Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

80.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb.,
o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 100/ - třetí čtení

Prosím, aby u stolku zpravodajů zůstala paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, a přišel tam zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Miroslav Opálka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 100/2.

Otevírám rozpravu a také konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy z místa. Ano, pan zpravodaj se hlásí do rozpravy. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, kolegyně kolegové, budeme mít, předpokládám, po nějaké diskusi před sebou dvojí hlasování o dvou pozměňujících návrzích, které jste obdrželi pod tiskem 100/2.

Jde za prvé o pozměňovací návrh, který jsem předložil ve výboru pro sociální politiku a který vám byl doručen a doporučen tímto výborem ke schválení. Jedná se o prodloužení lhůty platnosti dlouhodobě provozovaného a provizorního stavu v zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, jinak řečeno o další odložení účinnosti platného zákona č. 266/2006 Sb., a to až k 1. 1. 2017. Zabýval jsem se tím podrobněji v prvním čtení.

Za druhé jde o můj pozměňovací návrh přednesený ve druhém čtení, který snižuje provizi, marži, nebo přesněji řečeno paušální správní režii pro provozovatele úrazového pojištění z 9 na 4 %. K tomu se vyjádřím následovně.

Pokud nějaká verze zákona projde ke konečnému hlasování, upozorňuji, že máme k hlasování ještě čtyři doprovodná usnesení, která rovněž výbor pro sociální politiku naší Poslanecké sněmovně doporučuje přijmout.

A nyní tedy k mému návrhu na snížení oné paušální správní režie, a tím, a to zdůrazňuji, také ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Jak jsem předpokládal a ve druhém čtení upozornil, můj návrh vyvolal u dotčených kruhů nemalou odezvu, a to nejen ze strany dotčených pojišťoven, které mají své dlouhodobé kontakty na příslušných ministerstvech, ale i prostřednictvím prostředníků. Kromě individuálních intervencí, a včera jste někteří zažili rozhovory se zástupci lobbingu i v této Sněmovně, jsme všichni obdrželi osobní stanovisko generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy České republiky, tedy vyjádření ne orgánu svazu, ač se dopis takto tváří, ale představitele výkonného aparátu. Tím vůbec nechci znevážit oceněné manažerské schopnosti pana inženýra, ale jen vás upozorňuji, že se nejedná o oficiální stanovisko svazu.

Jak jsem již zdůraznil ve druhém čtení a dokumentoval písemně garantům jednotlivých politických klubů, můj návrh je osvojeným návrhem, totiž ne původně mým, je to osvojený návrh kolegy exposlance Michala Doktora, který chystal v součinnosti s vládou Petra Nečase. Kompetentní osoby jistě věc zvážily a tento návrh získal v minulém volebním období drtivou podporu zákonodárců ze všech klubů. Hlasovalo pro něj ze 147 přítomných poslankyň a poslanců 139, viz hlasování 112 ze dne 21. září roku 2012. Senát však návrh na zrušení zákona, jehož součástí byl i onen pozměňovací návrh, nepodpořil a navrhl pouze další odložení účinnosti zákona 266. Do svého návrhu však předmětný návrh na snížení oné správní režie nepromítl. Nebudu spekulovat, co se vše v Senátu dělo a jak vše asi bylo. A tak je nyní na nás, zda tuto chybu napravíme.

Současné argumenty proti záměně číslovek se opírají o vlastní analýzu pojišťoven - zdůrazňuji, o vlastní analýzy dotčených pojišťoven z roku 2009, ne tedy o analýzy státních orgánů. Opírají se o skutečnost, že ke snížení paušální správy režie ze 13,5 % na 9 % došlo teprve v roce 2012, tedy nedávno. Nezlobte se, to tedy neberu jako argument. To není relevantní a navíc nám tyto analýzy pojišťoven také nebyly předloženy. Vidíte však na tomto reálném příkladu, jak je složité probojovat změny, když stát přenese část své činnosti na privátní sektor. Jeho obrana, lobbing a vyhrožování se nedá srovnat s postoji odborářů, když stát postupuje ke snižování investic režijních nákladů včetně objemu mezd na vlastních institucích. Tam platí jiná pravidla. Musí se do rozpočtu vejít.

V roce 1993 při vzniku stále účinného úrazového pojištění v rámci zákoníku práce činila pro pojišťovny režie 29,5 %. Slyšíte tedy dobře: téměř jedna třetina z vybrané částky! Nikdy při zavedení a postupném snižování paušální správní režie nebyla předkládaná nezávislá analýza nákladů. Ta nebyla předmětem projednávání ani u snižování režijních nákladů ve státních institucích či ministerstvech a jejich organizací při schvalování státního rozpočtu. Rozhoduje se většinou indexově a dotčení se pak musí snažit. Proč se nemusí snažit privátní sektor?

Analýza nebyla předmětem ani při snižování režijních nákladů nepodnikatelské soukromoprávní právnické osoby Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, která byla následně vyždímána ze všech svých rezerv. VZP použila například v minulém roce na svůj provoz jen 3,24 %. Limit přídělu Všeobecné zdravotní pojišťovně však nestanovuje zákon, ale pouze vyhláška č. 418/2003 Sb. O rozsahu činnosti zdravotní pojišťovny snad není třeba dlouze hovořit. Nemá to jednoduché, ale hledala a hledá úspory, kde se dá. Výrazně snížila administrativu, řídicí strukturu a režijní náklady. Vše jsme schvalovali ve výroční zprávě. Přitom musí rozlišovat na 44 podsegmentů a pracovat prostřednictvím smluv s mnoha poskytovateli zdravotních služeb, a to v komerčním prostředí ve vztahu s dalšími zdravotními pojišťovnami, tedy žádný monopol jako u úrazového pojištění.

U České správy sociálního zabezpečení činila správní režie v loňském roce pouhých 1,49 %. Kde je těch 9 % u úrazových pojišťoven? Ano, slyšíte dobře: 1,49 %! Důsledkem jsou do jisté míry zastavené investice a nízké platy obslužného personálu. Zajímá to někoho? Bude dobré, když zmíním, co za tyto peníze například Česká správa zajišťovala v roce 2013. Obsluhu 8 mil. 469,5 tis. klientů. Z toho 4 mil. 275,5 tis. pojištěnců. Dále se jedná o téměř 1 mil. osob samostatně výdělečně činných. Vyplácela přes 3 mil. 568 tis. 655 důchodů pro 2 mil. 941 tis. 283 osob. Do ciziny bylo vypláceno 80 173 důchodů. Zajišťovala výplaty dávek dle dalších osmi odškodňovacích zákonů. Pracovala s 269 734 zaměstnavateli, a to v každoměsíčním styku. Zpracovala a vyplácela téměř 2,5 mil. dávek nemocenského pojištění. Její úspěšnost výběru pojistného byla 99,19 %. Ale nad rámec své činnosti v minulosti prováděla na své náklady, tedy z důchodového nemocenského pojištění, exekuční srážky u 70 997 důchodců a u 61 745 dávek nemocenského pojištění. Lékařská posudková služba, která je rovněž v režii České správy, provedla 401 382 posouzení nejen pro potřeby České správy, ale i Úřadu práce České republiky rovněž za náklady z důchodového pojištění. Dále zajišťovala kontrolní činnost, miliony rozhodnutí, informace pro občany či organizace a tak dále a tak dále. Hovořím o tom tak podrobně proto, abychom dokázali srovnat činnosti těchto dvou poskytovatelů různých pojištění.

A jak jsou na tom dnes penzijní společnosti? Pracují s průměrnou marží 5,6 % a ta největší společnost s marží 4,1 %. Tedy s podílem, který navrhuji i pro úrazové pojištění. Přitom penzijní společnosti musejí navíc oproti úrazovému pojištění vynakládat peníze například na získávání klientů. Čili provize těm, kteří navštěvují domácnosti. Na zhodnocování úspor klientů. Na tržní konkurenční soutěž na trhu pojišťoven, což v monopolu neexistuje, jako mají při úrazovém pojištění. Na náklady spojené se státním dohledem a regulací. Každoroční informační činnost pro každého klienta, který dostává výpis. Dále na vyřizování dotazů. Řady změn smluv a podobně v průběhu roku. Na správu státního příspěvku a jeho vyúčtovávání. Na námi přijímané legislativní reformní změny, vynucené transformace nebo třeba zřízení druhého pilíře. Je to nepoměrné k tomu, co je spojeno a jak je uvedeno v dopise pana generálního ředitele Svazu průmyslu a obchodu s činností v rámci úrazového pojištění.

Co ještě dodat? Jakou jinou analýzu než srovnání mám předložit? Za 21 let si dvě pojišťovny, které jménem státu a na účet státu provádějí zákonné úrazové pojištění, odečetly pro paušální správní režii na 13 mld. korun. Rozumím tomu, že z nižší vybrané částky, a to je to srovnání Kooperativy pojišťovny a České pojišťovny, že z nižší vybrané částky jsou určité konstantní náklady neměnné. Ale srovnatelnost agendy a nákladovost pro úrazové pojištění je i tak řádově menší než u mnou zmíněných organizací.

Jestliže dnes někteří hovoří o tom, že 9 % z vybrané částky odpovídá režijním nákladům, pak je tento argument snad dostatečný k tomu, aby vláda rozhodla, že převede toto pojištění i v rámci zákona č. 266/2006 Sb. pod Českou správu sociálního zabezpečení. Ta po transformačních nákladech zvýší svou marži minimálně a přehled i úspěšnost výběru stoupne maximálně. Úrazové pojištění se tak logicky spojí s agendou důchodového pojištění a nemocenského pojištění. A pokud by se, což si opravdu nepřeji, koalice rozhodla o delegování této činnosti znovu na privátní sektor, budou nově schválená 4 % určitou kotvou pro stanovování budoucích nákladů pro nové zájemce.

Vážené kolegyně a kolegové, bude na vašem rozhodnutí, jak budete hlasovat, a to i o zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Chtěl bych jen upřesnit, že po novém přepočtu se bude jednat cca o příjem 325 mil. korun. To je asi tolik, co nám zatím chybí při vyjednávání pro zafinancování minimálních potřeb pro sociální služby. A tak se trochu divím některým pracovníkům Ministerstva financí, ale žel i Ministerstva práce a sociálních věcí, že nechtějí tento problém radikálně řešit. Hodně bych se divil, ale vnímám reálnou situaci, tak jak to chodilo a chodí, takže tomu i trochu rozumím.

Děkuji vám za pochopení. Těm, kteří mi věnovali pozornost, za jejich pozornost a podporu tohoto převzatého pozměňujícího návrhu. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Dále v rozpravě s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, před chvílí se tady mluvilo o využívání a nevyužívání přednostních práv v určitých souvislostech. Jsme ve třetím čtení, kde mají být předkládány, já jsem politikem mladým, ale vím, že by měly být předkládány návrhy na legislativní změny nebo gramatické úpravy, a ne obsáhlé zdůvodňování a zneužívání tohoto bodu. Myslím, od této praxe bychom měli ustoupit, a nevím, jestli je přípustné, abych teď přenesl návrh na zamítnutí pozměňovacího návrhu pana poslance Opálky. Je to přípustné?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To už přípustné podle jednacího řádu není, pane kolego, protože to vyjádříte ve třetím čtení pouze hlasováním.

 

Poslanec Ivan Pilný: Dobře, děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Dál v rozpravě ještě pan zpravodaj a potom pan poslanec Zavadil.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, tak jako v každém čtení, v prvním i ve druhém, je rozprava. V rozpravě má možnost vystoupit každý, s přednostním právem taky zpravodaj. Vzhledem k tomu, že jsme v reakci na pozměňující návrh byli oslovováni jak písemně, tak ústně a že mi někteří říkali, proč jsem nepřiložil k pozměňujícímu návrhu analýzu, dovolil jsem si ji vám přečíst právě teď. Není to žádný prohřešek proti jednacímu řádu ani zvyklostem, které tady máme. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážené dámy a pánové, chtěl bych pár slov říct k tomu, co tady bylo řečeno ohledně pozměňovacího návrhu. A trošku mě zarazilo, že by někdo chtěl tento pozměňovací návrh zamítnout. Dvacet let tady bojujeme o to, aby se ty marže snižovaly z neuvěřitelných 29,5 % až na 9. A nebylo tady možná řečeno, že zahraniční pojišťovny, které provádějí tuto činnost, jejich marže se, ať už to je ve Švýcarsku, v Německu nebo Rakousku, pohybují na 2 %. Tady pořád 4 % je dvakrát tolik. (Trvalý hluk v sále.)

K dopisu generálního ředitele Zdeňka Lišky, kterého já dobře znám. Možná že tady nepadlo, že česká Kooperativa byla ještě donedávna členem Svazu průmyslu. Já jsem jako předseda výboru pro oblast BOZP měl možnost hovořit na toto téma s mnoha zaměstnavateli a mnoha podnikateli a musím říct, že v tomto výboru jsme se jednoznačně shodovali na tom, že ta marže by měla být podstatně nižší, než je 9 %.

Prosil bych pana předsedajícího...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Požádám všechny kolegy, kteří mají jasno v pozměňovacích návrzích a chtějí diskutovat o něčem jiném, aby diskusi přenesli do předsálí, a ostatní vyslechli v klidu projev pana poslance Zavadila, který, myslím si, má v tomto velkou zkušenost. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji. Takže já chápu, že lobby, která přichází ze všech možných stran, je silná, ale na druhou stranu se domnívám, že bychom jí měli odolat. A že tak jak tady bylo řečeno, že pro státní rozpočet by to byl přínos více než 300 milionů, tak to přece není zanedbatelné. To je druhá poznámka.

A třetí poznámka. Chtěl bych vás opravdu požádat, abyste to zvážili a podpořili tenhle návrh, protože jsem přesvědčen, že jde správnou cestou, že je správné těm pojišťovnám snížit marži na hodnotu, která, pokud si dobře pamatuju, tady dokonce byla ještě navrhována na nižší hodnotu. Bylo to tuším z tohoto pléna, kde někdo vystoupil a říkal, že by to mělo být na 3 %. My jsme si řekli čtyři. Použili jsme pozměňovacího návrhu, který kdysi předložila strana ODS, a jak už tady bylo řečeno, neprošlo to.

Takže bych moc apeloval na to, abychom za prvé podpořili rozpočet, abychom udělali marži takovou, která je přibližně podobná tomu, co je ve světě, a jak už tady bylo řečeno, není v žádném případě srovnatelná s Českou správou sociálního zabezpečení, která, jak bylo řečeno, má 1,5 % režie. A abychom už konečně začali s úrazovým pojištěním něco dělat i z tohoto pohledu. Pak tedy předpokládám, že v období do 31. 12. 2016 se připraví komplexní návrh úrazového pojištění, protože jak už tady bylo řečeno, je ostudou, že jsme za dvacet let nenašli odvahu s tímto zákonem něco udělat.

Apeluji na vás, abyste to přijali. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě? Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. To jsou někdy paradoxy v té politice, když máte jeden návrh, otočí se role ve Sněmovně a otočí se i hlasování. Nicméně kdyby to byl vládní návrh, s normálním připomínkovým řízením, tak v tom nevidím problém. Velmi často se častujeme výrazy - to někdo něco přilepil k tomu zákonu. Já si myslím, že když se to týká toho zákona, tak to přílepek není. Ten zákon má sto paragrafů, vláda navrhne změnu jednoho a někdo navrhne změnu jiného, tak to podle mého názoru není přílepek. Můžeme debatovat, jestli je to šťastné, jestli návrh je větší, nebo menší a zda by tomu slušelo třeba projednání standardní legislativní cestou, ale přílepek to podle mého názoru není.

V té argumentaci, která tady zaznívá, podle mě chybí jeden pohled. Všichni mluví o procentech. Tomu já rozumím. Ale bylo by dobré také říci absolutní částku. A mít oba dva ty parametry, ne jenom jeden nebo druhý. Víte, jak to je. Když jsem vloni prodal jedno auto a letos prodám dvě, tak můžu říct, že jsem zvýšil prodej aut o 100 %. Když jsem vloni prodal 100 tisíc aut a letos prodám 120 tisíc aut, tak řeknu, že jsem prodal o 20 % víc aut. Takže když mám informaci, že firma A prodala o 100 % víc aut než v loňském roce a firma B o 20 %, tak to vypadá úplně jinak, než že jeden to zvedl o jeden kus a druhý o 20 tisíc.

Myslím si, když vezmu objem, porovnávat to s Českou správou sociálního zabezpečení, musím říct ten objem. Stejně tak když třeba použiji naši největší zdravotní pojišťovnu a řeknu procento, musím říct i ten objem, z kterého to procento je. Teď neříkám, že to navržené je úplně špatně nebo něco takového. Myslím, že je korektní v těch debatách nemít jenom relativní hodnotu, ale i absolutní.

My se dnes k tomu návrhu zdržíme, protože si myslíme, že stojí za hlubší analýzu dopady. Jedna věc je představa, že státní rozpočet něco ušetří. To se může stát, ale neohrozíme tu agendu jako takovou? Kdo za to pak bude moct? Ti, kteří to podali v tom výboru? Nebo my, kteří to schválíme? Já si myslím, že ta finální verze je na nás, kteří budeme hlasovat buď ano, nebo ne. Proto říkám, že se dnes zdržíme, nebudeme proti, ani to nejsme připraveni podpořit, ale myslím, že je to věc, kterou máme debatovat, vzít i ta absolutní čísla i ta relativní a hledat nějaké řešení, které možná ušetří peníze, nebo by bylo fajn, kdyby ušetřilo peníze státnímu rozpočtu, a současně by bylo fajn, kdyby ten systém nadále fungoval. Na rozdíl od svých kolegů úplně zleva já se toho nebojím, že když něco dělá privát, že je to špatně, a když to dělá stát, že je to výborně. Já mám ten názor opačný. Není to generální, není to vždycky tak, ale myslím si, že to většinově to platí. Že když to dělají ty privátní firmy, tak je to efektivnější a účinnější, než když to dělá stát. Já rozumím, a proto taky (nesrozumitelné) že někteří věří něčemu jinému, že když to bude dělat ten laskavý dobrý stát, tak to bude efektivnější, rychlejší a já nevím co všechno, já tomu prostě nevěřím.

Nechci ovšem ten návrh nějak shazovat, proto říkám, že se zdržíme a jsme připraveni se dál podílet na debatě, jestli není nějaký prostor pro snížení marže. V této chvíli si myslím, že ta debata není úplně dokončená, přesto, že docela chytře a vtipně využili pozměňovací návrh, který byl z řad - poslance za ODS; myslím, že v té době už poslancem nebyl. Ale to je úplně jedno. Já to nijak neskrývám, a dokonce neskrývám to, že jsme tehdy, a to řeknu otevřeně, z politických důvodů hlasovali pro. Vždyť to sami víte, jak se vyjednává v koalici. Vy nám podpoříte A, my vám podpoříme B. Projde A i B. To je přece úplně normální, já se za to nestydím. Myslím, že to je předmětem politického vyjednávání a kompromisu mezi jednotlivými politickými stranami. Takhle to bylo, nebudu to nijak zpochybňovat. Ta usnesení nebo ty návrhy i ty sjetiny hlasování mají všichni k dispozici. Jenom si myslím, že by bylo lepší nechat to na vládě - teď se přikloním k tomu oblíbenému: to bude určitě systémovější a komplexnější a lepší a bez případných legislativních chyb.

To je všechno, co jsem chtěl říci k tomuto návrhu. K tomu pozměňujícímu návrhu se zdržíme. Pro pozměňující návrh sociálního výboru i pro zákon jako celek budeme hlasovat pro.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Ještě než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu omluvu. Pan předseda Hamáček se omlouvá z dnešního jednání od 9.45 do 10.45 hodin z důvodů pracovních. Je účasten na pietním aktu, který je pro nás důležitý.

V rozpravě pokračujeme panem poslancem Laudátem a potom pan kolega Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Vážený předsedající, dámy a pánové, já bych vás strašně rád poprosil, aby už tato praxe skončila. Tady sami vidíte: Přijde nějaký návrh, najednou se tady ocitne pozměňovací návrh poměrně zásadního významu. Ekonomické zdůvodnění dá předkladatel ve třetím čtení, některým poslancům se to začne nezdát, takže už proti jednacímu řádu ve třetím čtení navrhnou zamítnutí, ale to už je pozdě.

Chtěl bych se zeptat: Krucinál, kde tady je někdo z Ministerstva financí? Kde někdo řekne stanovisko Ministerstva financí? Tento resort je odpovědný právě za tuto problematiku. Mě by strašně zajímalo, protože ono to skutečně není tak jednoduché... Možná pan Opálka má pravdu, asi má pravdu, ale já to prostě nevím, protože tady slyším kontranázory.

Už se tady něco podobného odehrálo. Skoro napříč spektrem tady v minulém období se také měnil zákon o pojišťovnictví s tím, že na pojišťovny bylo přeneseno břemeno úhrady některých zásahů nebo příspěvek hasičům nebo složkám integrovaného záchranného systému. Tak nějak to bylo. Tady se několik odborníků, rádoby, z našich řad dušovalo, že v žádném případě - a upozorňuji napříč politickým spektrem - to nebude mít negativní dopady na výši pojistného. Ti lidé z branže varovali, že to ty pojišťovny promítnou do zvýšených marží nebo zvýšených cen za pojištění. Bohužel, neměli poslanci a lobbisté pravdu. Hasičtí pojišťováci měli pravdu a zdražili.

Já nevím, jestli by skutečně nestálo za to tento bod přerušit, aby sem doputovala analýza Ministerstva financí. To by pro mě bylo docela rozhodující kritérium, aby jednoznačně řekli: bude to mít negativní dopady, stane se něco negativního, nebo ne. Já bych pořád ještě přes to všechno Ministerstvu financí věřil. Bohužel, tento klíčový pilíř tady není.

Dávám procedurální návrh, aby se tento materiál vrátil do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: O vrácení do druhého čtení se hlasuje až po ukončení rozpravy ve třetím, tak nemusím dát hlasovat hned.

Nyní paní ministryně práce a sociálních věcí, poté pan zpravodaj. Prosím, paní ministryně máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, já tady mám v ruce stanovisko Ministerstva financí. Nejedná se o nějakou analýzu, ale já vám ho tady přečtu.

S tím pozměňovacím návrhem pana poslance Opálky Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí, a to z těchto důvodů.

Za prvé: S účinností od 1. ledna 2012 došlo ke snížení správní režie z 13,5 % na 9 %. K této změně Ministerstvo financí přistoupilo na základě analýzy nákladů zpracované Českou pojišťovnou a Kooperativa pojišťovnou - to znamená, těmi kdo to dělají -, kterou si vyžádal dne 30. července 2009 tehdejší ministr financí. Jejím výsledkem byl významný rozdíl ve výši správní režie těchto dvou pojišťoven, a to zejména z toho důvodu, že v důsledku rozdělení zaměstnavatelů pro účely zákonného pojištění došlo k tomu, že České pojišťovně připadly zejména větší firmy, kdežto Kooperativě pojišťovně a ještě té jedné i drobní zaměstnavatelé. Nevidíme důvod k další změně ve výši správní režie tak brzy po předchozí změně bez jakékoliv podkladové analýzy.

Schválení pozměňovacího návrhu by mohlo vést k právním krokům těchto pojišťoven, neboť lze předpokládat, že nebudou ochotny jménem a na účet státu provádět dané zákonné pojištění podnákladově, tedy dotovat ho ze svého zisku z provozování soukromého pojištění. To by mohlo vést k ohrožení výplat pojistného plnění osobám oprávněných z daného zákonného pojištění. V žádném případě by nešlo zahrnout tyto náklady do nákladů vznikajících v jimi provozovaném soukromém pojištění, neboť by to bylo na úkor pojistníků a dalších oprávněných osob v soukromém pojištění, což by bylo v rozporu se zákonem o pojišťovnictví.

A za třetí: Rovněž nevidíme důvod, proč měnit správní režii v momentě, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změnu celé koncepce povinného úrazového pojištění.

Takže tolik stanovisko Ministerstva financí, které tedy vychází ze staré analýzy dotčených pojišťoven. A co se týče asi té podnákladovosti, tak to už tady myslím řekl pan zpravodaj, že Česká správa sociálního pojištění má tu správní režii ve výši asi 1,5 %. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě před panem zpravodajem s faktickou poznámkou pan kolega Váňa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Váňa: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem chtěl reagovat na kolegu Laudáta. Je faktem, že v podstatě ihned po schválení zákona, kterým se zavedly odvody ve výši 3 % ze zákonného pojištění z provozu motorových vozidel, vystoupil tuším ředitel Asociace pojišťoven, který v jednom motoristickém týdeníku sdělil veřejnosti, zvláště motoristické, že samozřejmě, že když se zvýší o 3 % odvody, tak že budou muset zdražit pojištění, a to nejméně o 5 %! Jinými slovy, pojišťovny to samozřejmě využily jako záminku pro zdražení. Ale vzhledem k tomu, že tento odvod mohou započítat do nákladů, je to daňově uznatelný výdaj, tak reálná nutnost zdražovat tam pochopitelně nebyla.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Tak vidíte, jaký je to paradox. Bylo řečeno, že privátní sektor to dělá lépe a levněji a státní správa hůře a dráž. Ale všechny jasné údaje ukazují na to, že je to naopak. Ten problém je taky v tom, že když snížíte náklady ministerstva a nebude s tím souhlasit ministr, tak ho předseda vlády vymění, nebude s tím souhlasit představitel nějaké instituce, tak ho vymění ministr, a musí se do toho snížení vejít. Když to chcete učinit u privátního subjektu, který za stát vykonává nějakou činnost, tak vám vyhrožuje tím, že se systém zhroutí. To jenom abychom si uvedli, jak to funguje. Prostě veřejné peníze jsou pro privátní sektor velmi zajímavé.

A nyní k některým údajům, které byly požadovány. Já jsem je neuváděl, co se týká úrazového pojištění, protože byly uvedeny v dopisu pana generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy.

Takže srovnám dva roky. V roce 2011 prováděli 56 720 škodných řízení a zajišťovali 14 284 rent. Tehdy si stáhli do paušální správní režie 848 548 tis. korun. O rok později spravovali 54 273 škodných událostí a 14 490 rent. Vybrali objem 6 408 094 tisíc a stáhli si do paušální režie 576 729 tis. korun. Je to samozřejmě při srovnávání s Českou správou sociálního zabezpečení, která pracuje s limity výběru 350 mld. a výdajů 380 mld., nepoměrné, ale já jsem se vám snažil ukázat, že nepoměrná je taky ta činnost, kterou musí ta která organizace odvádět. Takže spíš bych se přikláněl ke srovnání k důchodovým pojišťovnám či správcům důchodového pojištění, příp. Všeobecné zdravotní pojišťovně, která samozřejmě taky pracuje s většími objemy, ale i těmi pojišťovnami, jak říkal pan předseda Zavadil, v zahraničí.

A poslední věc, kterou bych chtěl říci. Přece když tu probíhalo schvalování tohoto návrhu tak drtivou většinou - jak bylo řečeno, možná politický obchod -, tak se k tomu vyjadřovala taky vláda. Také se v té vládě muselo vyjadřovat Ministerstvo financí. Takže neříkejme, že tehdy to bylo odsouhlaseno tak, že k tomu neměl nikdo žádné připomínky nebo to posuzoval jinak, než to posuzujeme dnes.

Takže vás vyzývám z většiny v novém složení, aby se dokázala tato Poslanecká sněmovna vyrovnat s tím, jak ušetřit taky nejenom ve státní správě, ale v té přenesené správě, kterou stát přenáší na jiné subjekty v privátním sektoru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. A to je zatím poslední přihláška do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ještě než se budeme zabývat závěrečnými slovy - paní ministryně, máte zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak.

Než budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, přečtu ještě omluvy. Omlouvá se od 13 hodin pan poslanec David Kádner, od 11.30 pan poslanec Jiří Pospíšil a od 13.30 pan poslanec Soukup.

Nyní tedy požádám zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, před hlasováním se k nim vyjádřil, stejně jako paní ministryně. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. (Zpravodaj se ještě jde odhlásit na své místo.) Omlouvám se. Naše procedura bude vcelku jednoduchá. Navrhuji, abychom nejdřív hlasovali o pozměňovacím návrhu pod bodem A, tj. pozměňovací návrh schválený výborem pro sociální politiku, který posouvá ten termín ještě o rok proti původnímu návrhu vlády. Pak bychom hlasovali o mém pozměňovacím návrhu pod bodem B. Když se vyrovnáme s pozměňujícími návrhy, hlasovali bychom o usnesení. Pokud bude schváleno, máme ještě čtyři doprovodná usnesení, které bychom jednotlivě hlasovali, já bych je přečetl. Toť asi vše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Požaduje někdo schválit proceduru? Je poměrně jednoduchá. Není tomu tak. Můžeme tedy rovnou přistoupit k hlasování.

Pozměňovací návrh pod písmenem A - stanovisko? (Zpravodaj: Kladné.) Paní ministryně? (Poslanec Stanjura upozorňuje na procedurální návrh.) Omlouvám se, samozřejmě. (Zpravodaj se též omlouvá.)

 

Teď se omlouvám, protože jsem měl pana zpravodaje upozornit na to, že nejdřív musíme hlasovat procedurálně po skončení rozpravy o návrhu na vrácení návrhu zákona do druhého čtení.

Rozhodneme tak v hlasování pořadové číslo 152, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vrácení do druhého čtení. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování pořadové číslo 152, z přítomných 157 pro 25, proti 113. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se tedy vrátíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Hlasujeme pod písm. A, stanovisko kladné, paní ministryně? (Kladné.)

Zahájil jsem hlasování číslo 153. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 153, z přítomných 157 pro 146, proti 1. Návrh byl přijat. Další pozměňovací návrh?

 

Poslanec Miroslav Opálka: Pod písm. B je ten můj diskutovaný pozměňovací návrh. Stanovisko kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Kladné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 154. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 154, z přítomných 157 pro 123, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy a můžeme hlasovat o návrhu jako celku. Pak bychom se vypořádali s návrhy výborů, které byly doprovodné.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 100, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 155 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 155 z přítomných 157 pro 131 poslanců, proti 2. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Nyní žádám zpravodaje, aby uvedl návrhy doprovodných usnesení Poslanecké sněmovny, které byly předloženy ve výborech.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Máme tyto návrhy ve sněmovním tisku 100/2 na poslední, čtvrté straně. Dovolte mi, abych přečetl uvozující část a pak jednotlivě nechal hlasovat po přečtení o jednotlivých doprovodných usneseních:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky v souvislosti s přípravou vládního návrhu novely zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, aby:

1. zachovala koncepci zákona o úrazovém pojištění jako pojištění v rámci sociálního systému - spolu s důchodovým a nemocenským pojištěním - spravované Českou správou sociálního zabezpečení."

Dodávám mimo tento text, jde o potvrzení v podstatě té linie zákona 266/2006 Sb. Doporučuji přijmout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jednotlivě budeme tedy hlasovat? (Ano.) Dobře. Paní ministryně? (Ministryně: Neutrální.) Dobře.

 

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 156, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování pořadové číslo 156 z přítomných 157 pro 110, proti 18. Tento návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Miroslav Opálka: "2. připravila a předložila urychleně novelu zákoníku práce, která by hmotněprávní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, dosud obsaženou v přechodných ustanoveních, zařadila do části jedenácté zákoníku práce, která upravuje náhradu škody."

Jsme v takovém určitém provizoriu, dodávám. Souhlas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Souhlas. Paní ministryně? (Ministryně: Také neutrální.)

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 157 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 157 z přítomných 157 pro 127, proti 11. I tento návrh byl přijat. Další.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. "3. zajistila urychleně vydání nové právní úpravy výše a určování náhrad za bolest a ztížení společenského uplatnění u dotčených zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, která bude valorizovat finanční úhradu za jeden bod."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Stanovisko?

 

Poslanec Miroslav Opálka: Stanovisko kladné, protože vyplácíme pořád inflačně staré hodnoty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Paní ministryně? (Ministryně: Neutrální.)

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 158. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 158 z přítomných 156 pro 120, proti 2. I tento návrh byl přijat. Čtvrtý návrh.

 

Poslanec Miroslav Opálka: "4. zvážila zahrnout do zákona segment dobrovolných hasičů, kterým by bylo z úrazového pojištění hrazeno dorovnání do výše průměrné mzdy v případě nemoci - úrazu při zákroku ve veřejném zájmu, případně předložila jiný způsob řešení."

To je ten problém, který už jsme tady diskutovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Stanovisko? (Zpravodaj: Kladné.) Paní ministryně? (Ministryně: Neutrální.)

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 159. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 159 z přítomných 157 pro 129, proti 2. I tento návrh byl přijat.

 

Všechna čtyři doprovodná usnesení byla přijata. (Zpravodaj: Děkuji.) Děkuji panu zpravodaji, děkuji paní ministryni a končím bod číslo 80.

 

Budeme pokračovat v přerušeném jednání k bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.