(18.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
Takže, jak vidíme, rozumím tomu, že problematika je složitější, protože v různých zemích jsou různé modely, ale princip je zcela jasný - zastropovat náklady na úvěry. V této souvislosti mě trošku mrzí, že přestože jsme se tady snad už skoro před půl rokem shodli na tom, že to posuneme směrem ke druhému čtení, tak ani za několik měsíců jsme se v podstatě nedokázali shodnout na jednom z několika známých modelů, který funguje ve třinácti zemích Evropské unie, a nedokázali jsme to vlastně posunout, což je skutečně podivuhodné. Protože znova opakuji, že ve třinácti zemích to je, máme modely dokonce na výběr, jsou jasně dané, a v podstatě jsem bohužel začal mít dojem, že poté co tady obcházela jakási bankovní asociace, tak se debata zvrtla v omezení konkurence bank, místo toho, a to že prý má být návrh na lichvu a lichvářské úroky, místo toho, abychom se vrátili k principu, to znamená k zastropování úroků.
Cílem tohoto zákona není primárně postihovat lichvu, tedy trestnou činnost. Od toho musí být dobrý trestní zákon. Jak jsem uvedl, náš návrh připravujeme. Naším cílem je v tomto zákoně, který tady teď projednáváme, stanovit nějaké hranice pro spotřebitelské úvěry, aby lidé bez ohledu na své schopnosti věděli, že ročně nezaplatí víc, než je společensky přijatelné. O parametrech úroků můžeme a jsme přece ochotni diskutovat. To tady právě narážím na několik měsíců trvající diskusi. Ale to zásadní přece paradoxně není, zda budou u úvěru do 15 tisíc náklady ve výši 20 či 30 %, ale to, aby měl spotřebitel jistotu, že tu je nějaká hranice a že v případě řádného splácení prostě nezaplatí víc. A to je myslím zcela oprávněný požadavek.
Tady je mimochodem lichá námitka vlády, když jsem tedy procházel námitky vlády, že si poskytovatelé náklady, já bych řekl svými slovy ne náklady, ale lichvářský úrok, přesunou třeba do sankčních poplatků. To si myslím, že si tady vůbec nerozumíme s argumenty vlády, protože přece v tuto chvíli řešíme standardní spotřebitelský úvěr a jeho podmínky při řádném plnění závazků, aby ten, kdo chce řádně závazky plnit, to znamená začátek smlouvy, aby nebyl potom napálen nějakými lichvářskými úroky.
Vláda také poukazuje na různorodost firemních produktů a souvisejících podmínek, ale právě tohle, tato spletitost, kdy se běžný člověk ve finančních produktech nevyzná, je přece důvodem, proč přijímat jednotná pravidla, a o to se tady snažíme. Znovu zdůrazňuji, stejně jako v dalších třinácti zemích Evropské unie, kde už to funguje. Finanční instituce samozřejmě nabízejí co nejsložitější podmínky, aby normální člověk nebyl schopen přijít na to, kolik ho úvěr bude v konečném plnění stát. Já myslím, že právě od toho jsme tu my všichni zákonodárci, abychom stanovili jasná pravidla, srozumitelná hlavně pro běžné občany, abychom řekli, že úvěr vás bude stát ročně maximálně tolik a tolik a nemusíte se bát, že vás někdo napálí, což je dneska skutečně už ne problém individuální, proto jsem rád za slova, co tady řekl pan poslanec Laudát, ale skutečně se z toho už stává problém celospolečenský, který potom odnáší celá společnost třeba ve formě různých dávek, které se potom obětem musí platit, a podobně.
Pochopitelně neplatí ani poslední námitka vlády, která se týká nějakého úniku dlužníků na černý trh. Za prvé v návaznosti na spotřebitelský úvěr chystáme, a doufám, že společně se o tom budeme bavit, novou definici lichvy, kdy by lichvou měla být půjčka, jejíž plnění výrazně překročí společensky přijatelnou hranici, přičemž o výši procent tohoto plnění jsme samozřejmě připraveni diskutovat. Vycházet bychom mohli nicméně ze stávajících judikátů, které za lichvu považují roční náklady převyšující 60 až 70 %. Za druhé k argumentu vlády. Únik na černý trh není pro poskytovatele jakékoliv půjčky v praxi téměř možný, protože úvěr, který bude v rozporu se zákonem, bude v tom případě neplatný, a tedy právně nevymahatelný.
Za třetí. Ve Sněmovně jsem zaznamenal, a už jsem o tom mluvil, zvýšenou aktivitu bankovních lobbistů, kteří skutečně pozoruhodně využili diskuse o spotřebitelském úvěru a přesvědčili petiční výbor k přijetí usnesení, které v podstatě vyzývá k většímu svázání poskytování půjček, licencování a omezení pro vybrané dozorované společnosti. Rozumějme pro banky. Je třeba říct, že posilovat postavení bank je z mého pohledu absolutní nesmysl, protože jejich nesrozumitelné a často absurdní poplatky patří v České republice k nejvyšším na světě a naše banky jsou také díky tomu nejziskovější. Tím myslím, že ziskovější než jejich matky v daleko bohatších státech, než je Česká republika. To znamená skutečně to, kam se lobbing bankovních lobbistů zvrtl, úplně někam jinam, a ještě tomu mnozí snad uvěřili, to je skutečně pozoruhodné. Je třeba pravý opak, tedy vytvořit jednoduchá, čitelná a férová pravidla, za kterých si může každý občan České republiky půjčit. Cílem není monopol bank. Cílem je, aby lidé neplatili lichvářské úroky ze smluv, kterým nejsou schopni porozumět. Ostatně není to jenom o méně gramotných. Já jsem se rád podepsal pod tento návrh a jsem navrhovatelem proto, že i pro člověka vytíženého jako já, když mi předloží drobná písmenka na druhé straně smlouvy, tuším, že s tím má problémy i většina z vás, tak tohle rozluštit a vyznat se žádá skutečně u mnohých smluv, ať úvěrových či jiných, několik hodin soustředěného čtení, aby se vůbec i člověk jako já nenechal vlastně napálit stávajícími pravidly. Takže to není jenom o těch sociálně slabších nebo méně finančně gramotných, ale myslím, že s tím máme problémy všichni, jak je to zašmodrchané s poplatky a s různými příplatky. Takže zastropovat to by mělo být jednoznačně naším cílem.
Hlavní účel navrhované novely o spotřebitelském úvěru tedy je právě to, aby lidé, všichni občané České republiky, dobře porozuměli smlouvám.
Závěrem jsem skutečně rád a připojuji se k tomu, zdali by se tady zástupci vlády skutečně mohli zavázat jasně, jak tady bylo řečeno panem poslancem Laudátem, k termínu v souvislosti s usnesením, aby v termínu do konce roku, jestli jsem tedy slyšel dobře, byl jasný návrh předložen a abychom s těmito lichvářskými praktikami v České republice skončili. To znamená, i kdyby tento zákon byl ve třetím čtení zamítnut, tak minimálně musím říct, že to splnilo to, že jsme rozvířili případně diskusi, a abychom společně zapracovali na tom řešení, aby se občané už nedostávali do spárů různé lichvářské mafie. Děkuji za pozornost a prosím o podporu. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomiu Okamurovi. Než budeme pokračovat, ještě jedna omluva z jednání. Omlouvá se pan poslanec Matěj Fichtner od 18 hodin do konce dnešního pracovního dne.
Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Zelienková. Pak s přednostním právem pan poslanec Radim Fiala. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dobré odpoledne. Ráda bych se vyjádřila k tomu, co tady teď zaznělo. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěla požádat kolegy z Úsvitu: Příště, když budete připravovat takovýto návrh, pro nás je to taky samozřejmě velmi důležité a rádi bychom to diskutovali, abychom se nepřekvapovali a potom neřešili tyto situace. My jsme se s kolegyněmi Berdychovou a Pastuchovou opravdu snažily najít řešení, jak vytvořit nějaký pozměňovací návrh, který by vyhovoval tak, aby byl pro občany, pro legislativu nějakým způsobem schůdný. Nakonec jsem velmi ráda, že pan Laudát tady předložil tato ustanovení, která bych, pokud by tak nezaznělo, předkládala také. Podle mého názoru je to vstřícný krok, kdy chceme ukázat, že nechceme váš návrh nějakým způsobem smést ze stolu, ale chceme na něm dál pracovat. Vím, že Ministerstvo spravedlnosti na lichvě pracuje, je to pro ně priorita a udělají maximum pro to, aby se problém lichvy řešil. Vnímáme to jako společenské téma. Takže pojďme na tom společně pracovat dál a komunikovat s Ministerstvem spravedlnosti, abychom našli společnou cestu k našemu danému cíli. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Radim Fiala. Připraví se pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***