Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

101.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013
/sněmovní tisk 189/

Stanovisko NKÚ bylo doručeno jako tisk 189/1 a já mezi námi vítám pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, pana Miloslava Kalu. Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, aby se ujal slova a uvedl předložený návrh. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, státní rozpočet na rok 2013 byl schválen zákonem číslo 504/2012 Sb. jako schodkový s deficitem 100 mld. Kč. Celkové příjmy byly rozpočtovány ve výši 1076,4 mld. Kč a výdaje v objemu 1176,4 mld. Kč.

Ve vztahu k zákonem schválenému státnímu rozpočtu na rok 2013 byly celkové skutečné příjmy vyšší o 1,4 % a výdaje nebyly dočerpány o 0,3 % rozpočtu. Plnění celkových příjmů na 101,4 % představovalo překročení rozpočtu ve výši 15,5 mld. Kč, které bylo ovlivněno překročením nedaňových a ostatních příjmů v částce 25,7 mld. Kč, výpadkem daňových příjmů v objemu 4,6 mld. Kč a výpadkem příjmů z pojistného na sociální zabezpečení v částce 5,6 mld. Kč. Výši nedaňových a ostatních příjmů ovlivnily především příjmy z rozpočtu Evropské unie a odvod 6 mld. Kč ze státního podniku Lesy České republiky do příjmů kapitoly Ministerstva zemědělství. Meziročně byly celkové dosažené příjmy státního rozpočtu o 40,5 (?) mld. Kč, to je o 3,8 %, vyšší než v roce 2012, když nejvíce vzrostly (nesrozumitelné) příjmy. Daňová kvóta zaznamenala v roce 2013 růst o 0,5 procentního bodu na 33,5 % HDP. Vliv na ni měla především novela zákona o DPH, která zvýšila obě sazby daně o 1 procentní bod na 15 a 21 %. Dále pak zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových výrobků, respektive snížení vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, a to z 60 na 40 %.

Celkové výdaje schváleného státního rozpočtu byly čerpány na 99,7 %, bylo dosaženo úspory rozpočtované částky ve výši 3,2 mld. Kč. Té bylo dosaženo především v oblasti neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů včetně úrokových výdajů státního dluhu. Ve výdajích je zahrnuto čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů vykázaných v minulých letech, když v průběhu roku 2013 došlo ke snížení nároků o 90,4 mld. Kč. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů v letech 2008 až 2013 k 1. 1. 2014 dosáhl 146,6 mld. Kč a byl o 13,4 mld. Kč vyšší než stav k 1. 1. 2013. Jde převážně o prostředky, které jsou nebo mají být kryty ze zdrojů Evropské unie. Tyto prostředky mohou kapitoly čerpat v roce 2014 a v dalších letech. Meziročně celkové skutečné výdaje státního rozpočtu vzrostly oproti roku 2012 o 20,7 mld. Kč, to je o 1,8 %. Podíl celkových výdajů státního rozpočtu na HDP v roce 2013 dosáhl 30,2 %, zatímco v roce 2012 to bylo 30 %. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích dosáhl 57,1 %, to je o 0,4 procentního bodu více než v roce 2012.

Výsledný schodek státního rozpočtu za rok 2013 ve výši 81,3 mld. Kč byl o 18,7 mld. Kč nižší oproti zákonem předpokládaném objemu a o 19,7 mld. Kč nižší než schodek vykázaný v roce 2012.

Podíl vykázaného schodku státního rozpočtu na HDP v roce 2013 činil 2,1 %, což je o 0,5 procentního bodu méně než v roce 2012. Vykázaný schodek státního rozpočtu na rok 2013 ve výši 81,3 mld. Kč se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 78,6 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 4,9 mld. Kč, změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, jejich zvýšení ve výši 2,2 mld. Kč.

Vypořádání schodku státního rozpočtu vyplynulo ze zákona číslo 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, a skutečné struktury a výše jednotlivých zdrojů krytí výsledného schodku.

Vážené paní poslankyně, poslanci, žádám vás jménem vlády, abyste předložený návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013 vzali na vědomí a zároveň odsouhlasili vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2013, tak jak je uvedeno v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane vicepremiére.

Já bych vás ještě, než pokročíme v tomto bodu, informoval, že pan poslanec Adámek se omlouvá z dnešního jednání od 12. hodiny z pracovních důvodů, pan poslanec Gabal se omlouvá do 10 hodin rovněž z pracovních důvodů. Ještě bych vás chtěl informovat, že na vaše emaily v souladu s příslibem vám byl rozeslán zkrácený pořad 10. schůze a bude tak činěno i nadále. Jakmile vždy ráno bude tento materiál upraven podle aktuální situace, tak bezprostředně poté vám bude rozeslán. Doufám, že přispěje k lepší orientaci v pořadu Sněmovny.

Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výboru k tomuto materiálu. Usnesení rozpočtového výboru vám bylo doručeno jako tisk 189/2. Stanovisko NKÚ projednal kontrolní výbor a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako tisk 189/3. Prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru a jeho předsedu pana poslance Votavu, aby nás informoval o jednání výboru a případně o usnesení.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové, vládo. Já bych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru. Nebudu tady již komentovat to, co řekl pan místopředseda vlády ohledně čísel státního závěrečného účtu, ale seznámím vás v rámci své zpravodajské zprávy pouze s usnesením rozpočtového výboru. Ale avizuji, že se hlásím potom s krátkým příspěvkem do rozpravy. Tedy to usnesení.

Usnesení rozpočtového výboru z 10. schůze ze dne 4. června k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013, tisk 189.

Po úvodním výkladu náměstkyně ministra financí a po vyslechnutí zpravodajských zpráv zpravodajů výborů a po rozpravě rozpočtový výbor projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení výborů ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2013 a konstatuje, že všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně schválit nebo vzít na vědomí kapitoly, okruhy a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle přikázání z usnesení Poslanecké sněmovny č. 217 z 29. dubna 2014.

b) Výbor pro bezpečnost doporučil Poslanecké sněmovně, aby přijala následující doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby při zpracování návrhu státního rozpočtu na rok 2015 a střednědobého výhledu na léta 2016 a 2017 zachovala pro Bezpečnostní informační službu alespoň úroveň výdajů ve výši schváleného rozpočtu pro rok 2014 a zabývala se možnostmi financování výstavby datového centra."

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu dále, za druhé, po projednání všech kapitol a vládního návrhu státního závěrečného účtu za rok 2013 jako celku včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k státnímu závěrečnému účtu za rok 2013 doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí

1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2013, který pro státní rozpočet v roce 2013 vykazuje příjmy, výdaje a celkový schodek tak, jak uvedeno v tisku,

2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2013 - opět tak, jak uvedeno, ve výši příjmů, výdajů a přebytku,

3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2013 ve výši - jak uvedeno,

4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2013 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2013 podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku,

II. souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2013 financujícími položkami, tak jak uvedeno v tisku,

III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu - což jsem tímto také učinil.

Děkuji za vaši pozornost a hlásím se do rozpravy, tak jak jsem uvedl na začátku. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A prosím zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Koníčka, aby nás informoval o jednání tohoto výboru. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, kontrolní výbor se zabýval stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013, které máte jako sněmovní tisk 189/1, na své schůzi 11. června a přijal usnesení, ve kterém bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013 a žádá ministra financí, aby do 31. srpna 2014 předložil kontrolnímu výboru přijatá a připravovaná nápravná opatření ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a jako prvnímu bych dal slovo panu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, který požádal o slovo. Prosím, aby vystoupil. Po něm je přihlášen pan poslanec Votava.

 

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré ráno. Dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013. Toto stanovisko vám předkládám v souladu s § 5 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Chci vás informovat o tom, že vypracování stanoviska vycházelo z předloženého tisku 189, závěrečných účtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu zaslaných Nejvyššímu kontrolnímu úřadu jejich správci, ze schválených kontrolních závěrů kontrolních akcí a z dalších poznatků kontrolní a analytické činnosti.

Výsledkem hospodaření státního rozpočtu za rok 2013 byl schodek ve výši 81,3 mld. Kč, což je o 18,7 mld. Kč lepší výsledek, než byl předpokládán upraveným zákonem o státním rozpočtu, a o téměř 20 mld. Kč lepší výsledek oproti roku 2012. Nižšího schodku bylo dosaženo zejména nedočerpáním rozpočtových výdajů ve výši 17,56 mld. Kč při překročení očekávaných příjmů o 1,17 mld. Kč.

O naplnění rozpočtových příjmů se kromě inkasa daně z přidané hodnoty zasloužily hlavně nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery, u kterých byla rozpočtovaná výše překročena o 10,8 mld. Kč. Na straně výdajů nebyly dočerpány kapitálové výdaje o 13,6 mld. Kč. Součástí návrhu rozpočtovaných příjmů na rok 2013 byly ve větší míře než v předchozím roce ostatní příjmy a transfery mimořádného charakteru, a to příjmy z prodeje kmitočtových pásem, příjmy od státních Lesů České republiky, příjmy z privatizačního účtu. Z těchto mimořádných příjmů byl ale realizován jen příjem od státního podniku Lesy České republiky a ve snížené výši, tj. 10 mld. Kč z privatizačního účtu.

Rozhodující podíl na snížení tempa zadlužování v roce 2013 měla změna přístupu k tvorbě rezervy peněžních prostředků pro vyloučení rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu.

Jedním ze základních problémů snižování schodku veřejných financí je schodek systému důchodového pojištění, který je součástí celkového schodku státního rozpočtu. Dosud se k těmto mandatorním výdajům nepodařilo přiřadit zdroje, které budou v příštích letech potřeba k pokrytí tohoto schodku.

Pokud jde o dodržování závazků vůči Evropské unii, návrh státního závěrečného účtu nepřináší informace, že by docházelo k jejich porušování. Ohledně využití prostředků z fondů Evropské unie se návrh státního závěrečného účtu soustřeďuje na údaje, jaká výše prostředků byla čerpána a ve kterých oblastech byly tyto prostředky vynaloženy. Zda došlo k jejich optimálnímu využití, návrh státního závěrečného účtu nehodnotí. Z kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a z dalších zdrojů je zřejmé, že v této oblasti existují značné nedostatky a rezervy.

Co je třeba zdůraznit, je skutečnost, že celková částka odvodů do rozpočtu Evropské unie v roce 2013 dosáhla 41,7 mld. korun a v průběhu roku 2013 obdržela z rozpočtu Evropské unie celkem 125,7 mld. korun. Čistá pozice tedy byla 84,1 mld. korun.

NKÚ s ohledem na údaje uvedené v návrhu státního závěrečného účtu a s ohledem na poznatky ze své kontrolní a analytické činnosti upozorňuje:

Pro vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládaných výdajů chybí metodika, vyhodnocování prováděné v závěrečných účtech kapitol nelze použít k porovnání úrovně hospodaření jednotlivých organizačních složek ani pro řízení veřejných výdajů.

Za druhé. Řada přijatých opatření k předcházení daňovým únikům a k zefektivnění vymáhání se ve snížení stavu daňových nedoplatků ani ve zvýšení procenta vymožených nedoplatků dosud neprojevila.

Za třetí. Pokles čerpání kapitálových výdajů o více než 11 mld. korun ve srovnání se skutečností roku 2012. Dále upozorňujeme na skutečnost, že k poklesu těchto výdajů v absolutní výši dochází v absolutní výši stejně tak jako v podílu na celkové výdaje státního rozpočtu. K tomuto poklesu dochází již od roku 2010.

Dále. Neustále roste stav nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let, což hodnotíme jako riziko pro plnění státního rozpočtu v dalších letech. Nároky z nespotřebovaných výdajů dosáhly částky 146,6 mld. korun k 1. 1. 2014, v čemž jsou nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů ve výši 130 mld. korun a nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů ve výši 16,5 mld. korun.

Za další. Upozorňujeme na nízké plnění rozpočtu výdajů v rámci programového financování, což souvisí se závažnými problémy v této oblasti, zejména prodlužování lhůt výstavby, růst nákladů staveb, chybějící kvalitní posouzení investičních záměrů i propočet ekonomické efektivnosti.

Další bod. Upozorňujeme na vysoký počet prováděných rozpočtových opatření zvláště v některých kapitolách státního rozpočtu, na trvalý pokles inkasa daně z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, což potvrzuje dlouhodobou neefektivnost výběru této daně. Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně je poznamenána vysokou administrativní náročností zatěžující nejen státní správu, ale i samotné příjemce dotací, proto nelze konstatovat, že je správa těchto odvodů hospodárná a efektivní.

Za další. Pro trvale udržitelný fiskální vývoj bude rozhodující, jaká úsporná a prorůstová opatření budou v této oblasti přijata. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se ke konci roku 2013 i přes mírný nárůst státního dluhu dále zvýšil na celkových 43,4 %.

Dále neustále stoupá výše výdajů na státní dluh a v roce 2013 dosáhla 57,8 mld. korun, to je téměř 5 % skutečných výdajů státního rozpočtu. Vzhledem ke stálému snižování úrovně privatizačních výnosů může realizace ekologických garancí představovat budoucí riziko pro výdajovou stranu státního rozpočtu.

Dále upozorňujeme na významné riziko automatického zániku závazku spolufinancování z rozpočtu Evropské unie, a tím zvýšení nároků na dofinancování projektu s možným výrazným dopadem na státní rozpočet v následujících letech.

A konečně, při provádění kontrolních akcí opakovaně zjišťujeme nedostatky v podkladech sloužících k sestavení závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, a to jak v oblasti účetnictví, tak v oblasti finančního výkaznictví.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s doporučeními Nejvyššího kontrolního úřadu.

Za prvé. Provést vyhodnocení možných negativních dopadů snižování kapitálových výdajů na další vývoj ekonomiky a na hospodaření státního rozpočtu.

Dále, vyhodnotit funkci a rizika tvorby a čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů.

Za třetí. V případě peněžních prostředků malé privatizace vzhledem ke stavu procesu malé privatizace navrhnout postup, jak bude dále s těmito prostředky naloženo.

Za čtvrté. Nepoužívat výdaje rozpočtované v souvislosti s obsluhou státního dluhu prostřednictvím rozpočtových opatření v jiných kapitolách státního rozpočtu, tj. kapitola státní dluh by neměla sloužit jako další případná rezerva výdajů.

Důsledněji uvádět v návrhu státního závěrečného účtu vyhodnocení legislativních změn zejména v daňové oblasti.

Za šesté. Věnovat větší pozornost sestavování rozpočtů státních fondů vzhledem k výrazným rozdílům při plnění rozpočtovaných částek na straně příjmů a výdajů.

Za sedmé. Návrh státního závěrečného účtu by měl obsahovat v části údajů o státních finančních aktivech také informaci o stavech pohledávek z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkových účastí a cenných papírů, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, které má Ministerstvo financí povinnost evidovat mimo státní finanční aktiva.

A konečně poslední doporučení, aby návrh státního závěrečného účtu obsahoval vybrané údaje o veřejných rozpočtech také v metodice ESA 95.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost, kterou jste věnovali stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane prezidente. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Votava. Připraví se paní poslankyně Hnyková.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Ve stručnosti bych také řekl pár slov ještě mimo svoji zpravodajskou zprávu.

Já si uvědomuji, že v podstatě tady uzavíráme účet tak nějak bez hostinského, jak bych řekl, protože dnes ve vládních lavicích po předčasných volbách sedí naprosto jiná politická reprezentace, která rozpočet na rok 2013 nepřipravovala, která s ním nepracovala, a tedy za výsledek hospodaření státu také nenese odpovědnost. Samozřejmě že jsou zde bývalí členové vlády, kteří se na tom podíleli a jsou dnes poslanci. To určitě.

Podle mého názoru jsou výsledky hospodaření rozpočtu za rok 2013 na první pohled, a to podle skutečně dosažené výše deficitu státního rozpočtu, možná chvályhodné, alespoň si tak někteří činí zásluhy, bijí se v prsa - já bych ale řekl kdyby. Ve skutečnosti tomu tak určitě i přes deficit, který se snížil, jistě není. Oproti plánovanému deficitu státního rozpočtu ve výši 100 mld. korun se deficit státního rozpočtu snížil o téměř 19 mld. korun na 81 mld. korun, ale více než dvě třetiny z této úspory však tvořily investice. Tato neplánovaná, avšak o to reálnější restrikce se samozřejmě nemohla neodrazit v ekonomickém výkonu. Hrubý domácí produkt zopakoval meziroční reálný pokles o dalších 0,9 % a Česká republika jako jediná ve středoevropském prostoru zaznamenala další rok ekonomického poklesu. To je skutečnost, to je realita. Proto já nad tímto výsledkem jako někteří nejásám.

Jen pro úplnost dodám, že tento pokles znamenal samozřejmě proti schválenému státnímu rozpočtu výpadek příjmů v rozsahu 12 mld. korun a u celých veřejných rozpočtů téměř 17 mld. korun. Celkově tedy došlo oproti roku 2012 k dalšímu zesílení restrikce, k meziročnímu poklesu poptávky v rozsahu cca 30 mld. korun, to jest 0,77 hrubého domácího produktu.

Otázka, jaké si můžeme z tohoto vývoje vzít poučení pro letošní a příští rok, pro sestavování rozpočtů na rok příští. Především to, že setrvačnost restriktivní rozpočtové politiky byla za pravicových vlád v České republice extrémně vysoká. Jde o zřetelnou absenci jasně formulované prorůstové hospodářské politiky. Politiky, která by mohla rozpočtové prostředky jasně směřovat k opatřením s potenciálem podporujícím právě ekonomický růst. A přepnutí z podpory restrikce k podpoře růstu, tak to je určitě hlavním úkolem současné vládní koalice. Řekl bych, že hospodářský růst je tedy priorita všech priorit.

Je třeba si také položit otázku, proč například došlo k úspoře uvedených investic v situaci, kdy se Česká republika opět potýkala s povodněmi a potřebou odstraňovat povodňové škody. Proč se spořilo takzvaně nad plán v době, kdy celá řada resortů je postižena skrytými dluhy a je jen otázkou, kdy to začne být vidět a kdy to začne ohrožovat kvalitu a rozsah veřejných služeb. V řadě resortů se to již nyní projevilo, například ve zdravotnictví.

Pokles veřejných investic je klíčovým problémem hospodaření veřejných rozpočtů v posledních letech. Ke snižování výdajů na investice totiž v roce 2013 nedošlo poprvé, nebylo to prvním rokem. Také v roce 2012 se výdaje na investice snížily. A ve snižování těchto výdajů lze spatřovat poměrně vážné nebezpečí i pro letošní a příští rok, především proto, že restrikce investic se promítá hlavně do zahajování a přípravy nových staveb. Zcela konkrétním výsledkem uvedeného vývoje je pak i perspektiva pro letošní rok, kdy se nepočítá s tím, že by byly předány do užívání nové úseky dálnic ani rekonstruovaných železničních tratí. Přesto by letošní rok měl pro stavebnictví znamenat odraz ode dna a o tom svědčí i výsledky za uplynulé čtyři měsíce roku, kdy k určitému oživení dochází.

Prorůstová opatření směřující do investic tak musí jít i na pomoc našemu stavebnictví, které se nachází ne zrovna v radostné situaci. Jeho kapacity ve srovnání s rokem 2008 klesly o třetinu a muselo z něj odejít 50 tis. lidí mimo obor. Dosažení úspor - a já prosím dávám to slovo úspor do uvozovek - v loňském roce právě v oblasti investic ve Státním fondu dopravní infrastruktury je nutno považovat za krok, který ekonomiku oslabuje, ekonomiku oslabil. Je však také nutné zdůraznit, že argument o tom, že tyto investice jsou často zdrojem nehospodárnosti, nelze nikterak podceňovat a je to pravda, a s tím se i současná vláda bude muset vypořádat. Za nízkým čerpáním těchto investic je pak i skutečnost, to je třeba si upřímně říci, že se protahují výběrová řízení na nové stavby a to dále zpomaluje plynulost výstavby dopravní infrastruktury.

Vývoj rozpočtu v prvním čtvrtletí letošního roku byl ve skutečnosti velmi příznivý a do značné míry se dá očekávat, samozřejmě pokud se potvrdí předpoklady o ekonomickém růstu, že dopadne na příjmové straně lépe, než se při schvalování rozpočtu na rok 2014 předpokládalo. Jsem tedy přesvědčen, že již dnes je nutno se zaobírat velmi vážnou otázkou, jak naložit s prostředky, které budou velmi pravděpodobně vybrány nad očekávání schváleného rozpočtu pro rok 2014. Jde podle mého názoru o to, aby vláda nepřipustila opakování situace z minulého roku, kdy skutečný schodek rozpočtu skončil proti plánovanému schodku na výrazně nižší úrovni, přičemž ale většina tohoto poklesu schodku byla právě odkazem nenaplnění plánovaných investic. Investic jako faktoru podporujícího hospodářský růst.

Samozřejmě jde tedy i o to zapracovat již do rozpočtu na příští rok nějaké nosné a hlavně realizovatelné projekty. Tímto projektem by mohla být kromě podpory investic do rozvoje dopravní infrastruktury také podpora výstavby sociálních bytů. Výhody projektu výstavby sociálních bytů spočívají v jeho vysoké multiplikaci ve vztahu k růstu i zaměstnanosti, možnosti variability projektu ve vztahu k regionálním potřebám i podle jednotlivých sociálních skupin, možnosti využít projekt jako nápravu sociálních dopadů deregulace nájemného u sociálně ohrožených osob a ve vyvolání tlaku proti někdy až kriminálním praktikám v prostředí ubytoven. To je tedy jeden z možných námětů, jeden možný prorůstový faktor.

Chtěl jsem tedy ve stručnosti zdůraznit, že nápravu stavu, který zde zanechaly předchozí vlády, nám umožní pouze ekonomický růst. A klíčovým nástrojem této politiky se musí stát státní rozpočet, který musí obsahovat výrazná prorůstová opatření.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášenou je paní poslankyně Hnyková, připraví se pan poslanec Koníček. A ještě jestli paní poslankyně dovolíte, rychle bych přečetl další omluvy. Je zde omluva pana poslance Votavy od 12.30 hodin a pak jsou zde dvě omluvy pana poslance Šincla. Respektive první je informace, ruší svoji původní omluvu z dnešního jednání od 10.10 hodin a omlouvá se až od 12.30 hodin. Tak to jsou omluvy a prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuju, vážený pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, přeju vám hezké dopoledne. Vyslechli jsme si zde zprávu k závěrečnému účtu za rok 2013. Nemohu ovšem k některým věcem mlčet, které tu zazněly a úzce souvisí s tímto rozpočtem. (V sále je setrvalý hluk.)

Když se kapitola 313 Ministerstva práce a sociálních věcí projednávala a schvalovala ve výboru pro sociální politiku, tak jsme se od předkladatelů dozvěděli, že za něj vlastně nikdo není zodpovědný. Asi jste to slyšeli ve svých příslušných výborech také. Současná vláda říká: My jsme nastoupili dlouho. A ti, co ho navrhli a v průběhu času zodpovídali, tu také nejsou. Co naděláme? Za chyby se platí a za výši deficitu, který tu máme, zaplatíme prostě všichni. A odpovědnost? Ta je opravdu imaginární. Byla a začínám nabývat pocitu, že to bude i nadále.

Po svém úvodu se vrátím k rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí a zaměřím se na kapitolu Čerpání dávek v hmotné nouzi. Již to tu zaznělo. Jsou vypláceny na základě zákona č. 111/2006 Sb. Schválený rozpočet výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi činil v roce 2013 7 500 mil. korun. Rozpočet byl v průběhu roku upraven a navýšen na konečnou částku 10 622 416, takže v celé kapitole došlo k navýšení o 3 122 416.

Zastavím se u druhu dávek, a to doplatku na bydlení. Skutečnost za rok 2012 byla 1 673 919 a skutečnost roku 2013 byla o 1 140 453 korun vyšší.

Pane předsedající mohl byste tu zajistit klid?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já se omlouvám. Všichni víme, kdo je hříšník, a on se polepší.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Nechci křičet, ale když, tak to potom tak vyznívá.

A kde tyto finanční prostředky skončily? U lidí, kteří zneužívají sociálního postavení lidí, kteří se dostali do hmotné nouze a obohacují se na jejich úkor. Že nájmy, které jim nastavili, jsou tak nehorázné, že nás to v loňském roce stálo tolika peněz. A věřte, tyto peníze by se v jiné kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí daly využít na navýšení platů pracovníků v sociálních službách, kteří jsou nejhůře odměňovanou skupinou pracovníků mezi státními zaměstnanci. Ale na to se nehledí! Je lépe podporovat ty, co se obohacují s lidskou bídou, než ty, kteří se poctivě starají o staré lidi a zdravotně postižené!

Pořádala jsem tu seminář o lidech, který jsem nazvala O lidech, kteří se starají o druhé, aneb Postavení a odměňování zaměstnanců v sociálních službách. Na tomto semináři jsme společně chtěli upozornit na dlouhodobě přetrvávající problematiku odměňování pracovníků v sociálních službách a na jejich výši platu, která je v současné době o 7 121 korun nižší pod průměrem v České republice. Za náročnou péči jsou odměňováni za péči u lůžka průměrem 16 tisíc hrubého.

Vím, že toto téma není pro novináře ani pro některé z vás zajímavé. Každý se o sociální služby zajímá, až když je potřebuje. V tu chvíli ho zajímá kvalita a dostupnost, ale už se nikdo neptá, jak jsou ohodnoceni tito pracovníci, kteří se starají o staré a nemocné lidi a zdravotně postižené. Věřte, nevíme, kdy budeme sociální služby potřebovat, protože zůstaneme závislí na druhé osobě. To se vám může stát hned, například po dopravní nehodě nebo když do vás narazí opilý nebo zdrogovaný řidič a vy budete těžce zraněni a možná upoutáni na invalidní vozík, nebo vás může postihnout těžká nemoc.

Chápu, že čísla a informace o platech v sociálních službách nebudou zajímat širokou veřejnost. O to více bychom se měli této problematice věnovat my, jelikož tento segment služeb je v našem životě významný a nezastupitelný. A znovu opakuji a vracím se k průměrnému platu v odvětví sociální péče, který ani zdaleka nedosahuje platů v nepodnikatelské sféře v celém národním hospodářství, jak jsem vám již sdělila. Nelze se ohánět, že ve státním rozpočtu nejsou dostatečné prostředky na platy, ale je potřeba s nimi řádně hospodařit. Na sociální péči bylo a je v ČR poskytováno méně peněz, než by toto odvětví zasluhovalo. Ačkoliv naše společnost stárne, byla v posledních letech sociální péče výrazně zanedbávána a na oprávněné nároky poskytovatelů se pohlíželo jako na odsávání peněz z rozpočtu státu. Doufám, že nová vláda bude lépe hospodařit a že najde finanční prostředky na navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách. Já vám za ně za všechny moc děkuji a vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně, a slovo má pan poslanec Koníček, připraví se kolega Laudát.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, ve své zpravodajské zprávě jsem uvedl, že kontrolní výbor požádal ministra financí o informaci o přijatých, popř. připravovaných opatřeních k nápravě skutečností uvedených ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2013. Já bych chtěl z tohoto místa požádat předsedu vlády, aby se také vláda jako celek zabývala stanoviskem Nejvyššího kontrolního úřadu. Protože, pane premiére, přece není možné, aby se ve stanovisku opakovaně objevovaly stejné nedostatky a vláda s tím nic nedělala!

Chci se také obrátit na vás na všechny, protože Sněmovna je tím orgánem, který vládu kontroluje, a když se podíváte na poslední dvě strany stanoviska, tak tam máte nedostatky v obsahu a rozsahu závěrečných účtů kapitol podle bodů vyhlášky č. 419/2001 Sb. Ta tabulka je značně rozsáhlá a vyplývá z ní, že velké množství kapitol má problém odevzdat do Sněmovny návrh státního závěrečného účtu, který by byl v souladu s vyhláškou. Ministerstva odevzdávají neúplné materiály a my jim to tady ve Sněmovně odkýváme. Zkuste se na tu tabulku podívat, členové vlády, aby příští závěrečný účet byl alespoň formálně v pořádku, a vy ostatní, abyste měli inspiraci, na co si příště dát pozor.

A ještě bych se chtěl zeptat pana ministra financí, co bude dělat se státním závěrečným účtem za rok 2012, protože sice byl minulé Sněmovně předložen jako tisk 1010, ta ho projednala pouze ve výborech, ale nová Sněmovna takový tisk nemá a Ministerstvu financí chybí souhlas Sněmovny k vypořádání schodku asi za 100 mld. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, jenom několik poznámek.

K paní poslankyni Hnykové. Já si myslím, že je celkem jednoznačná odpovědnost za letošní státní rozpočet. Ten, kdo tady ve Sněmovně pro něj hlasoval, nese odpovědnost rovným dílem. Nelze se vymlouvat na krátkost doby. Předpokládám, že jestliže nastupujete do firmy, tak asi máte mít kvalifikační předpoklady. O to víc by to mělo platit, pokud někdo nastupuje jako ministr nebo poslanec, tak předtím by měl číst nejenom Lidové noviny, Právo a další plátky, ale měl by se také trošku připravit, jinak je vrcholně nezodpovědný. Takže ti, co hlasovali pro rozpočet, nesou odpovědnost. Nikdo jiný. A krátkost času neomlouvá, tam jistý prostor přeci byl pro změny a úpravy. Pokud ten obor umíte, tak alespoň rychlé změny, okamžité změny se tady daly na místě udělat. Pokud neumíte, pak něco odmávnete, a pak se nestačíte divit, co Fischerova vláda připravila. Dneska je pátek 13., tak nevím, jestli to bude veselá zpráva. Je to poslední rozpočet, který na dlouhou dobu bude kolem 80 mld. deficitu, o který se tady jedná.

Já jsem spíš chtěl zareagovat na pana předsedu rozpočtového výboru. Takže ještě jednou, protože sociální demokraté to tady hrají roky, roky, a samozřejmě tisíckrát opakovaná lež nebo manipulace se stává pravdou. Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou, výrazně exportně orientovanou, dokonce přes 80 %, a každý školák už snad na základní škole by měl vědět, že o pravidlech se v tomto případě rozhoduje u ekonomicky silných zemí a subjektů, nikoliv slabých. O pravidlech mezinárodního obchodu, exportu, se nerozhoduje v ČR. Celý rozvinutý svět, počínaje evropskými státy a EU konče, v roce 2008 postihla krize, která byla zřejmě největší od roku 1929. Prosím, nelze srovnávat předchozí období s tím, co se dělo po roce 2008 a prakticky se děje až do dneška, byť s jistým, ať už přechodným, nebo dlouhodobějším zmírněním. Tudíž nelze srovnávat deficity. Pro mě v okamžiku ekonomického boomu, když byl ministrem financí současný premiér, tak bylo zločinné zatínat sekyru a dělat stomiliardové a větší deficity. Vy nám vyčítáte na jedné straně, nebo Nečasově vládě, zadlužování, na druhé straně, že nešly investice. Tak bych se znova zeptal - a vy jste nám tady neporadili, kde jsme na to měli vzít. Dala se udělat podstatně drsnější restrikce, deficity by byly menší, ale co byste říkali potom. A nejsem si jist, že by se podařilo udržet sociální smír v této zemi. Dneska se blížíme postupně až k dvouprocentnímu růstu, a přesto vy zatínáte sekyru 100 mld. Pan ministr financí včera mluvil o tom, že některé důležité úseky Ministerstva financí a zřejmě i dalších údů státní správy jsou lidsky poddimenzované, takže se budou nabírat úředníci atd. atd. Dodneška, ať už to bylo u do Bruselu odeslaného konvergenčního programu, nebo včera při prostém zvednutí ruky při hlasování o zvyšování rámce střednědobých rozpočtových výdajů, tak jsem se nedozvěděl, kde že tam ty investice jsou schovány.

Obrovským tlakem, a bohužel nejenom politickým, ale i mediálním - to byla sociální demokracie, trošku si tam přihřála polívčičku i ODS -, jste založili do budoucna řadu velkých zbytečných výdajů. Myslím, že by bylo velice užitečné si připomenout, že časem, nebo teď vám to říkám, že časem se projeví, jak fatální chyba bylo zrušení například sKarty. Marně jsme se vám tady - možná později - nebyla to moje problematika, ale prostě možná vám někdo měl vysvětlit, jak by se dalo ušetřit na IT, co jsou to cloudové struktury. Možná podstatně kvalifikovaněji by tady o tom vyprávěl pan předseda hospodářského výboru Pilný.

Vy jste prostě založili systémově další mandatorní výdaje svým nezodpovědným chováním, tím, že děláte politiku pocitově, nepočítáte má dáti-dal - teď to vyčítám těm, co tady seděli v minulém období.

A pokud se týká dálnic nebo výstavby těžké infrastruktury. Milí zlatí, když se podíváte na nejdynamičtější země světa, tak ta prosperita se odehrává někde úplně jinde. A ti, co byli na studijní cestě ve Švýcarsku, si tam mohli všimnout, jak vypadají dynamické země a ta prosperita, kterou jim tady závidíme a kterou zprostředkovaně tady chce mít jedna z parlamentních stran, strana Úsvit.

Když nám tam ukazovali koláč rozdělování veřejných výdajů ve Švýcarsku, tak jste si mohli všimnout, že na sociální věci šlo zhruba 16 % příjmů, kdežto na ty dynamické investiční resorty skutečně násobně více. Tam je klíč prosperity, jenže vy tady zatím děláte politiku - i pro příští rok budete rozdávat, rozdávat, rozdávat.

Nicméně je pátek 13. a říkám, je tady poslední dobrá zpráva, na dlouhou dobu tady budeme projednávat státní závěrečný účet, který má deficit, myslím, asi 82 mld. korun. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Pilný. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Dobrý den, vážení členové vlády, vážený pane místopředsedo, vážení kolegové a kolegyně. Když už jsem tady byl zmíněn, tak bych jenom krátce chtěl zhodnotit období minulých vlád. Krize není jenom krize, je to také příležitost. Minulé vlády ji určitě nevyužily. A když jeden známý americký investor říká, že teprve když opadne příliv, pozná se, kdo plaval nahý, tak má pravdu. Je dobře, že kasu drží silný ministr financí, tak to má být v každém podniku, který má být prosperující, a také v každém státě. A není dobře, když určuje strategii, když určuje nějaké vize, kam stát nebo společnost má jít.

V minulé vládě jsme měli velmi silného ministra financí, který držel kasu, ale nebyl tam nikdo, kdo by stanovoval strategii a vize, takže všechny záležitosti, které tady byly zmíněny, které se týkají IT, jako je třeba sKarta, byly prostě černé díry. To není proto, že sKarta je špatně, ale způsob, jak se to implementuje, byl špatně. Tady vůbec nebyl nikdo, kdo by řídil jakékoli strategie v oblasti ICT kdekoli jinde. Proto jsme dopadli tak, jak jsme dopadli. Je hezké, že jsme drželi nějakou úroveň deficitu nebo státního dluhu, ale tahle země se vůbec nikam nedostala a je konečně načase to změnit a takové vize a strategie vytvořit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane poslanče. A ještě než vám dám slovo (k poslanci Urbanovi), tak se s přednostním právem přihlásil pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, nemám nic proti vizím a strategiím, v tom má pan poslanec Pilný nepochybně pravdu, ale také mám dvacetileté zkušenosti, jak se potom v politické i společenské praxi takové vize a strategie realizují.

Přidržme se tedy obyčejných čísel. Projednáváme státní závěrečný účet. V té mimořádně obtížné a bezprecedentní situaci Nečasova vláda vyvíjela fiskální úsilí, tedy šetřila průměrným tempem 1,4 % strukturálního deficitu ročně. To cituji z oficiálního materiálu Ministerstva financí, podepsán Andrej Babiš. 1,4 % HDP ročně jsme šetřili. Je naprosto legitimní diskuse, zda to tempo bylo příliš rychlé, nemělo-li být pomalejší, nebo zda bylo příliš pomalé, nebo zda bylo akorát. Levicová opozice mně velmi tvrdě vyčítala, že to tempo bylo příliš rychlé a že zbytečně přiškrtilo ekonomiku. Pan předseda hnutí ANO v předvolební kampani mi tvrdě vyčítal, že bylo příliš pomalé a že jsem vlastně vůbec nešetřil. To posoudí ekonomická historie. Prostě fakt je ten, že to tempo bylo 1,4 % ročně.

Domníval jsem se, že bude v této Sněmovně pokračovat diskuse o tom, jak má být toto tempo rychlé nebo pomalé. Nedomníval jsem se, že bude diskuse o tom, že ten směr se obrátí. Že po schválení rozpočtu Rusnokovy a Fischerovy vlády, který jsem nemohl podpořit, protože byl zbytečně rozhazovačný z mého pohledu, se strukturálním deficitem 1,4, jsem očekával, že vláda, která si šetření vetkla do vínku a o šetření mluví třikrát denně do televize a pořádá k tomu monstrmediální tiskové konference, že alespoň z toho 1,4 půjde tempem - a teď je ta legitimní diskuse - půl procenta ročně, procento ročně, tři čtvrtě procenta ročně. Přiznám se, že v nejhorších snech mě nenapadlo, že vláda se rozhodne strukturální deficit pro rok 2015 ještě navýšit, a to minimálně o půl procenta. To znamená, minimálně o 20 mld. teď, v tuto chvíli, plánujete strukturální deficit vyšší, než jste schválili Rusnokově vládě, protože jste říkali, to už nám nic jiného nezbývá, my jsme teď přišli, my se musíme podívat, kde můžeme ušetřit, a pak teprve uděláme ten pořádný rozpočet na rok 2015. Tak teď to vypadá, že navrhnete o 20 mld. horší strukturální deficit než Rusnok, a to jsme na začátku politické diskuse. Obávám se, že až skončí, to bude o procento. A já velmi prosím Poslaneckou sněmovnu jako suveréna, aby zpozorněla.

Já jsem opravdu ochoten vzít jako regulérní a legitimní názor, že jsem měl snižovat strukturální deficit pomaleji. Na to nikdy nebude jednoznačná odpověď. Pomalejší tempo by mělo své výhody a nevýhody, rychlejší tempo mělo své výhody a nevýhody a budu respektovat mnohem pomalejší tempo strukturálního deficitu vlády, která k tomu má mandát. Ale co se respektovat nedá, co je rozpočtový zločin, je zvyšování strukturálního deficitu v okamžiku, kdy ekonomika začíná růst! Prosím, to zpozorněte a neuvádějte tuhle zemi znovu do té situace, z které ji bude zase někdo muset s obrovskými politickými náklady tahat ven! (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče Urbane, mám zde ještě jednu faktickou poznámku, ještě je přihlášen poslanec Karel Rais. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den přeji. Nemám nic proti procesu sledování a snižování státních výdajů, ale myslím si, že by bylo také dobré definovat počáteční stav, a ten počáteční stav jsme slyšeli. Tato vláda a vládní garnitura nese v podstatě s sebou jakési dědictví, a to je 50 mld. dluhové služby, které zbytečně každý rok musíme vyhodit. Slyšeli jsme to v podstatě v příspěvku pana předsedy NKÚ. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S další faktickou poznámkou je zde přihlášen pan poslanec Pavel Plzák a po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. V mém případě se jedná opravdu o technickou poznámku. Podle posledního vývoje bychom měli přisoudit nebo připočítat k deficitu minulé vlády i těch 80 mld. České exportní banky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a s další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom dvě velmi stručné poznámky k panu dr. Plzákovi. Metodické změny jsou přesně ty učebnicové případy, od kterých se strukturální deficit očišťuje. Očišťuje se od ekonomických cyklů, od mimořádných případů, od metodických změn. Právě proto sledujeme strukturální deficit a ne celkový deficit. Právě proto ve fiskálním kompaktu je uveden strukturální deficit jako jediný férový ukazatel.

Poznámka k panu profesorovi Raisovi. Obávám se, že je to nedorozumění, a nabízím konzultaci. Tu zátěž kapitoly dluhové služby si logicky nese každá vláda každý rok a nám se její celkovou výši díky úsporné politice podařilo snížit. Kdybychom se chovali tak, že bychom zvyšovali a nesnižovali strukturální deficit, tak jste teď nedědili 50, ale 100. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem je do diskuse přihlášen pan ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš. Máte slovo, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, ono se to těžko argumentuje, když někdo permanentně demagogicky lže. (Smích a potlesk z pravé strany.) Nejlepší ministr financí v historii naší země pan Kalousek totiž v dubnu 2013 prognózoval, to se dá dohledat v konvergenčním programu, o půl procenta vyšší strukturální deficit, než to děláme my. Pan ministr financí Kalousek prognózoval deficit na rok 2015 120 mld. - a my říkáme 100 mld.

To, čím se chlubí pan ministr - škoda, že zapomněl na rok 2009, když prognózoval růst 4,5 a byl minus 4,5. Schodek skoro 200 mld. A ten schodek minulý rok - jak byl dosažen? No tak nejdříve snížili platy státních zaměstnanců o 10 % plošně, zmrazili důchody, ještě pravičáci zvýšili daně. Já jsem také pravičák. (Potlesk zprava.) Nechápu, proč pravice zvyšuje daně. Díky hnutí ANO se v této zemi daně nebudou zvyšovat.

Měli bychom se vlastně podívat, jak toho deficitu bylo v minulém roce dosaženo.

Já bych tady možná ještě rád vysvětlil tu absurditu, co jsou to nároky, abyste to věděli, aby to věděli občané této země. Když normální firma vykáže závěrečný účet, tak v tom účtu je všechno, i podrozvahy. No a naši politici, naše veřejná správa, si vymysleli takzvané nároky. Nároky, to je to, že ono to vlastně běží vedle rozpočtu. To jsem nikdy nepochopil. To znamená, že to jsou vlastně nespotřebované peníze těch resortů, které od roku 2008 až do roku 2013 dosáhly 140 mld. Ono je to tak, že vlastně předtím nároky nebyly, takže každý resort za každou cenu to spotřeboval, protože filozofie státní správy je utrácet. Utrácet co nejvíc. Potom vymysleli nároky, tak už s tím nepospíchali, no a ty nároky jsou 140 mld. A ještě je to pomíchané s evropskými fondy. Tam je to asi 100 mld., takže vlastně ministerstvo má rozpočet a vedle toho má nárok. A pokud by na to teď někdo sáhl, tak by to rychle utratili. Takže ta filozofie je úplně jiná.

Teď se vraťme k rozpočtu a ke schodku v minulém roce, jak ho bylo dosaženo. Bylo ho dosaženo tím, že tady se vlastně už neinvestuje. Od rok 2010 se neinvestuje. Pan Bárta nám zastavil dálnice, tady nejsou ani vykoupeny pozemky, tady se neprojektuje, ŘSD je v rozkladu, České dráhy v rozkladu s dluhem 28 mld., ČD Cargo. Takže toho bylo dosaženo vlastně za cenu, že se neinvestuje.

Já nechápu, že tento stát ani nespočítal, že nemáme mateřské školky. My vlastně začínáme od bodu nula. Nemáme ani místa kolem velkých měst do základních škol, kde teď vypisujeme nový program.

Já nevím, co tady dělali kolegové, typičtí reprezentanti porevoluční doby. Viděli jste tady pana Laudáta. Ten má kvalifikaci, ten mluví o všem, ten má kvalifikaci takovou, že byl jednou členem ODS, že se podílel na skvělé rekonstrukci Obecního domu a na skvělé rekonstrukci Kongresového centra, a potom uzavřel smlouvu na IČO s IDS, to je taková firma, která kontrolovala tunel Blanka. Totální tunel. Totiž ta Praha, ten tunel Blanka, to metro do Motola za 20 mld. a ty tramvaje jednoho bývalého generálního ředitele velké firmy této země nás stály 70 mld. A pan Laudát tam má na to smlouvu. Monopolní smlouva. A pan Laudát tady poučuje o tom, jak bychom to měli dělat. To je skutečně úsměvné.

My jsme převzali zemi asi v tom stavu, že tady někdo mluvil o BIS. Jasně, BIS - údajně chybí čtyřicet míst. Já se neptám, na co jsou ty zprávy BIS, když BIS každý rok říká, že tu prorůstá organizovaný zločin - a někteří reprezentanti sedí v této Sněmovně - do veřejné správy. Co z toho děláme, když si nemůžeme dělat ani poznámky a když čteme, že někdo krade ve státních firmách, tak s tím nemůžeme nic dělat?

A podívejme se teď na ty orgány, které tady mají vlastně zabezpečovat hlídání přerozdělení našich daní. Finanční úřad, který tady řídil nejlepší ministr financí v historii České republiky. Totálně bez koncepce. Největší daňový ráj - Praha. Ano. V naší zemi se daně moc neplatí. Jaká byla filozofie finančního úřadu, když jsem se ptal? No, klientsky vstřícná. Takže daňová působnost finančního úřadu není celorepubliková. Proto se všichni nastěhovali do Prahy a ve Voticích chodí daňová kontrola jednou za rok nebo dva. Mimo Prahu kontroly jsou samozřejmě velice časté a tady vlastně vůbec nechodí. Teď hledáme nového finančního ředitele Finančního úřadu Praha. Údajně je to životu nebezpečné, mi říkali kolegové. Tak doufejme, že ho najdeme.

Vezměme si celní správu, jak to řídil náš skvělý ministr financí. Karuselové obchody, kde se firmy obsluhují přímo z rozpočtu. Prostě neudělali reverse charge, prostě nezavedli párování DPH na vstupu a výstupu, to, co my budeme dělat a bude to trvat dva roky. Prostě nezavedli elektronický výkaz tržeb, jak to mají v Chorvatsku, abyste vybrali daně. Tady to nefunguje.

Můžeme si povídat o úřadech práce. Ano, já s paní poslankyní Hnykovou jsem včera seděl, s paní Žitníkovou jsem se potkal už asi šestkrát. Já jsem navštívil hospice, domovy důchodců a zařízení pro postižené děti. Tam vidíte politiky, kteří tam chodili před volbami, kteří se fotili s postiženými dětmi a slibovali jim státní prachy. Já jsem se s nimi nefotil, ale já jsem jim ty prachy dal ze svých zdaněných peněz.

Ano, určitě by měli dostat více. Jenže my jsme se zavázali, že tuto zemi, kterou jsme převzali v totálním rozkladu, chceme dostat perspektivně do vyrovnaného rozpočtu. A jak to tedy máme udělat, když teď všichni oprávněně chtějí zvýšení platů, které jim pan Kalousek s Nečasem vzali? Jak to máme udělat? Jak máme začít stavět, když tu není nic připravené?

Prachař přišel s tím, že budeme vykupovat pozemky na dálnice. Dvacet čtyři let po revoluci nemáme ani tu podělanou D1, kterou otevíral Štrougal! Nemáme dálnici Lovosice - Ústí, nemáme dálnici na Linec, na Vídeň, na Wroclaw. Havránkovou řešili osmnáct let. To je výsledek!

Lidi jako kolega Laudát - to je velká motivace, proč jsem šel do politiky, protože není možné, aby tuto zemi stále okecávali stejní lidé, za kterými vůbec nic není.

My všechno řešíme. Armáda chce víc peněz. Všichni chtějí více peněz. A my jsme zdědili nějaký rozpočet. Kdo řídil státní firmy? Byl nějaký výkon akcionářských práv? Ne. Managementy řídily naše politiky. Ti si tam akorát prosazovali své zájmy a své různé financování a teď konečně někdo začíná řídit.

Pan Kalousek by nám mohl říci o firmě PrivCo (?), jak ji řídil, když jsme se tam osmnáct let soudili s Volkswagenem a teď přijdeme o 310 mil. korun.

Proč zaměstnal trestně stíhaného Radka Šnábla, který byl údajně největší génius na arbitráže a potom tam dělal smlouvy s kanceláří, kde pracuje jeho manželka, kde je podané trestní oznámení.

Jak jste řídili ekologické zakázky, mi řekněte. Proč to není v rozpočtu? Největší supertunel plánovaný - ekologická zakázka. Ano. Jak se to dělalo? No my jsme všichni věděli, jak se to dělalo. Když jsem přišel na ministerstvo, tak jsem se ptal: 140 miliard na ekologii? No ale když jsou 4 miliardy ročně na rozdělení, jak to děláte? No tak chodili občas takoví lidi a říkali: "Já to zařídím, takovou tu ekologickou havárii." Páni Antošové, Zímové, to jsou všecko bývalí podřízení pana ministra, kteří v tom jeli. Teď byl za mnou majitel Sokolovské uhelné. Tam je připravena ekologická zakázka za 300 milionů. No a světe div se, možná se to dá udělat za 74!

Státní pokladna. Ano. Mluvíte o rozpočtu. Prostě rozklikávací. Jako já sám se na to dívám, jak to vlastně děláme. Proč nemáme řízení likvidity státu online? Proč jsme dali do státní pokladny 4,6 miliardy a co z toho máme? Nějakou účetní rezervaci? To je zajímavé, že my předkládáme deficit na příští rok 100 miliard. V roce 2014 bude schodek asi 100 miliard. Příští rok také 100 miliard. To je 200. A 2013 dluh koncem roku se bude rovnat dluhu 2015. To znamená, i když bude deficit 200, tak zadlužení zůstane stejné. No proč? Protože když jsem přišel na ministerstvo, začali jsme emitovat dluhopisy hospodárně. Začali jsme investovat i do eurodluhopisů, ze kterých bude nějaký dodatečný výnos - 150 milionů.

Nechť nám vysvětlí pan ministr Kalousek, jak to bylo na Úřadě pro zastupování státu ve věcech majetkových. Proč nemáme v CRABu od roku 2012 pět a půl tisíce nemovitostí nasypaných na hromadu? Proč to centrálně nikdo neřeší? Proč jste tam nechal uzavřít smlouvy s justiční mafií? S panem doktorem Kučerou a Veseckou? Bez plnění! A další smlouvy. A to teď rozkrýváme. A občané této země uvidí, jak se tady hospodařilo. To není žádná póza, ty audity. Pokud tady někdo 16 miliard na zakázky, které trvají od roku 1993 nebo 1995, a neměnil se dodavatel, no tak to je strašně zajímavé.

Určitě si musíme říct NKÚ - absurdní debata o kompetencích. Jasně, nechť NKÚ zveřejní všechno. Já budu určitě rád a přijmu opatření na základě doporučení NKÚ. S tím já nemám žádný problém. Také si musíme říct z hlediska investic - zákon o veřejných zakázkách, jak to funguje, jak tu funguje EIA, jak vlastně máme problémy na ÚOHS.

Ano. Takže tady je tolik problémů najednou a my jsme jasně řekli a musíme bohužel řešit všechno, protože tady se vůbec neinvestovalo. Proto je ten schodek takový nízký za minulý rok. Protože se neinvestovalo. Vracely se peníze. Vracely se peníze do rozpočtu. To je absurdní. A my teď vlastně chceme řešit všechno najednou. To, co tady povídají pan Laudát a pan Kalousek, je skutečně úsměvné. Stačí si dohledat to, co oni prognózovali. A hlavně to, v jakém stavu nám předcházející vlády zanechaly tuto zemi. A pro mě je to skutečně začátek. A nevím, kdo od nás může očekávat za pět měsíců něco konkrétnějšího, než jsme zatím udělali.

Děkuji. (Bouřlivý potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane vicepremiére. Mám zde čtyři faktické poznámky a pak s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Kalousek. S první faktickou poznámkou je přihlášen pan Adolf Beznoska. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl jsem jenom pár ekonomických dat, ale po tomhle projevu přece jenom aspoň jedna věta.

Jsem dalek toho, abych někomu říkal, jak mají vypadat projevy ve Sněmovně, jakou mají mít úroveň. Proto si dovolím volně odcitovat jeden twitter pana Ivo Rittiga. To jméno jistě znáte. Já jsem toho člověka v životě nepotkal. On v tom svém příspěvku na twitteru říká: Andreji, měl bys radši mlčet po tom všem, co jsme spolu za těch patnáct let prožili. (Bouřlivý potlesk poslanců ODS.) Já jsem si dovolil jenom tohle připomenout.

Abychom se vrátili k těm ekonomickým datům... Samozřejmě ta situace, kdy přišla ekonomická krize a schodek 80 miliard za loňský rok, to znamená při poklesu ekonomiky 0,9 %. Pro tento a příští rok se počítá s růstem, který bude ve výši převyšující 2 % HDP. To znamená, opravdu se bavíme o tom, že kdybychom načetli 1 % ekonomického růstu, což představuje zhruba 15 miliard, 2 % je 30 miliard, a pokud je ten schodek ještě o dalších 20 miliard vyšší, než byl v minulém roce, pak se přece nemůžeme bavit o tom, že jsme tady nastavili nějaká úsporná opatření.

Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, i za dodržení času. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Michal Kučera. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych též velice krátce zareagoval na projev pana ministra Babiše a navázal bych i na citaci, kterou tady přednesl můj kolega Beznoska.

Víte, pane ministře Babiši, o vás prohlásil váš stranický kolega ministr Brabec v nějakém deníku, že pocházíte z jiné planety. Já mu po tomto projevu skutečně musím dát za pravdu. Vy tady opravdu mluvíte jako mimozemšťan. (Poslanci ANO protestují a vykřikují: Fuj!)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. (Poslanci ANO se posmívají.)

 

Poslanec František Laudát: Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Já si myslím, že pan Babiš tady ukázal, jaká je vaše vize společnosti. Nechápu, proč se soudí na Slovensku. Já myslím, že každým svým projevem, každým svým vystoupením, tím, co kde řekne a udělá, dokazuje (poslanci ANO se smějí), že jeho praktiky před rokem 1989 se mu tak zaryly pod kůži, že se jich nemůže zbavit ani dokonce po dvaceti letech. (Poslanci ANO protestují.)

Já se nestarám o jeho kšefty. Nestarám se o to, jak stavěl do haptáku expremiéra, který se dneska dal na cestu k Bohu. Nestarám se o to, jestli se kamarádil nebo nekamarádil s Rittigem. Je to jeho věc. A každý slušný člověk by se měl starat o to, o co se starat má.

Včera na rozpočtovém výboru - teď už konečně chápu, proč absolutně nezvládá Ministerstvo financí, a já jsem dokonce velice vážně zvažoval po jeho včerejším trapném expozé na rozpočtovém výboru, že sem dám návrh na zařazení bodu "fungování Ministerstva financí". Minulý týden fiasko, co se týkalo rozpočtu institucí, které mají statut nezávislý, tak to muselo být kvůli panu Babišovi nadvakrát, resp. jeho resortu. To, co tam předváděl, byl festival trapnosti.

A nebyla to moje slova, která tam řekl předseda Ústavního soudu. Já vám něco řeknu, vážení. Zaznělo to tadyhle z této lavice (ukazuje za sebe na vládní lavici). Je to poprvé v mé kariéře, kdy jsem neprojednal rozpočet své instituce s ministrem financí. Je to poprvé, kdy sem nepředkládám s Ministerstvem financí konsensuální rozpočet. A je to poprvé, kdy jsem na Ministerstvu financí potkal nesvéprávné lidi.

Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Když se podíváte, tak už včera běželo na Lidovkách, jak si Ústavní soud chtěl nehorázně opatřit dvě drahá auta.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, váš čas dvě minuty vypršel.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, přihlásím se znovu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, dvě minuty mi budou určitě stačit.

Až si zase budete stěžovat, že opozice dělá obstrukce, tak si vzpomeňte, když děláte obstrukce sami. Navrhoval bych, aby panu ministru financí napsali jiný projev. Já už jsem to slyšel potřetí. Proč ne, myslím, že každý si může říkat, co chce. Nicméně na každou otázku na rozpočtovém výboru, na každý konkrétní dotaz na nějaké číslo slyšíme stejný, nevím, jestli projev, sled mnoha myšlenek a mnoha kritik apod. A tak já myslím, že není od věci možná položit dotaz k tomu, co padlo, případně nějaké malé edukativní okénko.

Z asi 150 věcí, které tady pan ministr financí zmínil, za prvé říká, stát nepostavil dostatek školek. Možná máte i ve svých řadách nějaké starosty, možná se podívejte do zákona. Školky mají na starosti obce. Nevím, kolik je státních školek v této republice. Jestli chcete zavést státní školky, možná, je to radikální změna.

Potom tak plamenně tady hovořil o daňovém ráji. Praha je daňový rád, Praha je daňový ráj. Tak jeden dotaz. Kde má sídlo vaši firma? Není to náhodou v Praze? (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další přihlášený do diskuse s faktickou poznámkou je pan poslanec Igor Nykl.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já bych strašně nerad poslouchal ze strany ODS, a zaznělo to tu, nějaké věty o kmotrech, protože co se vám podařilo určitě dobře v minulých letech, je to, že jste vytvořili takovou novou mapu ČR, my tomu říkáme kmotrovská mapa. Když se podíváme, západní Čechy - Jurečko, jižní Čechy - Dlouhý, severní Čechy - Oulický, Novák, Brněnsko - dokonce tam figuruje jeden poslanec tady. Severní Morava - Drobil. To je na Wikipedii. A to se vám povedlo strašně dobře. Takže nevytahujte ty kmotry, protože to je katastrofa, která byla začátkem všeho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než udělím další slovo, pouze potřebuji upřesnit od pana vicepremiéra Babiše, zda se hlásí s přednostním právem, nebo faktickou poznámkou. Faktickou poznámkou. Dobře, dám vás do pořadí. S faktickou poznámkou na prvním místě je teď přihlášen pan poslanec Pavel Plzák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlásil jsem se k faktické poznámce, protože mě trošku popudilo označení našeho pana ministra, že by měl být nějakým mimozemšťanem. Pak jsem se na to podíval z druhé strany a říkal jsem si: To, co za ním stojí za práci, to, co on vybudoval, kolik zaměstnává lidí, a sáhněte si do svědomí, kdo z vás to dokázal, potom bychom si mohli říct: více takových mimozemšťanů.

Byl tady několikrát osočován z konfliktu zájmů a já jsem si pak vždycky říkal: Vždyť všichni víme, co pan Babiš dělá. Víme, jaké má majetky, víme, jak podniká, je to transparentní. Myslím si, že daleko horší v minulých letech bylo, že státní zakázky dostávaly firmy s naprosto anonymními vlastníky a bylo to ve valném procentu těchto zakázek, a já si myslím, že tenkrát jste tady měli zvedat ten ukazováček a říkat pozor, pozor. Ale zvedali jste tady jiné prsty, já je nechci ukazovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další v pořadí s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, už nebudu dlouho zdržovat. Blahopřeji KDU-ČSL a sociální demokracii k takovému koaličnímu partnerovi a k takovému ministru financí. Myslím, že na podzim budete řešit velké dilema. (Smích, potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér Babiš. Vaše dvě minuty, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já bych jenom panu poslanci Stanjurovi chtěl vysvětlit, že do obcí na mateřské školky jdou peníze z resortu Ministerstva školství. S panem ministrem Chládkem jsem se teď domluvili, dáváme tam mimořádně 200 milionů. Vypsali jsme program na dobudování kapacity základních škol, takže já, akorát mimozemšťan, protože jsem zjistil, že do každého kraje, to je jako obraz, jak funguje veřejná správa. To RUD, ten deal, co udělal, nebo obchod, co udělal Kalousek se starosty, že navýšíme RUD a půjdou s ním, tak teče do kraje ze šesti míst daně procentuálně, takže vlastně oni nevědí. A potom jsem zjistil z 136 kapitol. Normální mimozemšťan by řekl, dám to na hromadu a odkrojím jeden koláč kraji. Ne. Náš stát tam dává, do každého kraje tečou ze 150 míst peníze. Tak si asi umíte představit, jaká je to administrativa.

K daním, pane poslanče Stanjuro. Za minulý rok zaplatím jako fyzická osoba 87 mil. korun a moje firmy 650 mil. korun. Opakuje se to skoro každý rok. Já jsem jako v pohodě. Akorát se podivuji nad tím, že když už pan nejlepší ministr financí Kalousek zřídil speciální útvar, že on kontroluje vlastně ty nadnárodní firmy. Firmy, ano, jako je moje firma, byly na kontrole. Firmy kontrolované první čtyřkou, které platí daně a platí nejvíc daní. Proč nekontrolují firmy, které neplatí daně, které vyšetřuje policie, které jsou podezřelé? Na to jste měli udělat specializovaný útvar. I to je jeden z dalších vašich nesmyslů. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já vím, že to je oblíbená politická disciplína, když ministr financí říká, že není politik. Já se na něco zeptám a on mi odpovídá na něco jiného. Já jsem se ho fakt neptal, kolik platíte daně, ani vaše firma, ani vy. Myslím si, že mi po tom nic není. Zeptal jsem se, když jste kritizoval, že daňový ráj v Praze, jestli vaše firma je registrovaná v Praze. To je jednoduchá odpověď, ano - ne. Na to není odpověď "já jsem zaplatil tolik". Neodpovídejte na něco, na co jsem se neptal. Chtěl jste se pochválit, kolik jste zaplatil daně, tak jste to učinil, v pořádku. Myslím si, že to není nic, co by měl někdo kritizovat. Ale nejsem tady od toho, abych se ptal jednotlivých poslanců nebo těch, kteří mají nějakou firmu, nebo jejich kamarádi mají firmu nebo jejich příbuzní mají firmu, kolik konkrétní firma. Vy jste začal o tom, jak daňový úřad v Praze - daňový ráj. Tak jsem se jenom zeptal. Stačí odpovědět, ano - ne. Nemusíte mi říkat čísla. Nepovažuji za slušné, takovou otázku pokládat. Dobře, pochválil jste se, ale nebyl to můj dotaz, tak neříkejte, abych vám odpověděl, zda jsme platili daně. Fakt jsem se na to neptal, protože mi to nepřísluší. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér Babiš. Máte slovo, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Myslel jsem, že jste to pochopil, pane Stanjuro, ono to vyplynulo z mojí řeči. Moje firma sídlí v Praze a je kontrolována tím specializovaným útvarem, který kontroluje všechny firmy, které tady platí daně. A to, že je Praha daňový rád, vás vezmu na návštěvu... Teď za mnou byla paní Pudilová, to je řadová zaměstnankyně Finančního úřadu Prahy-Chodov. Paní důchodkyně bere 17 200. Údajně má kontrolovat, ale ona chudinka je v tom systému, co tam mají, IDS, takže dvě hodiny čeká, než to vyblije nějaký papír, a ona ani nestačí vyměřovat daně. Ona má 600 klientů a má 500 nevyřízených různých žádostí ze všech stran.

Vy jste zdecimovali ty úřady. Oni museli propouštět lidi a my teď budeme lidi nabírat, asi 300 nebo 400, protože ti lidé nestačí vůbec dělat základní práci. A proto je Praha daňový ráj, protože tady chodí kontrola v některých částech jednou za 320 let. A proč pan nejlepší ministr financí Kalousek nezařídil celostátní působnost, jako má policie nebo státní zastupitelství? A když nějaké malé finanční úřady v podstatě nemají až tolik práce a chodí na kontrolu, a některé firmy si stěžují, každý rok nebo každý druhý, a tady jednou za 300, no tak jste to měli zařídit tak, a to jste mohli, aby ti lidé, kteří pracují v Ostravě, na Moravě, mimo Prahu, kontrolovaly pražské firmy, které se sem samozřejmě masivně nastěhovaly, aby neplatily daně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Mám zde přihlášeny další dva poslance s faktickou poznámkou. První je pan poslanec Vácha a po něm pan poslanec Stanjura. Poprosím pana poslance Váchu o faktickou poznámku.

 

Poslanec František Vácha: Pane předsedající, dámy a pánové, my jsme se teď dozvěděli, že to trvá 300 let, než se dostane na kontrolu nějaké firmy. Ale pak je zajímavé, že se objeví zpravodajský internetový deník, je tady měsíc dva, začne kritizovat pana ministra financí, začne kritizovat hnutí ANO, a pan ministr při tiskové konferenci řekne, že se mu to nelíbí a že na něj pošle finanční kontrolu. A co se nestane! Do týdne, do dvou týdnů je finanční kontrola tady v tom deníku. Takže tady je nějaký rozpor - 300 let, 14 dní, měsíc. Každý si z toho udělejte svůj vlastní závěr o tom, jak se zneužívá státní moc novou mocí v této zemi. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za tu odpověď, že firma registrovaná v Praze - nicméně já si z té debaty odnesu, a dneska odjíždím zpátky do volebního kraje, a je nás tady myslím 21 z Moravskoslezského kraje, tak to vyřiďte všichni v pondělí ve svých regionálních kancelářích: Lidé z Ostravy, z Moravy na těch finančních úřadech nemají moc práce. Řekl ministr financí. (Ohlas v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér Andrej Babiš. Máte slovo, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já nechápu, proč pan Stanjura lže. Já jsem díky panu poslanci Kortemu dostal papír, že češtinu mám za C2. (Pobavení v sále.) Takže myslím, že to všichni slyšeli, že jsem neřekl, že vlastně nemají práci.

Chtěl bych jenom říct o tom Echu, o té bývalé partě z Lidových novin. Vždycky když vznikne nová firma a pan ministr Kalousek to ví, tak tam přijde kontrola na DPH. To je normální. Je zajímavé, že pan Kalousek to věděl dřív, že tam je ta kontrola. Já jsem se to dozvěděl následně. Taková náhodička.

A když mluvím o kontrole za 300 let, tak se bavím o kontrole z titulu daně z příjmů právnických osob. Samozřejmě na DPH chodí kontrola často. Takže abychom si nepletli pojmy s dojmy. Zkuste být exaktní.

A není to pravda, já jsem nikdy neřekl, že na někoho pošlu nějaký finanční úřad. Ani to nemám v kompetenci. Ani to nemůžu udělat. Já jsem se vyjádřil na tiskové konferenci, že bude zajímavé vidět, jak pan - tzv. investor to zvládne. Protože já asi vím, kolik stojí takový internetový deník. Jestli má tolik peněz na to. To je všechno. Ale o žádné kontrole nebyla řeč. Takže byl bych rád, kdybyste nelhali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment neregistruji žádnou faktickou poznámku, přihlášení, takže přihlášeného s přednostním právem mám pana poslance Kalouska. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. No tak - tohle bylo tak za C3. (Smích. Potlesk.) Nicméně, pane ministře, dovolte, abych vám poděkoval za poměrně obsáhlou odpověď, která skutečně objasnila mnohé. Já sice mohu souhlasit pouze s tím, co jste říkal u problematiky nároků, že tomu nerozumíte. Tam s vámi plně souhlasím. Jinak si troufnu říct, drtivá většina ostatních vět byla zcela nerelevantních. Dovolím si uvést jenom dva příklady, které se týkaly přímo útoků na mě.

Ta novela RUD, na kterou jsem docela hrdý a kterou uvítali všichni starostové na českém i moravském venkově, která výrazně zlepšila život lidí na venkově, ta se týkala výlučně obecních rozpočtů. Ta se vůbec netýkala krajských rozpočtů. Pan ministr Babiš říkal - ta novela RUD, ten deal, co Kalousek udělal se starosty, a pak hovořil o financování krajů. Vám doporučím, abyste panu ministrovi nevěřili. Panu ministrovi doporučím, aby si nechal vysvětlit, co to je RUD, čeho se týká, jakými mechanismy jsou financovány obce a jakými mechanismy jsou financovány kraje. Jsou to dva úplně jiné případy.

Druhý příklad se týká oné prognózy. Samozřejmě prognózovali jsme pro období politické změny a bylo zřejmé, že bude mít svůj legitimní mandát vláda, která šetření neměla v programu. Takže bylo legitimní také do prognózy na léta 2014 a 2015 napsat velice optimistickou, byť nešetřicí prognózu, že alespoň snad ta rozhazovačná vláda to udrží pod 3 procenty. Ale zvyšování strukturálního deficitu jsme logicky museli předpokládat.

Vláda, která však uchopila svůj mandát zcela legitimně, říkala "my budeme šetřit". Což byla velká naděje pro nás, kteří vyrovnané rozpočty máme jako velkou makroekonomickou prioritu. Ale prostě, kolegové, nedává logiku, říct: vy jste nešetřili, vy jste nehospodařili, ale snižovali jste strukturální deficit, to prostě i oficiální materiály Ministerstva financí musejí přiznat, a my budeme šetřit, a my budeme hospodařit - a zvyšujeme strukturální deficity. Buď jedno, nebo druhé. Není možné obojí. To potom je stejný nesmysl jako ten RUD, který jsme slyšeli. To prostě nedává logiku. A já apeluji na vaši inteligenci, abyste souhlasili alespoň s tímto rozporem. Jestliže my jsme nešetřili, a přesto jsme snižovali strukturální deficity, tak jak vy můžete říkat, že budete šetřit, když ty strukturální deficity budete zvyšovat? To je, promiňte, totéž, jako kdyby vám vaše manželka řekla: "Ušetřila jsem, neboť jsem koupila levnější houbičky na nádobí. Jo, a Pepo, tady jsem si koupila ještě tenhle krásnej kožich, když tak hezky šetřím." Tento primitivní příklad mi připomíná vaši rétoriku.

A teď zcela vážně. Situaci pokládáme za vážnou, neboť se domníváme, že velké společenské i politické náklady, které byly vynaloženy na stabilizaci veřejných rozpočtů, by neměly být vyhozeny z okna. A vrátím se k tomu, co řekl pan poslanec Pilný, a já s tím souhlasím, že země potřebuje nějakou svoji vizi, nějakou svoji strategii. A my si myslíme, že potřebuje alespoň nějakou svoji dlouhodobou nebo alespoň střednědobou fiskální strategii.

Jsme v situaci, kdy budeme v této Poslanecké sněmovně projednávat nejenom zákony státních rozpočtů, ale budeme projednávat i fiskálkompakt, ke kterému se vláda přihlásila na úrovni Evropské unie. Budeme projednávat i finanční ústavu, kterou teď vláda projednává a ministr financí ji předložil. Využívám této příležitosti, protože zatím jsme to říkali pouze ve veřejných zdrojích, já jsem sice nabídl panu předsedovi vlády jednání, ale zatím žádná nabídka k jednání nezazněla, využívám tedy příležitosti předsedy vlády, ministra financí, a využívám toho, že zasedá Poslanecká sněmovna, abych jménem klubu TOP 09 a Starostové zcela oficiálně vládě předložil vstřícnou opoziční nabídku. A myslím si, že to je vstřícnost, která nemá v historii moderního parlamentarismu od opoziční strany precedent. Dobrá, respektujeme, že politické dohody na rok 2015 o rozpočtu jsou v takové situaci a v takové fázi, že zvýšíte strukturální deficit oproti strukturálnímu deficitu Fischerovy vlády. Pokládáme to sice za nesmírně chybné, rozmařilé a nehospodárné, ale prostě musíme to asi vzít jako fakt. Pojďme se zkusit dohodnout, že od roku 2016 tento strukturální deficit, který plánujete na 1,8 - to znamená téměř na dvojnásobek maximální výše, kterou připouští fiskálkompakt -, budete snižovat tím minimálním tempem, které doporučuje OECD i Evropská komise, to je 0,5 procenta ročně. Tedy střednědobá strategie - 1,8 - 1,3 - 0,8 - 0, 3.

Vláda je v takovém případě v mimořádně komfortní situaci. Zatímco minulé vlády musely konsolidovat s tím, že nemohly počítat s přírůstkem HDP, vláda je v situaci, kdy může počítat s dvouprocentním přírůstkem HDP. Jedno procento je zhruba 12 mld. příjmů do státního rozpočtu, to je 24 až 25 mld. meziročního přírůstku, což je víc než ono půl procenta. Takže vláda při tomto minimálně požadovaném tempu nemusí vůbec šetřit, nemusí vůbec snižovat výdaje. Může výdaje pouze zafixovat a to půl procento hravě získá meziročním přírůstkem HDP, protože těch 25 mld. tam bude mít z roku na roku z přírůstku ekonomiky. Já bych si samozřejmě přál rychlejší tempo, ale respektuji, že to bude to nejpomalejší možné, tzn. půl procenta ročně.

Za předpokladu, že by vláda byla ochotná jít tímto minimálním způsobem šetření, tzn. šetřila by třikrát pomaleji než my, ale stále by šetřila, za tohoto předpokladu garantuji hlasy všech poslanců TOP 09 pro podporu fiskálního kompaktu, pro podporu finanční ústavy a pro podporu všech návrhů státních rozpočtů, které budou odpovídat této finanční strategii. Jakkoli návrhy státních rozpočtů nebudou odpovídat našim prioritám, bude tam třeba více na mzdy nebo více na sociální dávky, než nám by se líbilo, méně na vědu a výzkum, než nám by se líbilo, jakkoli nebudou odpovídat těmto prioritám, budou-li odpovídat této strategii a tomuto minimálnímu šetřicímu tempu, můžete se spolehnout na podporu všech našich hlasů, nejenom u těch dokumentů, které vyžadují ústavní většinu, ale také u návrhů státních rozpočtů.

Jsem dvacet let v politice a nezazněla dosud takhle vstřícná nabídka od opoziční strany v zájmu nějaké společné finanční strategie ve prospěch České republiky s tolerancí k tomu, že dokážete šetřit pouze třikrát pomaleji, než jsme šetřili my.

Prosím vládu... Nebo prosím - prosit nemusím... Nabízím vládě jednání na toto téma, nabízím vládě písemnou dohodu. To, s čím nemůžete počítat, je podpora zvyšování strukturálních deficitů. To potom nemůžete říkat, že šetříte. Buď jedno, nebo druhé. (Potlesk z řad TOP 09 a Starostové.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Před řádně přihlášenou paní poslankyní Chalánkovou zde mám jednu faktickou poznámku, takže poprosím pana poslance Bendla o faktickou poznámku.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se pokusím stručně. Protože když jsem poslouchal pana místopředsedu vlády a dám na stranu takový ten bulvární populistický balast, tak v jeho slovech je řada rozporů. Před volbami - a některé dokonce řekl v tuto chvíli tady - před volbami padaly řeknu hlasy o tom, jak stát má šetřit, jak stát neinvestuje. Dokonce to říkal pan místopředseda vlády i tady, že už dávno mohlo být postaveno ledacos. A to musí být z investičních finančních prostředků, nikoliv z prostředků, které jsou provozní. Ale v tom samém projevu nám tady říká, že bude nabírat úředníky na Ministerstvo financí, tzn. jedním slovem: zvyšovat provozní výdaje státu. To nás čeká pravděpodobně. Ale ono už se tak i stalo, že stát najímá další úředníky. Státní pozemkový úřad od pádu Nečasovy vlády nabírá 230 nových úředníků. To jsou desítky milionů korun, které mohly být proinvestovány v těch silnicích, pane místopředsedo vlády. Ročně, v uvozovkách, jenom na Státním pozemkovém úřadu. Nevím, kolik budou činit náklady potom, až se sečte, kolik nových úředníků bylo přijato na jednotlivé resorty místo toho, aby byly proinvestovány v investicích, které jste tady sám kritizoval, že neexistují. Myslím si, že budou všichni překvapeni.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Registruji v tento moment další tři faktické poznámky, takže první s faktickou poznámkou je pan Ivan Filip. Máte slovo. (Zprava se ozývá: Vojtěch!) Vojtěch, omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Když tak Vojtěch Václav, myslím, že mám v křestním listě, ale to nevadí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za upřesnění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Víte, vážení členové vlády, paní a pánové, já jsem slyšel nabídku pana předsedy klubu TOP 09 o tom, jaká by byla krásná spolupráce s opoziční stranou. A jako představitel nejsilnější opoziční frakce tady v českém parlamentu mám jedinou obavu - aby ta nabídka nebyla kompenzována tím, že se nebudou odhalovat právě ty resty, které tam po sobě pan bývalý ministr financí zanechal. To bych byl opravdu velmi nerad! (Potlesk z řad KSČM a hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ivan Pilný.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážené kolegyně a kolegové, to, co jsme slyšeli před chvílí od pana ministra Kalouska, je byznys plán, který jsem viděl v televizním pořadu Den D. Je sestavený na základě excelovské tabulky. Ono je velmi těžké predikovat vývoj ekonomiky na následující léta. Je to takové věštění z křišťálové koule a samozřejmě ta čísla o spotřebě a příjmu to velmi výrazně ovlivňuje. Dále nerozlišuje mezi spotřebou a investicí. Dovoluje nám fixovat spotřebu, ale kde budeme mít peníze na ty investice? To je potřeba přece dělat. Spotřebu navíc nelze zafixovat. Když se podíváme jenom na to, jak bude přibývat počet důchodců, tak mandatorní výdaje prostě porostou bez ohledu na to, že budeme respektovat excelovskou tabulku pana ministra Kalouska. Další věcí, kterou neřeší, o tom tady už můj předřečník mluvil, jsou závazky z minulosti, které minulá vláda vytvořila. Vytvořila černé díry, které je potřeba nějakým způsobem zafixovat.

Takže můžeme se na to podívat jako na plán, který je předložen na úrovni dne D, ale nedá se realizovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Karel Rais, po něm pan vicepremiér Babiš a poté pan poslanec Kalousek. Takže vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych vás chtěl trochu obrátit směrem k tomu, co máme projednávat, a to je návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2013. Tady ty politické prognózy o tom, jak to bude hezké příští a přespříští rok, když se dáme dohromady s opozicí, to není na pořadu dne. Na pořadu dne je stav státu, který tato vláda převzala. A je jasné a zaznělo to tady: Jsou tady dluhy, to je naprosto zřejmé, a je tady podržená poptávka, co se týká státu. Stát prostě podržel poptávku, zvýšil daně, tak jak tady bylo řečeno, pravicové vlády zvyšovaly daně, každého z nás to sejmulo, lidově řečeno, minimálně o 8 %. A poptávka domácností byla také podržená. V podstatě se to převzalo skutečně v dosti dezolátním stavu. A o tom se tady má diskutovat. Finanční pakt přijde na pořad dne myslím příští týden. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Ono se to těžko argumentuje. Pan Kalousek... Dvacet let tady je. Víme, jak to tady vypadá, dvacet čtyři let po revoluci.

Takže já znovu zopakuji, nechť si to někdo vyhledá a prověří, že strukturální deficit, který navrhoval pan ministr financí Kalousek v dubnu 2013, byl o půl bodu vyšší než strukturální deficit, který navrhujeme my na rok 2015. Takže on navrhoval podstatně více. A samozřejmě pan Kalousek se nám vysmívá. On říká, že je vstřícný. Ale on ví dobře, že to není reálné. Protože pokud bychom měli akceptovat podmínky strukturálního deficitu v rámci fiskálního paktu, tak bychom museli jít na deficit někde řádově kolem 60 miliard, takže bychom museli všem státním zaměstnancům dát poloviční výplaty. Je to jen gesto. Je to výsměch. Není to seriózní a já nejsem ochoten už dále o tom tady diskutovat, protože je to skutečně debata o ničem, demagogie a lži.

K panu Bendlovi. Je s podivem, že v parlamentu jsou mezi námi ještě lidé, kteří privatizovali středočeské nemocnice, kteří rozdávali Klasu přes pračku na peníze Comunicu, trestně stíhaný pan Savov někde na útěku v Londýně. To byli všechno parťáci pana Bendla. Škoda, že jste neušetřili na IT, na ZIFu a ty Klasy, stovky milionů, které šly někam přes nějaké kanály. Takže skutečně obdivuji tyhle pány, že vlastně tady měli ještě tu troufalost a znovu vůbec kandidovali a jsou tady mezi námi. Pokud tito lidé budou mezi námi v parlamentu, tak se nikam nikdy nepohneme. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kalousek. (V sále je neklid.) Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tam už chybělo: a proto je potřeba je všechny zastřelit.

Ne, vážně. Já jsem tu nabídku myslel vážně bez jakýchkoliv postranních úmyslů a je to ta nejserióznější a nejměkčí nabídka, jaká mohla zaznít. Není v tom žádná demagogie. Cituji pouze materiály Ministerstva financí, doporučení OECD a doporučení Evropské komise. Jestliže neumíme snižovat strukturální deficit tím nejpomalejším doporučovaným způsobem 0,5 %, tak je to docela ostuda. Je to vaše právo, ale potom nemůže říkat, že chcete šetřit, protože pak to dovedete do situace, kdy nepřijde Kalousek s nějakou vstřícnou nabídkou, ale přijdou mezinárodní instituce a řeknou "jestli chcete pomoct, tak procento ročně". Excelovskou tabulkou bez jakékoliv diskuse. Byly země, které si tím musely projít, a vy se vydáváte cestou, která zase do té stanice směřuje poté, co jsme to s obrovskými náklady dali dohromady. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Dalším v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já rozumím, pane místopředsedo vlády prostřednictvím předsedajícího, že je vám nepříjemné poslouchat, že kritizujete, že stát neměl schopnost investovat do silnic, ale sám nabíráte úředníky, tím pádem sám sobě snižujete schopnost investovat do silnic. Místo toho, abyste státní správu zužoval a spíše hledal řešení, která povedou k tomu, aby státní správa byla efektivní, budete je nabírat a nabírá je tato vláda. Říkal jsem, že Státní pozemkový úřad nabral zhruba 230 nových úředníků. Vím, že je vám to nepříjemné, a tak poukazujete na privatizaci středočeských nemocnic, pro kterou mimochodem hlasovala i první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. To tady jenom připomínám. Takže tady nejsem sám, kdo pro to hlasoval. Ad 1.

Ad 2. Ano, byla to tehdy dohoda koalice KDU-ČSL, ODS a tuším Nezávislých, kteří toto prohlasovali. Nemocnice, které tehdy vykazovaly ztrátu a Středočeský kraj je dotoval 100 mil. korun ročně, dnes hospodaří v černých číslech, existují, nestávkují. Nemají to jednoduché, ale státní správa ušetřila 100 mil. korun, pane místopředsedo vlády!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Votava. Přednostní právo pan premiér Bohuslav Sobotka. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se nechtěl původně do této debaty zapojovat, projednáváme návrh státního závěrečného účtu. Byl bych velmi rád, kdyby se ještě dnes Poslanecká sněmovna dostala k novele zákona o důchodovém pojištění, protože to je norma, na kterou nepochybně čekají 2 miliony důchodců v České republice, a je to jedna z náprav chyb, které se tady staly v minulých letech. Já doufám, že se k této normě ještě dostaneme. Ale opravdu musím reagovat na to, co tady říkal pan poslanec Bendl o tom, že za minulé vlády, rozumějte Nečasovy vlády, se úředníci propouštěli a teď za této nové české vlády se úředníci přijímají.

Tak se podívejme na to, jak to s propouštěním úředníků bylo. Když se převáděly kompetence v oblasti výplaty sociálních dávek z obcí na úřady práce, co se stalo. Propustili se úředníci. Výborně, výborné výsledky. Pan Drábek a pan Šiška tvrdili, že to úřady práce všechno perfektně zvládnou a že lidi vůbec nepotřebují, tak se místa zrušila, lidé se propustili. Viděli jsme přesně, jak to úřady práce zvládly. A teď nechci mluvit o tom, že zkolaboval informační systém, že se tam žádosti dávaly do krabic a počítaly se ručně, ale chci mluvit o tom, co se stalo v byznysu s dávkami na bydlení.

Přece je jasné, že bujení sociálních ubytoven, podnikatelů s nedůstojným bydlením, kde v jedné místnosti bydlí 10, 15 lidí, všichni pobírají sociální dávky na bydlení, tak tento byznys se rozjel v okamžiku, kdy vaše reforma převedla výplatu dávek z obcí na úřady práce a škrtli jste lidi, kteří v terénu tyto věci měli kontrolovat. Oni tam dneska nejsou. A já se nedivím ministryni práce a sociálních věcí, že přichází s návrhem posílit úřady práce, protože jste škrtli lidi, kteří měli kontrolovat zneužívání sociálních dávek. A to je cynismus! Protože vy jste na jednu stranu zlikvidovali kontrolu zneužívání sociálních dávek a na druhou stranu obviňujete systém z toho, že umožňuje zneužívat sociální dávky. Tohle je absolutní pokrytectví, které jste tady předvedli. Konkrétní příklad. Úřady práce, vaše vláda, ministr Drábek z TOP 09, náměstek Šiška odsouzený za korupci nebo vydírání v souvislosti s informačními systémy! Tohle byl jejich projekt!

A druhý příklad, který jste tady zmínil, Státní pozemkový úřad. To je přece také obrovské pokrytectví z vaší strany, ale neuvěřitelné! Vy jste tady jedním hlasem - jedním hlasem v té době trestně stíhaného poslance Pekárka - prosadili církevní restituce. Muselo vám být jasné, že desítky tisíc položek, které budou církve požadovat po Státním pozemkovém úřadu, bude muset někdo zadministrovat. Vždyť to přece bylo jasné, když jste zákon schvalovali. Neříkejte mi, že jste byli tak hloupí, že vám to vaši podřízení neříkali, že bude věci potřeba zadministrovat - desítky tisíc žádostí o vydání církevního majetku. A co vy jste udělali? Vy jste sloučili dvě instituce. Vznikl Státní pozemkový úřad, SPÚ, a propustili jste několik set jejich kvalifikovaných zaměstnanců. Propustili jste několik stovek kvalifikovaných lidí vpředvečer přijetí zákona o církevních restitucích, v okamžiku, kdy už bylo jasné, co chcete schválit, že to schválíte za každou cenu bez ohledu na jakékoliv námitky opozice. Propustili jste několik set lidí a pak jste to tam pustili. Úřad dnes nestíhá zákonné termíny. Bod číslo 20 - vyrovnání s církvemi, návrh na prodloužení zákonných termínů. Úřad to nestíhá. A já se ptám: Je to v pořádku, že nedodržuje lhůty? Že místo toho, aby byly restituce vyřízeny do poloviny letošního roku, tak se budou možná vyřizovat ještě v roce 2015? Je to v pořádku, že stát porušuje vlastní zákony, které si stanovil? Tohle byl váš plán? Anebo ten plán byl ještě jiný a spočíval v tom, že když to úředníci nebudou stíhat, nebudou mít šanci vyžádat si všechny archiválie, všechny podklady, všechno, co doloží oprávněnost žádostí, tak prostě žádosti tím úřadem jenom projedou, aniž by je kdokoliv zkontroloval, protože tam ti lidé nebudou? Vy jste je možná totiž propustili schválně. Schválně jste je propustili, abyste usnadnili cestu vydávání majetku bez toho, aniž by byl dostatečně prověřen. Druhý konkrétní příklad toho, jak jste takzvaně šetřili tím, že jste propustili lidi z úřadu, na který se následně v důsledku vašeho zákona navalila agenda.

A třetí konkrétní příklad. Už tady dneska byl zmiňován, a já ho proto zmíním jenom velmi stručně, a to jsou finanční úřady. Tam jste také šetřili. Když jsem s těmi lidmi z finančních úřadů mluvil v minulých letech a ptal jsem se: Ano, a kde ti lidi jsou propouštěni? Kde vám škrtají ta místa na finančních úřadech? Tak jsem dostával jedinou odpověď: Na kontrole! Když jsem mluvil s vedoucím kontroly, on říkal: Podívejte se, já jsem tady měl šest lidí na kontrolním oddělení. Teď pan ministr financí Kalousek udělal úsporné opatření a mně z těch lidí zbyla polovina! Polovinu jsem musel propustit, aniž by se mi snížil počet kontrolovaných subjektů. Prostě škrtli se lidi na kontrolních odděleních prostě proto, že to bylo nejjednodušší. A tak finanční úřady omezily počet kontrol. Takovým způsobem tady probíhalo tzv. propouštění, tzv. snižování počtu zaměstnanců.

Prosím vás, už tady tyto věci neopakujte! Je přece jasné, jak se ty věci odehrály, jaké katastrofální důsledky to mělo. To si nepamatujeme jenom my, to si pamatují miliony obyvatel téhle země, kteří byli konfrontováni s výpadky ve fungování státu za vaší vlády. Děkuju. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám zde čtyři faktické poznámky. S první faktickou poznámkou poprosím pana poslance Votavu, aby vystoupil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já myslím, že tady už zaznělo mnohé. Dávám jako zpravodaj návrh na to, abyste procedurálně nechal hlasovat o ukončení rozpravy a věnovali se usnesení. Děkuji. (Ze sálu nesouhlas.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže tak jak jsem se poradil i s místopředsedou Filipem, není možné v tento moment dát hlasovat o ukončení. Musíme nechat doběhnout obecnou rozpravu. Tento bod není hlasovatelný. Z toho důvodu budeme pokračovat dál těmi, kdo jsou přihlášeni s faktickými poznámkami. První v pořadí je pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. (Nechce.) Ne? V tom případě pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, já nevím, jak moc jste poslouchal debatu. Ale váš místopředseda vlády tady říkal, že je připraven najímat další úředníky a posilovat Ministerstvo financí. A když jsem tady mluvil o Státním pozemkovém úřadě, já jsem samozřejmě nepředpokládal, že padne Nečasova vláda, a byl jsem připraven s tím počtem úředníků, který Státní pozemkový úřad měl, situaci zvládnout.

Moje zkušenosti jsou totiž následující. Když jsem byl hejtmanem, říkali mi: Nemůžete zrušit ze 12 úřadů, které řídí silnice, to nemůžete udělat. To bude katastrofa! To bude absolutně něco šíleného, a tak se okresní ředitelství Správy a údržby silnic, kterých bylo 12 v kraji, snažilo tímhle způsobem blokovat věci, které byly nepraktické. Nakonec jsou z toho čtyři ředitelství a žádná katastrofa se nestala. Ale všichni říkali: To bude hrozný!

Nemocnice, to je klasický příklad tady taky. Říkali mi: To, co se stane v týhle zemi, až se zprivatizuje deset nemocnic, kam ti lidé budou chodit? Co z toho všeho vznikne? To bude katastrofa! Nás to jako kraj stálo sto milionů korun ročně na dotacích, ty nemocnice dál fungují a prostě se jede se dál kočárem bílým kolem černých skal!

Krajský úřad za mého působení v okamžiku, kdy jsme byli v polovině jednoho volebního období, tak jsme si sami k sobě řekli: ne, musíme snížit počet úředníků! Taky jsem zevnitř úřadu slyšel to, jak to nepůjde, jak to bude strašný, co hroznýho se stane! A nakonec jsme ze 700 lidí sundali počet krajských úředníků na 630 nebo kolik to bylo.

To prostě není pravda. Je to jenom o vůli a schopnosti toho to dokázat, či nikoliv. Buď hledáme způsoby, anebo důvody, pane premiére.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času a poprosím pana poslance Laudáta s jeho faktickou poznámkou.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem tady korektně zareagoval na pana předsedu rozpočtového výboru a sami jste slyšeli, co následovalo. Když vám tady pan ministr financí říká, tak si to prověřte. Já myslím, že na prověřování kvalifikaci ukázal on, že je ten pravý na pravém místě, a s tolikaletou zkušeností na něj tady nikdo nemáme.

Ale jaká je realita, pane premiére? Včera byl rozpočtový výbor, na druhý pokus schválil rozpočet NKÚ. Došlo k tahanici mezi Ministerstvem financí a prezidentem NKÚ. Tak abyste věděl, i vaši poslanci, koaliční poslanci, zabili mé doprovodné usnesení, ve kterém jsem vyjádřil obavu, že nebude NKÚ plnit funkce, které po něm chceme. Zůstal prakticky na svém, nakonec kývl na to, že se jedná o konsensuální rozhodnutí, takže tady navalíte desítky či stovky úředníků, ale tam, kde by to bylo potřeba, celkem tady je jistý konsensus, že chceme po NKÚ větší výkon, chceme jim přidat pravomoci. Tak vy ty instituce necháváte žít na pokraji. Totéž se stalo s rozpočtem ombudsmana a dalšími.

Nedůstojné tahanice. Než byste pustili někde statisíce či jednotky milionů, tak tam jste nedali a tady chcete říkat o transparentnosti, o efektivitě. V žádném případě. Ministerstvo financí v tuhle chvíli neordinuje efektivitu. Zeptejte se svých zástupců a pana předsedy, co se v rozpočtovém výboru už poněkolikáté ve věci předkladů Ministerstva financí děje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Igor Nykl. Máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Prostřednictvím vás předsedajícího bych chtěl poprosit pana poslance Bendla, ať nemluví o středočeských nemocnicích tady, protože středočeské nemocnice jsou uváděny v evropské zprávě o korupci jako symbol toho, jak to nemá ve zdravotnictví vypadat. A chtěl bych dále upozornit, že to je právě jeden z důvodů, proč se musí rozkrýt smlouvy s nemocnicemi, jak to vypadá, protože vy, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, se svým kamarádem kardinálem Richelieu uváděným v té zprávě jste umožnili získat krásné nadstandardní smlouvy, a proto vykládáte o černých číslech! To není žádné umění takhle hospodařit ve zdravotnictví. To se teď ukáže, jestli se rozkryjí ty smlouvy. Tam uvidíme, kde vaši přátelé, na co si sáhli, a proto to tam zdánlivě šlape. Ale tak to nemůže být. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Dále je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Laudát. Po něm pan poslanec Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Já jenom na vysvětlenou, protože pan předseda rozpočtového výboru se domnívá, že snad on je kompetentní na prověřování, to v žádném případě prosím. Vedle, soused.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám pana poslance Petra Bendla s jeho faktickou poznámkou.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jenom velice smírně. Já jsem s tím nezačal. (Smích v sále.) Začal s tím váš pan předseda, tak si nestěžujte na to, že tady tohle téma je! Protože já ho sem nevnesl. To ad 1. A ad 2. No tu zprávu napsal člověk, který je ochoten nahatý udělat za peníze stojku na náměstí, kdekoliv si řeknete, a nejde o žádný oficiální dokument Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a ještě jedna faktická poznámka pan poslanec Nykl.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Prostřednictvím vás předsedajícího, nevím, kde pan poslanec Bendl říká, že nejde o žádnou oficiální zprávu. Je to oficiální zpráva Evropské komise European Study on Corruption. Má to 333 stran a strana 85 až 89 je věnována Hořovicím a podobně, kde jste jmenován vy spolu s kardinálem Richelieu českého zdravotnictví osobně. Asi si oni nevymýšlejí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment neeviduji žádnou faktickou poznámku a velice rád předávám slovo paní poslankyni Chalánkové, řádně přihlášené do rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Běžela jsem honem a možná budu rychlá tak, jako by to byla faktická, ale já jsem řádně přihlášena.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jste řádně přihlášena. Ano, je to tak.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Když dovolíte, já bych nejprve zareagovala na pár věcí, které tady zazněly. Také samozřejmě jsem nespokojena s tím, jak probíhá byznys s chudobou a s přefinancováním ubytoven. Jenomže lidé, kteří žijí v ubytovnách, tvoří jen menší část těch, kteří přijímají příplatky, příspěvky a doplatky na bydlení. Je jasné, že tato věc se musí řešit velmi razantně a velmi tvrdě. Je potřeba si ale uvědomit, že většina z těchto lidí žije mimo ubytovny a narůstá nám počet příjemců těchto dávek na bydlení a zároveň se také zvyšují koeficienty, které zvyšují finanční prostředky, které do této oblasti jdou. Takže není to pouze zneužíváním tzv. doplatků na bydlení, což je odpudivý jev a musí se změnit. Příkladem takového možného řešení je i senátní návrh, který jsme již schválili v prvním čtení a je vlastně napsán v odpovídajícím znění, které již bylo připraveno v minulé Poslanecké sněmovně jako poslanecký návrh. (V sále je trvalý hluk.)

Ráda bych ale upozornila vládní koalici, že se podařilo uzákonit také výplatu těchto dávek na bydlení pouze po dobu 84 měsíců na dobu 10 let, a tyto měsíce ubíhají a tikají jako časovaná bomba, tak aby se tady stihl také připravit ten zásadní zákon o sociálním bydlení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale poprosím naše kolegyně a kolegy o ztišení hluku v sále.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Ale já přidám na hlase. (Mpř. Bartošek: Dobře. Prosím.)

Pak bych velice ráda upozornila při projednávání v kontrolním výboru, že ve zprávě NKÚ bylo pochvalně zmíněno přijetí legislativních opatření ke zlepšení výběru daní minulou vládou. Nebudu je zde plně vyjmenovávat, jsou určitě k dispozici v této zprávě NKÚ.

Dále jsme vzali na vědomí projednávání kontrolního závěru, který se věnoval projektu státní pokladny, kde bylo konstatováno, že tento projekt splnil očekávání, která do něj byla vkládána, a byl podepsán panem ministrem financí Babišem. To je to, co bylo.

A teď bych ještě ráda se bavila jenom krátce o tom, co vlastně bude dál. V prognóze si prosadili sociální demokraté do budoucna spoustu zvýšených povinných výdajů zhruba ve výši 20 mil. korun. Oproti tomu ovšem nemají dostatečné příjmy. Počítají s mimořádnými příjmy 30 mld. Více než 15 mld. mají získat z dividend ČEZu, 6 mld. z nahromaděných zisků ze státních lesů, 2 mld. ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, skoro 2 mld. mají přijít ze státního Budvaru - a je potřeba si uvědomit, že mandatorní výdaje se budou opakovat každý rok, kdežto tyto mimořádné příjmy se každý rok opakovat nebudou.

Dále můžeme očekávat nastavení dluhové brzdy, kdy začneme reagovat, až schodek rozpočtu přesáhne 55 % HDP, říkám-li to technicky správně. Je to tak? (K posl. Votavovi.) Neporadíte, asi to tak bude. A já zde teoreticky předložím takovýto nápad, jak by asi vypadal rozpočet, který by byl vyrovnaný. Příjmy rovná se výdaje. A to je ta pravda, které bychom se měli podívat do očí. (Poznámky z místa zpravodaje.) Je to chytré! Myslím si, že takto by měl každý stát hospodařit, odkrojit tu část, kterou by věnoval obraně své země, a pak se podívat do rozpočtu, kolik může dát na investice a kolik dá na důchody. Taková je pravda dnešního dne. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Vzhledem k tomu, že již neeviduji nikoho přihlášeného s faktickou poznámkou a ani řádně přihlášeného do rozpravy, táži se, zda tomu tak je (ano), v tom případě požádám o závěrečná slova. Zeptám se pana prezidenta NKÚ Miloslava Kaly, zda si vezme závěrečné slovo. (Ano.) Pane prezidente, závěrečné slovo.

 

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v závěrečném slově vám chci skutečně poděkovat za skutečně důkladné projednání naší zprávy. (Pobavení a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále se chci zeptat, zda si vezme závěrečné slovo pan poslanec Votava. Ne. A chci se zeptat pana místopředsedy vlády a ministra financí - také si nebere závěrečné slovo. V tom případě končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. V tento moment neregistruji nikoho přihlášeného do podrobné rozpravy, takže se táži, zda tomu tak je. Je tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a půjdeme k hlasování. Táži se, zda si pan poslanec vezme závěrečné slovo před hlasováním o návrzích. (Ano.) Návrh usnesení přečtete. Dobře. Takže já vás poprosím, přečtěte návrh usnesení.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Projednávání bylo opravdu nadstandardní, nebývalé.

Seznámím vás s návrhem usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí státní závěrečný účet České republiky za rok 2013, který pro státní rozpočet v roce 2013 vykazuje příjmy, výdaje a schodek tak, jak je uvedeno, dále výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2013, dále stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2013, dále informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2013 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu, za další informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu, za další informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu, dále informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2013 podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku. A za druhé - souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2013 financujícími položkami tak, jak je uvedeno.

Toliko návrh na usnesení. Můžeme o něm hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Usnesení bylo přečteno. Vzhledem k tomu, že byla velmi dlouhá diskuse, tak vás nejdřív všechny odhlásím.

 

Poslanec Václav Votava: Já se ještě omlouvám, pane místopředsedo. Je tam ještě návrh na doprovodné usnesení, ale to bychom hlasovali poté.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přesně tak. Jestli někdo nevznáší námitku proti takto navrženému způsobu hlasování, není tomu tak, budeme hlasovat tak, jak bylo řečeno.

 

To znamená, v tento moment zahajuji hlasování o usnesení rozpočtového výboru, tak jak zde bylo přečteno. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Je to hlasování číslo 79. Kdo je proti? Končím hlasování číslo 79.

V sále je přítomno 151 poslanců, pro návrh bylo 122, proti žádný. Tento návrh usnesení byl přijat.

 

A nyní bych vás poprosil o doprovodné usnesení.

 

Poslanec Václav Votava: Doprovodné usnesení, které vychází z usnesení výboru pro bezpečnost, jestli se nemýlím. (Mpř. Bartošek: Ano, správně.)

Přečtu ho: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby při zpracování návrhu státního rozpočtu na rok 2015 a střednědobého výhledu na léta 2016 a 2017 zachovala pro Bezpečnostní informační službu alespoň úroveň výdajů ve výši schváleného rozpočtu pro rok 2014 a zabývala se možnostmi financování výstavby datového centra."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a zahajuji toto hlasování o doprovodném usnesení a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 80.

Končím toto hlasování. V sále je přítomno 151 poslanců, pro doprovodné usnesení bylo 121 poslanců, proti žádný. I doprovodné usnesení bylo přijato.

 

Tím končím projednávání tohoto bodu a otevírám projednávání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.