(17.20 hodin)
(pokračuje Válková)
Začaly jsme o tom diskutovat a ona mi sdělila následující: Nejlepší asi bude, paní ministryně, když si ten projekt vezmete na ministerstvo, a pak samozřejmě se s tím můžete seznámit, protože - a teď jsme začaly uvažovat - budu členkou pracovní skupiny, což jsem mohla hravě udělat. Nebudu. Ale protože šlo o záležitost, kterou jsem považovala za naprosto běžné plnění svých pracovních povinností, a vůbec jsem to neviděla tak dramaticky, tak jsem říkala paní ředitelce: já si to nechám ještě všechno projít hlavou o víkendu, panu řediteli Šternovi zatím nic neříkejte, protože nevím, jestli nechám ten projekt na Probační a mediační službě, nebo na Ministerstvu spravedlnosti, nezastihla jsem ho v kanceláři, a chci to s vámi i sním projednat osobně. A o víkendu si na to udělám čas.
O víkendu jsem o tom přemýšlela a došla jsem k závěru kromě jiného i kvůli tomu, že jsem si říkala, že by to bylo bráno s určitou nevolí, a nechtěla jsem žádnou zbytečnou nespokojenost nikoho vyvolávat, natožpak medializaci, takže jsem se rozhodla - a ještě dříve, než jsem se dozvěděla o tom, co učinil pan náměstek Štern, jsem hovořila s paní ředitelkou a řekla jsem jí, že nechávám projekt se stávajícím vedením na Probační a mediační službě a že se dohodneme, jakým způsobem nám zpřístupní informace jako vedení, nebo přinejmenším mně, ale já jsem hovořila vždycky o užším vedení, z toho průzkumu trhu, abych si byla jista, že cena, která je uvedena, je dostatečně nízká, resp. není příliš vysoká. (V sále je velký hluk!)
Možná že se mě zeptáte, proč jsem vůbec ty pochybnosti měla...
Když už jste si vyžádali tuto informaci, tak bych prosila, pane předsedo, o klid, protože já si myslím...
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já také prosím o klid! Pokud někdo potřebuje debatovat, tak mimo tento jednací sál, pokud samozřejmě nestojí právě u pultíku. To je ten jediný, kdo může mluvit, a všichni ostatní by měli poslouchat.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Myslím si, že tyto informace jste chtěli, a pokud to nebyl zástupný problém a nebudeme tady probírat rozkladová řízení a to, co se dělo před několika měsíci a co probíhá - můžu předejít otázce a odpovědi, probíhající rozkladová řízení, o tom bych stejně nemohla ani hovořit -, tak musíte, nebo měli byste věnovat teď pozornost tomu, když vám zdůvodňuji své kroky.
Úvahy, které mě vedly k mým pochybnostem, byla i skutečnost, že v posledních dvou letech, a sledovala jsem to i v rámci projektů, které děláme na univerzitě, a svých zahraničních kontaktů, velmi výrazně klesly ceny elektronických monitorovacích systémů a měla jsem informace, které jsem si nechala zaktualizovat, i o stávajících cenách, které jsou třeba v USA, kde se pohybují - jeden monitorovací den se účtuje vězňům, čili stát je má ještě levněji, kolem 1,5 dolaru za den, takže řekněme, že je to zhruba 30 korun, kdy jeden náramek - ne jeho nájem, ale zakoupení kvalitního elektronického náramku - se pohybuje kolem 800 dolarů. On stojí v podstatě méně, ale takhle se rozpočítává na toho odsouzeného, což je zhruba 16 tis. Kč, takže snadným propočtem mně to vyšlo ročně na 54 tis. Kč. Neříkám, že bychom šli stejnou cestou, neříkám, že to obsahuje všechny položky, ale já jsem potřebovala rozšifrovat, co pod tou cenou se vše skrývá, jestli to zahrnuje nájem elektronického náramku, monitorování, zabudování a vývoj softwarového systému, více položek, které můžou prozradit skutečnost o tom, jestli suma 150 Kč, resp. 105 mil. Kč, je reálná, nebo nadsazená.
Jak jsem se ovšem divila, když poté, co jsem ukončila rozhovor s paní ředitelkou, které jsem ten projekt tedy nechala, zaťukal pan náměstek Štern, velmi odhodlaně vstoupil a řekl: Právě jsem učinil oznámení na protikorupční policii kvůli nestandardním krokům v souvislosti s elektronickými náramky. Můžu vám říci, vážené kolegyně a vážení kolegové, že jsem to zpočátku vůbec nechápala, co mně sděluje, takže jsem si to nechala asi třikrát vysvětlit a říkala jsem - jaké nestandardní kroky? Já jsem dokonce myslela, že došlo k něčemu v rámci Probační a mediační služby, která tento projekt měla, a že mě tímto způsobem chce sdělit něco, co se vůbec mě netýká. A on říkal: Tvoje nestandardní kroky. To, že jsi chtěla po mně ceny, které jsou důvěrné.
Samozřejmě já jsem měla zahájit poradu vedení a mám na to svědky, hodně svědků, že jsem řekla, že ji posuneme o čtvrt hodiny, kdy jsem se tedy uklidnila a pak jsem tu poradu vedla dvě hodiny, aby mě koncem porady moji kolegové začali upozorňovat na to, že v médiích proskakuje zpráva, že náměstek Štern učinil na protikorupční policii podání, kde mě označil jako podezřelou z nestandardních kroků. Skončili jsme poradu - a já už teď zkrátím svůj projev, víte teď už velice podrobně celý průběh -, požádala jsem, aby zůstali náměstci včetně náměstka Šterna, a všichni jsme se ho ptali za prvé, proč to udělal, a za druhé, proč to medializoval. Jeho odpověď byla opakovaná a zněla: Cítil jsem se obcházen, tohle se nedělá, to byl nestandardní krok, ministryně přece nemůže chtít informace o cenách, které by měly být důvěrné. A můj první náměstek pan doktor Pelikán říkal: Všechno bych ještě mohl pochopit - já tedy dávám do závorky: já ne - ale on řekl, všechno bych ještě mohl pochopit, ale vůbec už nechápu, proč jste musel vyjít z protikorupční policie, protože mezitím už to spočítali, že to bylo v tisku okamžitě, resp. v médiích, a zavolat Lidovým novinám. Udělal jste to? A on říkal: Ano, udělal jsem to a myslím, že je to správné, já si za tím stojím. Já jsem potom řekla, a tím skončím svoji informaci k bodu jedna: Děkuji, odejdi a my se poradíme, ale už bez tebe, jak na to budeme reagovat. A vydala jsem potom, naformulovala jsem tiskové prohlášení, které jsme vydali, abychom uvedli věci na správnou míru. Ostatní vývoj událostí jste měli možnost sledovat v médiích. Myslím si, že není třeba mého dalšího komentáře.
Pokud jde o bod dva, jaká je situace na Ministerstvu spravedlnosti. Já jsem vás chtěla pozvat, jakéhokoliv zájemce o návštěvu Ministerstva spravedlnosti, o rozmluvu s libovolným pracovníkem, ať už jde o řadového pracovníka, vedoucího pracovníka, náměstka, ať vám řekne, jaká je atmosféra na Ministerstvu spravedlnosti, ať ji porovná s dobou, která byla předtím, ať vám vylíčí, k čemu docházelo, ať vám vysvětlí ze svého pohledu zaměstnance, který má zkušenosti mnohem delší nežli já a myslím bude objektivnější, jestli se mu pracuje na ministerstvu pod mým vedením velmi špatně, jestli používám metod, které neznal, a co je příčinou případné nespokojenosti.
Pokud jde o plnění legislativních úkolů, myslím, že bude lepší se zeptat prvního náměstka. Za 14 dní - já si stojí za tím, že legislativní úkoly splníme, byť třeba ne s ohledem na komplikovanost některých předpisů, konkrétně zákona o státním zastupitelství, kde nechceme předložit normu v termínu, která narazí a neprojde, takže hledáme i kompromisy, což mně bylo, tady opět odcituji pana poslance Blažka, právě první náměstkyní v minulosti velmi vyčítáno, že hledám kompromisy, a podléhám tedy určitým mafiím, které na mě tlačí. Čili já vždycky budu hledat kompromisy, ale samozřejmě jenom do určitého bodu. Nezávislost, ale současně odpovědnost státních zástupců musí být mnohem vyšší, větší a více zajištěna než dosud. ***