(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím o odpověď paní ministryni práce a sociálních věcí.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci. Teď je taková trošku zajímavá záležitost, že jak interpelace měla název "financování sociálních služeb", tak já mám zejména odpověď, která se týká přechodu financování sociálních služeb na kraje, protože je to věc, která se neustále řeší.
Ale co se týče této problematiky, tak jako všechno ostatní se to odvíjí od objemu celého státního rozpočtu. Já si jsem vědoma toho, protože i my jsme už několikrát jednali s těmi odbory, s paní Žitníkovou, že požadují to zvýšení. Oni také požadují vlastně zvýšení platových tříd a tarifů a my jsme v současné době v jednání, protože jsme řekli, že chceme vědět, jak dopadne celkový objem finančních prostředků na státní zaměstnance. My jsme schopni nějakým způsobem tam potom pomoci těm, kteří dělají v příspěvkových organizacích. Ale je to vlastně všechno otevřené. Nicméně my pořád jednáme, ale někdy jsme vlastně postaveni - to se netýká jen Ministerstva práce, ale obecně - před takové rozhodnutí, že buď to budou teď důchodci, nebo to budou státní zaměstnanci, nebo někdo jiný. Nicméně jak říkám, my o tom víme a také neustále jednáme.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku? Tak prosím.
Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla jenom doplnit to, že optimální výše prostředků pro současnou síť sociálních služeb je 8,5 miliardy. Od roku 2010 nebyly zvyšovány platy v sociálních službách. Tito zaměstnanci na tom jsou nejhůře pokud jde o platy ve veřejné sféře. V návrhu státního rozpočtu, aspoň tak jak to proniká na veřejnost, je ne 8,5 miliardy, ale 7,1 miliardy korun. To znamená, že bych se ještě přece jenom chtěla zeptat, jestli budete prosazovat těch 8,5 miliardy, které zaručují to optimum pro sociální služby, při jednání s panem ministrem financí Babišem. Děkuji. (Tichá poznámka ministra Babiše mimo mikrofon: Dělá to každý den. - Pobavení poslanců v doslechu poznámky.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní ministryně, zkuste odpovědět.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová My prosazujeme při jednání s panem ministrem financí leccos, nicméně ve vládním prohlášení je slib financování na sociální služby přinejmenším po celé volební období 7,2 miliardy. V návrhu ministerstva práce na rok 2015 bylo 8 miliard. V současné době jsme dostali z Ministerstva financí návrh na těch 7,1. Takže jak říkám, ta jednání na všech stranách probíhají.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Čtvrtý vylosovaný je pan poslanec René Číp. Přichází s interpelací na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.
Poslanec René Číp: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, rád bych znal váš názor na nedávno proběhlé prezidentské volby na Ukrajině, v Sýrii a v Egyptě. Mezi volbami v těchto zemích se nabízí jistá paralela, neboť okolnosti, za kterých probíhaly, jsou si velmi podobné. Prosím vás tedy o jasnou odpověď, zda považujete volby na Ukrajině, v Sýrii, Egyptě za demokratické a zda jejich vítězové jsou pro Českou republiku tím pravým a legitimním partnerem pro jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek To bylo řečeno samozřejmě správně, proběhly v poslední době troje prezidentské volby - v Egyptě, v Sýrii a na Ukrajině. Vlastně každé ty volby proběhly v jiném prostředí a různým způsobem byly i mezinárodně monitorovány. Takže úplně na to odpovědět dvěma větami se nedá, protože každá ta země má úplně jiný příběh. Já mohu říci stručně asi toto:
K egyptským volbám - ty proběhly 26.-28. května. Jasným vítězem se stal Sísí, který obdržel 97 % odevzdaných hlasů, nicméně účast byla pouze 47 % z těch oprávněných voličů, a dokonce byly o jeden den volby prodlouženy, nastaveny. Volby byly monitorovány pozorovatelskou misí Evropské unie EOM - Election Observation Mission -, a ta dokonce i díky určitým egyptským obstrukcím musela výrazně utlumit činnost dlouhodobých pozorovatelů, takže to nebylo úplně jednoduché. Nicméně předběžná zpráva této mezinárodní pozorovatelské mise nakonec vyzněla v tom smyslu, že volby proběhly v souladu se zákonem a v právním prostředí, v němž byly dodržovány základní ústavní principy. Byla tam řečena řada výhrad, co se týče té kampaně, ale v zásadě ty volby byly nakonec brány jako volby, které splnily určité základní nároky. Další debata o těch volbách bude tématem jednání ministrů zahraniční Evropské unie 23. 6. na setkání v Bruselu.
Co se týče voleb v Sýrii, tak tady je ta situace komplikovanější, protože tady proběhly volby tak, že volby neprobíhaly pod dozorem nějakých skutečně věrohodných pozorovatelských misí. Česká republika není schopna odhadnout, nakolik ty výsledky jsou věrohodné, protože ony se odehrávaly v prostředí docela zásadně tvrdé politické represe a to znemožnilo prakticky účast opozičních kandidátů. Tam byli pouze dva kandidáti, ale to jsou vlastně neznámé osobnosti, které svou účastí spíš zvýrazňovaly tu dominanci Asadovu, tedy současného představitele toho víceméně stále ještě vládnoucího režimu. Představitelé opozice vlastně byli nuceni utéct do exilu. Volební proces neprobíhal, jak jsem řekl, pod dozorem nějakých věrohodných pozorovatelů. Některé státy sice poslaly pozorovatele - jako Írán, Irák, Kuba, Venezuela. Česká republika ovšem tady ten typ dozoru pokládá za velmi nedokonalý a máme kritické hodnocení, stejně jako vlastně všechny členské státy Evropské unie, protože soudíme, že velké části populace nebylo umožněno se hlasování účastnit vzhledem k probíhajícímu násilnému konfliktu, který si vyžádal 130 tisíc mrtvých a kde dokonce, jak víte, byly použity i chemické zbraně. Dokonce nejen Evropská unie, ale i další státy včetně Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Perském zálivu kritizovaly od začátku úmysl syrského vedení uspořádat tyto volby. Ženevské komuniké z června 2012 podepsané představiteli OSN a relevantními státy včetně Ruska doporučovaly jako první krok ke stabilizaci země vytvořit jakousi prozatímní vládu, jakousi vládu národní jednoty, která by za účasti dosavadního syrského vedení i opozice připravila skutečně volby, které by mohly být regulérní. Takže to bylo stanovisko, které vlastně už dlouhodobě platí, a toho bohužel současní představitelé nevyužili ani se ho nedrželi. Takže já si myslím, že existuje tady na to poměrně široký názor, že ty volby jsou nesmírně problematické, a je otázka, jestli v současné situaci v Sýrii bez toho předběžného kroku vytvoření vlády národní jednoty a určitého smíru nad tím je vůbec možné regulérní volby udělat.
A nakonec se dostávám k volbám ukrajinským. Ukrajinské volby, jak víte, v prvním kole vyhrál podle průzkumu Petro Porošenko. Volby proběhly tak, že volební účast byla vysoká, přes 60 %. Tradičně nejvyšší byla v západní části, tam byla až 80procentní. Daleko komplikovanější to bylo na východě. Nicméně i tady Petro Porošenko získal poměrně významné množství hlasů a vlastně byl vítězem i v řadě těch východních oblastí. Nebudu tady říkat přesná čísla. Po sečtení hlasů s účastí 60,29 procenta voličů na Ukrajině zvítězil v prvním kole Porošenko s 54,5 procenta hlasů. Dostal 9 milionů 500 tisíc hlasů. Nebudu říkat ty další, už jsem asi vyčerpal čas. Já to řeknu později.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Neříká se mi to snadno, pane ministře, ale ano.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já to ještě potom zkusím dopovědět.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, jestli budete mít doplňující otázku. (Ne.) Doplňující otázka nepadla, takže v tom případě nemůžete to dovyprávět.
Pátý v pořadí je pan poslanec Stanislav Polčák a bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce. Takže já vás poprosím, jestli svoji interpelaci načtete, a bude vám odpovězeno písemně. ***