Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

69.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol č. 15, kterým se mění
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
/sněmovní tisk 211/ - prvé čtení

Předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí pan Lubomír Zaorálek. Žádám ho, aby se ujal slova.

Ještě než začnete mluvit, pane ministře, požádám pana kolegu Böhnische, aby se připravil na svoji zpravodajskou zprávu.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Předkládám vám tady návrh, kterým se opět předkládá k vyslovení souhlasu Protokol č. 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Máte ho jako tisk 211.

Vážení kolegové, dovolte, abych tedy objasnil, co je předmětem této úmluvy. Protokol č. 15 je jedním z opatření, které bylo přijato Výborem ministrů Rady Evropy s cílem ulehčit značnému přetížení Evropského soudu pro lidská práva v důsledku toho, že je tam velké množství nevyřízených případů. A zároveň tím, že se reaguje na tento poměrně špatný stav u Evropského soudu, který je zavalen, a to je to, co ohrožuje jeho funkčnost. Tímto opatřením by se zároveň měla posílit zásada subsidiarity při provádění a při kontrole dodržování úmluvy o zlepšení judikatury soudu.

Protokol vkládá do preambule úmluvy zmínku o tom, že primární odpovědnost za plnění úmluvy mají státy, které přitom požívají určitou volnost. Smyslem té změny je výslovně potvrdit soudem již používanou doktrínu, podle které může být úmluva v různých zemích interpretována různě, a podle této úmluvy jsou štrasburští soudci povinni brát v úvahu sociální a kulturní hodnoty jednotlivých zemí, které zákonodárce dotyčné země vedly k přijetí určité právní úpravy. Takže tato doktrína, tato úmluva, dává určitou volnost zemím právní řád přizpůsobovat svým specifikům kulturním a hodnotovým. To znamená, že úmluva vychází z předpokladu, že národní orgány mají přímou znalost své společnosti a jejích potřeb, a jsou proto v lepší pozici než mezinárodní soudce při rozhodování o tom, co je ve veřejném zájmu. Volnost uvážení, která je státům takto přiznávána, je větší zejména v otázkách, ve kterých mezi členskými státy Rady Evropy neexistuje konsensus. To je to nejpodstatnější, co je obsahem té úmluvy.

Jsou tam ještě některé další věci, které jsou procedurální povahy a cílem je určitý způsob, jak zjednodušit a zefektivnit řízení před soudem. Zabraňuje se třeba zbytečnému zkracování devítiletého mandátu seniorních soudců, zrychluje se procedura pro řešení základních výkladových otázek, zkracuje se například lhůta pro podávání stížností a podobně. To jsou spíše technické věci.

Pak bych řekl, že se protokol nijak netýká základního obsahu základních práv a svobod, které úmluva zakotvuje, a nemá tudíž dle mého žádný bezprostřední dopad na právní řád České republiky. Provádění protokolu by nám také nemělo přinést žádné zvláštní náklady a měl by být dle mého v souladu s našimi zahraničněpolitickými zájmy.

Česká republika podporuje myšlenku subsidiarity v tom základním, že se musíme snažit řešit věci na místě, kde je největší znalost problému, a já si myslím, že to je v souladu s touto naší dlouhodobou pozicí.

Připadá mi, že tato úmluva by odhadem neměla být předmětem politického zápasu, protože si myslím, že to je něco, na čem bychom se měli shodnout. Je to o posílení role národních institucí tam, kde národní instituce by měly mít nejvyšší kompetenci v tom, dokázat věci vyložit, brát v úvahu národní specifika a národní hodnoty. Myslím si, že to je smysl toho, proč tady tento návrh, tato změna, Protokol č. 15, měl být přijat. Myslím, že není důvod, aby tato změna nebyla podpořena v českém Parlamentě.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničních věcí a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Máte slovo, pane zpravodaji.

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Skutečně, co se tohoto aktu týče, je to jeden z těch případů, kdy samotné znění je výrazně kratší než velmi šroubovaná a složitá předkládací zpráva, nicméně i ve vystoupení pana ministra zaznělo to podstatné, že jde o domluvenou úpravu, o určité kroky k tomu, aby se zprůchodnil Evropský soud pro lidská práva. Je to do určité míry záležitost technická, řeší se také - o tom pan ministr nemluvil - například maximální věk, kdy se člověk může stát soudcem Evropského soudu pro lidská práva, protože nyní docházelo k tomu, že v době dosažení 70 let byli soudci odvoláváni, přestože nedokončili své funkční období. Nyní se to mění tak, že budou muset být kandidáti na soudce tohoto soudu mladší 65 let a potom budou moci dosloužit své funkční období zcela nerušeně.

Děkuji za pozornost a doporučuji postoupit tento návrh do zahraničního výboru.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru v hlasování pořadové číslo 99, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 99, z přítomných 160 pro 132, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím tento bod.

Dále budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.