(18.00 hodin)
(pokračuje Štětina)
Věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě byl schválen usnesením vlády ze dne 31. 7. 2011 číslo 647, kterým zároveň vláda uložila ministrovi zpracovat ve vládě a předložit, ministrovi vnitra samozřejmě, a předložit ke schválení teze zákona o úřednících veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě schválené usnesením vlády ze dne 15. února 2012 č. 92. Nejdůležitějším přínosem implementace navrhované právní úpravy je vytvoření podmínek pro zkvalitnění výkonu státní správy i prostřednictvím vzdělaných úředníků a pro odpolitizování veřejné správy, které s sebou přinese i větší stabilitu, větší spokojenost občanů, jasná pravidla chování, vystupování a činnosti státních úředníků, možnosti přesnějšího a transparentního plánování využití mzdových finančních prostředků a prostředků na vzdělávání úředníků státní správy a snížení rizik korupce a vzniku korupčního prostřední ve státní správě. - Tedy nádherná slova, která však nikdy nebyla naplněna. Čili nikdy nedošlo k projednání, protože ani tzv. vláda práva, boje proti korupci a rozpočtové zodpovědnosti si tento zákon nemohla dovolit přijmout, a pád vlády, samozřejmě po schválení církevních restitucí, je pouze zástupným důvodem, že tento zákon nemohl být schválen vůbec v žádném termínu, což dokazuje důvodová zpráva k § č. 78 tohoto zákona.
Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2014. Toto datum koresponduje se začátkem nového programového období pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Evropská unie stanovila jako podmínku pro umožnění čerpání prostředků v tomto programovém období právě existenci účinné právní úpravy postavení státních úředníků.
Čili závěrem. Jestli nám někdo říká, že tento zákon by byl v minulém volebním období schválen, tak by to nebylo, protože pokud si vzpomínám, v červnu 2013 padla vláda, v srpnu jsme se rozpustili, to znamená, že i kdybychom bývali v červnu nepoložili vládu, nebo nebyla tato vláda položena, tak nikdy k 1. 1. 2014 tento zákon nemohl vstoupit v účinnost.
Vážené kolegyně a kolegové, nemám rád nikdy dlouhá slova a snažím se být stručný. Nechávám pouze na vás, jak budete v diskusi pokračovat, případně se vzájemně urážet a občany této země neustále povzbuzovat k negaci všeho dobrého, co svou prací udělali ve prospěch celé společnosti. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Jiřímu Štětinovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Marek Černoch, připraví se pan kolega Adolf Beznoska. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já bych se jenom na začátek přihlásil k otázce číslo 23 pana Stanjury ohledně Úřadu pro civilní letectví, kde opravdu komisaři, letecké hodiny jsou velmi drahé, a pokud si to budou muset nalétávat, myslím si, že budou utrácet velké peníze.
Zákon o státní službě, který tady je projednáván, tak já osobně a celý Úsvit určitě chceme, aby byl, aby fungoval, aby úředníci získali už nějakou jistotu, nicméně v té podobě, v které je předkládán, z našeho pohledu je nepřijatelný.
Modelů vedení státní správy je vícero, každá země má možnost si zvolit svůj vlastní systém, ať už politický, nebo nepolitický, záleží na jejich rozhodnutí, a z našeho pohledu by tento systém měl být nepolitický hlavně proto, aby to byla funkční státní správa a efektivní státní správa bez nějakých vlivů s každou výměnou ministra, kdy se to zatřese a kdy jsou odejiti úředníci, kteří nejsou v tu chvíli loajální, naopak tam přijdou lidé, kteří jsou nějakým způsobem navázáni na toho nového ministra. Stačí se podívat jenom za poslední funkční období. Tak 700 lidí, a to je zhruba asi před dvěma měsíci, takže si myslím, že číslo, které je, už je v současné době vyšší. Kolik z těchto úředníků bylo opravdu neschopných nebo navázaných na nějaké staré praktiky, to si myslím, že nikdo nedohledá. Kolik z těch úředníků bylo vyměněno z toho důvodu, že bylo potřeba nějaké místo pro lidi, navázané na vládu. Je to otázka, a doufám, že každý ministr, nebo že politici by měli fungovat tím způsobem, že se hlavně snaží, aby to fungovalo, aby to fungovalo pro lidi, a ne aby to fungovalo pro nějaké kamarády.
Předložený zákon je z našeho pohledu takovou miniatomovkou do všech prohlášení o nezaujatosti, o odpolitizování státní správy, protože ten systém vybírání generálního ředitele prostě je politický, a je to systém, který přinese další zlaté hnízdo se zlatými vajíčky pro lidi, kteří si nemyslím, že by byli vždycky nejlepší. Systém, který bude dál fungovat a který zabetonuje tuto státní správu. Generální ředitel by tam měl být sedm let, pak se bude volit nový generální ředitel ze státních tajemníků, takže další člověk, který bude pracovat podle zadání současné vlády. Je to minimálně na čtrnáct let, a lidově řečeno, je vymalováno, protože pokud se na to podíváte opravdu reálně, tak ve chvíli, kdy je vybírán člověk a někdo ho osloví, tak ten člověk bude plnit zadání toho, kdo ho oslovil. Tak to prostě je a bývá.
V té chvíli my jsme připravili pozměňovací návrh, který načteme nebo ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, tak, aby to bylo dvousložkové, aby navrhovala vláda a schvaloval, jmenoval prezident, a také samozřejmě odvolával, což je, nebo měl by být nestranný, nezávislý člověk. Funguje to takhle i u jiných institucí, tak si myslím, že by to mohlo fungovat tady také bez nějakých problémů.
Z dalších věcí, s kterými úplně nesouhlasíme, je generální ředitelství jako organizační složka úřadu vlády, protože generální ředitelství se tím dostává do područí premiéra. Ten pak na něj může vyvíjet tlak, např. co se týče rozpočtu kanceláří atd. Generální ředitel bude rozpočtově kontrolován premiérem, což se z našeho pohledu také nejeví jako úplně ideální věc. Začlenění pod úřad vlády je více než faktický symbol, jak nezávislý bude generální ředitel, který je fakticky přímým podřízeným premiéra. Všechny skutečně nezávislé instituce v České republice nejsou zařazeny pod ministerský resort, ale mají vlastní rozpočtovou kapitolu.
Zastropování odměn na 25 % z ročního platu je rozumný kompromis. Zabránění nesmyslně vysokým odměnám. Ale bylo by třeba dobré vysvětlení vlády, protože do této doby se rozdalo 155 mil. korun, samotný Úřad vlády 26 mil. korun, a kolik z těch peněz dostali opravdu úředníci, kteří na těch úřadech pracují?
První systematizace veřejné správy, plánovaná na 1. ledna 2015. Je si vláda opravdu jista tím, že všechno stihne k 1. lednu 2015? Nechci to zpochybňovat a určitě nejlepší informace má samotná vláda, ale pokud vycházíme ze zkušeností, jak u nás některé věci probíhají, obzvláště ty, které jsou ušity trošku narychlo, tak to vzbuzuje trochu nedůvěru a vláda by měla tyto nejasnosti rozptýlit.
Jednotný výklad zákona. Otázka, která není v zákonu dostatečně řešena, je sjednocování postupů a výkladů stanovisek státní správy. Zákon o státní službě by měl pomoci také unifikaci výkladu zákona a stanovit postupy ve sporných otázkách. Tento problém si myslím, že nebyl dostatečně diskutován, a je to jeden z důležitých přínosů zákona.
Zákon je dělaný z našeho pohledu narychlo, což už tady padlo několikrát, ať už se to týká té chybějící analýzy o finančních dopadech, protože ta čísla, která jsou, tak se v řádu lidí, kterých se to dotkne, v tuto chvíli je to číslo 65 tisíc, nicméně padala čísla i 100 tisíc, tak by se měl pohybovat mezi 5 až 8 mld. korun, což není zanedbatelná částka, a určitě by to nemělo fungovat tak, že něco se odhlasuje, a teprve pak se zjistí, kolik to bude stát, protože pak se samozřejmě někdo bude ptát, kde se na to vezmou peníze.
Je to tedy zákon, který je z našeho pohledu dělaný narychlo a který si jistě zaslouží dopracování, tak jak už tady bylo řečeno, od pana kolegy Bendy, tak v podrobné rozpravě se i my připojíme k návrhu, aby zákon byl poslán zpět do výboru k dopracování. Děkuji. ***