(9.30 hodin)
(pokračuje Opálka)
Za druhé jde o můj pozměňovací návrh přednesený ve druhém čtení, který snižuje provizi, marži, nebo přesněji řečeno paušální správní režii pro provozovatele úrazového pojištění z 9 na 4 %. K tomu se vyjádřím následovně.
Pokud nějaká verze zákona projde ke konečnému hlasování, upozorňuji, že máme k hlasování ještě čtyři doprovodná usnesení, která rovněž výbor pro sociální politiku naší Poslanecké sněmovně doporučuje přijmout.
A nyní tedy k mému návrhu na snížení oné paušální správní režie, a tím, a to zdůrazňuji, také ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Jak jsem předpokládal a ve druhém čtení upozornil, můj návrh vyvolal u dotčených kruhů nemalou odezvu, a to nejen ze strany dotčených pojišťoven, které mají své dlouhodobé kontakty na příslušných ministerstvech, ale i prostřednictvím prostředníků. Kromě individuálních intervencí, a včera jste někteří zažili rozhovory se zástupci lobbingu i v této Sněmovně, jsme všichni obdrželi osobní stanovisko generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy České republiky, tedy vyjádření ne orgánu svazu, ač se dopis takto tváří, ale představitele výkonného aparátu. Tím vůbec nechci znevážit oceněné manažerské schopnosti pana inženýra, ale jen vás upozorňuji, že se nejedná o oficiální stanovisko svazu.
Jak jsem již zdůraznil ve druhém čtení a dokumentoval písemně garantům jednotlivých politických klubů, můj návrh je osvojeným návrhem, totiž ne původně mým, je to osvojený návrh kolegy exposlance Michala Doktora, který chystal v součinnosti s vládou Petra Nečase. Kompetentní osoby jistě věc zvážily a tento návrh získal v minulém volebním období drtivou podporu zákonodárců ze všech klubů. Hlasovalo pro něj ze 147 přítomných poslankyň a poslanců 139, viz hlasování 112 ze dne 21. září roku 2012. Senát však návrh na zrušení zákona, jehož součástí byl i onen pozměňovací návrh, nepodpořil a navrhl pouze další odložení účinnosti zákona 266. Do svého návrhu však předmětný návrh na snížení oné správní režie nepromítl. Nebudu spekulovat, co se vše v Senátu dělo a jak vše asi bylo. A tak je nyní na nás, zda tuto chybu napravíme.
Současné argumenty proti záměně číslovek se opírají o vlastní analýzu pojišťoven - zdůrazňuji, o vlastní analýzy dotčených pojišťoven z roku 2009, ne tedy o analýzy státních orgánů. Opírají se o skutečnost, že ke snížení paušální správy režie ze 13,5 % na 9 % došlo teprve v roce 2012, tedy nedávno. Nezlobte se, to tedy neberu jako argument. To není relevantní a navíc nám tyto analýzy pojišťoven také nebyly předloženy. Vidíte však na tomto reálném příkladu, jak je složité probojovat změny, když stát přenese část své činnosti na privátní sektor. Jeho obrana, lobbing a vyhrožování se nedá srovnat s postoji odborářů, když stát postupuje ke snižování investic režijních nákladů včetně objemu mezd na vlastních institucích. Tam platí jiná pravidla. Musí se do rozpočtu vejít.
V roce 1993 při vzniku stále účinného úrazového pojištění v rámci zákoníku práce činila pro pojišťovny režie 29,5 %. Slyšíte tedy dobře: téměř jedna třetina z vybrané částky! Nikdy při zavedení a postupném snižování paušální správní režie nebyla předkládaná nezávislá analýza nákladů. Ta nebyla předmětem projednávání ani u snižování režijních nákladů ve státních institucích či ministerstvech a jejich organizací při schvalování státního rozpočtu. Rozhoduje se většinou indexově a dotčení se pak musí snažit. Proč se nemusí snažit privátní sektor?
Analýza nebyla předmětem ani při snižování režijních nákladů nepodnikatelské soukromoprávní právnické osoby Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, která byla následně vyždímána ze všech svých rezerv. VZP použila například v minulém roce na svůj provoz jen 3,24 %. Limit přídělu Všeobecné zdravotní pojišťovně však nestanovuje zákon, ale pouze vyhláška č. 418/2003 Sb. O rozsahu činnosti zdravotní pojišťovny snad není třeba dlouze hovořit. Nemá to jednoduché, ale hledala a hledá úspory, kde se dá. Výrazně snížila administrativu, řídicí strukturu a režijní náklady. Vše jsme schvalovali ve výroční zprávě. Přitom musí rozlišovat na 44 podsegmentů a pracovat prostřednictvím smluv s mnoha poskytovateli zdravotních služeb, a to v komerčním prostředí ve vztahu s dalšími zdravotními pojišťovnami, tedy žádný monopol jako u úrazového pojištění.
U České správy sociálního zabezpečení činila správní režie v loňském roce pouhých 1,49 %. Kde je těch 9 % u úrazových pojišťoven? Ano, slyšíte dobře: 1,49 %! Důsledkem jsou do jisté míry zastavené investice a nízké platy obslužného personálu. Zajímá to někoho? Bude dobré, když zmíním, co za tyto peníze například Česká správa zajišťovala v roce 2013. Obsluhu 8 mil. 469,5 tis. klientů. Z toho 4 mil. 275,5 tis. pojištěnců. Dále se jedná o téměř 1 mil. osob samostatně výdělečně činných. Vyplácela přes 3 mil. 568 tis. 655 důchodů pro 2 mil. 941 tis. 283 osob. Do ciziny bylo vypláceno 80 173 důchodů. Zajišťovala výplaty dávek dle dalších osmi odškodňovacích zákonů. Pracovala s 269 734 zaměstnavateli, a to v každoměsíčním styku. Zpracovala a vyplácela téměř 2,5 mil. dávek nemocenského pojištění. Její úspěšnost výběru pojistného byla 99,19 %. Ale nad rámec své činnosti v minulosti prováděla na své náklady, tedy z důchodového nemocenského pojištění, exekuční srážky u 70 997 důchodců a u 61 745 dávek nemocenského pojištění. Lékařská posudková služba, která je rovněž v režii České správy, provedla 401 382 posouzení nejen pro potřeby České správy, ale i Úřadu práce České republiky rovněž za náklady z důchodového pojištění. Dále zajišťovala kontrolní činnost, miliony rozhodnutí, informace pro občany či organizace a tak dále a tak dále. Hovořím o tom tak podrobně proto, abychom dokázali srovnat činnosti těchto dvou poskytovatelů různých pojištění. ***