Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

20.
Návrh poslanců Jaroslava Foldyny, Jeronýma Tejce, Michala Haška a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém
vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi),
ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.
/sněmovní tisk 144/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

S přednostním právem pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jménem dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS vznáším veto na projednávání tohoto návrhu podle § 90.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě budeme pokračovat řádným projednáváním. Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Jaroslav Foldyna. (Poslanec Foldyna přenechává slovo poslanci Tejcovi.) V tom případě měním a bude to pan poslanec Jeroným Tejc. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych krátce odůvodnil návrh zákona, kterým se mění zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. (V sále je silný hluk.)

Zákon, který řeší tzv. církevní restituce, byl schválen v této Poslanecké sněmovně definitivně 8. listopadu 2012. Mimochodem je to stejný den, jen o 392 let později, než ve který se odehrála bitva na Bílé hoře. A snad i symbolicky, tedy nad ránem právě 8. listopadu, byl schválen zákon, který podle našeho názoru byl nejen věcně nesprávný, ale také obsahoval řadu chybných předpokladů.

Jedním z těch chybných předpokladů bylo, že bude možné ve lhůtě šesti měsíců rozhodnout o vydání např. nemovitostí, ať už se to týká zemědělské, nebo lesní půdy -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. Já vás na chvilku přeruším a požádám vás, kolegyně a kolegové, jestli máte něco neodkladného k řešení, jděte do předsálí, ať dobře slyšíme předkladatele. Děkuji. Prosím pokračujte.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Cílem zákona, který navrhujeme, je prodloužení lhůt, ve kterých má dojít k uzavření dohody o vydání nemovitosti a také podle toho návrhu zákona k prodloužení lhůt, které jsou určeny pro kontrolu těchto dohod. Jednoduše řečeno, snažíme se o to, aby stát a státní orgány, které dohody uzavírají, ale především které je kontrolují, měly dostatek času na to, aby takovou kontrolu provedly, aby podle zákona o majetkovém vyrovnání nebyly vydány nemovitosti, především nemovitosti ve velké hodnotě, které by vydány být neměly. Protože zvrátit ono vydání po uzavření dohody a poté, co proběhne ona kontrola, již nebude fakticky možné.

Chtěl bych upozornit na to, že ta lhůta se musí prodloužit zejména proto, že jedna instituce podle tohoto zákona vydává, resp. rozhoduje a zároveň sama sebe kontroluje - to je v případě Státního pozemkového úřadu. Bylo to rozhodnutí tehdejší vlády, tehdejší většiny ve Sněmovně, která sloučila tyto úřady. Myslím si, že to nebylo rozhodnutí správné. Na tom už bohužel nic nezměníme. Ale právě proto je třeba, abychom dali alespoň dostatečný čas pro onu kontrolu.

Zatímco církve a náboženské společnosti měly dvanáct měsíců od účinnosti zákona na to, aby shromáždily potřebná data a požádaly, tak stát má v zásadě jen šest měsíců na to, aby rozhodl. Myslím si, že tento nepoměr zejména s nepoměrem pro kontrolu se ukazuje v praxi už teď jako velmi rizikový faktor. A myslím, že pan ministr zemědělství zodpovědný za tuto agendu rozhodně nepopře, že stát má velký problém v těchto lhůtách rozhodovat, zejména proto, že řada těchto žádostí byla podána až na samém konci této lhůty, a je tedy nutné ji prodloužit, aby nedošlo nejen k porušení lhůt, ale především k tomu, že ve stresu, ve zmatku a ve snaze urychlit tento proces, aby nedocházelo k žalobám, bude např. vydáno něco, co vydáno být nemá, ale také nebude dostatečný čas na kontrolu, jak jsem již řekl.

Zákon tedy je z hlediska legislativního pohledu velmi úsporný. Navrhuje v zásadě ve dvou případech nahradit slovo šest měsíců slovem dvanáct měsíců. To je ten princip zákona. Myslím si ale, že co do významu je ten zákon velmi důležitý přes svou úspornost.

Poprosil bych vás, abychom hlasovali dnes o tom, že jej propustíme do druhého čtení. Rozhodně bych chtěl požádat kolegy, kteří vznesli veto, tedy kluby ODS a TOP 09, aby jej, pokud je to možné, vzali zpět právě proto, že ony lhůty běží. A pokud uplynou, nebude možné už je znovu obnovit a prodloužit.

V případě té první lhůty pro rozhodnutí o vydání, resp. uzavření dohody, velmi pravděpodobně, i kdyby ten zákon byl schválen teď v prvním čtení, lhůta v řadě případů uplyne. V případě ale té lhůty pro kontrolu, pokud bychom ji dnes projednali, příp. ji projednáme i ve druhém a ve třetím čtení, by mělo k prodloužení této lhůty dojít, bude-li samozřejmě návrh zákona schválen.

Myslím si, že nikdo nemůže namítat nic proti tomu, že se snažíme zajistit větší kontrolu, větší čas pro tuto kontrolu. A přiznám se, že jsem příliš nepochopil, proč tento návrh zákona, který skutečně není třeba projednávat ve výborech - prostě buď chceme prodloužit, nebo nechceme prodloužit -, je vetován. A upozorňuji také na to, že v případě, že vetován definitivně bude a budeme ho projednávat ve druhém a ve třetím čtení, je možné podávat k návrhu zákona jako takovému pozměňovací návrhy. Na to upozorňuji zejména ty, kteří poté budou vystupovat s tím, že zákon např. bude obohacen o jiné změny, které teď nejsou navrženy. Takže je to trošku výzva k tomu, abychom skutečně dnes pokud možno bez veta projednali tento zákon podle § 90 odst. 2. Proto bych chtěl kolegy, byť samozřejmě na veto právo mají, požádat, aby jej vzali zpět, abychom skutečně mohli jednat dnes o tomto zákonu poprvé a naposledy a poslat jej co nejdříve do Senátu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu navrhovateli a požádám ho, aby zaujal místo navrhovatele zde vepředu. A také poprosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Radka Vondráčka, aby se ujal slova. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ze strany předkladatelů jsme si tady vyslechli vyčerpávajícím způsobem podané odůvodnění tohoto návrhu včetně krátkého historického exkurzu a připomenutí bitvy na Bílé hoře.

Já tedy když se vrátím k samotné normě a budu ji brát po věcné stránce, domnívám se, že prodloužení lhůt o šest měsíců není v rozporu s ústavností. Nejedná se rozhodně o narušení principu legitimního očekávání a v tomto smyslu se domnívám, že je návrh v pořádku.

Na druhou stranu bych po faktické stránce rád upozornil na čl. 2 této normy, který jasně uvádí, že lhůty, které již uplynuly, se řídí zněním zákona tak, jak je platný a účinný dnes. A jestliže valná většina žádostí už byla podána třeba v září, tak ty první lhůty už skutečně uplynuly. A jestliže bude probíhat klasický legislativní proces, tak nám uplynou i ty ostatní a pak je otázka vůbec užitečnosti této normy. A už tady zazněly i obavy z toho, že při klasickém projednávání ve druhém a třetím čtení asi lze očekávat různé produkty poslanecké tvořivosti a různé pozměňovací návrhy, které nesouvisí věcně se záměrem, který je podle mě zcela legitimní a jednoduchý, dát prostor úřadům, které to nestihly - a teď je jedno, ať spekulujeme, z jakých důvodů to nestihly, ale prostě nestihly a nestíhají - dát větší prostor pozemkovému úřadu a Lesům ČR.

Takže z hlediska zpravodajského návrh je v pořádku, v souladu s Ústavou, nicméně upozorňuji na to, že drtivá většina těch lhůt, než projednáme, už stejně uplyne, a potom smysl této normy je diskutabilní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím vás, abyste zaujal místo zpravodaje.

V tento moment otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášeného pana poslance Bezecného s faktickou poznámkou. Není tomu tak. Dobře. V tom případě zde mám do řádné rozpravy tři přihlášené. Prvním z nich je pan poslanec Petr Kudela. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové poslanci. Už to budou skoro dva roky, co Poslanecká sněmovna schválila zákon o částečném napravení křivd. Všimněte si, že neříkám církevní restituce, jak je zvykem, ale částečné napravení křivd.

Od sametové revoluce uplynulo dvacet dva let, než byla Poslanecká sněmovna schopna, či spíše ochotna schválit tento - a všichni dobře víme nedokonalý - zákon. Přitom každý vidí tu nedokonalost někde jinde.

Ústavní soud rozhodl o nezbytnosti přijetí zákona, podle kterého by měl stát povinnost vrátit církvím neprávem zadržovaný majetek. Jsem si jistý, že kdyby tak nerozhodl, neměli bychom takový zákon ještě dosud. Je velkou ostudou této země, že trpěla potlačováním práva církví na vlastnictví majetku dlouhých šedesát dva let. Čtyřicet let zadržoval církevní majetek komunisty ovládaný stát a dvacet dva let až jízlivá neochota Sněmovny tento majetek vrátit. I když se k tomu sama zavázala. Musím připomenout, že zabrání řádových budov zvládli komunisté se svými lidovými milicemi za dvě noci. Jedna noc mužské řády a jedna noc ženské řády. V noci proto, že sami věděli, že konají nepravost, a měli strach toto činit ve dne.

Je ostuda, že potom co na základě rozhodnutí Ústavního soudu Sněmovna zákon o částečném napravení křivd konečně přijala, dnes se otálí s jeho naplňováním a naopak se neustále zpochybňuje. Tento zákon není otázka majetku, ale práva a slušnosti. Zasahování do zákona, na jehož základě jsou uzavřeny smlouvy, je špatná cesta. Snaha o jeho měnění budí dojem čísi snahy smlouvy neplnit vůbec, nebo oddálit jejich plnění a hledat cesty, jak je nesplnit legálně. Takové počínání rozhodně neukazuje na fungování právního řádu v této zemi a nastoluje nedůvěru v právní jistoty.

V právním státě máme protiprávní stav, který je potřeba napravit. Máme uzavřené smlouvy, které mají právní stav nastolit, a to je potřeba respektovat. Navíc uzavřené smlouvy na základě zákona platí a jejich platnost nezmění žádná novelizace. Jak by se každému z nás asi líbilo, kdybychom namísto platu dostali zprávu, že se nestihlo výplaty spočítat a že se rozhodlo, že výplatu dostaneme o měsíc či dva později? Ale církve a náboženské společnosti v takovém stavu jsou. Zákonem garantovaný příspěvek na jejich provoz je v souladu se zákonem postupně snižován a na základě toho samého zákona oprávněně očekávaný výnos z navráceného majetku nepřichází.

Proto jediné, co podle mého soudu můžeme udělat, abychom se vyhnuli další ostudě a zachovali se slušně, není zákon novelizovat, ale vyzvat vládu, aby se k církvím za prodlení s vydáváním zadržovaného majetku omluvila, aby při té příležitosti přislíbila nápravu do reálného data, a také, pokud tak ještě neučinila, aby co nejdříve zjednala nápravu. Omluva je způsob, jak přiznat svou chybu a vyjádřit lítost ze selhání. Omluva patří k jednání slušných lidí. A já chci věřit tomu, že zde jsme a chceme být slušní lidé. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Než budeme pokračovat v rozpravě, mám zde dvě omluvenky. Dnešní den se omlouvá pan poslanec David Kasal, a to od 12.45 hodin z pracovních důvodů, a do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní ministryně Válková.

Dále do rozpravy je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, mám několik poznámek. Nedomnívám se, že dnes bude tento bod dlouhý. Samozřejmě vám přeji, abyste mohli odjet na léto aspoň na několik dnů.

Za prvé ke svému předřečníkovi panu Kudelovi. Váš ministr - prostřednictvím pana předsedajícího - má v gesci problematiku vydávání pozemků, pod vaším ministrem úřad, jak tady padlo, přijal desítky a desítky nových zaměstnanců, aby se to údajně zvládlo. Vaše strana je součástí koalice, která při realizaci zákona a platné smlouvy hází klacky pod nohy při vydávání majetku.

Odmítám jakékoliv stahování veta, které jsme společně s občanskými demokraty dali. Nikdo tady a církvi nikdo nepomohl, když měla naprosto taxativně rychle stanovený termín, do kterého musí předložit dokumenty a vznést nároky, které majetky chce vydat. Nikdo jí nedal ani den navíc. Ptám se, proč teď stát s násobným obrovským aparátem, i když věděl dvacet let, že bude tato akce provedena, nebo se dalo s vysokou pravděpodobností předpokládat, že k realizaci vydávání části majetku dojde, proč se nepřipravili. V komisi, která byla založena, myslím, že někdy v roce 2007 nebo 2008, které předsedal pan poslanec a místopředseda zdejší Sněmovny Kasal, bylo jasně řečeno, když tam chodili tehdejší ministr zemědělství, zástupci Pozemkového fondu, zástupci Lesů České republiky, že moc dobře vědí, které majetky jsou zaplombovány, na které má a na které nemá církev nárok. Tak se divím, proč najednou se všechno změnilo.

Odmítám, aby si někdo řešil vnitrostranické problémy. Oni tam něco načtou. Je srandovní, když koalice má velkou převahu v této Sněmovně a bude mít jasnou podporu všech hlasů opozice, že snad tady budou procházet nějaké pozměňovací návrhy. Nezlobte se, ale to jsou jakési výhrůžky, kterým já snad ani nechci rozumět.

Za další. Domnívám se, že zatím vládní koalice se chová k církvi poté, co si zažila jak za období druhé světové války, tak zejména za období socialismu v 50. a 60. letech, že se k ní chová z tohoto pohledu nemravně. Měkčí slovo já prostě použít nemohu. A je na ní a má morální právo když tak ona posečkat, ale jestliže tady my chceme neschopnost nějakého úřadu flikovat tím, že řekneme: máte smůlu, počkejte si ještě rok, dva roky, tři roky, ještě něco najdeme, proč vám něco nemusíme vydat...

A teď trošku k ideologii. Pro mě je nemilým překvapením a jenom jsem zklamán, že sociální demokracie nekouká, co se děje ve světě. Na papežský stolec zasedl papež František a on ne zcela náhodou zvedl problematiku chudých lidí, lidí vyloučených ze společnosti, některých minorit apod. Víte, to, co se děje ve světě dneska, vaše představa o společnosti, o přebujelém sociálním státu krachuje. Prostě ekonomiky, podnikatelé nejsou schopni vyprodukovat takové hodnoty, a pak musí nastoupit nějaká duchovní autorita, která pomůže lidi vést nesnadným životem, který probíhá a který ještě v hrůznější podobě ji čeká, protože co si budeme nalhávat, jestli jste si nestačili všimnout, skončil průmyslový věk a začal věk postindustriální, nebo informační, to se uvádí stále častěji, a ten je nastaven svými parametry tak, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, zpravidla nelíbí, že prostě čím dál větší část lidí nedosáhne, nebude normálními přirozenými způsoby dosahovat na to, aby žila důstojně. Je to bohužel tak. Jestliže začnete tyto obecné jevy napravovat šílenstvím zákonů a tlakem na ty, kteří ještě aspoň nějaké hodnoty produkují, tak dosáhnete pravého opaku.

Právě proto mě fascinuje, že vy nejste schopni překročit svůj stín. A já bych to strašně chtěl, abyste to udělali, aby církve v podstatě vedle toho, co se vám nemusí líbit, ale vzaly ten sociální aspekt, vzdělávací aspekt. Vlastně ona by měla být spíše blíže vám než pravicovým stranám. Tím jenom dokazujete, že té mnoho desítek let trvající masáži o škodlivosti nejenom katolické církve, ale znova tady opakuji, že se to týká myslím 16 subjektů, a myslím, že všechny jsou cenné a všechny si zaslouží naši úctu, podporu a ekonomickou základnu pro to, aby mohly plnit do budoucna své poslání. A je mně líto, že vy nejste schopni překročit svůj stín, že žijete v představách, které tady byly rýsovány desítky a desítky let, že to jsou nějací nepřátelé moderního pokroku apod. A řadu věcí ani já ani vy neumíme odpovědět.

Takže abych nezdržoval dlouho, veto nestáhneme. Avizuji, že v podrobné rozpravě dám šanci těm, kteří si váží duchovního kulturního odkazu a mají vizi budoucnosti a toho, že občanská společnost musí fungovat a pomoci zvládat problémy sociálně vyloučených skupin, sociální věci, věci upadající vzdělanosti, tak vám dám šanci, abychom celý tento návrh smetli ze stolu v prvém čtení. To znamená, dám v podrobné rozpravě návrh na zamítnutí v prvém čtení. Sám se můžu angažovat a požádat zástupce církve, aby z jejich strany přišlo gesto, že nebudou stát žádat, ale na druhé straně prosím koalici: začněte se k této komunitě, k této významné kulturní složce našeho života chovat slušně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám v tento moment zaregistrovány tři faktické poznámky. První má pan poslanec Tejc, další poslanec Jakubčík a... Dáváte přednost panu poslanci Jandákovi? (Ano.) Takže pan poslanec Jandák. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Já jenom pár slov ke svému předřečníkovi. Děkuji moc. Milý Františku, my máme rádi církve, my proti církvím nic nemáme. My se jenom bráníme té nemravnosti, té nekřesťanskosti, které se dopustily vaše vlády, když této zchudlé zemi vzaly peníze a daly peníze je permanentně bohatým církvím. O tohle nám jde. Ale církve máme rádi. Pouze my a někteří představitelé církví a některé církve se stydí za to, co jste udělali. Bylo to nemravné a nekřesťanské.

Děkuji vám. (Potlesk poslanců ČSSD a některých poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Další faktickou poznámku má pan poslanec Jakubčík. Máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji. Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího informovat mého předřečníka pana poslance Laudáta, aby si nastudoval alespoň základní historické skutečnosti. Katolická církev za druhé světové války netrpěla. Byla jedním z největších spojenců nacistického Německa. Katolická církev schvalovala... (Projevy nesouhlasu zejména v pravé části sálu, velmi emotivní reakce ministra kultury, bouchání do lavic.) Katolická církev schvalovala odsuny a vraždy Židů! (Opět velmi emotivní nesouhlasné reakce v pravé části sálu.) Katolická církev pomáhala nacistickým zločincům při jejich odchodu do Jižní Ameriky! (Bouchání do stolů, velmi emotivně ministr kultury, výkřiky hanba!) To jsou historická fakta! Děkuji. (Projevy nesouhlasu vpravo, potlesk některých poslanců, volání hanba! Poslanci se hlásí o slovo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než budeme pokračovat v diskusi, mám zde velké množství faktických poznámek, přednostních práv. Další v pořadí je pan poslanec Tejc s faktickou poznámkou. Táži se, zda platí. (Ano.) A poprosím vás, abyste se přihlásili s přednostním právem a s faktickými poznámkami. Já si vás napíšu a budeme pokračovat v diskusi. Já vás poprosím, pane Tejci, o chvilku, než zmáčknu stopky. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Já bych možná vrátil pozornost k tomu zákonu. Víte, já si myslím, že ten zákon je nedokonalý a byl nedokonalý a vědělo se o tom už v době, kdy byl schvalován. My jsme tehdy upozorňovali na to, že nebude dostatek času na kontrolu všeho vydávaného majetku, a upozorňovali jsme, že v té době rozhodnutí o sloučení Státního pozemkového úřadu prostě není správným krokem. To byl důvod, proč teď je potřeba tu lhůtu prodloužit. A já jsem přesvědčen, že nikdo ze Sněmovny nemůže mít přece strach z toho, že bude více času na kontrolu ze strany orgánů státu. Pro nás je důležité, aby stát mohl kontrolovat, a kdo říká, že není třeba kontrolovat, tak jen napomáhá spekulacím o tom, že lhůta byla stanovena záměrně krátce, aby se pod touto krátkou lhůtou stihl vydat i majetek, který by se jinak nevydal. To za prvé.

Za druhé. Myslím, že bohužel neplatí to, o čem hovořil kolega Laudát, že ty prostředky půjdou na vzdělávací a sociální služby. Já bych tomu byl rád, určitě část z nich tak půjde, ale zákon neřeší, jakou formou, jaká část, a proto samozřejmě je důležité, abychom měli alespoň jistotu, že to, co je vydáváno, je vydáváno v souladu se zákonem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Protože jsem zde měl velkou smršť přednostních práv a faktických poznámek, tak jenom zrekapituluji, abych někoho nevynechal. S přednostním právem je zde přihlášen pan ministr Herman. (Zvedá se k vystoupení.) Ještě než vám dám slovo, pane ministře, počkejte, protože je zde řada faktických poznámek. A pan poslanec Mihola. Hlásí se ještě někdo s přednostním právem, abych ho nevynechal? Není tomu tak, dobře. S faktickými poznámkami zde mám přihlášeného pana poslance Hovorku, paní poslankyni Novákovou, pana poslance Lobkowicze a pana poslance Laudáta. Hlásí se ještě někdo s faktickou poznámkou? Dobře, děkuji, ještě pan poslanec Klaška.

Půjdeme tedy tak, jak nám stanoví jednací řád, a to jsou faktické poznámky. První v pořadí s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Hovorka. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, je neštěstí, když vítězí ideologie nad zdravým názorem a když to propukne v takové míře, jak jsme tady byli svědky. Já bych doporučoval, aby kolega korigoval svoje nešťastné vyjádření, které tady zaznělo s plnou nenávistí.

A chtěl bych se také ohradit proti tomu, že zchudlé republice jsme odebrali, nebo tato Sněmovna odebrala peníze, aby je dala zbohatlé církvi. Já si myslím, že všichni dobře vědí, že majetek, který byl církvím odebrán po roce 1948, v podstatě byla tady celá dlouhá řada let, kdy se jednalo o nějakém způsobu nápravy, o nějakém způsobu vyrovnání. K tomu došlo teprve přednedávnem a já myslím, že to bylo rozumné řešení, které se přijalo.

Ale protože řada lidí v této Sněmovně se s tím nemůže smířit, tak neustále vznikají komise, vznikají návrhy zákonů, které mají něco posunout, něco dořešit. Já si myslím, že je třeba se vrátit k věcné diskusi a je třeba také přijmout to, že tady byl přijat zákon, který měl napravit křivdy, které se staly. To mějme na paměti a nenechávejme se unést k nějakým nenávistným výrokům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další faktická poznámka je přihlášena od paní poslankyně Niny Novákové. Máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Dámy a pánové, protože jsem katolík, podařilo se velmi rychle se zklidnit a nemít pocit nesmírného pobouření z toho, co jsem tady slyšela.

Protože jsem učitel, myslím, že je třeba víc apelovat na všechny pedagogy, aby děti, které teď chodí do školy a mají rodiče a prarodiče s takovým smýšlením, které jsme tady slyšeli, mohly být informovány opravdu trošku jinak.

A protože jsem demokrat, tak bych chtěla říci - to, co se neoprávněně vzalo, se má neprodleně vrátit bez dotazů na to, co s tím má ten, komu se to oprávněně vrací, dělat, bez možnosti kontrolovat ho, co s tím bude dělat. To je první věc.

A jako demokrat, byť katolík, bych chtěla říci: Většina našeho národa, já to sama respektuji, není nábožensky založená, většina našeho národa se blíží spíše ke skepticismu či ateismu. Proto nikdo z nás nemá právo brzdit proces, který toto umožňuje, aby se konečně oddělilo to, co je církevní, od toho, co je státní. A kdokoli tento proces brzdí, je pro mě naprosto nepochopitelné, jaké znovu vyvolává afekty. Já jsem se tedy afektu zbavila, je to nechutné, co jsme tady slyšeli, ale berme si, prosím, z toho poučení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku mám poznamenanou u pana poslance Lobkowicze. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěl jsem vůbec mluvit o restitučním zákoně. Že k restitucím dojde, je jasné. Ale co mě teď opravdu dostalo z mé lavice, je to, co zde řekl pan kolega Jakubčík. Je vidět, že není moc informován.

Je známo, že například koncentrační tábor Dachau vznikl proto, aby tam byli zavření katoličtí kněží. Dachau byl plný katolických kněží a byli tam i kněží od nás, počínaje pozdějším ministrem Plojharem, ten byl též v Dachau. Bylo mnoho kněží, kteří se za války postavili proti nacismu a kteří se starali o Židy. Například pozdější pařížský kardinál byl Žid a byl zachráněn v katolických kruzích. Čili nedá se říci, že církev byla proti. Možná se našli jednotlivci, je to možné, ale u nás to bylo velice málo. A věřím, že mi dáte zapravdu, protože stačí si jenom otevřít staré knížky nebo staré seznamy a tam se najde, kdo všechno za války zahynul.

Čili prosím vás, doufám, že takovou řeč, kterou jsem zde slyšel, zde už nikdy neuslyším.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Další je potom pan poslanec Klaška a pan poslanec Blažek a pan poslanec Andrle.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Tak jste, pánové ze sociální demokracie, tedy překonali veškerá má negativní očekávání tím, co se stalo. Je to váš člen. Myslím si, že by se měl omluvit. Pro mě je takováhle sociální demokracie skutečně, tahle podoba, absolutně nepřijatelná. Mně je to líto, panu Jakubčíkovi... Víte, v řadě případů Němci ještě dělali za druhé světové války takové věci, že nabídli například místnímu farářovi, že má možnost odejít a nebude na něm vykonána poprava jako na zbytku vesničanů. Něco podobného se, myslím, tuším, odehrálo i v Lidicích. Jak takovouhle sprosťárnu tady vůbec můžete říct! To je prostě naprosto něco neuvěřitelného.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jak jsem řekl dříve, pan poslanec Klaška s faktickou poznámkou. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych se chtěl připojit k tomu, co zde říkal kolega Hovorka. Také bych chtěl požádat o korekci některých naprosto neuvážených výroků ať už o bohatých církvích, nebo o schvalování zavírání nebo nějaké kolaborace.

Chtěl bych upozornit alespoň na dva příběhy, jistého Maxmiliána Kolbeho a potom, můžete si přečíst knihu nebo se podívat na film Šarlatový a černý, který prokazatelně popisuje historické skutečnosti, které se odehrály, v hlavní roli monsignora O´Flahertyho tehdy ztvárnil Gregory Peck. Prosím vás o to.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Pokud je mi známo, tak předseda ČSSD se hlásí ke katolicismu. To znamená, vážený pane poslanče (k předsedajícímu:) vaším prostřednictvím, podle vašich slov máte v čele strany a i této vlády je člověk, který se v podstatě hlásí ke kolaborantství s nacismem a ke kolaborantství s dalšími režimy, protože je stoupencem katolické církve, která podle vás zde spáchala to, co spáchala. Vy máte dvě možnosti - buďto se zastřelit, pokud jste součástí takovéto darebné skupiny, nebo můžete dát hlasovat o nedůvěře vládě! Ale prostě takovéto výroky nejsou možné.

A dovolte mi jeden osobní výrok: Pokud je mi známo, tak za předchozího režimu jste byl vojákem z povolání. Já mám docela rád pohraničí. Tam najdete tolik rozstřílených kostelů na základě cvičení různých vojsk Varšavské smlouvy, tam najdete tolik měst, která neexistují, kde se rozstřílely tanky při natáčení sovětských filmů, to bych vám mohl i zdokumentovat, že opravdu vystupovat k tomuto tématu tímto způsobem považuji skutečně od vás za skutečně velmi nepřístojné. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Andrle s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, když jsem sem dneska šel do Sněmovny, tak jsem si v duchu říkal k tomuto zákonu nebo k tomuto bodu jednání, že bych mohl pochválit sociální demokracii za to, že zdržovala projednávání tohoto bodu tak dlouho, až prostě vyšumí. Ovšem co jsem dneska slyšel, tak tomu tak není. A plnou silou zodpovědnosti a svým osobním naturelem se hlásím k tomu, co tady řekl pan Laudát. Církve mají v naší společnosti nejenom úlohu duchovní, ale také se starají o hospice, sociální ústavy, školy a další věci a k tomu potřebují prostředky, které - zapomněl jsem samozřejmě na kulturní památky, kostely atd. - takže ty prostředky potřebují.

Takže věřím, že se dneska situace tady zklidní a že se rozejdeme v dobrém.

Ještě odbočím. Včera jsem navštívil svoji dceru, Filip a Daniel jsou v pořádku, už jsou doma, tak abyste věděli, abych to trošku odlehčil. (Potlesk zprava.)

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Foldyna, následuje pan poslanec Komárek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Přál bych si, kdybychom se vrátili k tomu, co jsme ve Sněmovně začali projednávat, a to je novela, která se snaží prodloužit lhůtu pro vydání majetku, protože bychom se dostali touto diskusí na začátek všeho toho problému, a to byla diskuse o způsobu a důvodech a platnosti a neplatnosti majetkových... Čili já bych se vrátil od té emotivní diskuse, jestli římskokatolická církev byla, či nebyla kolaborující. Ta věc je v této chvíli zavádějící. Já bych to nechtěl paušalizovat, protože byla samozřejmě řada kněží, kteří skončili v německých žalářích, skončili na popravišti. Ale také existovaly věci, jako byl Jasenovac a jiná setkání, kde se zase římskokatolická církev významně podílela na tom, co v té minulosti a ve druhé světové válce bylo.

Já bych si přál, abychom se vrátili k novele, která se tady projednává, a nikoliv k historickým exkurzům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou je pan poslanec Komárek, po něm pan poslanec Jakubčík a pan poslanec Grebeníček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já nebudu zdržovat. Chci jenom jako katolík prohlásit, že všem, kdo tu pronesli ohavnosti a pitomosti na adresu mé církve, ze srdce odpouštím a přeji jim pokoj v duši. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále pan poslanec Jakubčík.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl pouze upřesnit jednu věc. Nemám nic proti současným církvím. V době totality církve trpěly. Vím to a myslím si, že to byla věc velmi špatná. Já jsem pouze a jedině reagoval na jednu krátkou poznámku týkající se pouze a jedině druhé světové války.

Mně skutečně vadí to, co se dělo po roce 1948. Ano, byl jsem vojákem z povolání. Ano, vím, že docházelo k devastaci kostelů, i při natáčení filmu. Bavili jsme se, mimochodem, o tom, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče. Vadí mi to, co se dělo po tom roce 1948. Ale současně mi vadí i to, co se dělo za druhé světové války. To znamená, ta moje poznámka směřovala pouze a jedině k období druhé světové války. Nemám nic proti církevním restitucím, kromě určitých drobností. Ale druhá světová válka, to je černá skvrna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále faktická poznámka pana poslance Grebeníčka. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Státní pozemkový úřad, jak asi víte, vede od 16. června, mám dojem, že je to od pondělí tohoto týdne, jeho dosavadní náměstkyně pro úsek řízení odborných činností Svatava Maradová. Konkurz prý proběhl bez politických tlaků. Maradová bude mít ovšem nelehký úkol. Významnou část agendy Státního pozemkového úřadu tvoří totiž církevní restituce, které dokonce i ve stávající koalici, a jsme toho teď svědkem, vyvolávají jisté spory. Není se ovšem čemu divit. Vždyť církve, jak velmi dobře víte, mají dostat nemovitosti za 75 miliard a finanční náhrady ve výši 59 miliard korun.

Státní instituce, které mají na starosti vydávání majetku církvím, prý zachvátila epidemie nerozhodnosti. Úředníci se údajně cítí být pod politickým i veřejným tlakem a nechtějí udělat chybu, která by se jim mohla vymstít, zvláště u složitějších případů rozhodnutí odkládají, aby později nemohli být nařčeni, že vydali majetek neoprávněně. Osobně jim docela rozumím.

A jako jeden z desítek příkladů uvedu skutečnost, že církev požádala také o kroměřížský zámek. Je to památka UNESCO a bylo tam v posledních letech vloženo 300 milionů korun z evropských fondů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, omlouvám se, ale vzhledem k tomu, že jste se přihlásil s faktickou poznámkou, tak váš čas už vypršel. Jestli chcete pokračovat, přihlaste se případně do rozpravy řádné nebo s další faktickou poznámkou. Děkuji vám.

Nyní vzhledem k tomu, že neeviduji žádné faktické poznámky, přistoupíme k rozpravě s přednostním právem. Prvním z přihlášených je Daniel Herman, ministr kultury.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že se stalo přesně to, co se stát nemělo. Téma tohoto bodu je téma natolik závažné, že by se nemělo stát, jako už tolikrát se tomu stalo v minulosti, předmětem politikaření a různých půtek. Faktické věci, které tady zazněly, odpověděly na mnoho toho, co jsem chtěl říci, a nepokládám za důležité to opakovat.

Pan poslanec tady vyslovil, snad v dobré víře, jakousi omluvu, mohu-li to tak chápat, pro mě ne úplně vysvětlující, a nabízím, jakkoliv to nemyslím vůbec pejorativně, klidně, že si můžeme o těch historických faktech popovídat, protože to, co zde zaznělo, je opravdu velice vzdálené historické realitě. A já o tom vím mnoho, protože jsem tyto věci nejenom studoval, ale v obou komunitách, které tady byly osloveny, jsem dostatečně zakořeněn, takže o tom vím opravdu hodně.

Ale vraťme se k té faktické věci. Stále ještě existuje cesta, aby přesně takováto atmosféra nebyla na výborech a aby se církve a náboženské společnosti nestaly opravdu jakýmsi fackovacím panákem politikaření, protože si to nezaslouží. Jejich poslání je natolik důležité, že si myslím, že by mělo mít podporu naší zdejší reprezentace v Poslanecké sněmovně, a ne abychom toto téma zatěžovali dalšími a dalšími nevhodnými výroky a jitřili určité rány, které snad mají tendenci se uzdravovat. Myslím si, že tento prostor zde stále ještě je. Buďme věcní, odpovědní a nejitřeme to, co bychom spíš měli naopak uzdravovat. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, milé kolegyně, milí kolegové. Nejprve tu mám už čtyři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Gabal, po něm pan poslanec Jandák, po něm pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Grebeníček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, mám čistě technickou poznámku. Protože nejsem věřící, tak mi dovolte, abych celý problém adresoval z jiného aspektu.

Patřím k lidem, kteří prožili podstatnou část svého života v podmínkách třídního rozeštvávání české společnosti, ideologického mávání tím, kdo je pracující, kdo je nepracující, kdo je chudý, kdo je bohatý a štvaním jedněch proti druhým. Měl jsem to štěstí, že jsem byl u toho, když se s tímto režimem končilo, a poměrně už dlouhou dobu se snažíme vést politický dialog k tomu, abychom posilovali soudržnost a základní hodnoty uvnitř české společnosti tak, abychom si rozuměli. Můžeme mít velmi různé názory, ale neměli bychom se znovu rozeštvávat, rozdělovat a pěstovat nenávist jedněch vůči druhým. Mám pocit, že to, co jsem viděl nebo slyšel, je pokus obnovit to rozeštvávání.

A pak ještě jedna poznámka. Neopakujme chyby, které už jsme historicky udělali. Už jsme za ně zaplatili velmi mnoho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jandák, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Já jenom bych rád poděkoval panu ministrovi za moudrý vstup, i když předtím mě uchvátil tou silou, jak mlátil do pultu. Dobře, je to chlap.

Ale já jsem chtěl říct jinou věc, pane ministře a ostatní. Jestli jste si všimli, my jsme nediskutovali o meritu toho zákona. My jsme chtěli trochu pomoci státní správě. Ale kdo to tady otevřel? A to platí i pro vás, pane Gabale. (Předsedající: Mým prostřednictvím prosím.) Tu diskusi, tak to byl pan kolega Laudát, kterého mám rád. Ale on to vzal z toho ideologického gruntu a začal se vracet. Takže prosím vás, to jsme my nezačali. (Potlesk členů ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane kolego, já příště prosím, abyste měl pana kolegu Laudáta rád mým prostřednictvím. Děkuji. (Smích a potlesk v celém sále. Poslanec Jandák již v uličce před lavicemi ČSSD vykřikuje: To už by nešlo.)

S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu jenom pár stručných poznámek. Tak ráno mě oslovili kolegové ze sociální demokracie, jestli bychom dneska neudělali blok třetích čtení, že je to rozumné, že bychom mohli. Já jsem říkal ano, rozumné, nebudeme to blokovat. Načež poslanci tohoto kolegy, významného člena sociální demokracie, blok třetích čtení rozdělí tímto bodem. Pak se hrozně diví. To za prvé.

Za druhé, souhlasím s panem ministrem kultury, že ta věc je závažná. Ale kolik členů vlády si to myslí? (Rozhlíží se a počítá, kolik ministrů je v sále.) Tři. Teď jsou tu tři. Před chvilkou jeden. Kde je premiér? Vicepremiér? Proč se do tak závažných debat nezapojí oni? Kde je předseda vlády, aby řekl, co si myslí o výroku nebo výrocích svého poslance, které tady zazněly. Tak je to závažné, nebo to není závažné? Já ty výroky nechci hodnotit.

Slyším v kuloárech, jak je dohoda: pusťte to do druhého čtení, my zase garantujeme, že nebudou přijaty žádné pozměňující návrhy. To je takový alibismus. Tak jako proč to vlastně projednáváme? Vládní koalice to chce, nebo nechce? To je přece základní otázka. (Poslanec Jandák: Protože jste to zvorali.) To, že se schová za poslanecký návrh vládních poslanců, resp. poslanců jedné vládní strany, to z toho nedělá nic jiného, než že je to pořád koaliční návrh. Nic jiného to není.

Takže pokud se někomu nezdá ta debata a reakce na podle mě nepřístojná slova, tak si řekněme, kdo ta nepřístojná slova pronesl. Byl to opoziční poslanec, nebo vládní poslanec? Poměrně jednoduché.

A jestli pan ministr kultury, já bych řekl, že oprávněně vyjadřoval tím "buch, buch, buch", a já s ním souhlasím, tak mi nezbývá, než mu říct prostřednictvím, i když bych nemusel, ale když pan místopředseda Gazdík po tom tak touží, aby byl tím prostředníkem, tak prostřednictvím pana místopředsedy Gazdíka, no tak ať si udělá pořádek v koalici a mezi koaličními poslanci. (Poslanec Jandák: Já jsem to měl udělat.) Protože jakmile my tady vystoupíme, tak my děláme obstrukce. Co děláte vy dneska? (Poslanec Jandák: My s tím nezačali.)

Vy jste pro to hlasovali. Mně to nevadí, že na mě tak pokřikujete. Vy jste ten bod zařadili doprostřed (upozornění na čas). Nenene, tak pan Jandák na mě bezprostředně haleká, a když mu slušně odpovím, aniž bych se urážel, že na mě takhle haleká mimo mikrofon, tak mě školí, že mám říkat prostřednictvím.

Pane kolego, tak vy příště taky prostřednictvím pana místopředsedy Gazdíka, a já vám to takhle slušně zase vrátím. Je vidět, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. (Poslanec Jandák: Jste osamocen, pane poslanče.) Když jsem byl vstřícný vůči vašim výkřikům vůči mně, když mluvím na mikrofon.

To je všechno. Pan ministr kultury už mě neposlouchá, tak zase až tak závažná ta problematika není.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Grebeníček, po něm paní poslankyně Semelová, po nich pan poslanec Foldyna. (Hlučná reakce v sále.) Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Pod tlakem okolností, kdy mnozí byli zvědaví, co se to tam děje v Kroměříži, připomenu, že katolická církev požádala i o zámek v Kroměříži. No ale ona je to památka UNESCO a bylo tam v posledních letech vloženo 300 milionů korun z evropských fondů. Pokud zámek vydáme, tedy stát vydá zámek, tak budeme muset tyto peníze vložené do veřejného majetku vracet. Všichni to víte, jak to v praxi chodí. Kdo bude vracet tuto dotaci? Stát, či církev?

Takových příkladů bych tady mohl přednést desítky. Například z oblasti, kde probíhá těžba uhlí.

Čili to je důvod, proč si myslím, že bychom měli těm, kteří za to nesou zodpovědnost, a mnozí jste tady signalizovali z vaší práce v zastupitelských sborech, že jste často kriminalizováni, tak se nedivte těm, kteří za to nesou zodpovědnost, že chtějí dostat solidní čas k tomu, aby konali naprosto zodpovědně. Z mé strany všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuju panu poslanci Grebeníčkovi i jako předseda české komise UNESCO za starost o památku UNESCO.

S další faktickou poznámkou paní poslankyně Semelová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Marta Semelová: Ano, já to zvládnu v těch dvou minutách. Nedá mi to, abych nereagovala na pana kolegu Gabala, který tady mluvil o tom hrozném režimu, kde byli lidé ideologicky rozeštváváni na ty, kteří pracují, nepracují, chudí, bohatí. Já bych chtěla jenom připomenout, že tento strašný režim vystřídal jiný režim - kapitalistický, kde ti lidé na vlastní kůži poznali to, že někdo pracuje, jinému je to znemožněno, jedni jsou chudí, druzí jsou bohatí. A nemyslím si, že by v této době žili v nějaké velké svornosti a nakonec i nadšení z toho, že jim seberete majetek, který ve skutečnosti patří těmto lidem, a ne církvi.

Děkuji. (Potlesk členů KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Foldyna, po něm pan poslanec Schwarzenberg, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího k panu předsedovi klubu ODS, který nám tady říkal, jak se domlouváme na tomto zákonu.

Pane poslanče prostřednictvím předsedajícího, víte, kdybyste ten zákon schvalovali v normálním procesu a nikoli tím, že jste tady do noci jednali, abyste ho stojedničkou protlačili, přivezli si poslance, který už měl v kapse nástup do basy za korupci, tak se tady možná netrápíme s takovými důležitými detaily, jako je prodloužení lhůty vydávání toho majetku. Takže trošku zpytujte svědomí vy a nemoralizujte tady ostatní. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Poprosím pana poslance Schwarzenberga. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, zdá se, že v této Sněmovně není jasný pojem řádného hospodáře. Spravuji-li jakýkoli majetek a jsem tím pověřen, tak je moje povinnost tento majetek - budovy, polnosti, cokoli - udržet v nejlepším stavu. Nejsem oprávněn jako veřejný správce je drancovat, zanedbávat, rozpadávat. Tudíž představa, že když aspoň jednou se vyvlastněný majetek dokonce opravil, ne že se nechal dále rozpadnout, že to opravňuje k pozastavení nějaké restituce, je velmi podivná. Je povinnost státu, aby udržoval majetek, ať je v budoucnosti jeho, církve, nebo kohokoli jiného, neboť to je povinnost řádného hospodáře. Na to bych chtěl jenom upozornit.

Děkuji mnohokrát. (Veliký potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzenbergovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já nemám problém, byť vím, že se porušuje jednací řád, když mě pan kolega Jandák oslovuje napřímo. My se známe 25 let a máme k sobě blízko. Takže v podstatě nemám s tím problém.

Já jsem tady nechtěl vyvolat žádnou roztržku. Myslím si, že jsem postupoval korektně. Mně je smutno z toho, že prostě sociální demokracie nepřekročí svůj stín a nezačne se dívat na svět jinýma očima. Já bych si to přál. Já skutečně jsem rád, že existujete, a nejsem rád, když máte velké problémy, které by mohly vést k vašemu rozpadu nebo rozkladu, protože vy byste měli být stabilizujícím prvkem společnosti a je to zcela přirozené. V tomhle mám jiné názory než potom, když se sem dostanou nevypočitatelná hnutí.

Byl bych opravdu rád, abyste se podívali, proto jsem to jenom takto zmínil. Myslím, že tohle je nešťastné. Já jsem tady jenom řekl: "Dohadoval se někdo? Dohadoval se premiér s církvemi, že posečkají?" Vždyť v řadě státních úkonů jsou skluzy, nejsou naplňovány zákony. Sami víte, že vzhledem k tomu, že jsou tady komunisté ve většině stran, tak předkladatelé museli počítat s tím, že to bude znovu třaskavina. Já si nejsem tak úplně jistý, jestli to není náhodou nějaký rozstřel uvnitř vaší strany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Po něm pan poslanec Opálka. Pak přejdeme k přednostním právům. Pan poslanec Mihola a pan poslanec Sklenák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu faktická připomínka. Ani stokrát opakovaná lež se nestává pravdou. Podívejte se na sjetiny hlasování o církevních restitucích. Pan poslanec Foldyna se prostě mýlí. Za prvé poslanec, o kterém mluvil, byl vyloučen z našeho klubu. A za druhé jeho hlas nebyl potřeba. Nebyl potřeba. I kdyby na hlasování nebyl, hlasování dopadlo stejně. Tak neříkejte pořád dokola, že díky poslanci, který pak skončil ve věznici, byl zákon schválen. To prostě není pravda! Stačí se podívat na sjetinu. Ano, pokud mě paměť neklame, hlasoval pro, ale hlas nebyl rozhodující. I kdyby na jednání vůbec nebyl, neovlivnil by kvorum. Byl to zákon vrácený Senátem Parlamentu České republiky. Pro přehlasování Senátu potřebujete 101 vždycky, ne většinu z přítomných. Jeho hlas nebyl stý první a nebyl v té množině 101 hlasů.

Takže takto faktická připomínka. Prosím, když příště budete hledat jiné kritické pohledy na tento zákon, klidně, ale tohle prostě není pravda. Jeho hlasování v tom okamžiku vůbec nebylo důležité pro přijetí či nepřijetí tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Po něm s přednostním právem zatím přihlášený pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Nebojte se, nebudu ideologický, i když v neděli jsem byl na zámku ve Velkých Losinách u pomníku, kde byly upalovány čarodějnice. (Veselost v levé části sálu.)

Chtěl ale jsem reagovat na tu kauzu kroměřížského zámku. Víte, tady šlo o to ukázat, že stát bude platit víc, než je ve smlouvě, protože někdo bude muset Evropské unii vrátit peníze, které vložila do opravy tohoto zámku, a nebudou dodržena všechna pravidla, jak jsou stanovena. To jenom prostřednictvím pana řídícího k panu předsedovi Schwarzenbergovi, že se mluvilo o dvou různých věcech. Já nepochybuji o tom, že by měly být majetky spravovány jako řádným hospodářem, ale tady došlo k nějakému jinému plnění a dopadne to na stát docela tvrdě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Teď s přednostním právem pan poslanec Mihola, po něm pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, i s přednostním právem jsem si docela počkal. Takové byly reakce, a ani se tomu nedivím, na výroky pana kolegy z ČSSD Jakubčíka. Já na ně musím reagovat.

Jednak jsem očekával dle domluvy s předsedy klubů ohledně tohoto bodu, že diskuse bude krátká a věcná, poněvadž jsem upozorňoval, že také tento bod je tak trošku zbytečně mezi body, kde jsme ve třetím čtení. Nicméně debata je nakonec možná nejdelší vůbec ze všech. Já k ní musím přidat svůj díl v tom smyslu, že jako učitel historie a jako ten, který patnáct let připravoval budoucí učitele dějepisu, naprosto nemohu zůstat beze slova k výrokům, které považuji nejen za neuvážené, ale neopodstatněné, lživé, vytržené z kontextu, nesmyslné. Já si je nechám vyjet ze stenozáznamu a schválně budu kontaktovat kolegy, kteří se odborně zabývají touto dobou, a pak panu kolegovi přinesu odpovědi, jak by u nich uspěl případně na zkoušce. Chápu, že není historik, ale když není historik a nezabývá se tím nějak odborně, tak by si měl dávat pozor na to, co říká, zejména když to vlastně říká celé veřejnosti skrze televizi a rozhlasová vysílání. Skutečně varuji před takovými neuváženými a neopodstatněnými výroky. Mohl bych tady teď dlouze doporučovat, co by si měl pan kolega nastudovat.

Samozřejmě každý spolek, každá strana, každá církev má své černé ovce. To se shodneme, jak to jde napříč dějinami. A tomu nezabráníte. I mezi apoštoly byl jeden zrádce. Ale dělat z toho závěry, byť to pan kolega potom zúžil na období druhé světové války... Nabízí se například pan docent Šebek v Akademii věd, odborník na tuto dobu a problematiku, kdybych měl zmínit aspoň jedno jméno, a jeho díla. Ale je spousta historiků, která se už tímto obdobím zabývá, našich i zahraničních. Pohledy jsou nové, nestranné. Nevím, jestli pan kolega vůbec tuší, že existují nějaké encykliky, jako například Mit brennender Sorge, kde se papež vyjadřoval k nacismu, papež se také vyjadřoval pomocí encykliky ke komunismu a dalším záležitostem. Když bude o to pan kolega stát, rád ho tyto věci doučím a doporučím mu další kolegy, kteří by se mu věnovali tak, aby takové výroky příště neopakoval.

Pro tuto chvíli mě trošku na závěr mrzí, že nikdo z jeho spolustraníků ze sociální demokracie nevystoupil v nějakém omluvném tónu, ať už pan premiér, nebo pan předseda Sklenák, prostřednictvím pana předsedajícího, abych dostál pravidlům. To bych tak trošku očekával. Možná, že na to ještě dojde.

Chtěl bych tedy na závěr vyzvat pana kolegu Jakubčíka, aby našel odvahu k omluvě. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Miholovi. S faktickou poznámkou nejprve pan ministr kultury, po něm s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ČSSD. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dvakrát tady byl z klubu KSČM osloven kroměřížský zámek. Mě těší zájem poslanců KSČM o naše památky. Škoda, že ten zájem neprojevovali v době své vlády. Jenom statisticky řečeno, komunisté vyházeli do povětří více synagog než nacisté. A mohu říci, že restituce kroměřížského zámku probíhá plně v souladu se zákonem č. 428 a samozřejmě tam nejsou absolutně žádné pochybnosti. Pokud by se objevily, tak je bude řešit nezávislý soud. Jenom k tomu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pardon, pan poslanec Opálka s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, vás můžu oslovovat přímo. Tady přece nikdo nic nezpochybňoval. Tady jenom uváděl příklad, že budeme muset za rekonstrukci, která byla hrazena z peněz Evropské unie, navíc asi peníze vracet. To je úplně o něčem jiném, než jste vy teď hovořil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ČSSD. - Pardon, pan ministr chce ještě fakticky odpovědět. Prosím, pane ministře. Snad se pan předseda nebude zlobit.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Já znovu opakuji, že žádné peníze se vracet nebudou, že vše probíhá přesně podle zákona č. 428. A také nechci být ideologický, ale nedávno jsem byl v Jáchymově, kde komunisté v uranových dolech vraždili lidi ještě před pár desítkami let! Tak bych tady nepřipomínal nějaký temný středověk. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ČSSD. Teď už opravdu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, pan kolega Stanjura má pravdu, že jsme vsunuli ne úplně standardně mezi blok třetích čtení návrh tohoto zákona. My jsme tedy předpokládali, protože se jedná o poměrně jednoduchou novelu, která jen prodlužuje lhůty státním institucím na vydávání církevního majetku, že se rozhodne velmi rychle, jestli některé poslanecké kluby vznesou veto, či nevznesou. Pakliže vznesou, tak návrh zákona pošleme do výborů a budeme pokračovat v bloku třetích čtení. Bohužel tedy diskuse se rozvíjí tam, kam jsme tedy původně nepředpokládali.

Z tohoto důvodu si vás dovoluji v souladu s § 95a jednacího řádu požádat o schválení projednávání třetích čtení i po 14. hodině.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Přivolám naše kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Sklenáka, abychom dnes o třetích čteních hlasovali i po 14. hodině.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. (Ze sálu hlasy, že nefunguje hlasovací zařízení.) Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana předsedy poslaneckého klubu ČSSD, abychom dnes ve třetích čteních pokračovali i po 14. hodině. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 184. Přihlášeno 136 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat řádně v diskusi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Jenom připomínám, že ve 12.30 hodin máme volby.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Určitě, děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, myslím, že vás příliš dlouho nezdržím.

Na jednu stranu jsem rád, že Občanská demokratická strana a TOP 09 svým vetem umožnily tuto diskusi o tomto zákoně, a dokonce v podstatě umožnily otevřít tento zákon pro potenciální načítání pozměňovacích návrhů, protože ta hloubka diskuse, která tady proběhla, ukazuje závažnost tohoto tématu a také ukazuje příkré rozpory, které jsou ve společnosti ve vztahu k církevním restitucím, kdy naprostá většina občanů s nimi nesouhlasí, ale určitá část politické reprezentace si je prosadila, protože skupiny a určité elity, které hájí, nutně církevní restituce potřebovaly, chtěly je a vydávaly je za něco mravního a společensky nutného a nezbytného, ale přitom realita a život ukazují něco jiného. A dokonce si myslím, že i ta norma, která dnes je právě tady v Poslanecké sněmovně, která vzešla z řad České strany sociálně demokratické do velké míry a je takovým alibistickým krokem vůči slibům, že sociální demokracie se chtěla vymezit vůči této reformě, ale v podstatě to nedokázala, tak udělá alespoň něco a pomůže přetížené veřejné správě tím, že se prodlouží lhůty k posuzování církevních nároků.

Chci právě v této souvislosti říci a upozornit, že je potřeba veřejnosti sdělit, že tento návrh zákona nijak nejde na podstatu církevních restitucí, nijak nemění církevní restituce a také rovněž ukazuje hloubku problémů, kdy církve žádají majetek, kde je velice problematické dokázat nějaký vztah vlastnický nebo vztah užívání nebo vztah, který by prostě odůvodnil oprávněnost jejich návrhů. (V sále je velmi hlučno.)

V této souvislosti přístup klubu Komunistické strany Čech a Moravy je k navrženému zákonu takový, že my jsme ve své podstatě byli připraveni vyjádřit mu podporu a propustit ho do dalšího čtení, nebo umožnit jeho schválení zde -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče. Dovoluji si požádat o klid. Budeme pokračovat, až se sněmovna ztiší. Děkuji vám, kolegové. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. My jsme tedy byli přesvědčeni, že by měl tento zákon mít určitou mez podpory, že by mohl projít Poslaneckou sněmovnou a že by mohl právě sloužit i jako nosič toho tématu církevních restitucí a umožnit hlubší zamyšlení v Poslanecké sněmovně nad tím, co vlastně spáchala v minulém volebním období, a vést k tomu, že by nejenom lhůty a prodloužení těchto lhůt vůči státu a povinným orgánům mohly také vést k zamyšlení, zda konečně neotevřít otázku skutečné odluky církve od státu. Otázku snížení alespoň finančních náhrad, které mají být církvím po dobu 30 let vypláceny. A zda by také nemohl být přehodnocen nějakým způsobem přístup státu ve vztahu k otázkám výrazných kulturních hodnot českého státu, které si církve a náboženské organizace a především církev římskokatolická nárokují. A zazněla tady otázka kroměřížského zámku a myslím si, že to je otázka výrazně jasná.

Je nám také srozumitelné, že Ministerstvo kultury a KDU-ČSL nebude s tímto návrhem zákona souhlasit. Nicméně bych v této souvislosti apeloval na to, aby ti, kteří cítí, že není něco v pořádku s církevními restitucemi, že jde něco nad národní zájmy českého státu, aby podpořili rovněž tuto předlohu, umožnili prodloužení lhůt pro povinné orgány a vytvořili nezbytné prostředí pro to, aby státní a jiné povinné orgány nikoliv překotně vydávaly a měly dostatek času skutečně prověřit oprávněnost vydávaného církevního majetku. Protože zcela prokazatelně a historicky církev zdaleka takový majetek ani k roku 1945, jaký je jí těmito restitucemi přisuzován, nikdy nevlastnila. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospičovi. S další řádnou přihláškou pan poslanec Fiedler. Pardon, s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem chtěl po dohodě navrhnout přerušení tohoto bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je to procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Pardon. (Reaguje na hlasy z pléna.) Dokdy, pane předsedo?

 

Poslanec Jiří Mihola: Do příští schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Do příští schůze Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Jiří Mihola: Do příští řádně, protože budeme mít ještě tu mimořádnou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Do příští řádné schůze Poslanecké sněmovny. Takže zopakuji návrh. Pan poslanec Mihola navrhuje přerušení tohoto bodu do příští řádné schůze Poslanecké sněmovny. O tom zahájím hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 185. Přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 60. Tento návrh byl zamítnut.

 

Další řádně přihlášený je pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré poledne, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Absolvovali jsme tady barvitou debatu a já se na rozdíl od mých předřečníků v souvislosti s novelou tohoto zákona budu věnovat trošku faktům. Já jsem se asi na rozdíl od mých kolegů trošku zabýval fakty a skutečnostmi, takže jsem si ověřil u bývalé první náměstkyně Státního pozemkového úřadu, a to už bylo tedy opravdu dříve, a mám tedy, pane zpravodaji, trošku rozdílné informace, než vy jste uváděl, samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího, kde informace, které já jsem dostal od Státního pozemkového úřadu, jsou takové, že absolutní většina podaných vznesených nároků ze strany církví byla učiněna v závěru roku, v posledních dnech roku. Samozřejmě začínaly již od září, ale počet žádostí velmi prudce kulminoval před koncem roku, před koncem období pro podávání těchto žádostí. To je tedy, pane zpravodaji, opravdu rozdílná informace, kterou mám já, a vyžádal jsem si ji ze Státního pozemkového úřadu. (Trvalý hluk v sále.)

Dále jsem udělal to, že jsem si v průběhu tohoto měsíce - konkrétně odpověď mám z data 5. června tohoto roku, je od ředitele odboru řízení restitucí - vyžádal informaci, v jakém stavu jsou ty podané žádosti. Z podaných 5 737 výzev bylo k datu 5. 6. vyřízeno 339 dohod. Já to nechci propočítávat přesně, je to asi 5 %.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane poslanče, moc mě to mrzí, ale musím vás bohužel přerušit, protože na 12.30 hodin máme pevně zařazený bod volby. Takže já přerušuji tento bod v obecné rozpravě. Svou řeč budete moci domluvit, když tento bod přijde znovu na řadu.

Přerušuji bod číslo 20. Budeme pokračovat dalším bodem, který máme pevně zařazený, a to jsou volby. Děkuji za pochopení.

 

Poslanec Karel Fiedler: Takže dle pokynů předsedajícího budeme pokračovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za pochopení, pane poslanče.

 

Nyní zahajuji bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.