(15.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
To znamená, chceme pokračovat, rozvíjet ty věci tak, abychom maximálně omezili daňové úniky v příštích letech. A pokud jde o deficit státního rozpočtu, předpokládáme, že tento deficit by měl nominálně v příštích letech stagnovat. Pokud se podaří, aby se zvýšily daňové příjmy zlepšením výběru daní, tak by po dvou letech mohlo dojít ke snížení tohoto nominálního deficitu, který pro příští rok předběžně navrhujeme ve výši 100 mld. korun.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Fiala má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Fiala: Jenom velmi stručně. Pane premiére, samozřejmě není úplně korektní srovnávat rozpočtové výhledy. Já se ani nepamatuji, že by takový byl z období, kdy jsme čelili opravdu vážným ekonomickým problémům, a ze situací, kdy očekáváme růst hrubého domácího produktu a kdy bychom na to měli odpovídajícím způsobem reagovat. A ta odpovídající reakce je opravdu šetřit. A jestli jsem dobře poslouchal odpověď na moji druhou otázku, a to je, kde očekáváte, že se zlepší výběr daní, a kolik očekáváte, že ten zlepšený výběr daní přinese do státní pokladny, tak jsem se toho čísla nedočkal. Ale dozvěděl jsem se, že plánujete různé registry, a to podle mě, tak jak jste to popsal, znamená spíše zvyšování byrokracie a znamená to také určitě nové výdaje na zavádění těch opatření.
Takže jaké je to reálné číslo, které předpokládáte, že bude pozitivní pro státní pokladnu, a které vznikne z toho, že skutečně zlepšíte reálným způsobem výběr daní?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o doplňující odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Když v Chorvatsku zavedli plošný systém elektronické evidence tržeb - tzn. zařízení, kdy pokladna, která vám vystaví účtenku, a to nemusí být nějaká klasická velká pokladna, může to být klidně mobilní telefon, který je on line propojený s Ministerstvem financí, k němu je připojená tiskárna, vytiskne vám účtenku -, tak to zvýšilo výběr daně z přidané hodnoty v Chorvatsku zhruba o 20 procent. Čili v Chorvatsku zavedení toho opatření, které bylo zavedeno velmi plošně a velmi nekompromisně, vedlo k takovému zvýšení výnosu daně z přidané hodnoty. To je myslím velmi dobré číslo. Já samozřejmě v tuto chvíli nechci říkat, že u nás je stejná mezera ve výběru DPH jako v Chorvatsku. Očekával bych, že v Chorvatsku byla vyšší, než existuje v České republice. Ale v každém případě má cenu, abychom se do projektu elektronické evidence tržeb pustili, zejména v situaci - já to musím bohužel konstatovat a říci bohužel -, kdy nás v těch opatřeních proti daňovým únikům předběhla řada okolních zemí.
A zejména se závistivě díváme na Slovensko. Co se odehrálo na Slovensku zejména v posledních dvou letech v boji s daňovými úniky, to kdyby se odehrálo v České republice, tak můžeme mít mnohem nižší schodek státního rozpočtu, než je těch navrhovaných 100 mld. korun. Právě řada konkrétních slovenských opatření pro nás je příkladem. Je to výhodné pro Českou republiku prostě proto, že ta opatření byla na Slovensku vyzkoušena, ukazuje se, že fungují. Už jsou známy v řadě případů i konkrétní finanční přínosy. Tak jak jsme jednali se zástupci slovenského Ministerstva financí, kdyby teď měli možnost zavést ten nový chorvatský systém registračních pokladen, tak by ho pravděpodobně zavedli. Oni mají technologicky starší systém, ale budou se snažit o jeho další rozvoj.
Takže jsou tady konkrétní možnosti, konkrétní příklady. Bohužel naše země má řadu let zpoždění i z hlediska elektronizace daňové správy a teď potřebujeme během dvou let to zpoždění dohnat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S pátou interpelací se přihlásila paní poslankyně Nytrová, která bude pana premiéra interpelovat ve věci podpory rodin s dětmi. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, pane předsedající, za udělení slova.
Vážený pane premiére, dovolte mi interpelovat vás ve věci podpory rodin s dětmi. Česká republika zůstává v úrovni porodnosti i úhrnné plodnosti i přes uměle proklamovaný baby boom v posledních několika letech na chvostu Evropské unie a reálně jí hrozí rychlé stárnutí populace, rozklad sociálního systému a zpomalení dlouhodobého ekonomického růstu. Bytová a prorodinná státní politika může do nestabilních, nejistých či zpožděných kariér mladých lidí přinést určité prvky stability a motivace, např. posílit jejich prorodinné a reprodukční chování, zakládání rodin, sňatečnost, porodnost či snížit věk rodičů při narození prvního dítěte, a to např. zvýšením dostupnosti bydlení pro mladé lidi a aktivní podporou rodin s dětmi ve formě např. porodného nejen na jedno dítě. Pro mladé páry hodlající založit rodinu či již pro vzniklé mladé rodiny s dětmi je problematika dostupnosti stabilního bydlení velice aktuální, jelikož osamostatnění se, založení vlastní rodiny a výchova dětí jsou nutně svázány se zajištěním samostatného, bezpečného, kvalitního a dlouhodobě jistého bydlení.
Založení rodiny předpokládá vytvoření prostředí jistoty a bezpečí. Proto si dovolím dát dotaz: Jaká opatření plánuje vláda pro podporu rodin s dětmi?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nytrové. Prosím pana premiéra o odpověď, jaká opatření vláda chystá na podporu rodin s dětmi. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, určitě neexistuje jednoduchá souvislost mezi tím, kolik prostředků se poskytne na přímou nebo nepřímou podporu rodin s dětmi, a porodností. Ten problém je mnohem komplikovanější z hlediska demografického vývoje, ale samozřejmě jde o prostředí, které by mělo být přátelské vůči rodinám, a přátelské zejména vůči rodinám, které přijmou tu odpovědnost, mají děti a starají se o jejich výchovu. Takové rodiny si nepochybně zaslouží podporu vlády.
Za prvé chci říci, že politika vlády je zaměřena na to, abychom těmto rodinám s dětmi už nic dalšího nebrali. V minulých letech řada škrtů směřovala k tomu, že se omezoval přístup k podpoře zejména pro středněpříjmové rodiny s dětmi ze středních vrstev. Náš sociální systém byl v minulých letech deformován způsobem, že vlastně rodiny s dětmi ze středních vrstev ztratily nárok na sociální dávky a ten nárok už zůstal jenom pro rodiny s těmi nejnižšími příjmy. Já souhlasím s tím, že právě tyto rodiny tyto prostředky potřebují, ale nevím, jestli je to úplně spravedlivé vůči středním vrstvám, vůči rodinám ze středních vrstev, které mají děti, protože tyto rodiny také platí daně a také se o děti starají. Čili nechceme brát rodinám s dětmi další peníze. Nebudeme zvyšovat daň z přidané hodnoty. To bylo velmi negativní opatření.
Chceme, aby rodiny s dětmi také nějaké prostředky mohly ušetřit. Mimo jiné to je jeden z důvodů, proč jsme už nechtěli obnovovat poplatek v nemocnici za pobyt, protože ten samozřejmě zasahoval i rodiny s dětmi v případě, že měly v nemocnici děti.
Chceme poskytnout - a dohodli jsme se na tom ve vládním programu - porodné i na druhé dítě v rodině. Ministryně Marksová už předložila příslušný návrh zákona, tzn. porodné by nebylo jenom na první dítě, ale bylo by také na druhé dítě. Paní ministryně navrhuje, že by tedy nebylo 13 tisíc korun jako na první dítě, ale navrhuje ho ve výši 10 tisíc korun na druhé dítě.
Chceme se soustředit na zlepšení situace na trhu práce z hlediska aktivní politiky zaměstnanosti. To znamená, vláda teď zkoumá možnosti, jak podpořit matky s dětmi, které se vracejí po rodičovské dovolené na trh práce. Jednou z možností, na které jsme se dohodli ve vládním programu, je možnost dočasného snížení plateb sociálního pojištění za tyto matky, které se po rodičovské dovolené vracejí na trh práce, a Ministerstvo práce by teď tento systém mělo připravit a pilotně odzkoušet.
Chceme také, aby se zlepšila dostupnost předškolních zařízení, zejména v těch regionech, kam se v minulých letech kvůli práci nebo z jiných důvodů přesunulo velké množství mladých rodin, které teď mají děti. V některých obcích, zejména kolem velkých měst, je ta situace beznadějná. Dohodli jsme se - a minulá vláda schválila program, kde použijeme peníze z Evropské unie pro ty obce a města, které se rozhodnou rozšířit kapacitu mateřských, ale také základních škol. To znamená, bude k dispozici program už od příštího roku, aby obce, které mají tuto naléhavou potřebu, dosáhly na státní podporu. Dnes je to totiž tak, že když chce obec postavit nebo rozšířit mateřskou školku, tak na to musí mít peníze, jinak jí vlastně nikdo nepomůže. A pokud se podíváme na rozpočty obcí, které narostly a nabobtnaly díky satelitní výstavbě, tak jejich rozpočty velmi často neodpovídají tomu počtu dětí, o které by se jako obce měly postarat. Takže to pokládám za velmi důležité opatření směřující ke zlepšení služeb, ke zvýšení nabídky předškolních zařízení, ke zlepšení situace na trhu práce pro rodiče, kteří se vracejí po rodičovské dovolené.
A možná ještě připomenu jedno opatření, které je podle mého názoru také vstřícné vůči rodinám s dětmi, a to je snížení daně z přidané hodnoty na léky a na náhradní dětskou výživu. Od 1. ledna příštího roku vláda navrhne Parlamentu v krátkém čase, aby se snížilo DPH z 15 na 10 % právě u těchto položek. ***