(9.40 hodin)
(pokračuje Laudát)
Já zcela otevřeně řeknu, že vám řeknu, v kterém bodě nebudu vědět, o čem hlasuji. V bodě, až přijde na řadu zákon o státní službě. Kdo z vás bude vědět, o čem se tam jedná? Když ani není jasné, ke kterému základu byly načítány pozměňovací návrhy. A nechce se mi věřit, že předseda strany tímto způsobem, přes média, uráží vlastní poslance a oni k tomu mlčí. Naprosto neuvěřitelná věc.
Nicméně v případě, že pan předseda Sněmovny Hamáček nezmění názor, tak se přihlásím s přednostním právem po přestávce, kterou si hodlám vzít, protože to je nová skutečnost, tak jak začal tuto schůzi.
Tak jenom chci říct, že se mi nechce věřit, že prostě neví - Milan Urban samozřejmě, to je jediný, který na svém návrhu trvá, a my jsme ho podpořili. Je jiná situace, než byla v době ekonomické krize. Je jiná situace, než byla v letech 2006-2007. Nicméně na obdobné zákony byl připodepsán k jeho návrhu už 18. 6. 2008 jistý Václav Votava, zpravodaj materiálu, kolem kterého tady vznikla celá mela, Lubomír Zaorálek, který tady také vystupoval proti panu poslanci Urbanovi, Robin Böhnisch, Jeroným Tejc, Pavel Ploc a další a další. Vybral jsem si jenom ty, kteří tady jsou. Tady byly mnohokrát obsáhlé diskuse, a já vám je tady po přestávce připomenu, z těch let a byly natolik výrazné, padala tam ostrá slova, a byly natolik výrazné, že není přece možné, aby poslanci nevěděli. Proto se chci důrazně ohradit. Zrovna tak jako poslanci TOP 09, všichni věděli, pro co hlasují, a ve finále je nesvéprávných těch 126 poslanců. Takže více než ústavní většina odhlasovala zákon jako celek a ten měl odejít do Senátu. Takže já vůbec nechci rozumět tomu, jakým způsobem jsme tady uráženi.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsem očekával zcela jiný začátek schůze, zcela jiný průběh tohoto bodu, tak mi dovolte, abych požádal jménem klubu TOP 09 o přestávku v délce trvání jedné hodiny. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já to registruji, nicméně s odkazem na usnesení 326 vám tu přestávku udělit nemohu. Já jsem to tady už jednou říkal, podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny: Sněmovna stanoví, že vyhoví-li Poslanecká sněmovna námitce proti hlasování, musí se hlasování opakovat. Přerušení jednání v okamžiku před opakováním hlasování, vyhlášení přestávky na žádost klubu není možné. (Protesty z řad TOP 09. Výkřik: To tedy ne!)
Já se držím usnesení Poslanecké sněmovny. Samozřejmě dám prostor případné další námitce. Pokud tomu tak je, tak prosím, aby někdo námitku uplatnil. (Nikdo se nehlásí.) Pokud tomu tak není, dám slovo panu předsedovi klubu KSČM.
Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já vám přeji krásný pátek a dovolte mi, abych řekl v souvislosti s probíhající, podle mého soudu naprosto planou rozpravou, pardon, diskusí, rozprava není - podle některých je, podle některých není, tak abych to nepletl, řeknu diskusí -, která probíhá právě při tom, jestli někdo zpochybnil správně, nebo nesprávně, co je bezprostředně, co není bezprostředně, že trochu se mi zdá, že se tady vytrácejí původní úmysly zákonodárců a hádáme se o - v uvozovkách - drobnostech. Diskuse mi připadá poněkud scholastická.
Ale trošku jsme se pohrabali ve stenozáznamech z minulých volebních období a dovolte mi, abych vás tady seznámil s několika případy, které byly obdobné. Nebojte se, nebude to dlouhé.
Například v tomto sále na 36. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. května 2001, bylo to při projednávání tisku 688, byl v 10.50 odhlasován pozměňovací návrh R1, hlasování č. 142, a byl přijat. Pak následovalo několik dalších hlasování, v 11.20 byla vyhlášena desetiminutová přestávka a v 11.30 po přestávce se přihlásil pan poslanec Grůza a zpochybnil hlasování o pozměňovacím návrhu R1. Předsedající Petra Buzková neuznala bezprostřednost, ale pan poslanec Výborný, to jméno vám určitě něco říká, tehdy vznesl proti postupu předsedající námitku a ta byla přijata. Hlasovalo se o zpochybnění hlasování 167, tedy zpochybnění nastalo po 24 dalších hlasováních a po přestávce. Jen pro poučení, pozměňovací návrh byl i při opakovaném hlasování přijat.
Ve čtvrtek 27. ledna 2000 pan poslanec Sehoř, to se zase obracím úplně napravo, tedy pardon, do řad ODS, zpochybnil hlasování 326. (Reakce na neustálý hluk v sále:) ODS to možná nechce poslouchat.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid, aby pan poslanec Kováčik mohl argumentovat v důstojné atmosféře. Děkuji.
Poslanec Pavel Kováčik: Pan poslanec Sehoř zpochybnil hlasování 326 až po zahájení dalšího bodu a vystoupení zpravodaje k tomuto dalšímu bodu a předsedající, opět paní místopředsedkyně Buzková, neuznala bezprostřednost. Pan poslanec Filip zpochybnil její postup a námitce bylo vyhověno.
Také v minulém volebním období jeden takový příklad, tisk 1003, 8. srpna 2013, zákon nebyl přijat. Třetí čtení, tedy zákon nebyl přijat. Po skončení bodu, pane kolego místopředsedo Sněmovny Gazdíku, vystoupil pan poslanec Kalousek, vysvětlil všem, co špatného udělali, když zákon nebyl přijat, poté vystoupil ještě jeden poslanec, a teprve v ten okamžik si vzpomněl pan poslanec Chalupa, že on špatně hlasoval, a zpochybnil své hlasování, tedy až po ukončení bodu a vystoupení dalších poslanců. Taktéž se opakovaně hlasovalo a zákon, který byl zamítnut, nakonec přijat byl.
V pátek 3. března 2000 byl z tohoto pohledu také velmi zajímavý. V hlasování 479 se hlasovalo o zpochybnění hlasování 458, takže minus 21 hlasování. V hlasování 483 se hlasovalo o zpochybnění hlasování 441, to je minus 42 hlasování. Hlasováním 488 bylo zpochybňováno hlasování 466, jen slabých minus 22. Také se ještě zpochybňovalo hlasování 397 hlasováním 487. Tedy dne 3. 3. 2000 se zpochybňovalo hlasování o 90 hlasování zpět, vyjádřeno v čase - to se ze stenozáznamu dá jenom odhadovat, ten počet hlasování je jasný, ale s přesností na desítky minut se odhadovat dá. Je to zhruba 120 minut, tedy dvě hodiny. Opakuji - po dvou hodinách a 90 jiných hlasováních se v tomto sále také zpochybňovalo a znovu hlasovalo.
Neberte to, že vám tady chci číst úplný výčet. Ten by byl ještě daleko širší. Tedy podle mě to středeční hlasování není žádným převratným precedenčním, které by mělo vyvolat nějaké vzbouření na vsi a nějaké zásadní věci. Je tam dostatek důkazů v těch stenech. Prosím vás pěkně, já tedy osobně, možná řada z vás také, to skutečně považuji za silné ohýbání zákona o jednacím řádu, ale pojďme diskusi o tom ukončit, protože, jak vidno, dopouští se toho každá vládní koalice a je to jeden z nástrojů, jak účelově poopravit něco, co se ne úplně povedlo.
Jenom na závěr předposlední věta: Poslanci a poslankyně klubu KSČM věděli, o čem hlasují ve středu a budou, pokud se bude hlasovat dnes, také vědět, o čem hlasují. Ale kdyby snad mělo tohle to přetahování pokračovat, já bych chtěl poprosit pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby svolal politické grémium Poslanecké sněmovny a abychom tuto situaci řešili s chladnou hlavu. A jestli mohu poprosit kolegy z ODS - ještě před případnou přestávku na jejich klub. Děkuji. (Potlesk z řad koalice.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Pan předseda ODS Fiala. Prosím. ***