bude týkat? A poslední otázka je nejdůležitější. Víme vůbec, co chceme? Jaká je vize a koncepce podoby státní správy? Protože zatím to vypadá, že toto je zákon pro zákon. (Předsedající upozorňuje na čas.) Zákon pro Evropskou unii, ale ne zákon pro občany České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, myslím, že tohle je skutečně důležité téma, které významně změní fungování státní správy, a pevně věřím, že se zlepší kvalita fungování státní správy, pokud se konečně v České republice podaří zákon o státní službě prosadit. Vím, že opozice občas podezřívá současnou vládu z toho, že prosazuje zákon o státní službě jenom proto, aby zakonzervovala na pozicích ve státní správě vládou dosazené zaměstnance. Ale pokud se podíváme na strukturu státní správy a na to, jakým způsobem je složena, tak personální změny, které učinila tato vláda a které se týkají maximálně stovek lidí, kteří eventuálně nově přišli na všechny státní úřad dohromady, tak tvoří jen nepatrný zlomek z cca 70 až 80 tisíc státních úředníků, na které by měl dopadnou zákon o státní službě. Rozhodně cílem vlády není konzervace systému, který se tady vytvářel řadu let, a vládní strany neměly sedm let žádný vliv na to, jakým způsobem byly obsazovány pozice ve státní správě, a za několik málo měsíců v letošním roce to v žádném případě nemohou změnit a ani nemají ambici to nějakým plošným způsobem změnit.

Cílem je ale ne odpolitizovat státní správu naoko, jak jste zde uvedl, ale odpolitizovat ji skutečně. To znamená, že se výrazně sníží vliv politicky nominovaných představitelů, zejména ministrů, na konkrétní personální rozhodování o jednotlivých vedoucích pozicích ve státní správě. Pro to, aby bylo možno tento vliv snížit, se zavádí institutu státního tajemníka. A pro to, aby bylo možné jmenovat státního tajemníka a založit vůči němu personální pravomoci, se zavádí institut generálního ředitele státní služby. Nejde o to vytvořit nějaké nové superministerstvo, které bude mít stovky zaměstnanců. Jde o to, aby generální ředitel státní služby, který bude jmenovat nové státní tajemníky, měl alespoň minimální administrativní zázemí zejména z hlediska realizace personální politiky. Předpokládáme tedy, že generální ředitelství státní služby by mělo mít pro to, aby mohlo začít fungovat, zhruba něco kolem 60 zaměstnanců. Připravujeme se na to, aby toto generální ředitelství státní služby vzniklo postupně už v letošním roce, aby od Nového roku už potom následně mohli být jmenováni státní tajemníci na jednotlivých ministerstvech.

Skutečně bychom byli velmi rádi, aby se s každým politickým cyklem, s každými novými volbami do Poslanecké sněmovny neměnily všechny vedoucí pozice na jednotlivých úřadech, aby ke změnám docházelo na základě pravidelného vyhodnocování toho, jak dotyční úředníci plní svěřené úkoly, jak dotyční úředníci pracují na zlepšení své kvalifikace, jak dotyční úředníci odpovídají potřebám kladeným na zvyšování kvality fungování veřejné správy. Jde tedy o to oddělit personální změny na ministerstvech od politického cyklu. Proto také generální ředitel státní služby bude jmenován na období, které bude přesahovat jeden politický cyklus. Totéž se týká jmenování státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech. Čili se může stát, že se státním tajemníkem, který byl jmenován za předcházejícího ministra, bude muset stejně tak vycházet i nový ministr, který třeba přijde z řad úplně nové politické garnitury. Ale podle mého názoru to může přispět ke zkvalitnění fungování úřadu. Čili nikoliv odpolitizovat naoko, udělat tady jenom nějaké cvičení pro Brusel, ale změnit kvalitu řízení a fungování státní správy v naší zemi.

V minulých sedmi letech zde byla možnost, aby minulé vlády přijaly svoji verzi zákona o státní službě. Protože to v sedmi minulých letech vaše vlády neudělaly - protože ve vládách byla také ODS řadu let z těch sedmi let - promarnily možnost prosadit svoji představu o státní službě, tak prosím nevyčítejte současné vládě, že se snaží prosadit svoji představu v okamžiku, kdy to této vládě voliči a vaše nečinnost v oblasti prosazení zákona o státní službě umožnili. Čili vaše nečinnost umožnila, abychom teď přišli s novým návrhem.

Samozřejmě jsme připraveni posoudit a diskutovat pozměňující návrhy, které budou předkládat zástupci opozice, ale už nemáme tolik času, abychom donekonečna přijetí zákona o státní službě odkládali. Ten zákon musí začít platit 1. ledna a my chceme omezení tohoto zákona vztáhnout už na současnou vládu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Doplňující otázka? (Ze sálu: Už nejde!) Uplynula 16. hodina. Omlouvám se, nepodíval jsem se na hodinky, takže...

 

Poslanec Petr Fiala: Nicméně podle jednacího řádu mám právo i po 16. hodině dát doplňující otázku. (Ze sálu: Ne!)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vám udělím slovo, pane poslanče, máte právo na doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane premiére, za vaše odpovědi, které mě sice neuspokojily, ale to teď není důležité. Vy jste mně ale neodpověděl na jednu otázku a ta zněla: Kolik to bude stát a z jakých zdrojů bude vláda financovat zřízení připravovaného generálního ředitelství a kolika úředníků se to bude týkat?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o doplňující odpověď a tím skončíme interpelace na pana premiéra. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, já jsem mluvil zhruba o 60 úřednících, kterých by se měl týkat rozsah nového Generálního ředitelství státní služby, takže zhruba tento počet lidí. Z velké části bychom rádi využili prostředky z Evropské unie na jejich financování v prvních dvou letech existence Generálního ředitelství státní služby. Současně jsme delimitovali stávající úřednická místa z Ministerstva vnitra a z Úřadu vlády. To znamená, nenavyšujeme, ale delimitujeme úřednická místa z Úřadu vlády a z Ministerstva vnitra a ty navýšené zdroje, což bude něco kolem 20, 30 míst z těch 60, chceme v prvních dvou letech financovat z prostředků Evropské unie. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi nejen za tuto odpověď, ale i za všechny ostatní odpovědi na všechny interpelace poslanců a končím interpelace na pana premiéra a zároveň zahajuji ústní interpelace na jednotlivé členy vlády.

První interpelaci dle vylosovaného pořadí na členy vlády bude mít pan poslanec Igor Nykl, který bude interpelovat pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka ve věci Národní rady pro sport. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji. Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážení ministři. Národní rada pro sport byla vytvořena jako nový poradní orgán ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast sportu. Vedle náměstků ministra zasedají v tomto orgánu představitelé největších sportovních svazů a také zástupci Poslanecké sněmovny. Tato rada rozdělila v polovině května dotaci ve výši 820 mil. korun, která byla předložena nejdříve prvním náměstkem ministra, a rada ji měla vlastně schválit. Tam se pak stalo, že dva poslanci, kteří jsou v té radě, se hlasování zdrželi, protože namítali, že celý seznam těch položek dostali pouze den před hlasováním, což je velmi složité posoudit, a říct objektivně o tom, jestli těch 820 mil. korun je rozděleno správně, je skutečně asi v tomto krátkém čase velmi složité. Porada vedení Ministerstva školství přesto rozhodla, doporučila neměnit názor této rady a doporučené dotace schválila. Pak se však za chvíli v tisku dozvídáme, že všechno je jinak a že se podařilo právě těm poslancům zastavit udělení těchto dotací a revidovat tyto peníze. Ukázalo se, že je tam několik položek, které jsou velmi zvláštní a kde dotace nemusí být směřována moc optimálně. Například se to týkalo některých akcí kolem tenisových areálů a finálně se dokonce stalo, že dotace ve výši 18 mil. korun, která měla být směřována do soukromého areálu Buly Aréna v Kravařích, byla skutečně nakonec zastavena a bude se s ní pracovat nějak jinak.

Otázky, které z toho pro mne vyplývají, jsou následující. Za prvé - jakým systémem se Národní rada pro sport vytvořila, kdo členy nominoval? Za druhé - jak to, že například tenis, který je v podstatě v dnešní době vůbec nejúspěšnější sport v České republice, nemá svého zástupce v této radě? Za třetí - tím, že ta obsada rady je taková zvláštní a jsou tam zástupci některých těch sportů, je otázka, jestli vlastně nedochází ke střetu zájmů při tom, že žadatel někdy hlasuje o přidělení dotací sobě. Za čtvrté - jestli se uvažuje o změně složení a práce rady. A za další, poslední věc - jak probíhá revize těch položek, které byly zastaveny? Kdo o tom rozhoduje?

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a příště s dovolením poprosím o dodržení časového limitu. Poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Já jsem si stačil napsat těch několik otázek, které tady jsou, ale ze začátku možná zevrubněji popíšu celý ten orgán. Ten orgán je poradní. To znamená, nemůže rozhodovat o schválení či neschválení dotace, ale pouze doporučí s tím, že tento poradní orgán doporučil ke schválení balík dotací, a vzhledem k tomu, že v minulosti systém udělování dotací byl takovou bramboračkou, že v podstatě o tom rozhodoval jeden bývalý náměstek ministra - tomu dá, tomu nedá, tady si rozmyslí -, tak jsem to chtěl co nejvíce otevřít jak sportovnímu prostředí, tak samozřejmě i politickým subjektům. Proto jsem nabídl účast v těchto orgánech, aby tam měla každá politická strana, která je v Poslanecké sněmovně, ať už z vládní koalice, nebo z opozice, jednoho zástupce.

Když jsem byl na té národní radě, tak většinově tento návrh odsouhlasila. Tuším, že bylo 16 pro, nikdo proti, 3 se zdrželi. A vzhledem k tomu, že pan poslanec Holeček měl nějaké připomínky k některým dotacím, tak jsem řekl, že půjde znovu tento návrh na národní radu s tím, že jsem tam z rozhodnutí ministra udělal pozastavení dotace té Buly Arény a prostředky jsem přerozdělil do resortních sportovních zařízení, jako je zařízení Ministerstva školství, zařízení Ministerstva vnitra, z jednoho prostého důvodu - protože státní prostředky půjdou vlastně do státních zařízení a k zajištění provozu těchto zařízení.

Národní rada je složena ze zástupců všech svazů, takže se nemůže stát, že by tam někdo neměl své zastoupení, protože tam je předseda Českého olympijského výboru, je tam předseda České unie sportu, pak jsou tam předsedové dalších významných organizací. Kromě již zmiňovaných politických subjektů jsou tam namátkou starostka České obce sokolské, zástupce Asociace krajů, nikdy tak široká rada nebyla, která by takto mohla do toho hovořit. Ale ten systém, tak jak je přebíraný z minulosti, tak já ho nemohu zastavit z jednoho prostého důvodu, protože za jiných podmínek dávali žádosti, za jiné vlády. Nyní ten systém dojíždíme, snažím se, aby transparentnost byla co největší. A proto jsem vyslyšel vašeho kolegu pana Holečka, který mi dal seznam 27 položek, a těch 27 položek nechám prověřit. Neznamená to, že bychom jim neudělili dotaci, ale než dáme prostředky, tak půjde kontrola, jestli námitky, které tam jsou ze strany pana Holečka, jsou opodstatněné, nebo ne. Pak půjde ještě další kontrola a ta by šla i bez toho, jakmile se ty prostředky pošlou, vynaloží, tak bude průběžná kontrola, jestli jsou efektivně vynakládány.

Ten systém probíhal tedy tak, že úřad zkontroloval žádost, požádal je o doplnění, pokud tam byl nějaký problém, tak to vrátil, udělal se seznam. Poslalo se to předsedům příslušných svazů, to znamená i tenisového svazu, a ten udělal priority. Protože si myslím, že hlavně sportovní oblast by do toho měla hovořit a měla by říci: Ano, my tedy garantujeme státní reprezentaci, garantujeme masovost, podporu mládeže a v těchto deseti návrzích, které jsou třeba na rekonstrukci fotbalového hřiště, si myslíme, že nejdůležitější je to tam, tam, tam. A takto jako doporučení to jde do národní rady, která může změnit a může doporučit ministrovi a po radě vedení jiný návrh.

Do budoucna bych ale ten systém chtěl změnit. Chtěl bych, aby poměrná část, asi jedna třetina až polovina z této částky investic do sportu, šla na nově vzniklá národní olympijská centra, kterých má být šest až sedm, a jedno vysokoškolské centrum, které by zajišťovalo státní reprezentaci, přípravu mládeže a měli bychom o tom maximální přehled. A zbylá část by šla na podporu obcím, protože také jsme se s panem poslancem, kterého tady vidím, bavili o tom, že více tam vtáhneme obce. Takže můj návrh, který půjde, takže 30 % až 40 % bude zajišťovat stát. Zároveň ale tam musí říci žadatel, že má zajištěnu podporu kraje, nějakou spoluúčast kraje. Nebo že má jiné subjekty, které to zajistí.

Doposud to bylo tak, že to zkoušeli, že dají žádost za 18, za 40, za 60 milionů, a buď jim vyjde, nebo nevyjde. My je teď chceme více zainteresovat, tzn. dáme pouze spoluúčast a na základě toho si oni ten zbytek musí sehnat. Takto vypadá celý ten systém. Když budete chtít, tak vám můžu dát k nahlédnutí i seznam členů národní rady.

V závěru mi dovolte jenom znovu zdůraznit, že to je poradní orgán, takže tam se nemůže stát, že dojde ke střetu zájmů právě z toho důvodu, že je to pouze poradní orgán. Nerozhoduje o přidělení dotace ať už svému nebo jinému klubu. Ještě tam byla debata, jestli je to soukromá aktivita -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já se omlouvám, váš čas.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek To je velmi důležitá věta: V těch podmínkách není eliminace soukromých subjektů, proto musíme dodržet i dotace pro soukromé subjekty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Nykla, zda má doplňující otázku.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za vyčerpávající odpověď. Jenom jeden dotaz. Je tedy pravdou, že tak závažné posouzení, které měl tento poradní orgán dělat, spočívalo v tom, že tito poslanci například dostali ten spis den před rozhodováním? Čili rozhodovat o takových dotacích tak krátce? To v podstatě není možné. Čili jestli tam není nějaká chyba. Ten postup není asi zcela optimální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Ano, je pravdou, že zmíněný náměstek to poslal pozdě a dal jim to den předem. Z tohoto důvodu jsem udělal národní radu znovu, zopakoval za 14 dnů. Národní rada za těch 14 dnů znovu o těch položkách rozhodovala. To znamená, pak tam došlo k této změně, kterou jsem navrhl, a bylo to na základě prostudování těch položek, s tím ale, že celý ten systém byl nastavený tak, že po té formální stránce a dodržování i legislativy to nekontroluje národní rada, pouze rozhoduje o účelnosti ve prospěch sportu. Takže posunul jsem to o 14 dnů, národní rada potom nějak rozhodla a ještě teď to bude probíhat tak, že my máme od každého předsedy i písemné stanovisko ke všem záležitostem té konkrétní dotace. A u těch, u kterých vznikl nějaký dojem neúčelnosti, těch 27 položek, které tam vznikly, při té debatě budou ještě prověřeny přímo na místě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v pořadí byl vylosován pan poslanec Václav Klučka. Bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Jestli dovolíte, úvodem jenom krátkou poznámku, protože my jsme v minulé části interpelací tady byli jako koalice napomenuti dvakrát opozicí, že tady hrajeme nějaké divadlo, že tady něco předvádíme, proč se hlásíme vůbec do interpelací. Já bych chtěl kolegy z opozice požádat, aby respektovali § 110 jednacího řádu, který říká, že každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. A my tedy interpelační možnosti budeme i nadále vždycky využívat. Nehledě na to, že premiér je pouze premiérem a je představitelem vlády. A interpelace byly na vládu. Takže napomínat za to i premiéra je nevhodné.

Teď k interpelaci na ministra zdravotnictví. Pane ministře, vy jste na veřejnost přinesl zprávu, která hovoří o tom, že více než miliardovou úsporu zdravotního pojištění přinese zrychlení práce Státního ústavu pro kontrolu léčiv, SÚKLu, a lepší spolupráce se zdravotními pojišťovnami. Vy jste hovořil o věcech pozitivních lékových listů Všeobecné zdravotní pojišťovny zavedených od března 2013, které se osvědčily a ročně přinášejí stamilionové úspory. Ředitel SÚKLu hovořil o tom, že ústav v současnosti intenzivně využívá možnosti zkrácených revizí, které ve srovnání s hloubkovými revizemi přinášejí systému veřejného zdravotního pojištění daleko větší úspory.

Pane ministře, to jsou věci, které jsme teprve teď objevili? Nebo respektive proč si myslíte, že v minulosti SÚKL nepracoval tak, jak pracovat měl? Proč tyhle ty úspory do zdravotnictví už dávno nejsou realitou?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpovídám na vaši interpelaci pořadové číslo 2 ve věci SÚKL.

Za účelem dosažení úspor Státní ústav pro kontrolu léčiv v období od března do května 2014 zahájil takzvané zkrácené revize u sedmi skupin léčivých přípravků na návrh Všeobecné zdravotní pojišťovny. Šlo o tyto lékové skupiny: opioidy, antihypertenziva, antidepresiva a inzuliny. Jenom bych podotkl, že Státní ústav pro kontrolu léčiv se rozhodl využívat právě formu těchto zkrácených revizí, které trvají 50 dní a kde zástupci farmaceutických firem nemají takovou možnost prodlužovat a, řekněme, ten proces narušovat jako u těch hloubkových revizí. Podle informací pana ředitele Blahuty odhadovaná úspora těch léčiv, která byla ukončena, činí více než jednu miliardu korun. Tři z těchto zkrácených revizí již nabyly právní moci a úspora z těchto tří revizí se odhaduje na 464 miliony korun. Ostatní nabudou právní moci k 1. 8.

Já bych tady možná dodal, že v českém zdravotnictví náklady na léčiva již několik let stagnují. Nelze tedy říci, že by to byla položka, se kterou má systém zásadní problém. Předražená léčiva nemáme. Nicméně přesto se domnívám, že jde o takovou sumu, kde možnosti úspor jsou. Já předpokládám, a takto jsem se s panem ředitelem SÚKLu domluvil, že budou tímto směrem pokračovat i nadále, a pevně věřím, že do konce roku se tato úspora prohloubí. Chápu sice, že ne všichni tím budou nadšeni. Předpokládám, že v centrálách farmaceutických firem, jejichž zisky jsme o jednu miliardu snížily, nedošlo k otevírání šampaňského, ale myslím si, že stát má zde hájit státní zájmy.

Já nechci spekulovat nad tím, proč v minulosti procesy nebyly tak rychlé. Možná že předchůdci zvolili ne úplně vhodnou formu. Nicméně my jsme tady vedli diskusi o změnách ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, o transparentnosti procesů, což byl důvod, který mě vedl k personálním změnám, a i tehdy jsem říkal, že nejsem úplně spokojen, jak rychle a efektivně SÚKL funguje. Je vidět, že to jde potvrdit skutky, protože ta doba, za kterou byly tyto věci zrealizovány, byla velmi krátká. A já se přiznám, že ani já jsem nečekal tak rychlé a tak markantní výsledky. Myslím si, že jedna miliarda korun v českém zdravotnictví bude vidět, že zdravotní pojišťovny tuto sumu použijí na léčbu lidí, kteří ji potřebují, pro onkologicky nemocné a další závažná onemocnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Klučky... Nemá další doplňující otázku. Dobře, děkuji.

Třetí v pořadí byla vylosována se svou interpelací paní poslankyně Marta Semelová. Máte slovo, paní poslankyně, a interpelujete paní ministryni Marksovou.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, vážený pane předsedající.

Vážená paní ministryně, včera proběhlo mimořádné jednání odboru zdravotníků a pracovníků sociální péče, které se zabývalo pracovními podmínkami a alarmující situací ve financování této oblasti.

Pokud jde o sociální služby, na nedostatek peněz dlouhodobě upozorňujeme a požadujeme na vládě řešení. Bohužel situace se rok od roku opakuje, peněz ze státního rozpočtu putuje na sociální služby málo. Důsledkem je, že dochází k pracovnímu přetížení zaměstnanců, jejichž platy patří k nejnižším v České republice, a k propouštění z výhradně finančních důvodů. Není možný nejen další rozvoj těchto služeb, ale mnohé z nich jsou přímo existenčně ohroženy a spolu s nimi pochopitelně i jejich uživatelé. Tristní situace je v hrazení ošetřovatelské péče, přitom většinu sociálních služeb není možné provozovat bez zdravotnických pracovníků. Situace je velmi vážná, kvalita a péče o zdravotně postižené, seniory a další je ohrožena. Česká republika dává do zdravotnictví a sociálních služeb daleko méně prostředků než v okolních zemích.

Odbory požadují pro příští rok růst platů o 5 %. Vládou avizovaných 3,5 % považují zcela oprávněně za nedostatečné. Chci se proto zeptat, jak budete na tuto výzvu reagovat, zda budete při projednávání státního rozpočtu odbory požadovanou částku prosazovat, případně jaké další kroky k řešení stávající situace budete dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím o odpověď paní ministryni práce a sociálních věcí.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci. Teď je taková trošku zajímavá záležitost, že jak interpelace měla název "financování sociálních služeb", tak já mám zejména odpověď, která se týká přechodu financování sociálních služeb na kraje, protože je to věc, která se neustále řeší.

Ale co se týče této problematiky, tak jako všechno ostatní se to odvíjí od objemu celého státního rozpočtu. Já si jsem vědoma toho, protože i my jsme už několikrát jednali s těmi odbory, s paní Žitníkovou, že požadují to zvýšení. Oni také požadují vlastně zvýšení platových tříd a tarifů a my jsme v současné době v jednání, protože jsme řekli, že chceme vědět, jak dopadne celkový objem finančních prostředků na státní zaměstnance. My jsme schopni nějakým způsobem tam potom pomoci těm, kteří dělají v příspěvkových organizacích. Ale je to vlastně všechno otevřené. Nicméně my pořád jednáme, ale někdy jsme vlastně postaveni - to se netýká jen Ministerstva práce, ale obecně - před takové rozhodnutí, že buď to budou teď důchodci, nebo to budou státní zaměstnanci, nebo někdo jiný. Nicméně jak říkám, my o tom víme a také neustále jednáme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku? Tak prosím.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla jenom doplnit to, že optimální výše prostředků pro současnou síť sociálních služeb je 8,5 miliardy. Od roku 2010 nebyly zvyšovány platy v sociálních službách. Tito zaměstnanci na tom jsou nejhůře pokud jde o platy ve veřejné sféře. V návrhu státního rozpočtu, aspoň tak jak to proniká na veřejnost, je ne 8,5 miliardy, ale 7,1 miliardy korun. To znamená, že bych se ještě přece jenom chtěla zeptat, jestli budete prosazovat těch 8,5 miliardy, které zaručují to optimum pro sociální služby, při jednání s panem ministrem financí Babišem. Děkuji. (Tichá poznámka ministra Babiše mimo mikrofon: Dělá to každý den. - Pobavení poslanců v doslechu poznámky.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní ministryně, zkuste odpovědět.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová My prosazujeme při jednání s panem ministrem financí leccos, nicméně ve vládním prohlášení je slib financování na sociální služby přinejmenším po celé volební období 7,2 miliardy. V návrhu ministerstva práce na rok 2015 bylo 8 miliard. V současné době jsme dostali z Ministerstva financí návrh na těch 7,1. Takže jak říkám, ta jednání na všech stranách probíhají.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Čtvrtý vylosovaný je pan poslanec René Číp. Přichází s interpelací na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, rád bych znal váš názor na nedávno proběhlé prezidentské volby na Ukrajině, v Sýrii a v Egyptě. Mezi volbami v těchto zemích se nabízí jistá paralela, neboť okolnosti, za kterých probíhaly, jsou si velmi podobné. Prosím vás tedy o jasnou odpověď, zda považujete volby na Ukrajině, v Sýrii, Egyptě za demokratické a zda jejich vítězové jsou pro Českou republiku tím pravým a legitimním partnerem pro jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek To bylo řečeno samozřejmě správně, proběhly v poslední době troje prezidentské volby - v Egyptě, v Sýrii a na Ukrajině. Vlastně každé ty volby proběhly v jiném prostředí a různým způsobem byly i mezinárodně monitorovány. Takže úplně na to odpovědět dvěma větami se nedá, protože každá ta země má úplně jiný příběh. Já mohu říci stručně asi toto:

K egyptským volbám - ty proběhly 26.-28. května. Jasným vítězem se stal Sísí, který obdržel 97 % odevzdaných hlasů, nicméně účast byla pouze 47 % z těch oprávněných voličů, a dokonce byly o jeden den volby prodlouženy, nastaveny. Volby byly monitorovány pozorovatelskou misí Evropské unie EOM - Election Observation Mission -, a ta dokonce i díky určitým egyptským obstrukcím musela výrazně utlumit činnost dlouhodobých pozorovatelů, takže to nebylo úplně jednoduché. Nicméně předběžná zpráva této mezinárodní pozorovatelské mise nakonec vyzněla v tom smyslu, že volby proběhly v souladu se zákonem a v právním prostředí, v němž byly dodržovány základní ústavní principy. Byla tam řečena řada výhrad, co se týče té kampaně, ale v zásadě ty volby byly nakonec brány jako volby, které splnily určité základní nároky. Další debata o těch volbách bude tématem jednání ministrů zahraniční Evropské unie 23. 6. na setkání v Bruselu.

Co se týče voleb v Sýrii, tak tady je ta situace komplikovanější, protože tady proběhly volby tak, že volby neprobíhaly pod dozorem nějakých skutečně věrohodných pozorovatelských misí. Česká republika není schopna odhadnout, nakolik ty výsledky jsou věrohodné, protože ony se odehrávaly v prostředí docela zásadně tvrdé politické represe a to znemožnilo prakticky účast opozičních kandidátů. Tam byli pouze dva kandidáti, ale to jsou vlastně neznámé osobnosti, které svou účastí spíš zvýrazňovaly tu dominanci Asadovu, tedy současného představitele toho víceméně stále ještě vládnoucího režimu. Představitelé opozice vlastně byli nuceni utéct do exilu. Volební proces neprobíhal, jak jsem řekl, pod dozorem nějakých věrohodných pozorovatelů. Některé státy sice poslaly pozorovatele - jako Írán, Irák, Kuba, Venezuela. Česká republika ovšem tady ten typ dozoru pokládá za velmi nedokonalý a máme kritické hodnocení, stejně jako vlastně všechny členské státy Evropské unie, protože soudíme, že velké části populace nebylo umožněno se hlasování účastnit vzhledem k probíhajícímu násilnému konfliktu, který si vyžádal 130 tisíc mrtvých a kde dokonce, jak víte, byly použity i chemické zbraně. Dokonce nejen Evropská unie, ale i další státy včetně Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Perském zálivu kritizovaly od začátku úmysl syrského vedení uspořádat tyto volby. Ženevské komuniké z června 2012 podepsané představiteli OSN a relevantními státy včetně Ruska doporučovaly jako první krok ke stabilizaci země vytvořit jakousi prozatímní vládu, jakousi vládu národní jednoty, která by za účasti dosavadního syrského vedení i opozice připravila skutečně volby, které by mohly být regulérní. Takže to bylo stanovisko, které vlastně už dlouhodobě platí, a toho bohužel současní představitelé nevyužili ani se ho nedrželi. Takže já si myslím, že existuje tady na to poměrně široký názor, že ty volby jsou nesmírně problematické, a je otázka, jestli v současné situaci v Sýrii bez toho předběžného kroku vytvoření vlády národní jednoty a určitého smíru nad tím je vůbec možné regulérní volby udělat.

A nakonec se dostávám k volbám ukrajinským. Ukrajinské volby, jak víte, v prvním kole vyhrál podle průzkumu Petro Porošenko. Volby proběhly tak, že volební účast byla vysoká, přes 60 %. Tradičně nejvyšší byla v západní části, tam byla až 80procentní. Daleko komplikovanější to bylo na východě. Nicméně i tady Petro Porošenko získal poměrně významné množství hlasů a vlastně byl vítězem i v řadě těch východních oblastí. Nebudu tady říkat přesná čísla. Po sečtení hlasů s účastí 60,29 procenta voličů na Ukrajině zvítězil v prvním kole Porošenko s 54,5 procenta hlasů. Dostal 9 milionů 500 tisíc hlasů. Nebudu říkat ty další, už jsem asi vyčerpal čas. Já to řeknu později.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Neříká se mi to snadno, pane ministře, ale ano.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já to ještě potom zkusím dopovědět.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, jestli budete mít doplňující otázku. (Ne.) Doplňující otázka nepadla, takže v tom případě nemůžete to dovyprávět.

Pátý v pořadí je pan poslanec Stanislav Polčák a bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce. Takže já vás poprosím, jestli svoji interpelaci načtete, a bude vám odpovězeno písemně.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Velmi rád bych slyšel, pane místopředsedo, samozřejmě, že mi na ni odpoví ústně pan ministr, to se tak nestane. Zároveň bych chtěl umožnit, aby pan ministr Zaorálek pokračoval ve své odpovědi, která byla velmi zajímavá, a to se zase neslučuje s pravidly jednacího řádu, takže si alespoň dovolím načíst interpelaci na pana ministra životního prostředí.

Vážený pane ministře, dovolím se na vás obrátit ve věci nastavení financování vodohospodářské infrastruktury, např. výstavby čistíren odpadních vod, v příštím programovém období. Podle návrhu operačního programu Životní prostředí je stanoven cíl výstavby vodohospodářské infrastruktury ve výši 50 tisíc ekvivalentních obyvatel. Průměrná obec v segmentu dosud neodkanalizovaných obcí má tisíc ekvivalentních obyvatel. Kdybychom počítali jen s takovými průměrnými obcemi, znamená to, že za sedm let proběhne výstavba vodohospodářské infrastruktury jen v 50 z nich. Ročně to vychází na sedm průměrných obcí. To číslo je samozřejmě velmi katastrofální.

Vážený pane ministře, uvedené skutečnosti mě vedou k položení otázky: Nespletlo se při stanovování cíle ministerstvo o jednu, nebo dokonce o více nul? Padesát tisíc ekvivalentních obyvatel jako cíl opravdu nelze přijmout. Děkuji vám za vaši, tentokrát písemnou, odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vaši interpelaci. Jako další je vylosován pan poslanec Jiří Skalický s interpelací na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

 

Poslanec Jiří Skalický: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Od 1. ledna 2015 plánuje vaše vláda kompletně zrušit všechny regulační poplatky ve zdravotnictví. Celkově se jedná o částku zhruba 5,2 miliardy korun, kdy zhruba 2,2 miliardy byly již vlastně zrušeny jako nemocniční poplatek nebo poplatek za pobyt v nemocnicích. Jedná se nyní zhruba ještě o zrušení částky 3 miliard, která by se měla dotýkat ambulantní sféry, a to tedy ambulantních specialistů, praktiků a samozřejmě i lékárenské péče.

Chtěl bych se zeptat, jaké systémové řešení připravujete jako kompenzační náhradu výpadku příjmů těchto zdravotnických zařízení?

Pokud se týče ambulantních specialistů a praktiků, tak tady samozřejmě sedí řada kolegů odprava doleva a víme, že už dnes je řada problémů zejména v odlehlých regionech a je problém tam zajistit zdravotní péči na této úrovni. Pokud se týče lékáren, tam je situace velmi obdobná. Opět jde o zejména lékárenskou péči a její služby v malých městech nebo menších, kdy lékárny jsou stále nuceny vybírat poplatky za recepty, protože si nemohou dovolit nevybírat. Opět je otázka, jak by se zajistila dostupnost této péče právě mimo velká centra, kde, uznávám, ve velkých centrech to problém není, protože prostě velké lékárenské řetězce poplatky stejně nevybíraly a prostě si s tím dokázaly poradit. Mimochodem, porušovaly zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o odpověď na vaši interpelaci.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, již po zrušení poplatku za poskytování lůžkové péče ve výši 100 korun, o kterém rozhodl Ústavní soud, připravilo Ministerstvo zdravotnictví novelu zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, na jejímž základě od 1. 7. 2014 dojde ke kompenzaci u poskytovatelů lůžkové péče, kteří jsou zrušením tohoto poplatku v letošním roce dotčeni. Prostřednictvím navýšení platby za tzv. státní pojištěnce budou posíleny příjmy systému veřejného zdravotního pojištění o zhruba 2,1 miliardy korun za zbývajících šest měsíců letošního roku. Chtěl bych ještě jednou poděkovat této Sněmovně za schválení této potřebné normy hned v prvním čtení.

S účinností od 1. 1. 2015 poté vláda v souladu se svým programovým prohlášením předpokládá zrušení regulačního poplatku za ambulantní ošetření a za recept. Jen připomínám, že na základě programového prohlášení a koaliční dohody vláda počítá se zachováním regulačního poplatku v pohotovostních službách, který dle našeho názoru jediný má opravdu regulační efekt. Tuto novelu zákona jsme již předali do meziresortního připomínkového řízení a předpokládáme, že nic nebude bránit tomu, aby k 1. 1. 2015 skutečně nabyla účinnosti.

Zatímco v letošním roce již nebylo možné změnit úhradovou vyhlášku a bylo nutné přikročit ke speciální právní úpravě, výpadek příjmů poskytovatelů zdravotních služeb z regulačních poplatků bude v následujících letech již kompenzován prostřednictvím standardních úhradových mechanismů, tedy mám na mysli úhradové vyhlášky.

Navýšení platby za státní pojištěnce přinese v příštím roce do systému veřejného zdravotního pojištění 4,2 miliardy korun a tyto prostředky budou přerozděleny právě mezi dotčené poskytovatele zdravotních služeb a poskytovatele lékárenské péče, jichž se výpadek regulačních poplatků bude týkat.

Budu reagovat na výši, kterou pan poslanec uvedl, co se týká celkové sumy. Nicméně myslím si, že tady je třeba rozlišovat vykázanou výši vybraných poplatků a reálnou. Mám tedy na mysli především lékárenskou péči, kde, jak víme, především velké lékárenské řetězce tyto poplatky fakticky nevybírají, byť je vykazují. V tom okamžiku se nám suma 1,7 miliardy korun, tedy předpokládaná suma za tyto poplatky, posouvá někam jinam. My jsme v kontaktu s Lékárenskou komorou a snažíme se vyčíslit reálný propad především u menších lékáren, které jsou nuceny tyto poplatky vybírat a které to de facto dnes poškozuje z hlediska nějakého konkurenčního působení.

Budu reagovat i na poznámku týkající se problémů jak ambulantní péče, především tedy praktických lékařů, která je avizována, tak těch malých lékáren v odlehlých regionech. Jsem přesvědčen, že nemá jakoukoli přímou souvislost s vybíráním regulačních poplatků. Nicméně souhlasím s tím, že je to problém a že je to problém, který Ministerstvo zdravotnictví a potažmo vláda musí řešit. Už jsme zahájili nějaké analýzy tohoto problému. Taková základní představa je především u praktických lékařů, že bychom mohli zavést jakýsi bonus ke kapitaci právě u těch, kteří zajišťují péči v odlehlých regionech, kde je málo pacientů na plné ekonomické zabezpečení praxí, ale z hlediska zájmu státu na zajištění zdravotní péče v těchto regionech je to potřeba. Podobně je to, myslím si, u lékáren. Tam diskutujeme se zástupci lékárenské péče možnost zavedení tzv. dispenzačního poplatku za výdej jednotlivého léčivého balení. Už jsme k tomu učinili i první kroky v návrhu změny zákona 48, který přijde do Poslanecké sněmovny. Předpokládáme zavedení právě úkonu lékárníka jako nositele zdravotního výkonu ze zdravotního pojištění a právě na základě dohody a konzultací se zástupci lékárníků, s Lékárenskou komorou, budeme vymýšlet, jak co nejefektivněji skutečně zajistit lékárny, které nám zajišťují potřebnou péči v odlehlých regionech, a nepřeplácet přitom řetězce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď i za vzorné dodržení času. Chci se zeptat: Bude doplňující otázka?

 

Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Dovolil bych si spíše poznámku a reakci na to, co říkal pan ministr. Dispenzační poplatek je jedna z věcí, která budu velmi rád, když se bude diskutovat, protože si myslím, že má smysl.

Druhá poznámka. Chtěl bych upozornit, že regulační poplatek v lékárnách je velmi úzce provázán s ochranným limitem pro pacienty, a jestliže se tento poplatek bude rušit, tak je nutno naprosto zásadním způsobem vyřešit i problém ochranného limitu, protože tady může dojít k tomu - a ochranný limit opravdu fungoval a funguje -, že vlastně budou postiženi pacienti dlouhodobě nemocní, chroničtí, protože limit pro ně bude naprosto jinak nastaven, nebo bude dokonce zrušen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budete reagovat, pane ministře? Tak vás poprosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tyto připomínky, zvláště za připomínku týkající se ochranného limitu. My v žádném případě nepředpokládáme zrušení ochranného limitu a počítáme s jeho zachováním, protože si myslíme, že z hlediska doplatku a těch započitatelných doplatků je ochranný limit dobrá věc, která pomáhá pacientům a kterou chceme rozhodně zachovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Sedmým v pořadí byl vylosován pan Daniel Korte se svou interpelací na ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Vážená paní ministryně, na desáté schůzi výboru pro bezpečnost jste prohlásila - cituji: Za rok 2013 byly vyplaceny miliony na odměňování několika špičkových funkcionářů Vězeňské služby. Toto chceme změnit a už to měním. Ty úspory budou i v tom, že v současné době na Generálním ředitelství celkem 180, 190 zaměstnanců a že ten náš aparát, který je velmi drahý, protože právě tam jsou ti vysoce honorovaní funkcionáři, můžeme výrazně zeštíhlit.

Generální ředitel Ondrášek zrušil místo prvního náměstka a vytvořil místo něho dva náměstky nové. Dlužno říci, že nikdy v historii nebylo ve Vězeňské službě tolik náměstků. Jak vysvětlíte, že výrazné zeštíhlování, čemuž s prominutím já rozumím tak, že by se mělo jednat o snížení počtu zaměstnanců, probíhá tak, že generální ředitel navýšil stavy o dvě tabulková místa? Aby bylo jasno o jaká, je to jeden další náměstek a ten musí mít samozřejmě svého řidiče. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane poslanče, děkuji vám za tuto otázku. Jsem velice ráda, protože tím pádem mám možnost před tímto ctihodným plénem osvětlit současnou situaci, jaká je na generálním ředitelství, a potvrdit to, že to, co jsem říkala a slibovala na výboru pro bezpečnost, je skutečně pravda.

Na jedné straně dochází k funkčnímu rozdělení funkce, která dříve nebyla plněna. Právě proto teď jsou ty problémy, které jsou, protože jeden náměstek měl funkci zahrnující kompetenci v naprosto nesourodé oblasti, takže logicky se rozdělila tato funkce, kompetence do dvou oblastí - výchovy, zacházení s odsouzeními a kontroly, kontrolní a bezpečnostní. Takže to je jedna věc. Potud byste měl pravdu, že místo jednoho náměstka dva náměstci. Ale tím to končí, protože generální ředitelství do konce června, k 1. červenci, zruší 20 až 25 systemizovaných míst. Úspora bude 3,5 milionu korun ročně. Probíhá personální audit. Předpokládáme, že na podzim roku 2014 již budeme vědět, jestli dalších 30 až 50 systemizovaných míst budeme moci zrušit v průběhu podzimu nebo k 1. lednu 2015, čímž budou řádově další miliony ročně uspořeny. Potud to zeštíhlení skutečně probíhá a probíhat také bude.

A ráda bych využila této příležitosti pokud mám ještě časový limit?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte ještě přes tři minuty, paní ministryně. Můžete mluvit.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková V takovém případě - je to sice neobvyklé, ale ono s tím zeštíhlením a snížením nákladů souvisí otázka, která byla vylosovaná jako číslo 30, která se týká odměňování. Teď úplně pominu tu otázku, že se v minulosti odměny těch vysokých funkcionářů nezveřejňovaly. Pokud se zveřejňovaly, tak to zveřejňovaly spíše bulvární tisky. Nicméně vím, že někdo zveřejnil informaci, že jsem odměnila nového generálního ředitele odměnou 110 tisíc korun. A já bych chtěla jenom uvést na správnou míru, že jde o odměnu za půl roku jeho působení ve funkci ředitele Věznice Rapotice a nynější působení do konce června. Je to za půlroční působení generálního ředitele. V porovnání se všemi odměnami, které byly tímto způsobem vypláceny v minulosti, je to nesrovnatelně nejnižší odměna. A na to bych chtěla také upoutat vaši pozornost. Tímto systémem bude postupováno i u jiných služebních funkcionářů. Čili budu vždycky to, co budu moci ovlivnit, tak budu ovlivňovat tak, aby skutečně to generální ředitelství nebralo z vězeňství zbytečně moc peněz, tak jak dosud tomu bylo zvykem.

Děkuji za umožnění odpovědět i takto šířeji, protože si myslím, že pan poslanec Korte by se možná té své odpovědi nedočkal, protože byla vylosovaná v pořadí jako třicátá. Ráda se v doplňující odpovědi ještě vrátím k dovysvětlení, pokud bude potřebovat vysvětlit, jaké další kroky budeme činit v oblasti zeštíhlení Generálního ředitelství. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec přichází, takže bude patrně doplňující otázka.

 

Poslanec Daniel Korte: Vážená paní ministryně, děkuji vám za odpověď. Samozřejmě že to, co jste uvedla na moji otázku, pokud jde o to snižování, zeštíhlování, mě zaujalo. Prosil bych vás, až bude rozhodnuto o té reorganizaci, jestli bych o tom mohl dostat nějakou zprávu.

Vzhledem k tomu, co jste odpověděla na to, na co jsem se neptal, k tomu pouze říkám - a asi na to nedojde, to máte pravdu -, že to odůvodnění, proč dostal pan Ondráček 110 tisíc korun odměny za kvalitní plnění naléhavých služebních úkolů - to já tomu prosím rozumím za plnění svých povinností, nikoliv za nějakou práci navíc, na rozdíl od generála Dohnala, který provedl bezchybně amnestie, řešil povodně atd. Ale na to možná dojde v té interpelaci druhé.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat paní ministryně, jestli na to ještě doplní svoji odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Já jenom pro upřesnění. Musela jsem se seznámit také s tím stavem, jaký je běžný a standardní. Každý ředitel příslušné věznice, který plní svědomitě své povinnosti, dostává jednou za půl roku odměnu, která je relativně vysoká. A není ani v tomto ohledu v osobě pana nového generálního ředitele Ondráška výjimka. To je moje první poznámka.

Druhá poznámka. Nechci hodnotit působení pana bývalého generálního ředitele Dohnala v roce 2013, nicméně chci upozornit na to, že jeho odměny se pohybovaly v úplně jiných řádech, než o kterých tady nyní hovoříme. Tam proto by si zasloužilo i nějaké větší, podrobnější a přesvědčivější vysvětlení nebo zdůvodnění takové odměny, které jsem hledala a v personálním spise jsem ani v jednom případě nenašla.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Osmý v pořadí se svou interpelací byl vylosován pan poslanec Antonín Seďa a interpeluje pana ministra Zaorálka. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, přes stále napjatou bezpečnostní situaci na východní Ukrajině je dlouhou dobu rizikem bezpečnostní situace na Blízkém východě. Předpokládám, že k řešení mohl přispět i summit zemí Evropské unie a Ligy arabských států, kterého jste se zúčastnil. Mohl byste alespoň stručně informovat o výsledku summitu, popřípadě s kým jste hovořil, jaké jsou vztahy České republiky k arabským zemím a jaké základní problémy byly konzultovány v rámci těchto rozhovorů? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Pan ministr se už chystá se svou odpovědí.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, přeji dobré odpoledne. Mohu vás informovat a potvrdit to, co tady bylo řečeno, že jsem se v posledních dvou dnech zúčastnil v Aténách jednání představitelů evropských zemí s ministry - převážně tedy ministry zahraničí - arabských států. V souvislosti s tím jsem se tam sešel vlastně s řadou představitelů arabských zemí. Především jsem měl možnost jednat s generálním sekretářem Ligy arabských států Nabílem Arabím. Měl jsem tam i řadu dvoustranných jednání s jednotlivými ministry, jako je třeba alžírský ministr zahraničních věcí Ramtane Lamamra, palestinský ministr zahraničí Málikí anebo nově jmenovaný libanonský ministr Gebran Bassil. Nebudu jmenovat všechny, ale jednal jsem také s libyjským ministrem zahraničí a s některými dalšími.

Měl jsem na tomto summitu vystoupení na téma Sýrie. To souvisí s tím, že Česká republika má v této chvíli stále rezidenčního velvyslance v Damašku. Je vlastně jediná ze států Evropské unie, která má v tuto chvíli funkční zastupitelský úřad, a fungujeme jako zastoupení de facto i pro další státy Evropské unie. To nám tam dává určitou kompetenci o Sýrii mluvit, protože máme díky existenci zastupitelského úřadu více informací než ostatní. Proto jsem měl možnost vystoupit s informací o Sýrii teď po prezidentských volbách. Příliš povzbudivá informace to samozřejmě nebyla, protože především humanitární situace v Sýrii je katastrofální. A na schůzkách s jednotlivými ministry jsme se bavili právě o tom, co dnes těžce padá na takové státy, jako je třeba Libanon, kde se mě libanonský ministr zahraničí ptal, co bychom v České republice dělali, kdybychom v České republice měli tři a půl milionů uprchlíků, což je poměr uprchlíků, který bychom měli jako desetimilionový stát, kdybychom měli podobný poměr, jako má dnes Libanon, těch 1,3 milionu uprchlíků. To samotné vám asi udělá představu o tom, jak těžké problémy dneska sužují řadu těch zemí i těch ministrů, se kterými jsem se setkal, kteří mluví o problémech, které jsou v takovém řádu, který si často neumíme ani představit.

Bavil jsem se samozřejmě o pomoci, kterou poskytujeme třeba zrovna Libanonu, který je pro nás velmi dobrým partnerem dlouhodobě i v oblasti ekonomiky, a tedy i navzdory této vážné situaci tak kuriózně výměna ekonomická a vztahy jsou poměrně velmi dobré. A tak je to i v případě dalších míst a dalších ministrů, se kterými jsem mluvil. Hlavně se to točilo kolem toho, že tyto země se dnes potýkají s velkými problémy bezpečnostními, bojuje se s terorismem. To platí i v Alžírsku i v dalších zemích, s jejichž ministry jsem měl možnost jednat. A především jsme se bavili o bilaterárních vztazích, kde navzdory situaci máme často poměrně značné možnosti spolupracovat.

Myslím si, že na arabské straně, že na straně arabských zemí jsem cítil velký zájem o Českou republiku. Chápou nás jako zemi, která pro ně dnes představuje velmi dobrého partnera. A de facto mohu říci, že v žádném z těchto jednání jsem nenarazil na nějaké zásadní překážky nebo něco, co by vztahy nějakým zásadním způsobem komplikovalo. Takže já jsem si z toho odnesl dojem, že celá ta rodina arabských zemí je pro nás dnes velmi dobrým partnerem. My sami jsme jimi chápáni stále jako důvěryhodná země a země, která je také připravena pomoci řešit - aspoň podle možností, které má - ty vážné věci, které se tam v současné době odehrávají a které je často sužují.

Myslím si, že toto zasedání bylo pro nás velice důležité, pokládám toto zasedání s arabskými zeměmi za velice významné. Zabývali jsme se samozřejmě akutními problémy. A ten jeden, který tam samozřejmě vlastně vzplanul jako úplně aktuální, byla situaci v Iráku, v iráckém Mosulu, obsazení aktivisty Al-Káidy. To byla samozřejmě ještě jedna špatná zpráva navíc k tomu, co se děje v Sýrii, k tomu, co se děje v Libyi a řekněme i k tomu, co se děje v Egyptě, který dnes také není v jednoduché fázi, byť je po prezidentských volbách.

Právě aktuální problémy těchto zemí byla vlastně řada hlavních témat, kterým jsme se věnovali - otázka uprchlíků, otázka řešení situace v těch částech, kde dnes vlastně často zuří otevřené boje, jako je Irák, Sýrie, Libye, a otázka, jak můžeme v těchto zemích pomoci a jaké jsou možnosti spolupráce mezi Evropskou unií a arabskými zeměmi.

Navzdory tomu, že problémy jsou veliké, myslím si, že celé zasedání a celé toto jednání probíhalo v poměrně velmi pozitivní atmosféře, což si myslím, že není tak málo, i když to zní formálně.

Tolik k tomu, a myslím si, že je dobré tuto základní informaci tady podat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec ještě s doplňující otázkou.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za docela potěšující informaci, že stále naše republika zajišťuje funkční zastupitelský úřad, který je vlastně jediný v rámci zemí Evropské unie v Sýrii.

Chápu bezpečnostní problémy v současné době, ale i problémy sociální a ekonomické. Můj dotaz ale spíše směřuje k tomu, že historicky naše země měla velmi dobré vztahy s arabskými zeměmi zejména v hospodářské oblasti. Chtěl jsem se zeptat na současný pohled vašeho Ministerstva zahraničí k podpoře našeho exportu do této oblasti, popřípadě jaká konkrétní opatření vaše ministerstvo připravuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana ministra ještě o doplňující odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Myslím, že mezi arabskými státy najdeme země, které ekonomicky mají dnes pro nás v současné době, skoro bych řekl, mimořádný význam. Budu jmenovat třeba Spojené arabské emiráty. To je země, která je dnes pro nás zajímavá tím, že rozsah obchodu a stoupající obchod má nápadně pozitivní vývoj. A tato země je dokonce velice zajímavá i z hlediska možnosti investic do České republiky, protože je to dokonce jednání, které jsem vedl s ministrem zahraničí Spojených arabských emirátů, kde se už vlastně bavíme o konkrétních oblastech, ve kterých by bylo možné uplatnit investice v České republice, což, jak asi znáte, je jedna z klíčových oblastí pro českou ekonomiku v současné době, možnost získání zahraničních investic. A překvapivě i v tomto regionu najdeme země, které mohou v tomto významně přispět. Proto věnovat jim pozornost a rozvíjet rozhovor je pro nás ekonomicky nesmírně důležité.

Alžírsko je poměrně stabilní země. Má také vlastně po volbách, kde byl znovu, již počtvrté, pan Buteflika zvolen jako prezident. Proto to jednání s alžírským ministrem, protože i v Alžírsku obchod má vlastně stoupající tendenci. Takže i když na jedné straně mluvíme o zemích zkoušených a zmítaných těžkými konflikty, tak vám mohu jmenovat řadu arabských zemí, kde ta tendence ekonomického rozvoje a vztahů je velice stoupající a rostoucí. Mluvil jsem třeba o Libanonu. Na jedné straně je situace politicky velmi komplikovaná, ale ekonomický vývoj je opět pozitivní pro Českou republiku.

Není to tedy jenom řešení otázky uprchlíků, není to pouze, že se snažíme pomáhat humanitárně, ale dokonce vezmeme-li arabský svět jako celek, je to dnes významný ekonomický partner České republiky, a dokonce v řadě zemí se stoupající úrovní ekonomické výměny. To by tedy zde mělo asi zaznít: není to jenom nositel problémů, ale je to významný partner, a dokonce v řadě případů i perspektivní partner České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v řadě byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka, který přichází se svou interpelací na pana ministra zdravotnictví. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, mám dva dotazy, které se týkají hospodaření s pozemky, které jsou v majetku Ministerstva zdravotnictví.

První se týká obce Čeladná. V malebné obci Čeladná vyrostl s pomocí nemalých evropských prostředků, asi 30 milionů korun, pěkný hotelový komplex, areál Čeladenka. Vlastníkem původní nemovitosti je český stát, Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě, který budovy s pozemky pronajal firmě Kovotour údajně za 25 tisíc korun měsíčně. Firma areál zrekonstruovala a nyní poskytuje hotelové služby.

V souvislosti s touto informací si vám dovoluji položit několik otázek: Kdo stanovil cenu pronájmu areálu Čeladenka společnosti Kovotour a na základě jakých podkladů a za jakých podmínek? Které pozemky jsou v majetku České republiky s příslušností hospodaření Zdravotního ústavu v Ostravě? Na kolik haléřů vychází pronájem jednoho metru čtverečního pozemku i s budovami? A je výše nájmu v souladu s tržní cenou nájmu za pozemky v této lokalitě? Kdo dal svolení k rekonstrukci a výstavbě nových nemovitostí, tedy domů, na pozemcích v majetku státu nájemci a proč do areálu neinvestoval sám stát, případně Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě?

Komu patří budovy na státním pozemku? Patří státu, tedy zdravotnímu ústavu, nebo již Kovotouru, když společnost na ně čerpala evropské dotace? Byla vlastníkem pozemku číslo 2687/13 v minulosti Česká republika? Pokud ano, kdy došlo k prodeji a proč do pozemku většinově zasahuje nemovitost, která je údajně nově postavena? Prodala již Česká republiky prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví nebo Zdravotního ústavu Ostrava nějaké pozemky nájemci tohoto areálu? Pokud ano -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, už jste překročil čas. Zkusme to rozložit na dva díly, s tím, že teď vám pan ministr odpoví a zbytek bude doplňující otázka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se přiznám, že Ministerstvo zdravotnictví zřizuje mnoho příspěvkových organizací, mnoho dalších organizací, a já se přiznám, že nejsem znalcem všech pronájmů, podnájmů a dalších záležitostí. Jak je podle mne na první pohled jasné, otázky pana poslance Hovorky jsou velmi podrobné. Já děkuji za tento podnět. Nechám na Ministerstvu zdravotnictví všechny tyto záležitosti podrobně zjistit a panu poslanci písemně detailně a přesně odpovíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Tak, pane poslanče, pojďte pokračovat v dotazování.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Já děkuji za vstřícnost. Ještě tedy doplním.

Pronájmu pozemku předcházelo vypracování posudku o zchátralosti původního objektu Čeladenka. Zpracovala ho firma BKB Metal. Kdo konkrétně zadal posudek právě této společnosti a na základě jakého výběrového řízení? Proč posuzovala stav rekreačního zařízení firma, která se zabývá hutnictvím a zpracováním kovů? Existuje ocenění celého původního areálu podle skutečného stavu, ve kterém jej firma Kovotour přijala do pronájmu? Nebude Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotní ústav v Ostravě, přehodnocovat výši neúměrně nízkého nájemného? To je jedna věc.

A ke druhé otázce, ta se týká pronájmu pozemku Fakultní nemocnice Ostrava společnosti Primecell Therapeutics. Jedná se o pozemek, na kterém byl vybudován biotechnologický park 4MEDi. Jak velký státní pozemek byl pronajat firmě Primecell Therapeutics, za jakých podmínek byl pronajat a bylo tak učiněno na základě tržního ocenění pozemku a je součástí smlouvy i inflační doložka? Kdo rozhodl o pronájmu tohoto pozemku společnosti, jaké jsou kompetence ředitelů přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví v oblasti prodeje a pronájmu nemovitého majetku a jestli jsou zmíněné uvedené nemovitosti zaregistrovány v systému centrální evidence Ministerstva financí CRAB. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Chci se zeptat, zda to pan ministr doplní. Ano, bude následovat odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i zde - a zde musím dokonce jako bývalý ředitel Fakultní nemocnice Ostrava říci, že ani v této záležitosti nenosím v hlavě přesná čísla. Nicméně odpovím podobně. Všechny detaily zjistíme a panu poslanci odpovíme písemně.

Já jenom snad - pravidla pro nakládání se státním majetkem, jeho pronájem, jeho prodej jsou poměrně striktně upravena právními normami. Já předpokládám a věřím, že se příspěvkové organizace tímto právním předpisem řídily, ale zkontrolujeme to a panu poslanci dodáme informaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vyčerpávající odpověď. Poprosil bych paní poslankyni Olgu Havlovou, která interpeluje jako desátá v pořadí pana Andreje Babiše, vicepremiéra a ministra financí. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na úrovni vlády a ministrů se v dnešních dnech vyjednává o státním rozpočtu, a to pro jednotlivé kapitoly. Chtěla bych se zeptat, jak hodláte v příštím roce financovat platy policistů, hasičů, vězeňské služby a dalších příslušníků bezpečnostních sborů. V roce 2011 totiž proběhlo plošné snížení platů o 10 % s tím, že vláda slíbila, že jde pouze o přechodný stav a že platy budou opět dorovnány. Pan premiér i ministr vnitra opakovaně deklarují, že zvýšení platů prosadí, ale informace v médiích tomu nenasvědčují. Chci se zeptat vás, jestli dorovnáte platy příslušníků bezpečnostních sborů alespoň na úroveň před rokem 2011, kdy jim byly platy brutálně sníženy.

Na téma platů bezpečnostních složek proběhl ve Sněmovně i seminář a jeho závěry jsou alarmující. S jistotou lze říci, že asi 300 policistů je v insolvenci, to znamená, že jim hrozí exekuce nebo uvažují o osobním bankrotu. Třicet až čtyřicet procent policistů a hasičů žije kvůli snížení platu na hranici únosnosti. A dokonce 50 % příslušníků vězeňské služby má problém se splácením dluhů. Špatné odměňování s sebou nese zvýšené riziko, že se policisté dostanou za scestí, a stát si tak sám vytváří korupční prostředí.

Vážený pane ministře, ptám se, zda dorovnáte v připravovaném rozpočtu těch 10 % na platy příslušníků bezpečnostních sborů, které jsou jim stále jen slibovány. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za interpelaci a poprosil bych pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já nevím, kdo komu co sliboval. Faktem je, že my jsme převzali tuto zemi v nějakém stavu, kdy minulá nebo předminulá vláda snížila ty platy, a samozřejmě děláme, co můžeme, protože my jsme se zavázali, že schodek nebude větší než 3 % HDP. A bohužel i ty instituce jako finanční úřady, celní úřady, úřady práce, které by měly vlastně zabezpečovat výnos daní, zabraňovat zlodějnám spotřební daně a odhalovat zneužívání sociálních dávek, jsou také poddimenzované, mají nízké platy.

Takže původně rozpočet předpokládal rozmrazení, navýšení 1 %, dnes jsme na 3,5 % a samozřejmě jednání o rozpočtu budou pokračovat dál celé léto. Čekáme nový makroekonomický výhled v červenci. Rozumím tomu, co paní poslankyně říká.

Celkový objem prostředků příslušníků meziročně vzroste zatím na 880 mil. Kč, to znamená, že to je nárůst o tisíc korun. V minulých letech platy příslušníků bezpečnostních sborů byly navyšovány už v roce 2014 o 2 %, dále bylo do rozpočtu příslušníků policie a hasičského záchranného sboru navýšeno dalších 780 mil. Kč, takže to je dalších 3,2 včetně vytvoření nových 1 204 funkčních míst, takže meziročně 2013-2014 došlo k navýšení o 1 341 mil. Kč včetně příslušenství, to znamená nárůst průměrného platu o 750 Kč. Takže když si vezmeme potřeby v oblasti platů příslušníků bezpečnostních sborů mezi lety 2011 až návrh na 2015, tak průměrný plat příslušníků vzrostl o 2 500 Kč, to je 8,4 %.

Já rozumím, že tady došlo ke snížení o 10 %, ale my jsme v situaci, kdy se snažíme napravovat minulá opatření plus samozřejmě investovat. Armáda a všichni chtějí peníze. Chceme stavět mateřské školky, kapacity škol, takže v rámci možností si myslím, že je to celkem slušný návrh.

Takže ve věci navýšení tarifních tabulek příslušníků bezpečnostních sborů my jsme vyjádřili souhlas, je to zatím 3,5 %, a budeme samozřejmě pokračovat v jednání. Já si myslím, že průměrné platy například policie, když mluvíme, v návrhu na rok 2015 je průměrný plat 32 537 Kč, u vězeňské služby 26 326 Kč, takže určitě budeme pokračovat v jednáních. Bohužel rozpočet 2015 je provizorní, protože opatření z hlediska výběru daní a zabránění různým podvodům musíme řešit legislativně a efekt nastane až v roce 2016.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za odpověď. Stačí odpověď? Děkuji. Nebude doplňující otázka.

V tom případě půjdeme dál a dalším vylosovaným je pan poslanec Kostřica, který interpeluje opět ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dovolte, abych se vás zeptal na jeden problém, o kterém vím, že jste ho zdědili už z dob předchozích, nicméně fakultní nemocnice jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví, a proto bych tady chtěl vznést jednu věc, trošičku to objasnit, protože před rokem jsem se ptal různých kolegů poslanců a 90 % bylo přesvědčeno, že veškeré platby nemocnicím za provedenou péči jsou stejné. Jsem přesvědčen, že i současná informovanost našich občanů je taková, že jsou všichni přesvědčeni, že za operaci slepého střeva je stejná platba v Nemocnici na Homolce stejně tak jako v nemocnici, která je víceméně vzdálenější. To vůbec není prosím vás pravda.

Já jsem se vás chtěl zeptat z jednoho důvodu. Mluví se o zadluženosti nemocnic, zejména třeba např. Svatá Anna, kde prosakují informace, že se bude výrazně redukovat počet zaměstnanců, ale uvědomte si, že tato nemocnice je jedna z těch, která dostává naprosto nejnižší platbu za provedenou péči. Vím, že jsem s vámi o tom jednou už hovořil osobně. Problém vidím v tom, že si myslím, že pokud by tato nemocnice, která této nebetyčné nespravedlnosti čelí několik desítek let, měla být jednoduše zvýhodněna, protože za platbu, kterou dostává, je třetinová v porovnání s jinými nemocnicemi. Znám to i z pozice předsedy Společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku, kterou jsem vykonával téměř deset roků, a znám výkony, které se provádějí třeba v této nemocnici, o které jsem mluvil, a je těžko pochopitelné, že za stejný výkon nemocnice, které provádějí nepoměrně menší počet těchto výkonů, dostávají třeba dvojnásobnou až trojnásobnou platbu.

Z toho důvodu bych se vás chtěl zeptat, jestli uvažujete, jakým způsobem by mohlo dojít k napravení takovéto, jak jsem říkal, nebetyčné nespravedlnosti. Děkuji vám laskavě za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a poprosím pana ministra zdravotnictví o jeho odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím hned na úvod říci, že kdybych měl tomuto ctěnému auditoriu detailně vysvětlovat peripetie vývoje úhradového mechanismu, vývoje základních sazeb, vývoje plateb, tak bych na tu odpověď nemohl mít několik minut, ale bylo by to několik hodin, a ani to by nám nestačilo.

Jenom možná pro ozřejmení té situace. Je faktem, že platby nemocnicím jsou historicky podmíněny, že jsou mnohdy velmi deformovány a že neodrážejí zdaleka reálnou situaci v tom, v jaké kvalitě a v jakém množství je péče odváděna. Víme, že mnohdy záleželo na situaci v letech, kdy se úhradové mechanismy nastavovaly. Za prvé, jak jednotlivé odborné společnosti měly ostré lokty a co si vybojovaly pro svůj obor, a také, jak jednotlivé managementy nemocnic v daném období využily situace a využily možnosti úhradového mechanismu, a řekněme, velmi výhodně si vytvořily tzv. historii, z které se po další roky všechny tyto platby odvíjely různými deformacemi různých úhradových vyhlášek a různých mechanismů. Já bych chtěl jenom pro objasnění dodat, že výše tzv. základní sazby není na benevolenci pojišťovny ani někoho jiného, ale že opravdu vyplývá z tzv. historie nemocnice.

To, že to není spravedlivé a není v pořádku, je faktem. Nicméně jaké dnes máme možnosti, co s tím můžeme dělat. Musím říct, že když jsem se seznamoval se situací v rámci úhradového systému, který je dnes u lůžkové péče z větší části postaven na tzv. DRG systému, tak jsem byl zděšen, protože situace je ještě mnohem, mnohem horší, než jsem předpokládal jako uživatel tohoto systému, řekněme, z dob, kdy jsem řediteloval fakultní nemocnici.

Systém byl dán do jakéhosi autonomního běhu, který zčásti ovlivňovaly, nebo z významné části, zdravotní pojišťovny, které měly klíčový vliv na to, zčásti se na tom účastnili i poskytovatelé a efektem bylo, že v posledních několika letech vývoj systému, jeho kultivace, v podstatě stagnoval, věnuje se mu několik málo lidí, řekl bych do desítky, na plný úvazek. Rozpočet tohoto systému v podstatě zahrnuje prostou údržbu. Stav je dnes takový, že DRG báze jsou velmi nehomogenní, takže kdybychom podle nich měli platit, můžeme způsobit to, že ve stejné DRG bázi zařazený výkon jednou bude mít náklady 20 tisíc korun, podruhé půl milionu - a my za to zaplatíme stejně.

Úhradová vyhláška na rok 2014, konstruovaná za doby pana ministra Holcáta, zavedla jakési koeficienty, které, myslím si, také nejsou úplně spravedlivé, nicméně aspoň to napravilo to, že zdravotní pojišťovny začínají platit za péči nemocnicím velmi podobné částky. Ne úplně stejně, ale odstranila se ta nespravedlnost vůči VZP.

Myslím si, že o dalším vývoji úhradového mechanismu se budeme dále společně bavit, předpokládám diskusi na zdravotním výboru, na širším fóru, protože po první analýze, kterou jsem dostal, to skutečně začíná vypadat tak, že než kultivovat tento systém, který je velmi deformován, je zčásti už zastaralý, je na zvážení, jestli to celé nerestartovat, nezačít od nuly, nenakoupit jiný DRG systém a ten upravit pro realitu v České republice. A samozřejmě je na diskusi, jakým způsobem platit české nemocnice v roce 2015, protože práce, která na DRG bude, se rozhodně nestihne za několik měsíců a ani za rok. Předpokládám minimum dva roky, když to bude plně personálně obsazeno a když se na tom bude tvrdě pracovat. První krok je, že od 1. ledna chceme převést celý systém pod Ministerstvo zdravotnictví. Předpokládáme, že to zahrneme pod ÚZIS, a budeme diskutovat o dalším vývoji.

Co se týče úhrad na příští rok, myslím, že je to o jakési diskusi, jestli se nebavit o nějakém racionálním paušálu s nějakým navýšením, ale ty nerovnosti nejsme schopni teď spravedlivě odstranit, protože to bychom to dělali na koleně. Vnímám to jako zcela zásadní problém financování českého zdravotnictví a musím férově říct, že to neuděláme za několik měsíců, že je to práce na roky. A musíme společně hledat cestu, jak -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, nerad to dělám, ale váš čas vypršel.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Děkuji, já ty hodiny úplně nesleduji. Děkuji a tolik zatím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku, pane poslanče? Máte slovo.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za vaši odpověď, pane ministře. Chtěl bych říct, že jsme si vědomi toho, že v poslední době dochází k úpravě této nespravedlnosti. Nicméně se domnívám, že věc je ještě taková, že existují jiné možnosti než nějakým způsobem zvýšit platby. Nedávno došlo k zvýšení plateb za státní pojištěnce. To v podstatě není nic jiného než napumpování peněz do zdravotnictví jako takového. Místo aby se třeba požádalo ministra financí, který by s tím třeba nesouhlasil, tak se zvýšily platby, které v podstatě nikoho nebolí, a napumpovaly se finance do zdravotnictví jako takového.

Je otázkou, zdali by bylo možno z těchto finančních prostředků, a to si myslím, že by bylo potom v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, potažmo vašeho, pane ministře, že by se mohla tímto způsobem řešit třeba zadluženost některých nemocnic, spíše než kdyby se snižoval dejme tomu plošně nebo jiným způsobem počet pracovníků v nemocnicích, nebo případně jejich platy. To si myslím, že by bylo mnohem férovější.

A posledně bych si dovolil jeden osobní dotaz. Vy jste byl, jak jste se zmínil, já to vím, řadu let, ředitelem fakultní nemocnice v Ostravě, a pokud vím, vedl jste si velmi úspěšně. Vždycky jste držel nemocnici v pozitivních číslech. Chtěl bych se zeptat, jestli se domníváte, že byste byl schopen tuto nemocnici udržovat i v té době v těchto pozitivních číslech, pokud by vaše platby byly nepoměrně nižší jako třeba u nemocnic jiných. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane poslanče. Já jsem vám toleroval překročení času, ale poprosím ostatní kolegy a kolegyně, aby respektovali čas, který mají vymezený časomírou.

Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Já jenom tedy krátce doplním. Já bych možná nejprve trochu zkorigoval jedno tvrzení, které tady zaznělo. Navýšení platby za státní pojištěnce není žádné napumpování, bohužel, musím říct, peněz do systému, protože jenom v letošním roce nám bude kompenzovat výpadek financí za poplatky, v příštím roce za další poplatky. Takže co se týče tohoto navýšení, tak je to nula-nula.

Co se týká finanční pomoci některým nemocnicím. Já musím dnes konstatovat, že bohužel, protože si myslím, že to není dobré, není to dobrý signál, ale obávám se, že nebude jiné cesty právě u Fakultní nemocnice u sv. Anny a zřejmě i u Nemocnice Na Bulovce než nějaká částečná finanční výpomoc státu, kterou chci projednat na vládě. Já už jsem to tam avizoval a obávám se, že jiná cesta není. Nebude to rozhodně v plné výši toho, jaký kumulovaný dluh tam existuje. Myslím, že prostě management musí předvést, že je schopen zekonomizovat provoz nemocnice. Samozřejmě nejde to absolutně, nicméně myslím, že v řízení tam rezervy byly. A musím konstatovat, že bohužel ty kroky, které teď následují, nebudou příjemné, ale prostě v této situaci nelze čekat, že záchrana nemocnice, která se potápí poměrně dramaticky a kde se to zřejmě kumulovalo několik posledních let, bude bezbolestná. Myslím si - a to bylo i mé zadání pro pana ředitele, aby ty věci komunikoval se zaměstnanci, se všemi, aby vysvětloval, že bez těch kroků to prostě nejde a že za situace, kdy nemocnice tvořila a ještě stále tvoří, v minulém roce tedy, stamilionové ztráty, tak nejde prostě nezasahovat do této části.

Co se týče otázky na mě (s úsměvem), jak bych zvládl či nezvládl. Já nechci, aby to tady vypadalo, že se příliš chlubím. Ale já jako ředitel nemocnice bych si neuměl představit, že bych ji vedl několik let do ztráty. Buď by se mi ji prostě podařilo dostat do černých čísel a bolelo by to -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, i v tento moment byl vyčerpán čas.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Dobře. Teď, když už jsem se chtěl pochválit (s úsměvem), nemohu. Ale děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ale všichni to jistě zaregistrovali, určitě k tomu budete mít ještě příležitost. (S úsměvem. Veselost v sále.) Děkuji.

Dvanáctý vylosovaný v pořadí je pan poslanec Simeon Karamazov s interpelací na pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v nedávné době jste přišel s návrhem, aby učitelé získali statut tzv. veřejné osoby. Reagoval jste tím mj. na případ ze školy v Boleticích na Děčínsku, kde se po verbálním útoku rodičů zhroutila jedna z učitelek. Dovolte mi, abych se vás v souvislosti s tímto návrhem zeptal, zda se opravdu domníváte, že ve chvíli, kdy se některý z rodičů nebo žáků rozhodne vulgárně, nebo dokonce fyzicky napadnout učitele, že je od toho odradí to, že je někde v nějakém zákoně uvedeno něco o chráněné osobě. Nebylo by vhodnější se raději zabývat příčinami stále častějších ataků vůči učitelům, tedy proč jsou dnes děti agresivnější než dříve, proč rodiče častěji sahají k útokům vůči učitelům? Váš návrh, který je zřejmě i právně velmi problematický, představuje pouze nejjednodušší způsob, jak se k danému problému postavit. Bohužel však neřeší jeho příčiny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A poprosím pana ministra mládeže, školství a tělovýchovy o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Máte naprostou pravdu, pane poslanče, protože nikdo z mých předchůdců to vůbec neřešil. Ale vůbec. Protože dlouhodobě poslední výsledky např. PISA nebo České školní inspekce nám ukazují tragické klima na českých školách. Dlouhodobě např. v těch výchovných zařízeních došlo k napadáním vychovatelů nejenom slovním, ale fyzickým. A vyvrcholilo to např. tím probodnutým krkem ve výchovném zařízení v Králíkách. Šedesát osm napadení za loňský rok! Nikdo neřekl z Ministerstva školství ani popel. A nikdo to ani neřešil. Takže máte naprostou pravdu, že Ministerstvo školství v minulosti zaspalo a neřešilo to.

Samozřejmě musíme začít u prevence, ale je to mnohem složitější. Nejenom prevence, ale vůbec i prestiž, pracovní pozice učitele a vychovatele se musí zvýšit. Je to spojené i s navýšením platu. Tady pevně věřím, že slovutná Poslanecká sněmovna podpoří navýšení finančních prostředků do českého školství, a tím i navýšení finančních prostředků na platy.

Dále je to spojené také - a patří to do té prevence - s podmínkami pro vytváření práce učitelů a vychovatelů. Mimochodem, já jsem s tímto návrhem nepřišel v době - a to je další krok, který spadá do té mozaiky, a není to jediné řešení, ale patří to do té mozaiky - až v těch případech ohledně Děčína. Ale mimochodem, řada vašich předchůdců, někteří z nich jsou ještě v Poslanecké sněmovně i dnes, takovýto návrh předložila, tuším, asi před dvěma třemi lety. Tehdy Poslaneckou sněmovnou neprošel a byl to ten statut veřejného činitele. Já dávám do diskuse ne statut veřejného činitele, ale chráněné osoby. A je to i po vzoru Slovenska, musím se přiznat, protože na Slovensku již tento návrh funguje, a když ho zjednoduším, tak funguje tak, že jsou tam za napadení učitelů nebo pedagogických pracovníků příslušné a zpřísněné tresty. Samozřejmě že to nevyřeší, ale může to řešit ty případy, kdy dochází k napadení ze strany dospělých osob. A dnes kolikrát se vám stane, že za napadení učitele v pedagogickém procesu je to řešeno nějakou pořádkovou pokutou. Tady bychom přistoupili k nějakým tvrdším sazbám. Má to poměrně značnou podporu veřejnosti. Ale souhlasím s vámi, že pouze tímto bychom to nevyřešili.

Jestli mně ještě zbývá čas...?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte dvě minuty a kousek.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Tak ještě se zastavím u výchovných zařízení, protože tam je to ještě problematičtější, protože tam už se řeší děti, které už mají za sebou nějaké delikty a jsou samozřejmě v těchto zařízeních. My připravujeme celkovou koncepci, která by to měla řešit. Její součástí je zvětšení počtu financí, které půjdou do těchto zařízení, protože se musím přiznat, když jsem např. byl v těch Králíkách, tak je to, jako když se vrátíte do filmu Requiem pro panenku. Prostě to je tragédie. To vybavení je strašné. Tam si sednete ve třídě na židli a propadnete se, protože je to odrbaná stará židle. Podíváte se na okno, ono samo vypadne jenom tím pohledem. Takže se vůbec nedivme, že nám ty děti utíkají.

Mimochodem, mám ale jeden pozitivní příklad, který mi dnes oznámili, že právě jeden z chovanců teď zachránil tonoucí děcko. Tam jsem si myslel, že ho pochválím a přijmu na ministerstvu, ale zjistil jsem, že je na útěku (smích v sále), takže to moje nadšení bylo opět trochu zchlazeno. Ale jsou tedy i pozitivní příklady, že i na tom útěku to tonoucí děcko zachránil.

Ale samozřejmě musíme pracovat dlouhodobě, koncepčně, není to jednoduchá věc. A když se bavím s jednotlivými vychovateli, tak kromě toho finančního navýšení musíme zvýšit i počet pracovníků. Aby dva vychovatelé sloužili noční službu v zařízení pro 25 chovanců, tak to se mi zdá příliš málo. A zároveň se bavíme i o podpoře dalších kurzů, protože i z řad vychovatelů zaznívají mnohé názory, že dnes nejsou již připraveni kvalifikací, kterou mají, na situace, které tam nastávají, a na reakce a brutalitu, která se zvyšuje, že potřebují nějaké další doškolování, proškolování, jak tomu hlavně předcházet, jak předejít tomu, aby k tomu nedošlo.

Takže je to složitá problematika. Neříkám, že tohle by to rozhodně vyřešilo. Určitě je důležitá prevence. Ale v některých dobách prevence prostě selhává. A tím končím i svůj příspěvek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, budete mít doplňující otázku? (Poslanec Karamazov nežádá doplnění.) Stačila odpověď, dobře. Děkuji.

Třináctým v pořadí byl vylosován pan poslanec Zdeněk Ondráček, který interpeluje paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Hezký podvečer. Vážená paní ministryně, jako osobu znalou trestního práva procesního... Předpokládám, že známe § 65 trestního řádu, tj. oprávnění nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky, poznámky a pořizovat si kopie toho spisu. Samozřejmě také víme, za jakých okolností může státní zástupce nebo policejní orgán takovéto nahlédnutí do spisu a učinění si výpisků, poznámek, popřípadě kopie spisu v přípravném řízení ze závažných důvodů odmítnout. To je teorie podle trestního práva procesního.

Mám jednu konkrétní věc, kdy se rodiče po zemřelém synovi domáhají po policejním orgánu, aby jim poskytl z uzavřeného trestního spisu, to znamená ze spisu, ke kterému se nekoná vyšetřování a věc byla odložena, aby jim umožnil do takového spisu nahlédnout, respektive aby si mohli pořídit na své náklady kopii videozáznamu z provedeného procesního úkonu. Policejní orgán jim toto odmítá, a když se dotázali u státního zástupce, konkrétně Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6, tak paní státní zástupkyně odpovídá, že stran žádosti rodičů zemřelého o předání kopie videozáznamu a zpřístupnění počítače zemřelého podle § 65 je nutné uvést, že rodiče poškozeného mají nárok na seznámení se s obsahem videozáznamu, nikoliv však na vydání kopie takového záznamu, jak již uvedl policejní orgán.

Chci se vás v této věci zeptat, zda se domníváte, že tento postup policejního orgánu a státní zástupkyně je v souladu s § 65 trestního řádu, popřípadě jaké můžou učinit opatření k nápravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče i za dodržení časového limitu. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane interpelující, na velmi precizně formulovanou a dostatečně konkrétně objasněnou otázku vám odpovím takto.

To, jak zareagoval policejní orgán a potažmo potom dozorový orgán, státní zastupitelství, nepokládám v této věci, jak jste ji tady konkrétně přiblížil, za správný postup. Neznamená to, že tento postup by byl ovšem nezákonný. On není nezákonný, protože trestní řád to skutečně umožňuje, tento výklad. Já jsem o tom přemýšlela. Myslím si, že v tomto ohledu musíme jít spíše na základní principy a účel trestního řízení, a i když jde o odloženou věc, tak v tomto případě zde nejde o věc, kde by bránily nějaké mimořádné závažné důvody tomu, aby rodiče po zemřelém synovi, ve věci kterého se dokonce vedlo trestní řízení, trestní stíhání proti neznámému pachateli s podezřením, zda nedošlo k podílu na úmrtí cizí osobou, v takovémto případě pro rozptýlení pochybností pozůstalých, navíc nejbližších příbuzných, rodičů, aby jim bylo odepřeno, aby si na vlastní náklady pořídili kopii videozáznamu. Jediné řešení, které já vidím, a bude třeba se opřít i o výklad nejenom komentářový, ale i jiné odborné literatury, postavit tuto otázku takovým způsobem a tak zdůvodněnou, aby až se příště obrátí, protože oni mohou svoji žádost opakovat a samozřejmě lze předpokládat, že policejní orgán jim bude neustále kopii videozáznamu odmítat, a to bych jim doporučila jako takové nejsnazší, byť to nemusí být nejúčinnější řešení, na policejní orgán a on to odmítne, znovu se obrátit na dozorujícího státního zástupce, tak doufám, že jistým objasněním souvislostí případu u nadřízeného státního zástupce by mohl státní zástupce hypoteticky, doufám, že potom i fakticky změnit rozhodnutí a umožnit, aby jim byla kopie videozáznamu vydána.

Jde v tomto případě spíše o věc lidsky zajímavou a psychologicky určitě velmi komplikovanou než o trestněprocesní problematiku, protože orgánu činnému v trestním řízení, ať už je to policejní orgán, nebo státní zástupce, opravdu nic nebránilo, aby takovou kopii rodičům umožnil si pořídit. Je to i otázka školení - to už zabíhám strašně daleko -, aby v takovýchto tragických případech spíše orgány činné v trestním řízení i v kontextu s novým zákonem o obětech trestných činů, mezi které se počítají nyní od 1. srpna 2013 i pozůstalí, kteří jsou poškozeni hlavně psychicky smrtí, traumatem, které prožili v souvislosti s úmrtím svého nejbližšího, aby byli proškoleni i v tom smyslu, že tím můžou způsobit, byť nechtě, druhotnou újmu obětem ve smyslu tohoto zákona. Přemýšlela jsem i o tom, že by se tam dala aplikovat některá ustanovení nového zákona o obětech trestných činů. Ale to chce rozhodně proškolení, protože rutinní postup orgánů činných v trestním řízení je vždycky spíše, když jde o určitou nejasnost a mohlo by to vrhnout špatné světlo na jejich práci, tak využijí příslušného trestněprocesního ustanovení k tomu, aby takovou věc zamítly.

Na jedné straně mě to nepřekvapuje, na druhé straně bych zbraně nevzdávala a rozhodně za sebe mohu slíbit, že speciálně v takovémto případě o tom budu hovořit s dozorujícím státním zástupcem, aby až se věc příště dostane na stůl, postupoval jiným způsobem. Více vám bohužel k tomu asi na tomto místě nejsem schopna říci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Budete mít doplňující otázku? Pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ani ne tak doplňující otázku. Nemluvil jsem přesně o konkrétní věci, ale paní ministryně ví, o jakou kauzu se jedná, a jsem samozřejmě i za pozůstalé rodiče rád, že i její přístup může přispět k tomu, aby se rodiče po zemřelém synovi domohli přístupu k informacím o tom, za jakých podmínek jejich syn zemřel a popřípadě zda orgány činné v trestním řízení nechybovaly v rámci svých postupů. My učiníme nový dotaz, nebo doporučím učinit nový dotaz, žádost o materiály, a paní ministryni tímto děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Chci se zeptat, zda paní ministryně chce na to reagovat. Ne, děkuji vám.

Jako čtrnáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Leoš Heger, který má interpelaci opět na ministra zdravotnictví. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, v rámci zahájení prací na velmi obtížném zákoně o dlouhodobé zdravotní sociální péči zahájilo Ministerstvo zdravotnictví v době Nečasovy vlády pilotní projekt určení finančních nákladů různých typů dlouhodobých pacientů na hranici péče zdravotní a sociální a v tomto projektu potom Ministerstvo zdravotnictví pokračovalo i za období ministra Holcáta. Klasifikací existuje na světě hodně. Jsou poměrně složité a je dost obtížné jednu z nich lokalizovat do našeho prostředí, ale vzhledem k tomu, že náš seznam výkonů nemá slušný podklad v téhle oblasti a v České republice žádná klasifikace, která by pomohla, není, tak se domnívám, že bez této klasifikace se nadále obejít už nelze zvláště v situaci, kdy koalice se zavázala odstranit administrativní překážky pro kofinancování zdravotní a sociální péče.

Můj dotaz proto zní, a je to věc, která je víceméně technická spíše než politická, zda bude současné Ministerstvo zdravotnictví v tomto úsilí pokračovat, aby se cenové ohodnocení různých typů ošetřovacích dnů a doléčování dlouhodobých pacientů a upřesnění relací i indikací vzhledem i k domácí péči mohlo jednoho dne zrealizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím ministra zdravotnictví o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo zdravotnictví plánuje pokračovat v řešení koncepce systému následné a dlouhodobé lůžkové zdravotní péče a domácí zdravotní péče, včetně péče paliativní. Chci tady ubezpečit tuto Poslaneckou sněmovnu, že rozhodně chceme navázat na vše, co se v této věci odpracovalo na Ministerstvu zdravotnictví jak v době, kdy v jeho čele stál pan docent Heger, tak kdy v jeho čele stál pan doktor Holcát.

Problematika zdravotně-sociální péče je v současné době řešena pracovní skupinou, kterou zřídila ministryně práce a sociálních věcí. Realizace výstupu této skupiny je plánována do konce roku. Ministerstvo zdravotnictví realizovalo na přelomu roku tříměsíční pilotní projekt týkající se následné a dlouhodobé zdravotní péče, jehož vyhodnocení se v současné době dokončuje. Do tohoto pilotního projektu bylo zapojeno 25 poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb a 570 pacientů. Projekt by měl umožnit získat základní představy o tocích pacientů v systému postakutní péče, ověřit funkčnosti navrženého testování pacientů a jejich řazení do skupin dle náročnosti ošetřovatelské a léčebně rehabilitační péče, zjištění spektra poskytované péče u jednotlivých skupin pacientů a nákladů na její poskytování jako podkladu pro určení odpovídajících agregovaných plateb ze strany zdravotních pojišťoven. Následovat budou nezbytné legislativní úpravy příslušných právních předpisů. Plánujeme například zakotvit povinnost pravidelného testování funkčního stavu pacientů v následné a dlouhodobé péči a ve vlastním sociálním prostředí. Právním předpisem budou stanovena indikační kritéria pro umístění pacienta na lůžko následné či dlouhodobé péče a též kritéria pro trvání hospitalizace na tomto typu lůžka.

Za další nezbytný krok, který je však v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, považujeme umožnit zahájení řízení o přiznání příspěvku na péči již v průběhu hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. Musí dojít zejména ke zpřesnění podmínek poskytování postakutní péče včetně nového nastavení úhrad z veřejného zdravotního pojištění, a to cestou rekalkulace nákladů na jednotlivé typy ošetřovacích dnů v následné i dlouhodobé péči odpovídající funkčním skupinám, do kterých budou pacienti zařazeni. Předpokládaným efektem je zlepšení dostupnosti postakutní péče při stárnutí populace a postupná eliminace převisu poptávky po těchto službách, zvýšení efektivity financování ze zdravotního pojištění, zkrácení průměrné doby hospitalizace na akutním lůžku a jasné nastavení pravidel přestupů mezi jednotlivými druhy péče.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat - budete mít doplňující otázku? (Nikoli.) Odpověď vám stačila. Děkuji.

Patnáctý v pořadí byl vylosován pan místopředseda Gazdík, který interpeluje pana ministra Mládka. Bohužel, ten zde není, tak vás poprosím, abyste to načetl do stenozáznamu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený nepřítomný pane ministře, rád bych se vás zeptal na několik otázek v souvislosti s operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který má být jedním z programů, které mají v příštím plánovacím období Evropské unie, které již započalo, také administrovat prostředky pro venkov, zejména pro komunitně vedený místní rozvoj. Ze slov pana premiéra, která už dnes tady řekl, jsme se dozvěděli, že vaše ministerstvo a váš náměstek Novotný, který proslul jako ředitel regionálního operačního programu Střední Čechy a jehož rukama prošly tak úžasné kauzy (ironicky), jako byl například Buštěhrad či některé nemocnice ve středních Čechách za pana hejtmana Ratha, které jsou v současné době souzeny, tak tento člověk rozhodl o tom, že komunitně vedený místní rozvoj se bude v obcích a městech České republiky z větší části rozvíjet pomocí CzechInvestu. Už to samotné jistě cítíte, že je trochu protimluv, protože komunitně vedený místní rozvoj se má vést v té komunitě, nikoliv pomocí CzechInvestu.

Chtěl bych se zeptat, pane ministře, jestli je pravdou, že celkem sto miliard, které mají být rozděleny pro mikropodniky a z nichž zhruba tři až pět miliard by mělo být rozděleno pomocí místních akčních skupin, bude skutečně rozdělováno pomocí CzechInvestu a místní akční skupiny budou zařazeny pouze do různých programů jako konkrétní lidé, jako poradní orgány. Jestli to považujete za správné a jestli to nepovažujete za další nový tunel typu regionální operační program Střední Čechy. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A jako další je pan poslanec Vácha František, který interpeluje pana ministra Chládka. Ten zde také není, tak vás poprosím také o přečtení do stenozáznamu.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Já jsem pana ministra viděl tamhle za dveřmi. Už přichází, výborně!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Už je zde!

 

Poslanec František Vácha: Tak abychom stihli ještě další interpelaci, tak budu hodně rychlý. Pane ministře, já vás interpeluji ve věci zrušení výzvy 2.1 operačního programu VaVpI, posílení výzkumných aktivit VaV center. Víme, že se jednalo o podporu návratu kvalitních vědců ze zahraničí. Oznámení o zrušení této výzvy jsme dostali 15. května. Součástí soutěže byl i rozhovor s těmito zahraničními vědci, který se konal 15. dubna, to znamená měsíc před tím zrušením. Po tom zrušení úspěšní žadatelé napsali hromadný otevřený dopis na Ministerstvo školství a v odpovědi na tento dopis bych citoval, že s ohledem na vývoj finančního čerpání v rámci celého operačního programu se ale hned na začátku roku 2014 ukázalo, že řídicí orgán, vydá-li rozhodnutí o poskytnutí dotace projektům úspěšným ve výzvě 2.1, nebude disponovat dostatkem peněžních prostředků na pokrytí všech svých závazků!

To znamená, vy jste - ministerstvo už začátkem roku vědělo, že nebude mít peníze, přesto jste nechali proběhnout celou soutěž. A co mě a žadatele nejvíc trápí, to, že jste přesvědčili zahraniční vědce, aby za svoje vlastní peníze cestovali do České republiky k rozhovoru, přestože jste věděli, že už na to peníze mít nebudete. To znamená, já se tážu, proč jste tu soutěž nezastavili včas. Proč jste nutili zahraniční vědce cestovat do České republiky za vlastní peníze?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, poprosím vás, nechte to...

 

Poslanec František Vácha: Ano, a jestli je možnost využít peníze z OP VVV na financování stejného programu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, další otázky do doplňujícího bloku. Děkuji vám.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Toto bohužel je dědictví pro mých předchůdcích, protože ono to upozornění nebylo již v roce 2014, ale bylo dokonce již v roce 2012, kdy auditní orgán Ministerstva financí upozorňoval vašeho kolegu poslance pana exministra Fialu, že dojde k přezávazkování a že tam hrozí přezávazkování. Ale vůbec největší problém nastal v roce 2013, kdy tato výzva, kdyby byla včas připravena, tak ještě ten dopad by to mělo na rok 2014, vzhledem k tomu, že v roce 2013, leden nebo únor, se rozhodlo o tomto projektu resp. o této výzvě, a měl to zpracovat příslušný ředitel a ten příslušný ředitel to zpracovával asi sedm měsíců. Shodou okolností ten ředitel se jmenoval Dalibor Štys, a když to dopracoval, Dalibor Štys, tak pak jako exministr, v té době ještě ministr, to v listopadu 2013 schválil, přestože byl upozorněn, že může dojít k výrazným problémům. A k tomu se přidal ještě bývalý náměstek pro fondy Zaorálek, který v podstatě dál tu výzvu jel, ačkoliv ji měl přerušit, a k tomu přerušení došlo až po změně na pozici náměstka. S novou paní náměstkyní jsme udělali: za prvé se otevřel opravdu ten problém operačních programů VaVpI celkově, protože původně jsem byl přesvědčován a i mí předchůdci - a tady zase na druhou stranu teď se jich zastanu v této konkrétní věci, že byli upozorňováni na to, že to zas není takový problém, že ta ztráta nebude taková, a mně bylo taky říkáno "to je sedm miliard". Nakonec jsme zjistili, že to je deset miliard. A k tomu ještě to neštěstí přezávazkování čtyři miliardy.

My jsme stáli před rozhodnutím, jestli tyto výzvy pustit v tuto chvíli dál, ale platit to z národních peněz na úkor vysokých škol, anebo druhou alternativu, ke které jsme přistoupili ale až po diskusi s vysokými školami, a to že jsme se s vysokými školami domluvili, že ony jeden rok zafinancují tyto věci ze svých rozpočtů, my se jim budeme samozřejmě snažit finančně pomoci ještě i v tom roce a v tom novém operačním programu VVV budeme v této výzvě pokračovat, respektive bude znovu vyhlášena. Tam by nemělo dojít k žádné ztrátě ani u žadatelů, kteří tam byli.

Nechci se vůbec odvolávat na to, že prostě ta výzva může být zrušena, že na ni není žádný nárok atd. Ale myslím si, že je dobře, aby zahraniční vědci tady opravdu byli. Proto jim toto chceme umožnit i v tom operačním programu VVV.

Program VaVpI je mnohem hlubší, protože my budeme muset řešit i další a další výzvy, protože opravdu je to jeden ze dvou nejhůře čerpajících fondů. A kromě toho ještě budeme muset řešit udržitelnost těch velkých projektů, protože jak přišla paní ministryně (obrací se na ministryni Jourovou, která souhlasně kývá hlavou), tak mi dá za pravdu, že to řešíme velmi významně, kdy velká centra budou mít - a řekněme si to otevřeně - velký problém uživit se a udržet se i do budoucna.

Naší snahou je samozřejmě udělat maximum pro to, abychom minimalizovali ztráty, protože úplně to vyřešit nepůjde. A jeden z těch kroků byl, aby to nebylo na úkor vysokých škol, tak na ten jeden rok to vyřešit tímto způsobem a zároveň to dát do programu OP VVV.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat... (Poslanec Vácha před řečnickým pultem: Já jenom pokud pan ministr chvíli vydrží sedět, tak já už se nebudu ptát na mikrofon. Ministr souhlasně kýve, že chvíli bude sedět a může probrat s poslancem Váchou doplňující otázku.) Dobře, takže pan ministr patrně vydrží chvíli sedět.

Poprosím sedmnáctého v pořadí a to je pan poslanec Michal Kučera, který interpeluje pana ministra dopravy, pana Antonína Prachaře - do stenozáznamu, protože zde není přítomen.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo a děkuji kolegovi Františkovi, že to vyřešil i jiným způsobem.

Spojení jižní části Ústeckého kraje, tedy okresu Louny a Litoměřice, s Prahou je klíčové i z důvodu řešení otázky zaměstnanosti, která je v Ústeckém kraji vysoká. Zkvalitnění dopravní dostupnosti může zvýšit i rekonstrukce železniční trati č. 114 Postoloprty - Louny - Lovosice. Úsek Louny - Lovosice projede vlak za jednu hodinu a dvacet minut, přičemž se jedná o vzdálenost 34 kilometrů. Z toho úsek Louny - Libochovice jede vlak 51 minut a ujede přitom vzdálenost 20 kilometrů. Podle mých informací rekonstrukce trati nevyžaduje velké investice a technicky nenáročné úpravy by měly dopravu v tomto úseku výrazně zrychlit.

Chtěl bych vás požádat, pane ministře, o prověření možnosti rekonstrukce tratě č. 114 v úseku Louny - Lovosice s cílem zrychlení dopravy na tomto úseku. Po provedené rekonstrukci by mohla cesta do Prahy s přestupem v Lovosicích trvat pod jednu hodinu, což by výrazně usnadnilo cestu do práce a současně i odlehčilo přetížené komunikaci R7 v úseku Chomutov - Louny - Praha a na silnici č. 6 Slaný - dálnice D8 - Nová Ves. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako osmnáctý je zde pan poslanec Milan Šarapatka. Vzhledem k času si myslím, že to bude s velkou pravděpodobností poslední interpelace. Je to na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. V tento moment ho nevidím, že by byl přítomen, tak já vás... (Ministr Zaorálek hovoří se dvěma poslanci v lavici ČSSD. Ostatní poslanci upozorňují předsedajícího, že ministr je přítomen.) Budete interpelován, pane ministře. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý den, pane ministře. Přiznám se, že když jste nastupoval na Ministerstvo zahraničí, vkládal jsem do vás veškeré svoje naděje a očekával jsem, že vymetete Augiášův chlév, který na Ministerstvu zahraničí zůstal po předchozím vedení, kdy došlo prakticky k totální devastaci Ministerstva zahraničí a jeho činnost byla fakticky omezena jenom na oblast lidských práv. Musím říct, že mě proto trošku zaráží současná situace, nebo se mi zdá, že ty změny probíhají hodně pomalu. A zarážejí mě například některé nominace na posty velvyslanců. Chtěl bych tady například jmenovat pana exnáměstka Duba. K tomu bych chtěl říci, že jak je známo, Ministerstvo zahraničí je účastno na České exportní bance, na EGAPu, a v těchto institucích právě zastupoval Ministerstvo zahraničí tehdejší náměstek Dub, přičemž obě tyto instituce se ocitly v zásadních problémech. Domnívám se proto, že jako náměstek by měl mít také odpovídající zodpovědnost. Dovoluji si připomenout, že odjíždí na nejlukrativnější post, který v naší diplomacii existuje.

Stejnou otázku: Proč odjíždí nebo proč byl nominován na velvyslanecký post pan bývalý generální sekretář Plíšek, který byl prakticky mužem na špinavou práci bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a poměrně dehonestujícím způsobem vyhnal lidi, kteří se nyní například úspěšně brání a vracejí se po prohraných soudech na ministerstvo. Jmenuji tady pana velvyslance Chmela a další.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas vypršel, pane poslanče. Já vás poprosím, nechť může odpovědět pan ministr a doplňující otázkou se doptáte na zbytek. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuju. On mi to pan poslanec nečiní snadné, protože já bych chtěl upozornit, že mluvit o nominacích na jakékoli velvyslanecké posty tady veřejně ve Sněmovně, pokud se ten proces nachází v nějaké fázi, to znamená ještě není tak daleko, že by byl tím státem, o který se jedná, uděleno agreement neboli souhlas se jmenováním toho velvyslance, mi připadá nepřípustné. Prostě jmenování velvyslance je proces, který se odehrává jako poměrně intimní záležitost mezi tím státem, do kterého velvyslance vysíláme, a tím, kdo toho velvyslance vysílá. Nepřipadá mi šťastné debatovat o těch jménech dříve, než je ten proces ukončen. A bohužel mezi těmi jmény, která tady padla, tak s výjimkou bývalého náměstka Duba se jedná o jména, která... To nejsou prostě rozhodnutí, která by byla učiněna takovým způsobem, aby bylo možné o nich veřejně mluvit. Takže já upozorňuju na to, že debata o velvyslancích vůbec, myslím, by měla být do toho okamžiku, než jsou velvyslanci vysláni a opravdu je to potvrzeno i tou zemí, do které jsou vysláni, tak by měla být zapovězena. A já se k těmto věcem nemohu vyjadřovat.

Co se týče pana bývalého náměstka Duba, on skončil ve funkci náměstka ve vedení ministerstva. On se vlastně celou tu dobu, co tam pracoval, zabýval oblastí ekonomické diplomacie a tohle bylo rozhodnutí, které jsme nakonec učinili společně. Postupovalo se podle Ústavy, jak to máme uloženo, předkládají se návrhy na vládu a pak se projednávají s prezidentem. A řekněme potom co vznikne určitý konsensus, teprve se mohou předložit tomu státu a pak je to zveřejněno. Takže tady mohu říci, že to je prostě výsledek procesu hledání velvyslance v Tokiu. A vzhledem k těm schopnostem a k tomu, že získal určitou erudici v ekonomické oblasti, kterou podle mě potvrdila i řada spolupracovníků, i těch, kteří (nesrozumitelné) na ministerstvu byli, tak nakonec na té jeho dnes už potvrzené nominaci do Tokia prostě byla shoda.

Myslím si, že pokud bychom měli rozebírat některé další, tak nevím, jestli je ideální dělat tady přes mikrofon. Ale s panem poslancem jsem připraven se o tom pobavit, ale rozhodně tady nemohu veřejně mluvit skutečně o procesech, které nebyly ukončeny. To je mi líto. To jsem řekl jasně, že do budoucna vylučuji. Pokud se ta jména objevují někde v médiích a pokud to nejsou spekulace, což je někdy také pravda, tak je mi to líto. Já budu dělat všechno pro to, aby ty debaty se nevedly o lidech nebo o osobách, které ještě nejsou definitivně potvrzeny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, zda bude následovat nějaká doplňující otázka, máme minutu do konce. Není. Tak vzhledem k tomu, že poslední interpelaci je možné položit v 17.55 hodin, další interpelace už se konat nebude.

Já vám, dámy a pánové, děkuji za vaši pracovitost a setrvání až do konce. Přeji vám příjemný zbytek dnešního dne. Přerušuji dnešní schůzi s tím, že budeme pokračovat zítra v 9 hodin ráno. Příjemný zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 18.00 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.