Středa 18. června 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

110.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb.,
o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 201/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Požádám pana kolegu Karla Šidla, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Dovolte mi, abych konstatoval, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru a usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 201/1.

Pane ministře, prosím, ujměte se slova. (V sále je hluk a neklid.)

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi jménem vlády, abych vám přednesl návrh zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

Vláda předkládá Parlamentu České republiky k projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o stručnou dílčí novelu zákona o dráhách zaměřenou výlučně na implementaci práva EU. Předložený návrh zákona představuje poslední nápravné opatření reagující na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-555/10. V tomto rozhodnutí Soudní dvůr mimo jiné konstatoval, že rozhodování Drážního úřadu coby regulačního subjektu podle čl. 30 směrnice 2001/14/ES, to jest zejména oblast přidělování kapacity dopravní cesty, její užívání a sjednávání ceny za její užití, může být přezkoumatelné pouze soudem a tomuto přezkumu nesmí předcházet správní přezkum, to jest podle zákona o dráhách odvolání k Ministerstvu dopravy. Předložený návrh novely zákona o dráhách na tento požadavek reaguje a u vybraných řízení vedených Drážním úřadem vylučuje správní přezkum prováděný Ministerstvem dopravy. Rozhodnutí Drážního úřadu v těchto věcech budou tedy napadnutelná pouze soudní žalobou.

Z hlediska věcného jsou do výše popsaného mechanismu zahrnuta řízení týkající se obsahu prohlášení o dráze, přidělování kapacity dopravní cesty, sporů při uzavírání smluv mezi provozovatelem dráhy a dopravcem o provozování drážní dopravy a dále řízení o dočasném omezení a zastavení drážní dopravy. Dále jsou zahrnuty i vybrané delikty, v naprosté většině vlastníka nebo provozovatele dráhy, které souvisí s porušením povinností při přidělování kapacity a omezování nebo zastavování drážní dopravy. Podle statistik, jak rozhodoval Drážní úřad a Ministerstvo dopravy v uplynulých letech, je zřejmé, že navržený model dopadne na relativně malý počet rozhodnutí Drážního úřadu. Vypuštění správního přezkumu prvoinstančního rozhodnutí Drážního úřadu prostřednictvím odvolání by tedy nemělo mít za následek významný nárůst žalob a možného přetížení soudů.

Je rovněž třeba říci, že navrhované řešení představuje především pokud možno rychlou reakci na rozsudek Soudního dvora a zohledňuje stávající organizaci státní správy v oblasti drážní dopravy a materiální možnosti jednotlivých úřadů. Jedná se ovšem pouze o řešení dočasné, a to do doby provedení transpozice evropské směrnice 2012/34/EU v příštím roce. Tato transpozice bude provedena rozsáhlou novelou zákona o dráhách, ve které bude mimo jiné koncepčně zcela nově vymezeno postavení, činnost a pravomoci regulačního subjektu v návaznosti na novou úpravu této oblasti ve směrnici 2012/34.

Návrh byl projednán hospodářským výborem a ten jej doporučil ke schválení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 201/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru z 8. schůze, která se konala 12. června 2014. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova ministra dopravy Antonína Prachaře, zpravodajské zprávě poslance Karla Šidla a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit sněmovní tisk 201 ve znění předloženého vládního návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, rád bych vás seznámil s návrhem relativně jednoduchého pozměňovacího návrhu, který jsme včera připravili a zařadili do systému. Ten návrh je v systému pod sněmovním tiskem... (nápověda z pléna: 967)) 967, omlouvám se, nepoznačil jsem si to do svých materiálů. Kromě dvou bodů, které jenom technicky zpřesňují hlavičku celé novely, tedy onen výčet všech zákonů a novel, které se dnešní novelou upravují, tak je tam jeden zásadní konkrétní bod, který říká: v článku I se vkládá nový bod 1, který zní: "V § 36a se číslo 2014 nahrazuje číslem 2019." A dosavadní text se označuje jako bod číslo 2.

Stručné vysvětlení. V souvislosti s projednáváním tohoto vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o dráhách, tak pracujeme s možným prodloužením výjimek z nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství z října 2007. Zkusím to v kostce a velmi jednoduše vysvětlit. Výjimka Evropského parlamentu umožňuje jednotlivým národním státům dát provozovatelům dopravy výjimku v délce pěti let, co se týká vztahů se zákazníky, tedy s občany, pokud dojde k výrazným zpožděním nebo nějakým neočekávaným událostem. Ta výjimka končí letos 3. prosince 2014 a ono nařízení Evropského parlamentu říká, že je možné ji ještě jednou o pět let prodloužit. Tedy nyní říkáme, že by ta výjimka platila do roku 2019. Platí to nejenom pro České dráhy, ale pro všechny dopravce, to znamená i pro soukromé společnosti. Když jsem se informoval u oněch dopravců, tak například lidé z Českých drah mě ubezpečili, že v mezinárodní dopravě již jízdné vracejí, pokud dojde k výrazným zpožděním. Pokud dojde k nenávaznosti posledního spoje, zajistí taxík nebo ubytování. A to samé nad rámec provádějí často i ve vnitrostátní dopravě.

Problém je ten, že naše železniční síť, především koridory, stále bohužel ještě není dostavěna, není hotova, takže zpoždění často vznikají na straně správce dopravní cesty, tedy SŽDC, a jednotliví dopravci, opakuji, nejsou to jenom České dráhy, ale i ti soukromí, nemají šanci, nemohou nijak ovlivnit to, jestli zpoždění vznikne, nebo nevznikne. Vlastně za to nemůžou, když to zjednoduším. Takže my navrhujeme, máme tu možnost ještě jednou a naposledy tu výjimku prodloužit. Opakuji: z roku 2014 by to bylo do roku 2019. Tento čas, který si dáváme, by nám umožnil i dořešit například i smluvní vztahy mezi správcem železniční dopravní cesty a jednotlivými provozovateli, právě pokud dojde k vynuceným zpožděním z důvodu stavebních prací a podobně, tak aby se třeba na finančních náhradách a kompenzacích podílel ten, kdo to skutečně zavinil, tedy ten, kdo staví nebo způsobuje nějakou výluku. Neměl by v tom snad být žádný problém.

Takže tolik na úvod a jsem připraven samozřejmě diskutovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tento pozměňující návrh je doklad toho, proč je dobře, že neschvalujeme zákony v devadesátce. Myslím si, že jak pan ministr, tak někteří vládní poslanci se zlobili, že jsme zavetovali projednávání v devadesátce, a ukazuje se, jak je to velmi praktické.

Současně chci říct, že ten návrh podle mého názoru není dobře, protože je to na úkor cestujících. Takže my říkáme, že chceme dát výjimku dopravcům na úkor cestujících. Neumím říkat, že je to nějaká technická výjimka někoho, kdo za něco nemůže. Já si myslím, že ti dopravci potom po SŽDC umějí vymoci, pokud k tomu zpoždění dojde vinou SŽDC.

Zvažte sami: My, kteří často cestujeme vlakem, bychom přivítali, kdyby ta výjimka prostě nebyla a v okamžiku, kdy dojde k výraznému zpoždění, aby to kterýkoliv dopravce kompenzoval těm cestujícím. Myslím si, že v tom sporu dvou zájmů, zájmu dopravců a zájmu cestujících, bychom měli stát na straně cestujících.

Takže až bude třetí čtení, budu doporučovat, abychom tento bod neschválili. Nicméně přesně to dokládá, proč je rozumné všechny zákony projednávat pokud možno standardní cestou. Tady jsme se tedy nakonec, myslím, domluvili na pěti dnech, i to je jakoby ve velkém kvapíku a máme dost málo času promyslet takhle závažnou věc. Ona to není úplná technikálie. Je to na pět let a na pět let by cestující ty kompenzace nedostávali v případě, že by ten pozměňující návrh ve třetím čtení prošel. Myslím, že do té doby bude ještě čas si podebatovat o tom, jaké to přináší plusy a výnosy jednotlivým zájmovým skupinám na železnici, ale takhle, jak jste to načetl, pane kolego, bych se spíš klonil na stranu cestujících. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Šidlo. Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já bych tady jenom doplnil a navázal na pana poslance Stanjuru. V jedné věci samozřejmě je dobře, že jsme projednávali tento tisk a novelu zákona v běžném čtení, byť ve zkrácených lhůtách, ale na druhé straně bych se chtěl pozměňovacího návrhu, který předložil pan kolega Kolovratník, trošku zastat. Ono to není jenom o zpoždění, prosím, je to o realizaci třetího železničního balíčku do liberalizovaných podmínek v České republice. A mám pocit, že to není jenom o tom, jestli vlaky jsou zpožděné, či nikoliv, ale je to i o povinném vybavení jednotlivých stanic a jednotlivých dopravních prostředků těchto dopravců, jak mají sloužit veřejnosti. Je to zvýšení komfortu pro cestující z hlediska informačních systémů a vůbec komfortu dopravy jako takové. A protože ti dopravci na to nejsou stále ještě připraveni, ani u výrobců neobjednali vozidla pro ty tendry, které vybrali pro své jednotlivé výkony, nemají takto plně vybaveny, a dokonce ani naše tratě nejsou tak vybaveny, abychom toto všechno splnili z hlediska požadavku třetího železničního balíčku.

Tak já naopak na rozdíl od pana kolegy Stanjury budu podporovat jako zpravodaj i jako poslanec toto prodloužení výjimky, protože si myslím, že i těch dalších pět let bude na hraně, abychom všechny podmínky, které nám stanovila Evropská komise a přijal Evropský parlament, naplnili. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ještě jednou se táži, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Paní předsedající, vážené poslankyně, poslanci, já bych jenom chtěl vyzvednout, že § 90, který jsme navrhovali Poslanecké sněmovně, reagoval na rozhodnutí Soudního dvora. Tady bych jenom chtěl říct, že na druhou stranu se dokazuje i to, že úřad Ministerstva dopravy pracuje lépe a všechny návrhy si čte a případně ještě se snaží zákony vyřešit. Proto jsme navrhli pozměňovací návrh a uplatnili výjimku na pět let. Tuto výjimku neuplatňuje pouze Česká republika, ale i ostatní země. A myslím si, že skutečně máme co dohánět a co dělat pro to, abychom vylepšili komfort. Jak říkal pan zpravodaj, naprosto s ním souhlasím. Tady se nejedná skutečně jenom o zpoždění. V konečné fázi, pokud se nám podaří všechno dobudovat, informační systémy, tak to bude mít pozitivní dopad pro cestující. Pokud bychom teď tuto výjimku zrušili, tak se dostaneme do vážného konfliktu mezi dopravcem, a to nejsou jenom České dráhy, ale i ostatní dopravci, a cestujícími a vyvolalo by to zbytečné střety. Tuto výjimku je možné uplatnit. Evropská směrnice nám ji nezakazuje a já bych byl pro, aby byla.

Dovolil bych si navrhnout Poslanecké sněmovně, aby odsouhlasila zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečná slova. Není tomu tak, tudíž zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Kolovratníka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Takže první věta formálně: Hlásím se k pozměňovacímu návrhu, ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 967. A dovolím si ještě jedno drobné vyjádření k obsahu pozměňovacího návrhu. I já jezdím vlakem. Věřte mi, že i mě rozčilují zpoždění, a jsem jedním z těch zákazníků, takže sám jsem přemýšlel hodně dlouho o tomto pozměňovacím návrhu. Ale rozumím mu a myslím si, že v tuto chvíli je fér dát dopravcům šanci a dát šanci i Ministerstvu dopravy a vlastně nám, abychom dočistili onen vztah mezi SŽDC, správcem železniční cesty, a jednotlivými dopravci. Nemáme převedena nádraží a tak dál, a tak dál. Takže tady si dáváme trochu prostoru pro to, abychom vše řádně dotáhli do konce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy, pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak máme sice tři dopravce, jeden je dominantní, který vypravuje naprostou většinu spojů, a chci jenom připomenout, že ročně z veřejných rozpočtů dostává přibližně 12 mld. korun, a v tom rozhodování jestli náhodou bychom nemuseli kompenzovat zpoždění cestujícím, abychom vzali v úvahu i to, že 12 miliard z veřejných rozpočtů je obrovská částka. Dvanáct miliard ročně! A možná ti dopravci, kteří se tomu tak brání, by mohli zkusit kvantifikovat jejich odhad, co by to znamenalo, ale bude to opravdu nepatrná částka toho, jak přispívají veřejné rozpočty na zajištění osobní železniční dopravy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní se ještě zeptám, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečná slova. (Nepřeje si.) Pan zpravodaj? Ano. Prosím.

 

Poslanec Karel Šidlo: Dovolte mi, abych tedy na závěr podrobné rozpravy jako zpravodaj splnil svoji roli v tom, že vás seznámím s průběhem projednávání ve druhém čtení. V obecné rozpravě vystoupili tři poslanci, v podrobné rozpravě dva a bylo navrženo zkrácení lhůty na projednání mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, eviduji tento návrh. Děkuji. (Zpravodaj mimo mikrofon: Mám přečíst návrh usnesení?) Ne, nemusíte číst usnesení, přihlásil jste se k němu.

 

Takže nyní přistoupíme k hlasování o návrhu navrhovatele na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 106, do kterého je přihlášeno 166 poslanců, pro 111, proti 18. Konstatuji, že návrh byl přijat, a končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP