(11.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mírně kladné. Pan ministr? (Negativní.) Negativní.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 105 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 105, z přítomných 154 pro 69, proti 63, ani tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, že jsme je neprohlasovali. Můžeme tedy přistoupit k hlasování jako celku. Paní zpravodajka souhlasí, že jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy? (Ano.) O všech návrzích tedy bylo hlasováno a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení. Požádám kolegy o klid, abychom měli o tom zápis.
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 206."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 106 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 106, z přítomných 154 pro 132, proti 14. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 24.
Pokračovat budeme bodem číslo 25. Tím je
25.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
/sněmovní tisk 71/ - třetí čtení
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele své místo pan poslanec Roman Sklenák a zpravodaj ústavněprávního výboru Jan Chvojka. Dále konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 71/9.
Otevírám rozpravu, do které mám zatím jednu přihlášku s přednostním právem pana předsedy Tomia Okamury. Konstatuji, že můžeme rozpravu začít, a prosím pana poslance, aby se ujal slova. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (V sále je silný hluk.)
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi krátce shrnout to, co se tady z mého pohledu za uplynulé dny a týdny stalo.
Když budeme mluvit o zákonu o státní službě, je dobré si možná znovu připomenout, proč ho chceme, resp. proč ho vlastně naše země potřebuje a proč ho od roku 1993, kdy byl zakotven v Ústavě, žádná vláda nechce.
Klíčovým pojmem veřejné služby je profesionalita.
Pane předsedající...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás požádám, abyste chvilku přerušil svůj výklad, a ostatní kolegy požádám o klid. Pokud máte k diskusi jiné téma, než je služební zákon, abyste tuto diskusi přenesli do předsálí a umožnili diskutujícím, kteří jsou přihlášeni už nyní tři, v klidu přednést své stanovisko k tomuto zákonu, který se diskutuje v této Sněmovně již dlouhých dvanáct let, i když v různých verzích. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Tomio Okamura: Když budeme mluvit o zákonu o státní službě, je dobré si připomenout, proč ho chceme, resp. proč ho naše země potřebuje a proč ho od roku 1993, kdy byl zakotven v Ústavě, žádná vláda nechce.
Klíčovým pojmem veřejné služby je z našeho pohledu profesionalita. Přijímání do státní služby, kariérní postup, odměňování úředníků by se měly řídit pouze odborným hlediskem. Služební zákon by měl stanovit základní principy pro státní službu - nestrannost, bezúhonnost, objektivní způsob výběru do služby a služebního postupu - založené na kritériu schopnosti a odpovědnosti.
Výběr státních zaměstnanců by měl být založený na otevřené soutěži, jejímž výsledkem by byli nejschopnější pracovníci, a v neposlední řadě je nutná personální depolitizace veřejné služby; státní úřady nesmějí být trafiky pro straníky. Ale samozřejmě platí i to, že když veřejná služba musí být službou celé veřejnosti, tak musí také pracovat na zadání vedení úřadu. Například když ministr řekne "vybírejte takto tyto daně", tak státní správa musí toto politické zadání splnit.
To, co je už dnes jasné, že stávající vládní mutace zákona přímo odporuje modelu nezávislé profesionální státní služby. Naopak, už v principu zakotvuje její závislost na politickém vedení země, a to díky principu, kdy šéfa státní správy jmenuje v podstatě premiér. Z pozměňovacím návrhů k zákonu je zřejmé, že tohoto faktu jsou si vědomi další moji kolegové ve Sněmovně, napříč politickým spektrem, a proto navrhují vyjmout ten či onen úřad či šéfa úřadu či určité pracovníky z působnosti tohoto zákona, a to se zdůvodněním, aby byla zachována jejich nezávislost. Jinými slovy, mnoho z nás si je tu vědomo, že tento zákon v této podobě vůbec státní správu nečiní nezávislou a odpolitizovanou. To ovšem přímo odporuje požadavkům Evropské komise, kterými se tu přednedávnem pateticky a lživě oháněl ministr pan Dienstbier. Naopak, ukázalo se, že nikoli poprvé vědomě lhal, protože Evropská komise chce pravý opak než koaliční vláda premiéra Sobotky. Jednak Evropská komise zdůrazňuje, že do působnosti zákona by měly spadat pokud možno, a to cituji "všechny orgány státní služby bez ohledu na jejich právní postavení", a samozřejmě dodává, že - opět cituji "rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu".
Proč nám tedy premiér Sobotka a ministr pro lidská práva Dienstbier a další lhali? Proč tvrdili, že přijdeme o 500 miliard, když nepřijmeme jejich zákon? Protože chtěli vyvinout tlak, pod kterým bychom přijali paskvil, který umožní panu Sobotkovi zabetonovat své zkřížené trafikanty na nejvyšší pozice ve státní správě. Proto navrhovatelé změnili paragraf u jmenování generálního ředitele státní služby z kompetence prezidenta a tuto pravomoc darovali panu Sobotkovi. To je něco, co samozřejmě hrubě odporuje samotnému smyslu zákona a tomu, co potřebujeme jak my, tak tomu, co od nás čeká Evropská unie. Troufám si říci, že větší kritiku Unie bychom sklidili za schválení prosobotkovské verze, než když zákon budeme ještě nějaký čas projednávat.
Pochopitelně návrh zákona má daleko více chyb, které již zmínili a jistě ještě zmíní další vystupující.
Já chci za nás ovšem zdůraznit, že základním principem musí být personální odstřihnutí státní správy od vládnoucích politiků. Prioritní je v tomto ohledu princip, že šéf státní správy není jmenován premiérem, ale prezidentem, který je přímo volený a je protiváhou stranické vládě ve Sněmovně. Proto vás opět žádám o podporu tohoto našeho pozměňovacího návrhu. Stávající verzi zákona Úsvit podpořit nemůže. Samozřejmě však rádi nadále povedeme konstruktivní diskusi, abychom se společně dobrali verze přijatelné napříč Sněmovnou. Diskuse tady ve Sněmovně se však jeví jako nekonečná a je zřejmé, že je čas najít dostatečný čas na shodu napříč politickým spektrem. Proto v souladu s § 95 zákona o jednacím řádu Sněmovny navrhuji a vznáším návrh na vrácení tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomiu Okamurovi, a protože na tabuli svítí jenom ti přihlášení, kteří nemají přednostní práva, tak nejdříve zopakuji postup při jednání. Nyní bude hovořit pan ministr Dienstbier, poté s přednostním právem za předsedu klubu TOP 09 František Laudát, poté pan předseda klubu a navrhovatel Roman Sklenák, poté pan předseda Fiala a poté mám řádné přihlášené pana kolegu Adamce a Černocha. To je zatímní pořadí přihlášených.
Nyní tedy požádám pana ministra Jiřího Dienstbiera, aby se ujal slova v rozpravě ve třetím čtení. Prosím, pane ministře, máte slovo.***