Pátek 20. června 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
75.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 173/ - třetí čtení
Místa u stolku zpravodajů zaujali ministr dopravy Antonín Prachař a zpravodaj hospodářského výboru Pavel Čihák. Pozměňovací návrhy vám byly uvedeny ve sněmovním tisku 173/3.
Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku paní poslankyně Jany Černochové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla vyjádřit svůj názor na pozměňovací návrh pana poslance Humla, který, byť veden nějakým úmyslem, aby mohli kolegyně a kolegové parkovat na místech určených pro rezidenty, předložil pozměňovací návrh, který ovšem bude mít naprosto fatální dopad na systém zón placeného stání.
Já sama jsem růžovou kartičku nikdy nepoužila na jiné parkování než před Sněmovnou. Jednou jsem stála na parkovišti Ministerstva dopravy. Tam jsem si k tomu dala poslanecký průkaz a nahlásila jsem na vrátnici, že jdu na jednání na Ministerstvo dopravy. A myslím si, že pokud by tak činili všichni kolegové vůči správním úřadům, veřejnoprávním úřadům, tak by se nic nedělo a nedocházelo by k tomu, že si někdo stěžuje na práci městské policie. (Velký hluk v sále.)
Já se musím strážníků městské policie zastat, protože sama jako starostka čelím častokrát různým názorům občanů-rezidentů, kteří si stěžují na to, že je malá vymahatelnost odtahů na modrých zónách a že městská policie z modrých zón neodtahuje. A já si prostě neumím představit, že když projde návrh pana poslance Humla, že ve chvíli, kdy už to bude změněno tímto návrhem, tak se tam dá botička...
Já si počkám, já mám času dost.
Tak se tam dá botička a auto s botičkou tam bude stát třeba několik dní. Rezidenti, kdyby se auto neodtáhlo, na tom místě nebudou moci zastavit, bude tím zabíráno místo právě rezidentům, kteří mají mít přednost na parkování v modrých zónách. A strážníci městské policie nebudou dělat nic jiného namísto ochrany veřejného pořádku, ale budou běhat od auta k autu, sundavat a nandavat botičky.
Kolegyně a kolegové, tohle přece nikdo z nás nechce. Nemluvě tom, že to zvýší náklady na rozpočet městské policie, tedy rozpočet hlavního města Prahy v našem případě, protože se bude muset pořizovat nové vybavení, bude se muset zvyšovat počet strážníků, protože na sundavání a nandavání botiček - to mi jistě někteří kolegové, bývalí zaměstnanci městské policie potvrdí - musí podle předpisů být dva, kdežto na kontroly a zavolání odtahového vozidla stačí strážník jeden.
Nevím, jak vy, ale já si přeji, aby městská policie v našich ulicích měla úplně jiné preference, aby těmito preferencemi byl veřejný pořádek, narkomani v našich ulicích, památky zdevastované od sprejerů, od vandalů, parky, mobiliáře v našich parcích - to je priorita práce městské policie, ne to, aby řešila, jestli někdo z poslanců nebo neposlanců špatně zaparkoval, a řešila to tímto podle mne naprosto nesystémovým řešením, botičkou.
Já a celý klub ODS v tom případě návrh pana poslance Humla nepodpoříme a považuji ho skutečně za téměř pomstu městským strážníkům a komunálním politikům, protože pokud by k něčemu takovému došlo, tak můžeme zóny placeného stání v celém našem hlavním městě nikoli rozšiřovat, ale zcela zrušit.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Uvedl bych zde jenom na pravou míru takovou tu mediální zkratku, které pravděpodobně podlehla i paní poslankyně Černochová. Parkovací kartička neopravňuje ani dnes k parkování v modrých zónách, to znamená, dnes poslanec nemůže parkovat v modré zóně. Pokud tam parkuje, bude pokutován jako každý jiný člověk.
To, co řeší návrh poslance Humla, tak samozřejmě řeší také odtahy a můžeme se bavit o tom, jestli jsou oprávněné, nebo ne. Ale znovu chci tady upozornit, a chci, aby to bylo jasně a zřetelně vysloveno: My už dnes bez jakéhokoliv pozměňovacího návrhu nemůžeme parkovat v modrých zónách. Pokud tam zaparkujeme, jsme za to pokutováni jako každý jiný smrtelník.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji panu kolegovi za doplnění. Předpokládala jsem, že z toho, co jsem tady říkala, to každému došlo, ale chápu, že je půl třetí, že už jsme všichni unaveni, tak se budeme opakovat.
Ano, já jsem nikdy nezaparkovala auto tak, že bych neměla... Bydlím na Praze 2, mám rezidenční kartu na svém autě a nedovolila bych si nikdy zaparkovat s tímto autem kdekoli jinde a dát si tam poslaneckou kartičku. To prostě považuji za fatální selhání nás všech, pokud se k něčemu takovému odhodlají a ještě někoho zplackovávají, že jsou poslanci. Já si na těchto místech, protože to je Praha 1, dovolím parkovat s růžovou kartou na vyhrazených místech pro poslance, případně u jiných správních úřadů. Ale z modrých zón se odtahuje již nyní a je to tak v pořádku a chci, aby to bylo zachováno. A z míst oranžových a zelených, kde je režim trošku jiný, tam odtahy v tuto chvíli nejsou možné, což považuji za chybu. A to bychom tady měli napravovat, a ne umožňovat poslancům parkovat na místech pro rezidenty.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. S další řádnou přihláškou pan poslanec Jiří Koubek.
Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, mám tři věci k pozměňovacímu návrhu pana kolegy poslance Humla, a to v podstatě ve stejném duchu, jakým on nám tento pozměňovací návrh představil.
První se týká odtahů. Nebudu se k tomu vyjadřovat více kromě jedné drobné technické věci. Vy v pozměňovacím návrhu uvádíte, že do § 27 doplňujete v bodu 5 větu, ve které odkazujete na § 27 odst. 1 písm. c). Já jsem se do zákona podíval a tam musí být nějaká chyba, tam je nějaká bota, písm. c) v odst. 1 § 27 není. Stálo by asi za to legislativně technicky nyní ve třetím čtení tuto chybu napravit. To jenom technicky, protože si myslím, že to pak není asi hlasovatelné, je tam nějaká chyba a stojí za to ji napravit.
Druhá věc je bodový systém, o kterém jste tady mluvil. A tady bych si dovolil vaši citaci ze středy, kdy jste řekl: Druhý bod mého pozměňovacího návrhu se týká bodového systému, přiznávám, že ho trošku kultivuji. To jste tady řekl vy. Já jsem se s tím seznámil podrobněji a nemyslím si, že by to byla kultivace bodového systému. Tady si dovolím s vámi prostřednictvím pana předsedajícího nesouhlasit. Domnívám se, že přednášíte změnu, aniž by bylo zřejmé, jaké faktické dopady této změny by byly.
Vy chcete omezit dobu, po kterou budou tyto spáchané přestupky evidovány v registru řidičů, a to na tři roky. Z vašeho pozměňovacího návrhu mi není jasné, proč zrovna na tři roky nebo proč to nemůže být třeba na pět let. Chybí mi analýza, kolika přestupků se to týká, jak velkého okruhu osob, proč přestupky nejsou vyřizovány. Myslím si, že toto by mělo být v souladu v nějaké komplexnější analýze, než že tady prostě vystřelíme, že za tři roky se to všechno smaže, aniž bychom věděli, proč.
Za nejvíce sporný a pro mě nepřijatelný považuji pozměňovací bod B3, ten si dovolím tady v podstatě ocitovat: Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona záznam o odečtení bodů, které byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku, pokud ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynula doba tří let nebo delší. To platí i v případě, dosáhl-li řidič celkového počtu 12 bodů. Vede-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v této věci řízení o námitkách, příslušný úřad obce s rozšířenou působností řízení o námitkách zastaví.
Jestli si dovolím laicky tento odstavec přeložit: Pokud budu vybodován, protože jsem získal 12 bodů, a troufl bych se v tuto chvíli označit, že jsem možná pirát silnic, laicky řečeno, tak když budu tři roky dělat kličkovanou, jako že to někteří naši spoluobčané umějí, tak za tři roky já budu o tyto body připraven. Pokud se mýlím, prosil bych to vysvětlit. Já si toto vaše ustanovení pozměňovacího návrhu B3 takto vykládám a prostřednictvím pana předsedajícího prosím, abyste to vysvětlil, neboť já osobně toto vnímám jako určitou amnestii pro piráty silnic. Budu rád, bude-li to vysvětleno.
A třetí věc. Už samotný odkladný účinek řízení o námitkách při soudní ochraně, kdy chcete do § 123s doplnit odstavec č. 5 - cituji: Byla-li podána žaloba proti rozhodnutí ve věci námitek po dosažení celkového počtu 12 bodů, odkládá se vykonavatelnost rozhodnutí do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě. Laicky si to vysvětluji tak, že dosáhnu-li dvanácti bodů, budu-li vyautován, přijde mi oznámení o tom, že se mám dostavit na úřad a odevzdat řidičský průkaz do pěti dnů, a já podám žalobu, tak do té doby, než soud v této žalobě rozhodne, a potrvá to třeba pět deset let při stavu našeho soudnictví, tak si vesele mohu jezdit po silnicích dál. Děkuji, nechci.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koubkovi. S další řádnou přihláškou pan poslanec Huml. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Huml: Dobrý den. Jsem rád, že jste tady přednesli tyto námitky, a docela rád na ně odpovím.
Začnu nejdřív tím, že bych chtěl hlasovat o každém bodu zvlášť. To je zpráva pro zpravodaje.
Chci úplně odmítnout tvrzení paní kolegyně Černochové, že to dělám jako nějakou pomstu. Já vám za chvilku přímo vysvětlím, že opravdu vůbec nejde o imunitu, vůbec nejde o poslance, ale naopak rozhodujeme tady teď o pravomoci městské policie. Já vám to na těch příkladech, jak ti lidé v Praze milují vaše modré zóny, velmi snadno teď doložím. Já jsem se tomu věnoval poměrně podrobně. Před měsícem jsem to vyvěsil na internet a mám řadu reakcí lidí. Takže pojďme si poslechnout některé z nich.
Minule jsem vám tady říkal ten příklad, jak dítě viselo na jeřábu, protože maminka si potřebovala s tím druhým odskočit do mateřské školky. Dnes mám jiný příběh. Modré zóny se vydávají za službu místním rezidentům, aby mohli zaparkovat, potvrdila to tady kolegyně. Ale mně píše jedna paní: Ale já je považuji za trest pro místní. Měli jsme babičku a dědu, oba devadesátileté na invalidních vozících v druhém patře bez výtahu. Od chvíle, kdy na Vinohradech vznikly modré zóny, nebylo skoro možné sehnat žádnou službu, která by za nimi přijela: instalatér, pedikérka, odběr krve, opravář karmy, pračky nebo televize. Do modré zóny nikdo nechtěl přijet, anebo jim za krátkou návštěvu naúčtoval 120 korun za parkovací kartu na dvě hodiny. Celá široká rodina se u nich střídala, ale stačilo, abychom přivezli balíky vod, a než jsme je vynosili, byla za stěračem pokuta. Jednou jsem potřebovala dědu odvést k lékaři. A teď dobře poslouchejte: Auto bylo označené invalidní značkou a vzkazem, že potřebujeme naložit vozíčkáře. Než se podařilo dědu svézt schodolezem dolů, auto už bylo odtažené. Neznám právní obraty, ale modré zóny považuji za zločin, kdy si město zprivatizovalo veřejný prostor. Sama bydlím v místě bez modrých zón, nemám tu problém zaparkovat. Ale až tu modré zóny budou, budu hodně naštvaná, protože to už za mnou nikdy nikdo nepřijede. To mi napsala Janina Veselá. Budu konkrétní, jmenovitý.
Já ten zákon považuji v současné chvíli za nemravný. Tady nejde o to, že někdo nemůže dostat pokutu, že zneužívá nějakou kartičku. Tady jde o to, že pražská městská policie, a já tady potvrzuju Bronislavu Schwarzovi, že se nejedná o nic jiného než o pražskou policii. Tento problém je opravdu do určité míry regionální. A dokonce bych v tento moment i řekl, že se ani nejedná o gesci Ministerstva dopravy, ale spíš Ministerstva vnitra, protože se tady teď dohadujeme nad pravomocemi městských policií. (V sále je hluk.) Protože botičku je možné invalidovi, nebo není možné invalidovi nasadit, když takhle špatně zaparkuje, ale můžeme mu odtáhnout auto, což je daleko závažnější delikt. Můžeme mu odtáhnout auto v tomto případě, pokud špatně zaparkuje v modré zóně. To ten zákon teď říká. Já jsem se to fakt pokusil jenom napravit. Nic víc, nic míň.
Mám tady výtah z blogu Tomáše Flašky, který mě včera ve vašem duchu zkritizoval, že to nemá logiku, a přesto tam píše věty, které jsou velmi zajímavé. Pokud je ulice prázdná a rezidentům místo nechybí, pak je jakýkoliv postih neoprávněně parkujícího ryzí šikanou. Vidím to každý den v neděli na Starém městě v Praze. Pár ulic s oranžovou zónou, tedy kde může za poplatek zaparkovat každý, je beznadějně plný. Za rohem je ulice s modrou zónou, kde stojí tak jedno auto každých dvacet metrů. A to nepřeháním. Ostatní mají strach tam své auto byť jen na pár minut nechat, tak radši několikrát objedou blok, zamořují vzduch a zoufale hledají volné místečko v oranžové zóně. Podle vysvětlení oficiálních míst toho, proč modré zóny vznikají, je to jen a jen proto, aby měli rezidenti svá místa. A pokud je nějaké neoprávněně obsazeno, musí být okamžitě uvolněno, jak se to děje dnes. Nebylo by jednodušší - ptá se ten blogger na tom blogu, to nejsem já - modré zóny prostě zrušit?
(Poslankyně Černochová hovoří mimo mikrofon z pravé strany sálu.) Já s vámi souhlasím, paní kolegyně. Bylo.
Místo nich by stačili smíšené, tedy rezidenti zadarmo a ostatní za poplatek. Tím by byl účel modrých zón též splněn. Ta místa by nebyla přespolními přeplněna a přespolní by sice za poplatek, ale přece jen podstatně snáz zaparkovali. A město by nemuselo řešit obludné záležitosti se složitými zónami modrými, oranžovými, zelenými a do budoucna ještě dalšími neidentifikovanými. To je konec citátu.
Pojďme si zavzpomínat. V minulém období se usnadnilo vymáhání pokut. Byl jsem iniciátorem řešení takzvané osoby blízké, přesto jsem pro výsledný zákon nehlasoval. To se nedalo. Právníci Ministerstva dopravy z jednoduchého holandského modelu vytvořili model český, který nepovažuji za spravedlivý. Přesto na něj dnes upozorňuji. Postih za chybné parkování, a můj předřečník to tady řekl, že se to týká samozřejmě i nás, je dnes efektivní a velmi účinný. Úřady mají nástroj na to, aby kázeň a to parkování vymohli. Dnes když dáte parkovačku, pokutě neutečete.
Vraťme právo do únosné míry a stanovme policii a zejména pražskému magistrátu pevná pravidla. Odtahy vozidel z pražských ulic je velký byznys, paní kolegyně. Velký byznys! Jestli tady lobbujete za tento byznys, tak se nedivím. Participují na něm někteří strážníci, to jsem si také ověřil, protože tam jde o určité procento ze zisků. Město na něm participuje. A samozřejmě majitelé odtahových služeb. Výnos je obrovský. Řešen je cenovou vyhláškou, kterou jste udělali vy, kde cena za kilometr jízdy vozidla město... (Poslankyně Černochová vykřikuje: Znáte pravomoc městské části?)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní poslankyně, aby...
Poslanec Stanislav Huml: Mluvím o magistrátu. Mluvím o magistrátu teď! Za kilometr jízdy vozidla se cena vyšplhala do astronomických výšin. Přesto zisk neskončil v budování nějakých garážových domů, aby se parkování ve městě zlepšilo.
K tomu bodovému systému. Vyřešme jednoduchou otázku, pane kolego, jak dlouho se bude po spáchání dopravního přestupku na každého občana pohlížet jako na hříšníka. U trestných činů, já tady odkazuji na paragraf tuším 105 trestního zákoníku, kde soud hravě rozhodne, že po roce v rejstříku trestů záznam nejmírnějšího trestného činu zahladí, a na pachatele se v tom případě hledí, jako kdyby trestán nebyl. Dopravní přestupek je víc jak trestný čin?
Vy jste se tady ptal, proč navrhuji lhůtu tří let. No protože to je doba, kdy jiný právní předpis, tentokrát správní řád, neumožňuje ani přezkum, a dokonce ani obnovu řízení. Proto jsem tam dal tu lhůtu tři roky. Já jsem si ji nevycucal z prstu. Po třech letech je ten záznam skartován a na úřad přijde jen kus papíru, kde se opisuje něco z nějakého blokového bločku. A ten záznam už po třech letech není přezkoumatelný, není povolena obnova řízení a nahráváme jenom lobbistům advokátů, kteří se pak soudí. A soudy pochopitelně vyhrávají. To nemá smysl po třech letech to ještě pořád udržovat v platnosti v přestupkovém řízení. Tam se akorát budou lidi soudit a tahají se z lidí tvrdé peníze. Opravdu je to pravda. (V sále je šum.)
To ustanovení, kde jste hovořil o tom, že po dvanácti bodech bude vyautován, to je mezitímní. To není amnestie. To je jenom pro ten konkrétní případ k tomu datu účinnosti zákona, protože už budou případy, že lidé mají dvanáct bodů nasbíráno a v den účinnosti dosáhnou dvanácti bodů. Jinak pokud se bude pracovat pružně a v dalších letech, to už se toho případu netýká.
Ten soudní přezkum, o kterém jste mluvil, to je ta třetí oblast, písmeno c). Každé rozhodnutí je přezkoumatelné soudem už dnes. Já jsem tam vůbec nic nezměnil. Jediné, co chci, je, aby se pozastavila lhůta. A řeknu vám proč. I to vybodování je totiž přezkoumatelné soudem a je zcela běžné, že do rozhodnutí soudu se čeká v ostatních případech na rozhodnutí soudu. Je to zcela běžné, pokud se jedná o zákaz činnosti. Absolutně normální.
Mám zprávu, kterou nemám ověřenou, že už Mezinárodní soud pro lidská práva uznal, že i vybodování je svým způsobem trest. Pro spoustu lidí to znamená ztrátu zaměstnání, když jim sebereme na rok řidičák. Takže pokud nastane situace, že po roce, dvou, třech, jak říkáte po deseti, soud rozhodne, že rozhodnutí správního orgánu bylo protiprávní, že tam rozhodl v nějaké kauze špatně, tak samozřejmě nastupuje náhrada škody. Já se tady jenom snažím chránit stát před těmi rozsudky, kdy stát své náhradě škody bude muset dostát. My jsme se dostali do stavu, že už dneska začínáme přihlížet, protože bodový systém platí nějakou dobu, i k těm přestupkům, které jsou starší než tři roky. Dokonce jsou starší než pět let.
Závěr. V závěrečném slově od ministra dopravy uslyšíme slova o nutnosti dalšího projednávání, o jednání na hospodářském výboru, že někdy v září si na problém sedneme, protože je návrhů víc. Viděl jsem jeden a ve své podstatě je totožný s mým. Filozoficky tedy. Bude snaha o vstup úředníků Ministerstva dopravy a dopadne to stejně jako osoba blízká.
Přátelé, garantuji vám, že můj návrh je věcně správný, legislativně čistý, a teď jde o to, zda najdeme vůli k politickému rozhodnutí. A politické rozhodnutí je omezit pravomoc jedné jediné městské policie. Pro kolegu Schwarze, už jsem si to tady připravil i písemně. Už jsem to řekl. U ostatních případů, kdy vůz překáží v provozu, kdy parkuje před garáží, kdy parkuje někde na křižovatce, tak těch se to netýká.
A na úplný závěr opět reakce mých voličů, tentokrát vesnických: "Auta s pražskou značkou jezdí k nám na venkov a parkují svobodně bez šikany ve většině případů zadarmo, někdy i na trávě. Jsme tolerantní. Když přijedeme do Prahy, nemáme šanci, odtáhnete nás z prázdné ulice."
Bylo mi ctí se pokusit hodit vidle do nemravného zákona, který je o byznysu a odtahování aut. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Ještě jedna věta, když už tady stojím. Až zítra Praha zase zamodrá v další městské části a obyvatel Prahy 1 nebude moci parkovat na území Prahy 5 a naopak ten z Prahy 5 nebude moci parkovat na Praze 1, to teprve začne mela. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Humlovi. Teď dvě faktické poznámky. Nejprve paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Víte, jeden by po vyslechnutí pana Humla jeho slovům snad i věřil, ale to bych nesměla být v politice tolik dlouho let, abych nevěděla, že zástupci ČSSD léta letoucí sedí v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, které právě tyto zóny, modré zóny, oranžové, zelené, schvalují. A Praha 2 byla první městská část, která posílala návrh na zavedení smíšených zón, ne těch, které tam teď máme.
A k tomu srdceryvnému příběhu paní Janiny Veselé, tak tímto jí vzkazuji, že paní Janina Veselá si může rozkliknout www.praha2.cz, kde najde takzvané sociální karty, které jsme přesně pro tyto případy zavedli pro rodinné příslušníky tak, aby někdo, kdo má imobilní babičku, dědečka, vozí jim obědy, mohl na tuto sociální kartu na modrých zónách beztrestně zaparkovat.
Takže pan poslanec Huml, prostřednictvím pana místopředsedy, si jenom bohužel nezjistil relevantní informace. Plete si Zastupitelstvo hlavního města Prahy a Zastupitelstvo městské části Praha 2, jaké má pravomoci. Doporučovala bych mu, aby si přečetl zákon o hlavním městě Praze a hlavně si o tom popovídal se svými kolegy, kteří takto zóny v Praze navrhli přes odpor celé řady starostů.
K impertinentní glose o nějakém byznysu. Já bych ji mohla vrátit stejnou otázkou. Co má pan Huml s firmami, které vyrábějí botičky? Já jako žena mám boty velmi ráda, mám jich plnou skříň, ale u pana Humla bych chtěla slyšet, jestli je on nějakým způsobem zainteresován na byznysu těchto firem. Protože pokud chce, aby se místo odtahů dávaly botičky, tak Praha, nejenom Praha 2, Praha 1, Praha 3, Praha 6, bude vypadat naprosto příšerně.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré odpoledne. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, pan kolega Huml už se na mě směje, čeká, co mu řeknu.
Víte, já nebudu řešit Prahu ani pozměňovací návrhy. Jenom takový příklad ze života. Dovedete si představit, že v jakémkoliv městě, třeba padesátitisícovém, se starosta se svými radními a zastupiteli zblázní, udělá tam také modré zóny, lidi nebudou mít kde stát, pak sem přijde z města takový poslanec a pokusí se udělat změnu? Takže na základě toho, že ve městě to nedělají dobře, budeme pokaždé měnit zákony? To přece nejde. To není možné aspoň u mě. Já rozumím, co kolega Huml, prostřednictvím pana předsedajícího, chtěl říct. Stando, tomu rozumím. Chtěl pomoct, ale myslím si, že ta pomoc by ve finále nebyla, jak očekává.
Teď vám řeknu jinou, nebudu říkat pohádku, ale dovedete si představit, že na druhé straně je někdo opravdu zónu nucen si platit, protože kousek odtamtud bydlí, oni mu ji tam namalovali, tak si ji prostě platí, dává peníze městu. Město pak peníze využívá všude možně, kde chce ze svého rozpočtu, a on přijede ke svému domu a tam mu stojí úplně cizí auto. Tak si zavolá městskou policii, jestli by mu uvolnili jeho rezidenční stání, a oni mu řeknou: "Počkejte, já tam dám na pár hodin botičku a uvidíme, co bude dál." Kam se ten člověk postaví? Pak třeba přijede za dvě hodiny odtahovka a odtáhne ho.
Prosím vás, jenom selský rozum, chci vás poprosit, kolegové. Je mi líto, Stando, možná jsi čekal něco jiného, já hovořím z praxe. Jenom selský rozum. Nemůžeme prostě na každý trošku nepořádek městské části, teď se jedná o Prahu, za chvilku může jít o jiná města, pokaždé měnit zákony. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. Další s řádnou přihláškou pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl promluvit jako někdo, kdo problematiku parkovacích zón v Praze skutečně zná. Jednak jsem pražský rezident, žiji tady celý život a bydlím na Praze 2, kde modré zóny jsou zavedené, a znám všecky výhody a nevýhody a rozumím tomu, co říká kolega Huml. Ale toto není řešení této věci. My jsme o těch věcech mnoho diskutovali, celou řadu variant řešení známe nebo víme. A určitě není řešením modré zóny obsadit botičkami na autech. Řešení musí být daleko principiálnější - změna systému, vytvoření střídavých zón, střídavého stání, dokonce je to i otázka toho, jak spočítáme, jak jsou jednotlivé zóny zatížené, jak se to bude chovat v okamžiku, kdy se zavedou další modré zóny, které už jsou v tuto chvíli připraveny.
Tento zákon vychází z nějakého nápadu a úvahy a je to to nejhorší, co bychom mohli přijmout. Nejhorší je přijmout něco, co v sobě nemá žádné odborné podklady a možná vychází z velmi emotivně napsaných dopisů nebo informací o tom, jak se houpe novorozeně v autě nakládaném k odtahu. Odtahy mají fotografie všeho vnitřku auta, zvnějšku, jak stojí, byl bych velmi překvapen, kdyby existovala fotografie, že dítě je vevnitř. Ale prosím, já s tím nepolemizuji, ale znám za celý život, jak expresivně se některé věci dají říkat a že skutečnost je možná o něco méně drastická, že třeba autu hrozilo odtažení. Vím, že to tak je.
Parkování v Praze musí být nějakým způsobem řešeno. Praha na tom pracuje. Má naprosto jasnou koncepci vývoje. Koncepce vychází z mnoha a mnoha studií, které se dělaly na úrovni jednotlivých městských částí, na úrovni celé Prahy, a nedovedu si představit, že by takovýmto způsobem do života nějakého města zasáhla Poslanecká sněmovna rozhodnutím, které by bylo jistě možná dobře míněné, voluntaristické, ale vůbec neznající problematiku Prahy. Jako bývalý primátor této Prahy i jako zastupitel hlavního města Prahy protestuji ne proti vašemu návrhu, ale proti tomu, že návrh není v žádné podobě dopracován, zargumentován a podle mého názoru přináší takovou řadu problémů, že bychom se tím tady začali znovu zabývat za půl roku.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Další s řádnou přihláškou - pan poslanec Laudát.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se musím pana kolegy Humla zastat. Má pravdu. Dokonce ta pravda je ještě drsnější, než si kdo myslí. Dokonce se rozhádávají někteří politici, nebo v minulosti se rozhádávali o to, čí odtahovka vyhraje. Přijde vám normální, že za asistence městské policie, která je placena z městské kasy, někdo realizuje svůj byznys? Dokonce, a byli to poslanci ODS, já jsem byl jeden z nich, když začali, tenkrát se už nikdo, po tom roce 2006, kdy už jsem nebyl pražským zastupitelem, nerozpakoval, do života města, centrálních částí, zasáhnout tak, že všechno zamodřil. Dokonce to došlo tak daleko, že se dostávali do významného deklasu místní podnikatelé i majitelé domů. Když chtěl někdo opravit nebo konzumovat jakoukoliv službu, servis, instalatéry, tak neměli kde zastavit. Pak se vymýšlela složitá schémata, kdo vlastně vůbec na takhle koncipovaných zónách vydělá.
Já jsem byl jeden z těch, kdo podepsal, byť z vlastní strany tehdy ještě, návrh novely zákona, že i podnikání je veřejným zájmem. Je mi líto, že dnes ODS sklouzla tam, kam sklouzla, ale je to její věc a já se k nim nebudu vyjadřovat.
Komu přijde normální, že přijde za pořád ještě bagatelní přestupek, že tam stojí někde v zóně auto a najednou tam nemá majetek za 500 tisíc, 700 tisíc, 900 tisíc, možná tři miliony možná někdo a že najednou ho tam nemá a teď zjišťuje, kde ho má. A často mohl být i donucen za dramatických okolností tam to auto nechat, když nepřekáží provozu. Já osobně jsem byl vždycky spíš příznivcem toho zakázat sahat na majetek cizí osoby, pokud nepřekáží, neohrožuje, nezabírá místa vyhrazená postiženým, nezabírá místa pro nástupy hasičských sborů v případě požáru a tak jak jsou definována u jednotlivých nemovitostí, tak že se na něj nemá sahat.
Samozřejmě ono se to překlápělo a vlastně se ten problém vyvrbil v souvislosti s odtahy - neodtahy vozidel zejména ministrů, poslanců. Přece to nikdo nezneužívá, je to naprosto bagatelní. Je mi líto, že nedošlo k dohodě nebo k tomu statu quo, které zřejmě v Praze fungovalo až do příchodu současného ředitele městské policie, nevím o koho jde, neznám ho. Myslím si, že policie má jiné úkoly a jiné povinnosti a jiné problémy než sondovat, kde stojí zrovna poslanec a nemá odtahované vozidlo. Vzniklo to v reakci na jakýsi pokus.
Já se vás zeptám otázkou a odpovězte si sami, co byste říkali, kdybyste si přečetli: Ministr dopravy Spolkové republiky Německo nebo ministr hospodářství přijel pozdě, nebo během jednání mu berlínská policie odtáhla auto. Já si připadám, že ten problém je víc nafukován.
Samozřejmě, já jsem dostal spoustu nadávek, výhrůžek. Ale když to tak vezmete, např. na Praze 1, kde je zhruba, mám pocit, vydáno asi o třetinu víc městských karet parkovacích, než je počet v placeném stání, tak nevím. Myslím si, že je to i nešťastné. Ono se to netýká ani tolik Pražáků jako spíš mimopražských, kteří na to dojíždějí, neznají pražský systém a z tohohle pohledu to město je pro ně skutečně nepřátelské.
Jenom vám můžu říct, že jsem už tehdy varoval ódéesáky, aby takhle koncipované modré zóny v centru nedělali. Ony ty fatální dopady se projeví až často za desítky let. Nicméně - a poslední věta: V jedné části Mnichova kdysi zavedli takto nepřátelsky koncipované rezidenční stání, zrušili to asi za měsíc po vzpouře podnikatelů. Něco podobného je a bylo v Paříži, nebo co se týká té tvrdé restrikce, a dnes investují obrovské peníze, aby takový ten běžný život, malí podnikatelé, malé společenské kluby apod. se vrátili do centra města. Už jsou to víceméně nevratné, fatální škody.
Vždycky jsem chtěl, aby byl jednotný systém pro celou Prahu. Nikdy se to nepovedlo. Já bych se pana kolegy Humla zastal. Nechci tady dlouho zdržovat, ale ta situace opravdu je ostudná.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Po ní s řádnou přihláškou pan poslanec Huml.
Poslankyně Jana Černochová: Volební kampaň právě začala. Myslím si, že na tomto krásném vystoupení mého bývalého kolegy člena ODS, nyní TOP 09 Františka Laudáta bylo vidět, s kým nyní TOP 09 na pražské radnici vládne - s ČSSD. Myslím si, že ta doba, kdy se mohl ten systém, po tom, co ho nastavila ODS, změnit a hlavní město má primátora pana Hudečka z téže strany, jako je pan Laudát, tak myslím, že už to trvá skoro dva roky, kdy toto vedení radnice společně s podporou ČSSD vládne našemu hlavnímu městu. Já se tedy ptám, proč v tuto chvíli návrh, který jde z koalice ČSSD - TOP 09, nejsou smíšené zóny, ale je naopak rozšíření zón v hlavním městě Praze o další městské části podle starého systému - (Chvíli hovoří poslankyně současně s předsedajícím.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale my jsme ve třetím čtení návrhu zákona, my se nebavíme o pražské politice. Děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, nemáte mi právo skákat do řeči! Řiďte schůzi tak, jak vám říká jednací řád!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale to právo mám, nezlobte se. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Jana Černochová: Nemáte! Já se vyjadřuji k věci. Vyjadřuji se k bodu novela zákona o silničním provozu. Vy jste mi ubral 15 vteřin z toho mého času, tak prosím, aby se to už neopakovalo! Řídíte schůzi a řiďte ji tak, jak máte, podle jednacího řádu, a ne tak, jak máte politické preference!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji vám za vaši radu a prosím, abyste se držela tématu projednávání. Děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Ano, já se tématu držím, takže zpátky k tomu.
Prosím tedy, aby kolegové na pražské radnici, kteří nás třeba poslouchají, si vzali k srdci slova jejich kolegů, která tady zaznívala, a aby skutečně nedopustili to, že se v Praze budou rozšiřovat zóny o další městské části podle starého způsobu. Prosím, vynasnažte se všichni o ty smíšené zóny, tak jako jsme je chtěli na Praze 2 od začátku, a já budu nespokojenější komunální političkou na Praze 2, protože ty věci skutečně fungují a byly i ověřeny ze zahraničí, že to je způsob, který je jediný možný funkční, že se střídají vlastně dvě skupiny návštěvníků a obyvatel v příslušné městské části. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. S další faktickou poznámkou - pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, jenom krátce. Nemám samozřejmě nic proti tomu, aby se vedla pražská komunální volební kampaň, jen poprosím, aby se tak nečinilo v pátek odpoledne (Smích, potlesk.). A hlavně, jsme přece jenom ve třetím čtení. Já se tady v krátké době již podruhé musím zastat pana předsedajícího Gazdíka, jsme přece jen ve třetím čtení, kde, pravda, rozprava je možná, ale pojďme ji vést k věci a hlasovat, jinak vyzvu všechny mimopražské, aby obsadili svými vozidly všechny modré zóny, a dokud nepřestane tato kampaň, tak tam zůstali. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za zastání se od svého ctěného kolegy. Slibuji mu za to flašku. Děkuji.
S další řádnou přihláškou pan poslanec Huml, prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Huml: Já jsem to mohl vzít jako faktickou, protože nechci být dlouhý. Chci jen reagovat na kolegu Svobodu. Tato Poslanecká sněmovna rozhodla o tom, že se z modrých zón, tedy ze zón, mohou odtahovat auta. Tato Poslanecká sněmovna. Je to špatné rozhodnutí. Některým vozidlům se botičky nasadit nesmějí, to mluvím o invalidech, a odtáhnout mohou. Přitom odtah je daleko zásadnější zásah do života toho člověka. A pro kolegy - nejsem vůbec obuvník, ani náhodou - vy nemusíte ty botičky nasazovat, můžete to úplně pohodlně vyřešit parkovačkou za sklem a opakovaně pořád tomu člověku dávat pokuty, ono to vede ke stejnému výsledku, věřte mi.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Humlovi. V tuto chvíli neeviduji žádného dalšího přihlášeného do rozpravy. Pakliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednesl jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Čihák: Dobrý den, děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, kolegové, v rámci druhého čtení sněmovního tisku 173 byly předloženy dva pozměňovací návrhy. Jeden, ten první, byl pozměňovací návrh pana poslance Humla. A poté můj, legislativně technická úprava samotného zákona.
Mám připravenu proceduru, kde navrhuji hlasování po bodech, a přitom jsem chtěl ještě navrhnout spojit do jednoho hlasování vždy ty body, které spolu souvisí. Avšak návrh pana Humla hlasovat o každém bodu zvlášť, tak to necháme potom prohlasovat. Nyní bych vás seznámil s procedurou, jak budeme hlasovat. Takže soustřeďte se, bude to malinko složitější.
Za prvé budeme hlasovat o bodu A1. Tento bod A1 má však tři varianty a tam budeme muset využít § 72 odst. 2 zákona o jednacím řádu, kde bude orientační hlasování o variantách. Poté nastane to, že která varianta bude mít nejvíce kladných hlasů, ta se bude hlasovat jako varianta první, a postupně dojdeme až k té třetí, která bude mít nejmíň kladných hlasů. Pak bude následovat hlasování A2. Poté jsem měl v plánu hlasovat B1, B2 a B3 dohromady, společně, ale protože možná to budeme hlasovat potom jednotlivě, budeme pokračovat v těch bodech. A nakonec dojde k hlasování C1. Budeme mít za sebou první pozměňovací návrh a dostaneme se k druhému pozměňovacímu návrhu a to je moje legislativně technická úprava. Na závěr budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za návrh procedury. Ptám se, má-li někdo nějaký jiný návrh nebo výhradu k této proceduře. Pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bronislav Schwarz: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem teď po diskusi s panem ministrem jen bych rád dal návrh: pojďme hlasovat o všech pozměňovacích najednou, jestli je to možné. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je protinávrh k návrhu pana zpravodaje. Takže pardon, pan poslanec Urban ještě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pokud by neprošel ten protinávrh, to znamená, že se bude hlasovat o těch návrzích nějak najednou, což bych podporoval, pokud to neprojde, tak bych poprosil pana zpravodaje, i když vím, že to asi nebude mít úplně jednoduché, kdybychom to hlasovali po těch dílčích částech, aby nám vždy zkusil říct, o čem se máme rozhodovat. Děkuju.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Neberu to jako protinávrh, beru to pouze jako upřesnění procedury a prosbu na pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Čihák: Takže teď po poradě - nejde hlasovat vše najednou, protože tam máme to variantní řešení a my musíme varianty prohlasovat. Takže tím pádem poprosím pana poslance Schwarze, jestli trvá na svém protinávrhu.
Poslanec Bronislav Schwarz: Tak jsem asi špatně provedl konzultaci s panem ministrem, tak svůj návrh beru zpět.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. Máme tedy návrh procedury pouze jeden tak, jak nám jej předložil pan zpravodaj. Já o tomto návrhu dám hlasovat.
Zahajuji hlasování o návrhu procedury tak, jak jej představil pan zpravodaj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 206. Přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro 116, proti žádný. Návrh procedury byl přijat a já poprosím pana zpravodaje, aby nás touto procedurou provedl.
Poslanec Pavel Čihák: Takže první hlasování budeme hlasovat o variantě číslo 1. Kdo je pro variantu číslo 1?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím o upřesnění, co to znamená varianta číslo 1. - Pan poslanec Huml faktická poznámka.
Poslanec Pavel Čihák: Varianta 1 je zabránění odjezdu vozidla do tří hodin, když nebylo požádáno do tří hodin o jeho sejmutí. To je varianta 1. Varianta 2 do šesti hodin a varianta 3 do 24 hodin.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Máme tři varianty. Pan poslanec Huml trvá na své faktické poznámce? Netrvá.
Takže víme, o čem budeme hlasovat. Budeme orientačně hlasovat o třech hodinách, šesti hodinách nebo 24 hodinách. Takže dávám nejprve orientačně hlasovat, kdo je pro tři hodiny.
Pardon, nejprve vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Všichni jsme přihlášeni a já poprosím, budeme orientačně hlasovat a poprosím pana zpravodaje a pana ministra o stanoviska k jednotlivým variantám.
Takže orientační hlasování k variantě tři hodiny. Pan zpravodaj i ministr mají stanovisko záporné.
Zahajuji hlasování, kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 207. Přihlášeno 115 poslankyň a poslanců, pro 16, proti 53. Zdrželo se 46. Takže pro 16.
Druhá varianta je varianta šest hodin. Poprosím o stanovisko pana zpravodaje a pana ministra. (Oba stanovisko záporné.)
Zahajuji orientační hlasování o variantě šest hodin. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 208. Přihlášeno 117 poslankyň a poslanců, pro 25, proti 53, zdrželo se 39.
Třetí orientační hlasování je hlasování o variantě 24 hodin. Poprosím o stanovisko pana zpravodaje i pana ministra. (Oba stanovisko záporné.)
Zahajuji hlasování o této variantě. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 208. Přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 58, proti 41, zdrželo se 18.
Takže jestli to dobře zrekapituluji, pro variantu tři hodiny bylo 16 poslanců, pro variantu šest hodin 25 poslanců, pro variantu 24 hodin 58 poslanců. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Čihák: Takže nyní přistoupíme k tomu, že varianta, která má nejvíce hlasů, se bude hlasovat jako první, to znamená, že budeme hlasovat A1 a A2 s vítěznou variantou, to znamená s variantou číslo 3.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o stanovisko pana zpravodaje, pana ministra. (Oba záporné stanovisko.)
Zahajuji hlasování o této variantě. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 210. Přihlášeno 118 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 42, návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Čihák: V tomto případě budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích B1, B2 a B3. (Stanoviska záporná.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o návrzích B1, B2, B3. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 211. Přihlášeno 117 poslankyň a poslanců, pro 44, proti 46. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Čihák: Nyní budeme hlasovat o C1 - odkladný účinek řízení o námitkách při soudní ochraně. To vysvětloval pan poslanec Huml. Takže hlasujeme pro C1.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C1, jestli to dobře chápu. (Zpravodaj souhlasí.) Pan poslanec Novotný se hlásí k faktické poznámce? Nehlásí.
Takže budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C1. Poprosím pana zpravodaje o stanovisko. (Záporné.) Pan ministr? (Záporné.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 212, přihlášeno 118 poslankyň a poslanců, pro 47, proti 49. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji, dále.
Poslanec Pavel Čihák: Nyní budeme hlasovat o legislativně technické úpravě, což je pozměňovací návrh číslo 2.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko prosím. (Zpravodaj: Kladné.) Pan ministr? (Kladné.)
Zahajuji hlasování o legislativně technické úpravě. Kdo je pro, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 213, přihlášeno 118 poslankyň a poslanců, pro 101, proti 4. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Čihák: A na závěr budeme hlasovat o zákonu jako celku.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale legislativa mi tady signalizuje, že prosí o tříminutovou pauzu. Vznikl při hlasování a při proceduře, kterou přednesl pan zpravodaj, drobný problém. Takže prosím o pauzu v délce tří minut. Budeme pokračovat v 15.25 hodin. Děkuji vám.
(Jednání přerušeno od 15.22 do 15.25 hodin.)
Milé kolegyně, milí kolegové, je 15.25 hodin. Prosím, abyste se vrátili na svá místa, a poprosím pana zpravodaje o informování, jestli opravdu byly všechny pozměňující návrhy hlasovány v pořádku.
Poslanec Pavel Čihák: Děkuji za slovo. (Stále hluk a nepřehledno v sále.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, páni kolegové, ale pořád je to tu jak v židovské škole. Prosím, abyste se usadili na svá místa. Děkuji vám. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Pavel Čihák: Po poradě s legislativním odborem proběhlo vše podle pravidel a hlasování je v pořádku.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jsem rád, že jsme upřesnili. Jsme tedy připraveni hlasovat o návrhu jako celku. Bylo hlasováno o všech pozměňovacích návrzích.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 173, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 214, přihlášeno 117 poslankyň a poslanců, pro 89, proti 10. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu zpravodaji za spolupráci i panu ministrovi.
Dalším bodem našeho jednání je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.