(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám pane poslanče, hladina hluku v sále je příliš vysoká. Prosím zejména známé rušiče, aby přerušili své rušení a uklidnili se, nebudu se na nikoho konkrétně dívat - zatím. Děkuji. Prosím pokračujte.
Poslanec Ladislav Šincl: Náměstkem ministra Ondřejem Závodským ze dne 22. 5. 2014 zde bylo odkazováno na směrnici 98/34/ES a poukazováno na nebezpečí pro Českou republiku spočívající v zahájení řízení o porušení smluv u Soudního dvora Evropské unie. Není mou vinou, že notifikační proces nebyl zahájen dříve, neboť jak již jsem ve svém prvním vystoupení jednou řekl, tento návrh není ve skutečnosti poslanecký, ale - jak bych to řekl? - ve skutečnosti vlastně ministerský, neboť vznikl v dílně náměstka ministra financí pana Ondřeje Závodského, kde jsem ho osobně viděl 21. 3. tohoto roku. Až pak byl následně předložen prostřednictvím kolegů poslanců, předkladatelů.
Je to zvláštní cesta pro podávání předloh zákonů. Správnější cesta podle mne by byla, kdyby byla předložena formou vládního návrhu a byla podrobena řádnému připomínkovému řízení. Když tak pan náměstek učinil. Kdyby tak pan náměstek učinil, již dávno bychom tento kritizovaný nebo diskutovaný notifikační proces měli za sebou.
Já bych ještě - nicméně jak jsem tady řekl, nebudu navrhovat tady přerušení toho bodu, ale budu navrhovat, nebo tedy v této chvíli chci navrhnout, aby lhůta na projednávání, aby to tady zaznělo, byla stanovena na 90 dnů, aby byl dán dostatečný prostor časový pro projednání ve výborech a podvýboru pro loterie, tak jak se to píše hlavně v tom posledním dopise pana ministra financí Andreje Babiše.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Šinclovi. Eviduji jeho návrh na prodloužení lhůty na 90 dnů.
Další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, my se tady můžeme dohadovat a překřikovat, koho je třeba potrestat, jestli gamblery, jestli zaměstnance, jestli provozovatele, ale to neznamená, že si dáme klapky na oči před problémem, který tady reálně je, a to je, že herny, hazard, prostě zaplavily řadu měst. Praha je v tom na prvním místě v České republice. A asi se nemusíme přesvědčovat o tom, že patologické hráčství je velkým problémem, který ovlivňuje řadu rodin. A nakonec, zaznělo to tady už v předcházejících vystoupeních, bývá často spojeno i s různými druhy jiných závislostí, jako je to s drogami a dalšími, a podléhají mu stále mladší lidé, dokonce i děti. Člověk se nestane patologickým hráčem ze dne na den. Jde o postupný a poměrně nenápadný proces. Na rozdíl od alkoholika nebo toxikomana je gambler pro okolí dlouho nenápadný, často ani nejbližší rodina netuší, že její blízký propadl závislosti na hazardu a hraní. Doba, za kterou se člověk stane patologickým hráčem je různá, většinou k tomu postačí jeden až tři roky. U dospívajících dětí, jejichž mozek je náchylnější k těmto závislostem, je průběh podstatně rychlejší. Někdy stačí dokonce několik týdnů či měsíců. V psychiatrické léčebně jsou na léčení stále víc a více se objevují i nezletilé děti. Roste počet hospitalizovaných ve věku 15 až 19 let. Tři procenta 16letých hrají víc než jednou týdně. Já myslím, že jsou to právě děti a mládež, které je nutno chránit.
Dovolte ještě některé údaje. Pokud jde o sebevraždy, v běžné populaci jeden a půl procenta, u hráčů je to pět procent. Čím mladší lidé začnou hrát, tím větší počet jich spáchá sebevraždu. Úmrtnost gamblerů měřeno s úmrtím populace stejného věku je dvojnásobná. Sedmdesát procent patologických hráčů má psychické následky. Já těmito čísly v žádném případě nechci obhajovat hráče, nechci obhajovat gamblery. Jenom vám říkám čísla, která jsou právě dokumentem toho, jak je to nebezpečná závislost právě pro mladé lidi. Patologické hráčství je spojeno s řadou negativních jevů, jako jsou problémy v pracovním a rodinném životě. Už tady bylo řečeno, že jeden gambler způsobí problémy až sedmnácti lidem v okolí. Lži, krádeže, obrovské dluhy, peníze si často hráč může půjčit přímo v herně, podepíše zde dlužný úpis. A i když je zakázáno, prostě se to nedodržuje a člověk v rauši udělá cokoliv, jenom aby získal peníze na další hru. Exekuce, bezdomovectví, výskyt problémových osob v okolí heren, drogy, kriminalita, vandalství, rušení veřejného pořádku, nočního klidu. To všechno je spojeno s hernami, s hazardem a s gamblerstvím. Léčení přitom, jak víme je velmi drahé.
Problémem u nás v České republice je extrémní dostupnost. Není třeba překonávat žádnou bariéru, a přitom pokud byste mluvili s pacienty nebo vyléčenými gamblery, tak se dozvíte, že sami tito pacienti požadují zavírat herny. Problém je klamavá reklama hazardu, upozorňuje na to nakonec i primář Nešpor, známý odborník.
Ve srovnání s evropskými zeměmi je u nás skutečně nabídka velice vysoká. V České republice počet herních automatů a videoterminálů v posledním čtvrtletí 2013 vzrostl. Na konci prosince jich bylo 61 026, zatímco v září to bylo o jeden a půl tisíce méně. V roce 2011, pokud se vrátím zpět, protože statistiky jsou zpětně, prosázeli Češi 127 miliard korun. V roce 2012 už to bylo 135,5 miliardy. V rizikové skupině, tedy těch, kteří by mohli gamblerství propadnout, je 168 tisíc lidí. Pokud jde o hlavní město, kde je počet heren zvlášť vysoký, tak myslím si, že tady je důkaz toho, že je potřeba přijmout jednotná pravidla, protože metodika rozdělování peněz v hlavním městě je taková, že se rozdělují pro městské části peníze tak, že čím větší počet jednotlivých videoterminálů, heren, kasin, čím delší doba provozu, tím tyto městské části dostávají více peněz, protože, a je to odůvodňováno tím, že tam mají větší kriminalitu a potřebují to nějak řešit. Podle mého názoru je tento způsob naprosto zvrácený a akorát to demotivuje starosty městských částí, aby více zamezovali hazardu. Odpovídají tomu i názory lidí, kteří nám píší, kteří nás oslovují, abychom udělali všechno možné pro to, aby hazard byl víc potlačován. V různých městských částech probíhají referenda na zákaz hazardu, na zákaz heren vůbec.
Já osobně jsem poznala velké množství gamblerů - vyléčených i nevyléčených. Těch, kteří prošli léčením a znova a znova se u nich projevuje recidiva a nedokážou se s tím nějakým způsobem vyrovnat. ***