(9.30 hodin)
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, zpráva o výsledku hospodaření České národní banky byla projednána v rozpočtovém výboru na 9. schůzi 21. května 2014. Celá zpráva byla rozdělena do několika částí. V úvodu byla věnována pozornost hospodářskému výsledku, zpracovanému na aktuální bázi výnosů a nákladů. Pak v té zprávě následuje popis aktiv a pasiv. Závěr byl věnován procesním záležitostem ČNB při vedení účetnictví.
Samozřejmě ono se to protíná jako červená nit. ČNB si je dobře vědoma svého hlavního poslání, tedy péče o cenovou stabilitu. Ta je definována jako dodržení inflačního cíle. Intervence byla klíčová samozřejmě i pro hospodaření, protože jednak byl držen inflační cíl a sekundárně je tímto rozhodnutím navýšen hospodářský výsledek ČNB. Měnové intervence ve svém důsledku samozřejmě vedly k oslabení koruny k ostatním měnám, čímž se zvýšila hodnota devizových rezerv.
V roce 2013 hospodařila ČNB se ziskem 73 mld., což je absolutně největší hodnota dosažená od roku 1993. Zisk byl použit v plné výši ke snížení neuhrazené kumulované ztráty z předchozích období. Výše kumulované ztráty z minulých let se po zaúčtování tohoto výsledku hospodaření za rok 2013 snížila na 50,4 mld. Kč. Pořád je tam rest.
Kromě standardních metod řízení inflace, operace na volném trhu, automatické facility, povinné minimální rezervy atd., přišla devizová intervence, která na nákupy, ČNB při té intervenci vynaložila celkem přibližně 200 mld. Kč.
Co se týče dalších nástrojů, povinné minimální rezervy se držely celý rok na 2 %, samozřejmě velmi nízké. ČNB nevyužila ani možnost změny úrokových sazeb. Sazby byly mimořádně nízké, celý rok se držely na technické nule ve výši 0,05 p.a.
V oblasti emise a správy peněz nedošlo v roce 2013 k výraznému výkyvu. Stejně tak celkem nevýznamně se měnila provozní oblast i na oblast provozu jednotlivých objektů.
Co se týče kolonky pasiv, největší jsou tam závazky vůči tuzemským bankám a emitované oběživo. Z tohoto pohledu bych snad řekl, že nejvýznamnějším, možná nejzajímavějším číslem, že na konci roku 2013 byl celkový objem pohledávek vůči zahraničí včetně cenných papírů více než 1 bilion, největší podíl ve výši 89 % zaujímaly dluhopisy a akcie. Celková hmotnost, pro vaši zajímavost, zlatých rezerv v ČNB k 31. prosinci byla 10 847 kg. Meziročně se celkový objem závazků vůči tuzemským bankám zvýšil o 73 %. Na konci roku 2013 se v bilanci ČNB nacházely závazky v celkové výši 664 mld. Kč.
Meziročně se celková nominální hodnota emitovaných bankovek zvýšila o 19 mld. na celkový objem 442 mld., což je největší hodnota za dobu existence ČNB. V oběhu se, pro vaši informaci, na konci roku 2013 nacházelo 376 milionů kusů bankovek a 1 870 mil. kusů mincí z obecného kovu. Nejpoužívanější bankovka je tisícikoruna, je to zhruba 33 % všech emitovaných bankovek.
Z hospodářského výsledku ČNB za rok 2013 nebude do státního rozpočtu odveden žádný zisk, neboť celý vytvořený zisk byl v souladu s rozpočtem a zásadami finančního hospodaření použit k úhradě ztráty z předchozích období.
Takto tuto zprávu, samozřejmě ještě podrobněji, projednal na svém zasedání rozpočtový výbor.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda si pan guvernér přeje vystoupit. Prosím, máte slovo.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji, pane předsedo. Dovolím si jenom doplnit k několika bodům. Jednak ke správě devizových rezerv. Na správě devizových rezerv jsme v loňském roce vydělali asi 27,5 mld. Kč, což je nepatrný meziroční pokles o 0,2 mld. Na dosažení se nejvíc podílí výnos akciového portfolia, který udělal přes 21 mld., u dluhopisové části necelých 6 mld.
Pokud jde o strukturu našich rezerv, které narostly v loňském roce zhruba o pětinu, především během několika dnů, kdy jsme intervenovali, devizové rezervy jsou zhruba ze 3/4 investovány do dluhopisů, 10 % je v akcích a zbylá část tvoří repo operace, investice u Mezinárodního měnového fondu, zlato, valuty a depozita na běžných účtech.
Pokud jde o oblast správy oběživa, dovolím si jenom dodat, že v loňském roce jsme nakoupili 119 mil. kusů bankovek, 54 mil. mincí, a jenom pro zajímavost, na výrobu pamětních mincí z drahých kovů jsme spotřebovali 1 830 kg stříbra a 730 kg zlata.
Pokud jde o oblast provozní, dovolím si vypíchnout několik kousků. V prvé řadě jsme v provozu skončili se záporným saldem 1,672 mil. Kč. Ve srovnání s minulostí se naše provozní náklady pohybují na úrovni roku 1996, což je výsledek neustálého tlaku na ekonomická chování všech našich zaměstnanců. Meziročně nám saldo narostlo o 5 mil. Kč, neboli mimořádně nepatrně. Z hlediska zaměstnanců si dovolím vypíchnout, že na konci loňského roku jsme měli 1 380 zaměstnanců, což je nejméně zaměstnanců za celé období existence ČNB.
Poslední k bilanci ČNB si dovolím podotknout, protože se to zde projednávalo. ČNB má uzavřeny s Mezinárodním měnovým fondem dvě dohody, podle kterých úvěrujeme měnový fond do limitu 2,53 mld. eur. Na celou uvedenou částku jsme obdrželi v roce 2013 státní záruku a úvěrový rámec ve skutečnosti je čerpán zhruba ze 160 mil. eur, tedy z velmi nepatrné části.
Zde si dovolím skončit se svým doplněním.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane guvernére. Ptám se na další přihlášky do obecné rozpravy. Prosím.
Poslanec Pavel Plzák: Pane předsedo, dovolte mi - (Předsedající: Pan poslanec Plzák má slovo.) Prosím?
Předseda PSP Jan Hamáček: Pouze pro stenozáznam jsem vás jmenoval.
Poslanec Pavel Plzák: Rád bych využil přítomnosti pana guvernéra a zeptal se ho na jeden údaj. Nevím, jestli mi bude schopen zde odpovědět, protože ten údaj se špatně dohledává. Od určité doby před lety se ČNB podle mě nepříliš dobře promyšlenou operací zbavila valné části svých zlatých rezerv, a tehdy se, myslím, pohybovala cena asi 300 dolarů za unci a nedlouho potom se přehoupla přes 1000 dolarů za unci. Mě by zajímalo, jaká byla ztráta této operace pro banku. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan guvernér má slovo.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Skutečně vám nejsem schopen v tuto chvíli počítat ztrátu vůči stávajícímu stavu, prostě proto, že my rezervy vždycky hodnotíme jako celkový výnos z rezerv jako portfolio, na kterém se hodnotíme vůči benchmarku, což je v zásadě zhodnocení rezerv nebo zhodnocení obecně aktiv na měnových trzích. Z hlediska zlata je to ještě obtížnější, protože zlato prakticky nic nevynáší, dokonce i když je zapůjčeno, což probíhá pouze formálně. Zlato je uskladněno vždycky ve velkých trezorech. Za tu zápůjčku se v nejlepších dobách získávaly desetiny procenta.
Vím, že když jsme se na ty operace dívali někdy před začátkem této dekády, tak s přihlédnutím k tomu, že ty prostředky, které byly získány prodejem zlata, by vynášely, tak to stále ještě byla operace výnosná. Současně vím ze své finanční praxe, že při pohledu na správu portfolia se dá vždycky najít z historického hlediska kus portfolia, na kterém se udělala chyba, a kus portfolia, na kterém se udělal nadprůměrný zisk, a valný smysl to nedává.
Zlato, podotýkám, velmi výrazně kleslo v posledním období. Těžko se mi to takto hodnotí. Přiznám se, že pokud byste chtěl, můžeme se na to podívat, jak to vypadá z praktického hlediska teď, ale jak říkám, zlato teď zase poměrně výrazně klesalo, tak se mi těžko hodnotí operace před patnácti lety z hlediska toho, co by bylo, kdyby nebylo. Můžu prostě říct, že to portfolio v zásadě vynášelo velmi slušně prakticky po celou dobu, co ho spravujeme, a de facto nejméně vynáší teď, prostě proto, že úroky i výnosy na světových trzích jsou na historických minimech za dvě dekády.
Nevím, jestli jsem vás uspokojil, ale takhle.***