(15.10 hodin)
(pokračuje Benda)
A já myslím, že je správné, abychom se netvářili vždycky jako... nenahrazujeme soud. Nenahrazujeme. Nahrazujeme jenom to, jestli tato Sněmovna má, nebo nemá být obtěžována takovými trestními stíháními. Trestní stíhání bude možné. Pokud by v případě ostatních obviněných nějak skončilo, paní poslankyně Kailová bude za tři roky, až zde skončí, stíhána. Já jsem přesvědčen, že to tak samozřejmě nedopadne.
Takže se neschovávejme, prosím, za tohle nerozhodování soudu. Rozhodujeme o tom, jestli člověk, který tady v této Sněmovně má hlasovat za své voliče, bude další dva roky obtěžován a možná někdy z této Sněmovny odvoláván na neodkladné trestněprávní úkony, aby tady nemohl hlasovat. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych reagovat na stejného řečníka, na pana kolegu Vondráčka, vaším prostřednictvím, pane předsedo. On tady říkal věty: "My potřebujeme pravomocné rozhodnutí soudu." Já ne, vy možná. Pak jste si protiřečil. Říkal jste, že když nevydáme paní kolegyni, nedojde k soudu. A pak jste řekl, že tam jsou další obvinění a ti chudáci se k soudu dostanou. Tak buď platí, že soud proběhne, nebo neproběhne. My nerozhodujeme o tom, jestli soud proběhne. Sám jste řekl, že ostatní obvinění se možná k soudu dostanou. My jsme dneska slyšeli popis dvou případů: paní poslankyně Kailové a paní poslankyně Černochová popisovala případ z Prahy 2. Kdyby to zrušili za tři týdny, ne do jednoho dne, což je podle mě velmi zvláštní, že do 24 hodin se zruší obvinění, alespoň to mělo svůj účel v předvolebním týdnu, tak jsme tady jednali o vydání paní poslankyně Jany Černochové. Vy byste tady vystupoval s chytrou větou: "Nejsme soud, náš klub se usnesl, že ji prostě vydáme." Samozřejmě že pověst člověka je ohrožena v okamžiku, kdy ji vydáme. Voliči, a já s nimi mluvím, říkají: "Na tom asi něco je, když ho ta Sněmovna vydala. To je nějaké podezřelé. Kdyby to nebylo celé divné, tak je Sněmovna prostě nevydá."
Já bych se chtěl zeptat ministra vnitra. Slyšel jsem od paní poslankyně Kailové, že předtím, než to bylo doručeno sem a jí, to bylo vyvěšeno na webu Policie České republiky. Chtěl bych, aby to ministr vnitra prošetřil a podal nám zprávu. Stejně tak bych chtěl po ministryni spravedlnosti, aby prošetřila, jak je možné, že v úterý je zahájeno a sděleno obvinění a ve středu je zrušeno. To přece není normální! Ti lidé jsou medializováni, o jejich jménech se všichni dočtou - a někdo to za 24 hodin zruší, možná ten samý, který to obvinění podepsal den předem. To mi nepřijde normální. Chtěl bych požádat členy vlády, aby na to nezapomněli, aby Sněmovnu informovali o výsledcích svých šetření. Pokud tak nebude, tak budeme interpelovat, budeme žádat písemnou odpověď. To přece není normální, co se tady děje. (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Stupčukovi, tak bych vás v reakci na vaše vystoupení chtěl informovat, že jak bylo i mediálně sděleno, obrátil jsem se na pana policejního prezidenta a mám k dispozici odpověď, takže ji dám k dispozici poslancům Poslanecké sněmovny, aby všichni viděli, jak policejní prezident odpověděl na můj podnět v této věci.
Slovo má pan poslanec Stupčuk.
Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se zařadím mezi své předřečníky. Jestli jsem je správně pochopil, tak tady se něco děje, ne že neděje. My o něčem rozhodujeme. A dle mého soudu rozhodujeme o tom, jaká bude příští legitimita výkonu mandátu poslance. To je to, o čem rozhodujeme. Protože jak byla správně zmíněna připomínka, pokud bychom dneska rozhodli o nevydání, neznamená to, že po skončení mandátu může být trestní řízení být uskutečněno. A to je otázka, která se může týkat každého z nás. A legitimita přece spočívá v tom, jakým způsobem můžu nést hrdě nebo nehrdě mandát mezi svými voliči, zastupovat lidi. Takže samozřejmě pokud tady bude proti mně vedeno trestní řízení, tak je to pro mě hendikep jak blázen! Ve společenském klimatu, kde platí presumpce viny oproti ústavně zakotvené presumpci neviny, si myslím, že bychom se zatraceně měli zamyslet nad tím, jestli policejní žádost je natolik dobře zdůvodněna co do skutkových důvodů, co do důkazních prostředků, které mají prokazovat, že skutek se stal a že naplňuje skutkovou podstatu trestního činu! Já jsem toho názoru, jak jsem měl možnost hovořit s mými kolegy v ústavněprávním výboru, že policejní žádost není dostatečná ani kvantitativně, ani kvalitativně. A v tuto chvíli bych si troufal říct, že je dokonce předčasná! Nechť ji doloží a nechť požádají příště, někdy v budoucím čase, pokud nashromáždí dostatečné množství důkazních prostředků, ale v tuto chvíli říkám znovu, že tady na stole nejsou! A věřit a doufat v judikaturu, v nějaký precedens. Přátelé, to je minimálně na pět sedm let, ani na trestněprávním kolegiu Nejvyššího soudu nejsou mnohdy schopni se dohodnout. Samozřejmě že spravedlnost má i svoji relativní hodnotu vyjádřenou v čase, kdy se jí domůžete. Co je mi to platný, když mě dneska budou dehonestovat, a já teprve za pět, sedm, deset let dostanu nějakou omluvu, kdy to někdo někde zveřejní a nemá už to žádné účinky, které by zhojily difamaci, kterou jsem musel podstupovat. Takže prosím mysleme nikoliv populisticky, ale moudře.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Filip. Připraví se pan poslanec Vondráček.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, jen krátce. Prosím pány kolegy a paní kolegyně, když mluví o institutu imunity, aby to nedehonestovali tím, že to je jakási historická výhoda. Buď platí princip dělby moci, nebo neplatí. A jestliže platí princip moci, tak musí platit princip imunity! Takže to sem prosím nepleťte a nesvádějte svou neschopnost se rozhodnout na soud! (Potlesk napříč sálem.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Vondráček dvě minuty.
Poslanec Radek Vondráček: Já děkuji. Já se opět, možná marně pokusím o klidnou argumentaci. Nejdřív na pana kolegu Stanjuru. Zřejmě narážíte na české přísloví "na každém šprochu je pravdy trochu". To je mimochodem hodně hnusné přísloví, neměl jsem ho nikdy rád. Samozřejmě je možné, že u nás platí a na každém něco ulpívá, ale to není argumentace do této diskuse. Je v pořádku, aby ostatní spoluobvinění byli pokusnými králíky, u nichž by bylo možné, aby to řízení probíhalo jakýmkoliv způsobem, a kdo je poslanec, tak toho se to netýká, ten je prostě vyňat, je privilegovaný? Já prostě s tímto nesouhlasím.
Se vší úctou k předřečníkovi panu poslanci Filipovi, já zkrátka filozoficky a doktrinálně vnímám imunitu jinak. Jsou prostě země, kde takový pojem vůbec neznají. Kde prostě doufají, že je nezávislá policie, nezávislý soudní systém a plně ho respektují. A jestliže o něčem rozhodne soudce, tak to platí a platí to i pro poslance a poslanec si klidně může v Anglii jít sednout, i když je poslanec, a třeba sedí schválně, protože je to jeho politický protest proti nějaké nesmyslné dani. A po pěti týdnech vězení se vrátí jako hrdina do sněmovny. (Veselost v levé části sálu.) To není příklad pro nás, to spíše dávám pro pobavení. Ale tady jde zkrátka o princip imunity. Plně ctím princip indemnity, jakýkoliv projev učiněný na této půdě nemůže být postižen, ale mám svůj konkrétní osobní názor na imunitu trestněprávní, co se týče nás poslanců obecně ve společnosti. A myslím, že nám spíš v současné době škodí než prospívá. Nezlobte se, já si nemyslím, že bych byl populista. Je to můj právní názor. Už jsem jednou řekl, že s postupem policie, protože jsem člen mandátového a imunitního výboru, tak i já mám vážné výhrady k tomu, jak byla žádost formulovaná a tak dále. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času. Podle mých záznamů to byla poslední faktická poznámka. Takže se vrátíme k řádně přihlášeným a slovo má pan poslanec Zavadil, po něm pan poslanec Blažek a potom pan poslanec Komárek. Jenom ještě na vysvětlenou, že na tabuli svítí pouze jedno jméno, ale jsou zde tři přihlášení. Je to proto, že se někteří hlásí z místa. Jenom aby bylo jasno a abychom všichni věděli, kde se nacházíme v rozpravě, vás chci požádat, abyste se hlásili písemně u stolku vlevo, protože pak je jasnější, jak ještě dlouhá rozprava nás čeká, nicméně samozřejmě nechci nijak omezovat i vaše právo hlásit se z místa. Děkuji.
Pane poslanče, máte slovo. ***