(16.50 hodin)
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, dámy a pánové. Já si myslím, že mezi ministerstvy a Sněmovnou - a teď si půjčím citát Palackého, který se týká úplně něčeho jiného, ale řeknu to: "my bychom se tady měli stýkat a potýkat s ministerstvem". S čím teď vystupuji já, by mělo být spíše o stýkání než o potýkání. Důvod je docela jednoduchý. Já jsem některé kroky paní ministryně od počátku, a to v době, kdy byla v plné i mediální síle, kritizoval. Nemyslím si, že napadal. Teď v situaci, kdy si myslím, že je paní ministryně od svých nejbližších spolupracovníků, které si bohužel sama na ministerstvo přivedla, v situaci, kterou bych označil za tíživou, musím říct, že některé prostředky, které jsou používány v dlouhodobém souboji, klidně řeknu, jsou mi naprosto odporné, tak nechci být tím, kdo dneska přijde a bude říkat: "ta Válková a Válková" a pořád se strefovat.
Obecně bych rád řekl, že v momentě, kdy paní ministryně začala jmenovat nové vedení ministerstva, tak jsem si vzpomněl, a to je takový pěkný rozhovor, Kádár a Dubček ze srpna 1968, kdy Dubček nevěřil, že vojska přijdou, a Kádár mu řekl krásnou otázku: "Copak vy nevíte, s kým máte tu čest?" A já už jsem si tehdy říkal, když si paní ministryně přiváděla určité osoby na ministerstvo, že asi neví, s kým má tu čest. A v tom vidím určitý prvek možná naivity, možná, a to je horší, to já nemám rád, ať to vypadá navenek dobře, prostě mediální andělé obsadili ministerstvo a bude to prostě vypadat dobře. Problém mediálních andělů spočívá v tom, když začne haprovat obsah. V tu chvilku média ještě chviličku anděly podporují a pak, mediální nebe je malilinkaté na rozdíl od mediálního pekla, o tom bych mohl já hodně hovořit, ale mediální nebe je malé a dochází, a to je pro pana Faltýnka drobná rada do budoucna, jestli ji přijme, k tomu, že dva mediální andělé se v jednom baráku nesnesou. To je prostě vyloučená věc. A jeden nakonec vykouše toho druhého. Máte to úplně stejné, jestli jde o filmové hvězdy, prostě je to velice podobné. Mohl bych mluvit o spoustě hudebních kapel, kde se řeže zpěvák s kytaristou, kdo dostane na koncertě větší prostor a podobně. Přesně k tomu došlo.
Co musím označit za věc přímo tragickou, jsou slova a některá vyjádření paní Marvanové, která, když byla neschopná na ministerstvu cokoliv udělat, tak použila klasickou starou fintu: temné síly, v této společnosti jsou temné síly. A vždycky musíte jít po těch bohatých a nebo po těch, které asi národ příliš dlouho rád mít nebude, těmi musíte strašit, odkloníte pozornost a k tomu ještě nejlépe najít zastánce těchto temných sil. Což asi nečekaně pro paní ministryni z ničeho nic byla paní ministryně poté, co paní Marvanová v jeden den, jaká to náhoda při našich objektivních novinářích, ve třech denících, pokud se nepletu, udělala najednou rozhovor o tom samém, že prostě útočí temné síly, které ji chtěly vytlačit z ministerstva, a pak je tam nějaká ministryně, která spolupracuje s těmito temnými silami, a kdoví, kdo s nimi ještě spolupracuje. Problém je v tom, že za temné síly byla označena justice, to znamená, i když paní ministryně při nástupu říkala, že obnoví důvěryhodnost justice, tak došlo k velkému pošpinění justice, protože to působí jako nějaké mafie v mafii a jediná starost, kterou mají, že přichází velká Hana a všichni se bojí! Od Nejvyššího soudu až po poslední okresáky se takhle klepou hrůzou před Hanou! Bohužel česká média, a to vynechám úplně, na to samozřejmě naskočila, ale nikdo se neklepal. Všichni se modlili, ať tam ta Hana zůstane, nic se nebude dělat, je to super, ministerstvo se rozloží, kdo může, uteče. To všechno se stalo! Proto teď pan náměstek Pelikán, který nastoupil, má v podstatě situaci ztíženou v tom, že lidé na ministerstvu odmítali pracovat nikoliv často ale kvůli mzdě, ale kvůli zacházení. Můžete se chovat jako Trautenberk, který se tak chová k hajnému. Je to sice velice nepěkné, ale dělá to na svém a za svoje. A teď přijde Trautenberková na ministerstvo a chová se za cizí neboli nás všech úplně stejně jako Trautenberk, do toho ještě občas sojka, co chodí hlásit Krakonošovi, tak nejde za Krakonošem, ona jde na policii. Ministryni se nic neřekne a teď se prostě ministryně, a v tomto bych řekl, i když nemáme vůbec žádné vztahy, musím být na její straně, vaří v kotli, kdy se používají ty nejhnusnější metody, které se v politickém boji používat dají. Bohužel zase část médií tuhle situaci hraje dál a to je varující pro všechny, ať již patří ke komu patří. To je to zajímavé. Najednou to neplatí, protože pražská kavárna a některé další kavárny se rozhodly, že někdo je svatý a někdo je prostě nesvatý a je hodný pohrdání.
Andělé, pane Faltýnku - vaším prostřednictvím (k předsedajícímu) -, mohu-li vám dát tu radu, už nikdy. V mediálním pekle Benda s Blažkem můžou spolupracovat dvacet let, tam problém není. Peklo je veliké dost, mediální. Tím neříkám, že jsem čert, ale mediální určitě a docela mě to baví, tato role. Ale mediální andělé už nikdy nikam. Mohl bych jmenovat pár příkladů, které si dokážu představit, kdyby se na ministerstvu potkali, jak by to asi dopadlo.
Myslím si, že by bylo fér, aby paní ministryně v podstatě v tomto bodě také vystoupila. Jmenuje se to Informace předsedy vlády o nějaké situaci. Poprosím dopředu, když to paní ministryně udělá, aby to nebylo v tom stavu, že intrikáni z opozice a podobně. Tu čest v tomhle souboji jste neměla s žádnou opozicí, ale úplně s někým mnohem horším, než je jakákoliv opozice. Opozice vám možná řekne, že to a to děláte špatně, paní ministryně. Tihle vás mlátí zezadu, to je obrovský rozdíl, a z temnot. Ani nevíte, kdo to někdy dělá, ale víte, že to přijde. To je prostě stará záležitost a bylo by fér, abyste vystoupila v téhle věci, abychom vedli klidnou debatu. Já si myslím, že tady nemusíme velmi populisticky křičet - a teď někoho odvoláme!, ať někdo odejde! a tak dále. To umí každý blb tohle říct. To si myslím, že není nutné v této situaci.
Už toho nechám. Mluvím dlouho. Ale jak mě tady dáte, tak už mám Zaorálkům syndrom. Začnu ruce, ruce (výrazně gestikuluje), pak spustím "Chápete to? No, chápete to?" - už mě odtud nikdo nevyžene. (Potlesk a veselost napříč sálem.) Já této řeči nechám. Myslím si, že paní ministryně by se měla přihlásit, v klidu opravdu informovat o situaci na ministerstvu, jaká je, bez nějakých obviňování kohokoliv v tomto sále. Protože tento sál to nezpůsobil, o tom jsem pevně přesvědčen, co se tam děje, a můžeme pokračovat dál.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám faktickou poznámku pana poslance Komárka. Po něm faktická poznámka pan poslanec... Pokud to, co mi bylo avizováno paní poslankyní Černochovou, je faktická poznámka, tak má přednost před panem poslancem Gabalem. Takže pan poslanec Komárek. Ten byl první. Prosím. Dvě minuty, prosím.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, asi jednom dvě poznámky.
První. Jestli si opravdu někdo myslí, že justice v našem státě je v dobrém stavu, tak o ní nic neví a nebyl v životě u žádného soudu. A potom chápu, že ti, kteří ji v tom stavu nechali, se poněkud bojí, když ji někdo začne reformovat. A trošku se možná i stydí.
Druhá poznámka. Já jsem pana bývalého náměstka osobně viděl jednou, takže to rozhodně není osobní útok, ale vím, že když někdo jde udat svého nadřízeného, aniž by předtím rezignoval - slušný člověk by si možná dokonce prostřelil v osvícenějších dobách hlavu, kdyby měl pochybnosti o svém nadřízeném, ale řekněme menší nárok, aniž by předtím rezignoval - a upozornil ho na to, se chová, řeknu slušně, naprosto nemravně a řeknu na plná ústa - prasácky. Proto ho ani nechci poslouchat tady ve Sněmovně.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další faktická paní poslankyně Černochová, potom pan poslanec Gabal, potom pan poslanec Blažek, všechno faktické.
Poslankyně Jana Černochová: Nechcete, pane kolego Komárku, prostřednictvím pana předsedy, ale budete.
Jenom jsem chtěla položit paní ministryni otázky stejně jako panu premiérovi. Protože pan generál Dohnal je stále v jakémsi právním vakuu. Není jasné, jestli tedy služební zákon se vztahuje - nevztahuje, jak tvrdí paní ministryně a pro jistotu pana plukovníka Ondráška jmenovala jak podle služebního zákona, tak podle zákona o Vězeňské službě, takže máme teď pana plukovníka dvojnásobně jmenovaného na rozdíl od pana generála, který bohužel je v právním vakuu, byť pobírá plat. A já se chci zeptat pana premiéra: Jak je možné a podle jakých právních předpisů pobírá tedy generál Dohnal plat? To je moje první otázka. ***