Úterý 16. září 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Bartošek)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 251/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, já vás poprosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl, a tím připomněl tzv. sazbovou novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Předmětem této sazbové novely je v souladu s koaliční smlouvou zavedení tzv. druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu ve výši 10 %. V souvislosti se zavedením této druhé snížené sazby daně dojde ke zrušení těch ustanovení navazujících zákonů, která měla sjednotit sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %. V důsledku toho tak nedojde od 1. ledna 2016 ke sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. Účinnost sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty se navrhuje od 1. ledna 2015.

Návrh zákona byl v prvním čtení projednán dne 17. července 2014 na 12. schůzi Poslanecké sněmovny a přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Zároveň byla u tohoto návrhu zkrácena lhůta na jeho projednávání ve výborech o deset dnů. Materiál byl projednán na 12. schůzi rozpočtového výboru dne 3. září 2014, přičemž rozpočtový výbor ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně, aby tento vládní návrh zákona schválila bez připomínek. Dovoluji si vás tedy požádat o projednání sazbové novely zákona o dani z přidané hodnoty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane vicepremiére. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 251/1. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pan ministr tady v podstatě již řekl, že rozpočtový výbor projednal tuto novelu zákona, nicméně abych dostál své povinnosti zpravodaje, tak vás přece jen ještě jednou seznámím s usnesením rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor po projednání doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 251, schválila, a to bez připomínek. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem také tímto učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli eviduji tři přihlášky s přednostním právem. První je pan poslanec Kalousek, poté pan poslanec Okamura a pan poslanec Fiala a také pan poslanec Fiala z ODS. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, v kontextu veřejné diskuse o veřejných rozpočtech a daňové politice se málokterým návrhem vláda a její politické strany tak otevřeně usvědčují z pokrytectví jako tímto návrhem novely daně z přidané hodnoty a návrhem na zavedení druhé snížené sazby.

V roce 2012 Nečasova vláda v rámci nezbytné konsolidace veřejných rozpočtů přistoupila vedle dramatických úspor na výdajové straně i k opatření na straně příjmové, kde nejvýraznějším posílením na příjmové straně, tedy zvýšením daní, bylo zvýšení DPH o 1 % ve snížené sazbě i v sazbě základní, aniž by však bylo upuštěno od konečného závěru, který je obsažen v platném právním řádu, jenom ještě nenabyl účinnosti, dospět ke kýžené metě jedné sazby. Tento krok - připouštím, byl krok kontroverzní, neznám vládu, která by ráda zvyšovala daně - byl jedním z hlavních argumentů opozice, tehdejší opozice, v předvolební kampani. Vládní strany zastoupené v Poslanecké sněmovně - což tedy byla především sociální demokracie, dramaticky tento krok kritizovala a slibovala občanům, jak ho napraví ihned poté, co na to bude mít dost sil. Ještě větší verbální munici používalo tehdejší mimoparlamentní hnutí ANO 2011, které tento krok označovalo za mimořádně nešťastný, téměř rovnající se zločinu, a rovněž slibovalo občanům, jak ihned tento krok napraví. Rovněž tak KDU-ČSL. Všechny strany, které v té době nenesly vládní odpovědnost, proti tomuto kroku protestovaly, označovaly ho za naprosto zásadní chybu a slibovaly, že tato chyba poté, co jim bude svěřena důvěra občanů, bude napravena.

Pokládal jsem za logické, že ihned poté, co vaše strany a hnutí získaly mandát od voličů, jedním z prvních kroků bude ten krok, který jste označovali za chybu, abyste tu chybu odstranili z praktického života každodenní spotřeby. Že tedy okamžitě, když nic jiného, navrhnete snížení obou dvou sazeb o jeden bod, protože to byl krok, který jste podrobovali a dodnes podrobujete svým způsobem maximální kritice. Co se však nestalo? Vy jste nic takového neudělali, vy ponecháváte ty sazby v té kritizované výši a pootevíráte ještě víc k tomu dveře daňovým únikům, protože každá sazba navíc je určitý prostor pro další daňové úniky a větší administrativní složitost, v podstatě ve třech kosmetických položkách. Koaliční bazar, jsme tři strany, tak si každá řekneme jednu položku. Lidovci jsou přesvědčeni, že natalitu Evropy zachrání snížené DPH u dětské výživy, tak tedy dětská výživa.

Kritizovali jsme léky, tak tedy léky, byť si uvědomujeme, že tato položka v rámci kontextu veřejných rozpočtů není nijak zásadní, protože dominantní částku přendáme z jedné kapsy do druhé a to, co nedostane státní rozpočet, o to si uleví zdravotní pojišťovny a na konci jsou drobné. To znamená, z hlediska celkového dopadu na spotřebitele je to opět marginální částka, byť pro někoho zásadní, ale to nepodceňuji, ale z hlediska dopadů na veřejné rozpočty je to marginální částka. A knihy samozřejmě také nejsou nijak dramatickou záležitostí. Přitom podporu všech těchto věcí lze samozřejmě řešit na výdajové straně. Knihy bychom, tak jako zelenou naftu, tak i knihy bychom dokázali řešit větší podporou veřejných knihoven a v případě léků máme na výdajové straně celou řadu instrumentů. Ale protože jsme mluvili o tom, kritizovali jsme, že je potřeba něco s tím DPH udělat, tak jsme udělali tuto kosmetiku, ale to zásadní, ty desítky miliard, ty jsme ponechali v platnosti, aby to ten spotřebitel platil dál, protože my, ty vládní strany, to sice kritizujeme jako chybu, ale když ty peníze kasírujeme, tak to zase jako takovou chybu nevidíme.

Tak co to, kolegové, bylo? Jestli to skutečně byla chyba, tak to napravte, vždyť k tomu máte veškeré instrumenty včetně parlamentní většiny, a vraťte to zpátky do té hladiny, z které my jsme se tenkrát, v té době dluhové krize, odhodlali to zvýšit, a vy jste slibovali, že tu chybu napravíte. Anebo to chyba nebyla, vám se to úžasně hodí. Hodí se vám to proto, že ty peníze chcete utratit. To je totiž ten druhý problém, který nás trápí. My jsme ten krok udělali, abychom snížili deficit, a také jsme je snižovali každým rokem. Hovořím o strukturálním deficitu. Vy ty peníze chcete, abyste je utratili, přestože strukturální deficit zvyšujete.

Neexistuje větší důkaz pokrytectví vaší předvolební rétoriky a vaší dnešní každodenní praxe v rozpočtové politice. Slibovali jste, že napravíte chyby, ponecháváte daně ve výši a v porovnání s tím, jak by měly vstupovat v účinnost jednotlivé zákony, ať už o dani z příjmu, ať už o DPH, tak ty daně fakticky zvyšujete, protože k daným datům, kdy by ty zákony měly vstoupit v účinnost, budou občané platit vyšší daně, než dnes ještě právní řád předpokládá, a o tyto peníze nesnižujete strukturální deficity, které jsou daleko za hranou dohodnutých standardů a norem. O tyto peníze zvyšujete výdaje.

Není to bez zajímavosti. Když se podíváme na dopad rozdílu mezi 17,5procentní sazbou, kterou dnes ještě předpokládá účinný právní řád, a to, co teď navrhujete vy, tak rozdíl v dopadu na vládní sektor je zhruba 16 miliard korun. Ve skutečnosti je to ještě víc, protože DPH je sdílená daň, takže těch 16 miliard jsou dvě třetiny, o zbytek se dělí obce a kraje, ale je to 16 miliard korun. To číslo je mimořádně podobné číslu, se kterým si šťastní ministři odnášeli výslužky z Kramářovy vily, nebo z Letenské, nevím, kde pan ministr s nimi projednával rozpočet. Kdyby o těchto 16 miliard korun klesl strukturální deficit, tak bych pravděpodobně mlčel, byť by byla legitimní diskuse, co je lepší, ale pravděpodobně bych mlčel. Ale těchto 16 miliard korun si odnesli ministři ne na odpovědné investování - tím předbíhám diskusi o státním rozpočtu, která nás čeká -, ale na dárečky, na provozní výdaje, na sociální dávky, na mzdy, na všechno to, co vnímáme jako spotřebu, která nikdy žádný efekt nepřinese.

To samé, a já už nebudu vystupovat k zákonu o dani z příjmů, takže teď malinko předběhnu, protože to je úplně to samé. To samé je novela zákona o dani z příjmů. Kdyby vstoupily v účinnost platné zákony, tak na dani z příjmů by lidé zaplatili o 14 miliard méně. To je o 2 miliardy méně, než si odnesli ministři na dárečcích při projednávání rozpočtu od pana ministra Babiše. O 14 miliard by mohla klesnout daňová zátěž pracovního místa. Vy pracně vymýšlíte kurzarbeity, pracně vymýšlíte vybrané podpory pro vyvolené na úkor těch druhých, ale plánované snížení a zlevnění pracovního místa o 14 miliard nezrealizujete. A kdybyste o tyto peníze alespoň snížili strukturální deficit, tak tomu lze rozumět. Ale tyhle peníze si odnášeli šťastní ministři z Letenské od toho hodného pana ministra financí, který ty peníze má díky tomu, že jsou ty daně takové, jak on strašně kritizoval. Je to trochu absurdní komedie. Bohužel je to praxe. Je to praxe naprosto neodpovědné rozpočtové politiky této vlády, která když už nerealizuje plánované snížení daní a ono pořád ještě v tom právním řádu existuje. Ta úvaha byla jednoduchá. Po tom, co jsme všichni nesli náklady s překonáním dluhové krize, mohli být všichni odměněni určitou úlevou. Bral bych, kdyby nová politická reprezentace řekla ne, na úlevu je ještě příliš brzy, musíme dál konsolidovat veřejné rozpočty. Ale odepřít na poslední chvíli občanům, sebrat tu úlevu a místo konsolidace veřejných rozpočtů ty rozpočty rozvracet, to už je, dámy a pánové, chucpe. A je to pravý opak toho, co ta vláda verbálně říká o daních, o tom, jak šetří, a o tom, že když zvyšuje výdaje, že je zvyšuje pouze na investice. Ono to není pravda a na konkrétních číslech si to snadno dokážeme.

Dovolte tedy, abych avizoval v obecné rozpravě pozměňující návrh, ke kterému se přihlásím v rozpravě podrobné. Ten návrh je poměrně velmi jednoduchý a vychází z úvahy, které pevně věřím, a teď nemluvím o výši sazeb, mluvím o počtu sazeb v DPH. Vycházím z jednoduché úvahy, že dvě sazby jsou lepší než tři sazby a jedna sazba je lepší než dvě sazby. Vy navrhujete a chcete zatížit náš daňový systém třetí sazbou, nebo chcete-li, druhou sníženou sazbou DPH, což já pokládám opravdu za nesmysl. Myslím si, že sazby mají zůstat dvě přinejhorším, a proto navrhuji všechny položky, které umožňuje šestá směrnice Evropské unie, přeřadit do druhé snížené, to znamená vyprázdnit tu první sníženou, a byly by pouze dvě sazby. To znamená i potraviny, i práce s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, ať už jsou to restaurační zařízení, kadeřnictví, opravy atd., všechny ty položky, které šestá směrnice umožňuje. Což jsme v tom druhém kroku úvahy, že jedna sazba je lepší než dvě sazby, takže i v případě, že by Poslanecká sněmovna se rozhodla tento návrh podpořit, tak poslanecký klub TOP 09 v žádné podobě nebude hlasovat pro návrhy zákona o DPH, protože naším cílem je jedna sazba. A pokud vámi projednávaný zákon spadne pod stůl, vstoupí v účinnost jedna sazba DPH, což pokládám za optimální z hlediska daňové politiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Blažka. Poté s přednostním právem pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Dobrý den. Já bych na úvod v zásadě nesouhlasil s panem předřečníkem Miroslavem Kalouskem, při vší úctě, a to je v tom jeho rčení, že jsme byli svědky největšího pokrytectví této koalice nebo vlády. Jsou i větší. Vzpomeňme si například na pondělní rozhodnutí vlády, kdy pouze a jenom proto, aby jedna, byť úctyhodná dáma mohla v Evropě rozhodovat o tom, že žena je totéž co muž, tak ministři za hnutí ANO zavážou obecně závazným právním předpisem, to znamená nařízením vlády, deset milionů lidí k určitému chování.

A přitom byla ta rétorika: Nejsme jako politici, ty obchody jsou pro politiky. Ale ti dosavadní politici, tak kritizovaní, dělali například dohody toho typu, že někdo bude zastávat jednu funkci a ten někdo jinou funkci. Tady se klidně udělá naprosto pokrytecká - a ještě se podvedou zaměstnavatelé - dohoda o tom, že deset milionů lidí kvůli jedné dámě, opakuji, byť úctyhodné, se musí chovat určitým způsobem, a ještě je to tak, že pan ministr financí jde na vládu, říká, že je proti tomu, ale ve vládě hlasuje pro to. Nevím, asi bych to neuměl udělat tak, že ústa říkají něco jiného a ruka hlasuje pro. To je velmi zajímavá synchronizace lidského těla a ještě se mám co učit. Ale je to právě možná proto, že uvažuju stále ještě politicky, a ono to asi chce do té nové doby uvažovat jinak. Mluvit a hlasovat jinak. To je asi ta cesta do budoucna. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jen velmi stručně. Je to dneska nějaký zvláštní den. Jsem dneska samá omluva zleva, zprava. Za mylný úsudek se omluvím rád, za pravdu se nikdy omlouvat nebudu. Ale tady vám musím dát za pravdu, pane poslanče. Ano, jsou i větší pokrytecké kroky této vlády, omlouvám se. Ale připusťme, že je to aspoň jeden z největších pokryteckých kroků.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Josef Hájek.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, tady se začalo hovořit o pokrytectví. Já bych v tom trošičku pokračoval. Nedávno na 25. kongresu ODS hřímala ve svém programu, jak bude lepší. Viděl jsem ten volební klip, jak vyjížděla z té obce, z té Řitky, jestli to dobře skloňuji. A já bych v té souvislosti na to pokrytectví apeloval tady na kolegy, kteří dluží 6 milionů na sociálním a zdravotním pojištění, aby se k tomu postavili chlapsky, ne pokrytecky, ale čelem.

Náš pan předseda Babiš svůj výdělek dává na bohulibé účely. Vás je 16 poslanců, tuším 14 senátorů, to je 30 lidí. Pokud budete dávat 50 tisíc ze svého platu, 30 krát 50 tisíc je jedenapůl milionu, za čtyři měsíce máte tento dluh splacen. Potom tady můžete vystupovat k daňovým zákonům a hřímat tady z tohoto místa k nám poslancům. Pokud tady to nesplníte, vaše vystupování beru jako pokrytecké. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní již s přednostním právem pan poslanec Okamura. Po něm pan poslanec Radim Fiala.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, každý, a to napravo i nalevo, víme, že snížení daní v jakékoliv oblasti občanům pomůže a ekonomice jenom prospěje. Proto tento vládní návrh zákona podporujeme a podpořili jsme ho i v prvním čtení. Ale před volbami jsme slyšeli i sliby z několika stran, že tu máme produkty či výrobky, které by si zasloužily nedanit vůbec. Patří k nim léky, knihy nebo výrobky pro ty nejmenší děti, to znamená kojenecká výživa nebo pleny. S výjimkou knih jde o věci, jejichž spotřebu občan, mám na mysli seniory nebo kojence, nemůže nijak regulovat, a tak třeba ušetřit. A pokud to někdo udělá, pak to může mít fatální následky. To si troufám tvrdit nejenom s ohledem na důchodce starobní i invalidní, z nichž skutečně mnozí nemají na léky, které mohou rozhodovat o životě a smrti, ale i o rodinách s dětmi, o matkách samoživitelkách. Každý se může přesvědčit, že potřeby pro děti, oblečení, obuv i dětská výživa, jsou dražší než stejné věci u dospělých. V tomto ohledu si vždy vzpomenu na jednoho značkového výrobce bot, který kdesi v rozhovoru konstatoval, že jediný případ, kdy lidé nehledí na cenu, jsou děti, jelikož těm boty prostě rodiče koupit musí. A u léků je to stejné. Rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou je u farmaceutických firem až v tisícovkách procent. Je z tohoto pohledu hrozné, když na nemocných dětech či nemocných starých lidech parazitují obchodníci, ale kšeft je kšeft.

Ten, kdo by ale neměl na takovém byznysu podle mého názoru parazitovat, je ale stát. Ten má pomáhat, nikoliv okrádat. Nikoliv brát z kapsy těm, kteří si nemohou sami pomoci. A tady mimochodem stát nezapomíná parazitovat ani na lidech závislých na hazardu. I tam je z lidských tragédií, z tragédií celých rodin, dobře živ. Když se podívám do historie, tak římský císař Vespasián sklidil historickou ostudu za to, že zdanil tenkrát veřejné záchodky. Jeho obrana, a tento slogan se ustálil i v budoucnosti, že peníze nesmrdí, je dodnes ukázkou chytré, ale nepravdivé sofistiky. Skutečnost je taková, že tam, kde není morálka, není právo, není spravedlnost a taková společnost končí v úpadku. Peníze samozřejmě mohou smrdět a mohou být i zločinné.

Měli bychom proto najít shodu tady v Poslanecké sněmovně na základních prioritách státu a také na nastavení jisté morální laťky, co danit, kde stát smí občana sdírat a kde ho má naopak nechat volně vydechnout. Měli bychom se shodnout nikoliv na třetí sazbě daně, ale na nulové sazbě u produktů, jejichž spotřebu by stát neměl trestat, ale maximálně zlevnit. Vím, že mi odpovíte, že jsme v EU, a tak dále. Ale pokusím se dále vysvětlit, že se věci mají jinak. A rozhodně by nebylo na škodu, abychom se vymanili z naší dosavadní servilní politiky vůči Evropské unii, kdy naši politici v podstatě jen skáčou, jak ostatní pískají, a také pak podle toho samozřejmě vypadá naše pozice.

Pojďme se stát alespoň malými vizionáři a začít přinášet odvážná dlouhodobá řešení a návrhy. Jeden z největších státníků Evropy Josef II. v časech nedostatku způsobeného spekulanty nařídil povinný výkup přebytečného obilí a to pak obyčejným lidem za výkupní cenu prodával zpět. Dokonce umožnil bezhotovostní prodej obilí rolníkům s tím, že stejné množství obilí po sklizni vrátí bez úroku zpět. V čem vlastně spočívá tedy moudrost jeho kroků? V tom, že se nespokojil s tím, že by hladovým rozdával milodary, ale že se snažil zabezpečit, aby obživa lidu bylo co nejlevnější, a nedovolil spekulantům vyhnat ceny vysoko. A už vůbec se na cenách nepodílel nějakou DPH. Samozřejmě se snažil napomoci nezištně každému, kdo byl schopen a ochoten si obživu obstarat. A to nezištně dejme do uvozovek. Tím, že Josef II. nesdíral chudé, bohatly jeho země, a dokonce i jeho bohatí byli bohatší.

Musím říct, že to je i jeden z důvodů, proč jsem tady ve Sněmovně. Pokud se chci mít v naší zemi dobře já, pak musím umožnit, aby se měli dobře i ostatní, protože jen na nich závisí můj úspěch. I proto my v Úsvitu dlouhodobě říkáme: Pojďme lidem život zlepšovat a zlevňovat. Cesta nevede přes vysoké daně provázené vzápětí vysokými výdaji na sociální dávky. Jediná cesta je zabezpečit lidem, aby se měli dobře, pokud možno bez politiků a úředníků. Současný systém DPH u potravin vede například k tomu, že obchodníci odmítají neprodejné potraviny darovat potřebným, protože by z nich museli zaplatit 15 % DPH, stejně jako za ty, co běžně prodají. Tohle už skutečně postrádá zdravý rozum. Já doufám, že pan ministr Babiš, který se v tomto odvětví pohybuje a zná ho, najde řešení. Začít postupným rušením DPH alespoň u vybraných komodit je dobrý základ.

Výmluvy na Evropskou unii jsou zbytečně obehraná písnička. Vždyť tady všichni víme, že v Evropské unii jsou země, které si na vybrané produkty umějí nulu vyjednat, a to ať z historických důvodů, nebo na základě jiných zdůvodnění. Vláda si pochvaluje proevropskost a lepší komunikaci se zahraničními partnery. Takže milá vládo, to je tedy skvělé, a teď máš možnost své diplomatické úspěchy zúročit do všem prospěšné reality. A já věřím, že Němcům nebo Francouzům je koneckonců jedno, zda tu daníme léky na srdce či dětské pleny.

Pokud jde o naši hlavní vládní stranu ČSSD, tak nulové DPH na knihy a noviny sliboval veřejně voličům v loňském roce stínový ministr kultury za ČSSD pan Krejčí a nulovou daní na léky zase mával voličům před volbami před očima současný premiér pan Sobotka, přičemž bývalý sociálně demokratický eurokomisař Vladimír Špidla vloni veřejně řekl, že zavedení nulové sazby na léky by neměl být problém. Takže sliby jsme slyšeli. A kde jsou činy? Nebo je to opět sociálně demokratický populismus nejhrubšího zrna?

Že to jde - tedy nedanit - víme. Při vší úctě k vinařům, vinaři mají na rozdíl od ostatních výrobců alkoholických nápojů nulovou daň z alkoholu. A exministr financí pan Kalousek léta nedanil hazard. V tomto ohledu pan Kalousek skutečně nekecal a makal. Miliardářům dával, chudým bral a v tomto ohledu mu na ruku šla téměř celá Poslanecká sněmovna. Je jasné, že miliardáři ovládající hazard anebo vinaři mají silnější páky než kojenci, ale když už má u nás v České republice přednost hazard a alkohol, tak se na to ti, co toto podporují, zkuste dívat třeba tak, že podporou dětí či prodloužením života seniorů podporujete více gamblerů a pijáků alkoholu. Snad se vám podpora kojenců a nemocných, o kterou Úsvit usiluje, vyjeví v příznivějším světle. V každém případě nulová DPH na dětské pleny, kojeneckou výživu nebo léky naší zemi neuškodí tak jako nezdaněný hazard bez kontroly, rozlezlý po celé republice jako mokvající morová rána.

Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a dalším s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Radim Fiala a po něm pan poslanec Petr Fiala. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já už bych teď jen stručně zopakoval, jaké je stanovisko hnutí Úsvit k návrhu tohoto zákona. My obecně nepodporujeme třetí sazbu daně, ať je jakákoliv, ať je 10 %, nebo kolik chcete, protože to samozřejmě zvyšuje byrokracii, administrativu a každé zvyšování administrativy a byrokracie a různých výjimek znamená nepořádek v daňovém systému. Z tohoto pohledu to pro nás není samozřejmě dobře. Dále se také nedá říct, že jde o prorůstové řešení této věci. Prorůstové řešení podle našeho názoru by bylo například snížení obou sazeb daně o jeden procentní bod, což by mohlo alespoň zvýšit poptávku. Podle nás je to krok populistický, trochu nedomyšlený, ale nicméně sociální. Je to krok směrem k lidem, kdy si dokážu představit seniory, kteří přemýšlejí, jestli z toho finančního balíčku, co mají, se rozhodnou pro to, že si půjdou koupit jídlo, léky, anebo zaplatí nájem. A tuto situaci musíme řešit. To je také důvod, proč hnutí Úsvit tento návrh zákona o DPH a 10procentní DPH na léky, knihy a jiné komodity pro život důležité podpoří.

Jiná věc, na kterou chci dnes upozornit, je to, jestli si vláda uvědomuje rizika, o kterých jsem zde dnes mluvil. To znamená, jestli si uvědomuje to, že dojde ke zvýšení administrativy, byrokracie, že možná dojde i k většímu nepořádku v daňovém systému. A hlavně, jestli si uvědomuje, že dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu. Pokud ano a dokáže to řešit, tak jsem klidný. Znovu opakuji, hnutí Úsvit tento návrh zákona podpoří.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní s přednostním právem pan poslanec Petr Fiala.

 

Poslanec Petr Fiala: Pane předsedající, dámy a pánové, přestože mi chtěl pan poslanec Hájek upřít morální právo tady diskutovat k DPH kvůli splátkovému kalendáři Občanské demokratické strany, o kterém víte jenom díky tomu, že naše financování je mimořádně otevřené a transparentní a že o něm mluvíme otevřeně na veřejnosti (tlumený smích v sále) a jdeme v tom příkladem jiným politickým stranám a novým hnutím, o jejichž financování toho zase tolik nevíme, tak já přesto ponechávám tady tu poznámku stranou, jak víte, tak jsem na ni ani bezprostředně nereagoval, a pokusím se vrátit se k podstatě věci, a to je daň z přidané hodnoty, a říci několik poznámek k tomu, co zde vláda předložila. A také k pozměňovacím návrhům, které jsem za Občanskou demokratickou stranu zase předložil já.

Pokud vláda používá k řešení sociální politiky daně a daňový systém, a to je zjevně tento příklad, tak je to postup špatný. Sociální politiku přece nemůžete dělat pomocí daní. Daňový systém není nástroj k sociální politice. K sociální politice máte určeny jiné nástroje, které jsou mnohem účinnější. A pokud chcete opravdu pomoci, a to je zřejmě záměr třetí sazby DPH, pokud chcete opravdu pomoci rodinám s nižšími příjmy, nebylo by třeba náhodou lepší opatření udělat něco na podporu zaměstnanosti? Ale to by nebyly ty recepty, které socialistická vláda tady předkládá nebo realizuje, jako třeba navýšení minimální mzdy, ale naopak by to znamenalo snížit cenu práce, snížit odvody na sociální pojištění, za zaměstnance, aby klesla nadprůměrně vysoká cena práce, a cena práce je u nás nadprůměrně vysoká. Aby se zlepšily podmínky pro vytváření pracovních míst a aby popřípadě vzrostl i prostor pro zvyšování mezd.

Vláda tady předkládá návrh, který zavádí nový prvek v systému, další, třetí sazbu daně z přidané hodnoty, a to zrovna na nějakým způsobem vybrané věci, jako jsou léky, knihy a dětská výživa. Čeho se tím dosáhne? Dosáhne se tím toho, že náš daňový systém, který už je teď velmi komplikovaný a nepřehledný, tak bude ještě komplikovanější a bude ještě méně přehledný. A navíc občané a podnikatelé, kteří se sotva stačili adaptovat na poslední změny, budou muset čelit změnám dalším. A na tom celém, co tady předkládáte, není nejhorší to, že státní rozpočet přijde ročně o 3,3 mld. korun, ale nejhorší je dopad na podnikatele, na plátce daně, kterým vzniknou nové administrativní náklady, znovu se jim zkomplikuje prostředí, které už tak je dost složité.

Samozřejmě, že se budou také objevovat problémy s přesnou definicí zboží, na které se má třetí sazba vztahovat. Celkově ani není jasné, proč je speciální sazba právě na toto zboží a ne na jiné. A samozřejmě nová sazba daně z přidané hodnoty, a to už tu bylo řečeno, povede k zvýšenému riziku daňových úniků a samozřejmě také vyšší administrativní náročnosti při výběru daní.

Dámy a pánové, jak vidíte z mých slov, a já myslím, že jsem to řekl docela přesvědčivě, tohle je špatná cesta. My vám nabízíme lepší cestu. My máme lepší řešení, které chceme vládě navrhnout a které by opravdu usnadnilo život našim občanům a které nebude vytvářet podmínky pro to, aby se celý systém ještě dále komplikoval, byrokratizoval a byly zde možnosti snadnějších daňových úniků. Ty dvě možnosti jsou obsaženy ve dvou pozměňovacích návrzích Občanské demokratické strany, které jsem předložil.

Ten první pozměňovací návrh pod číslem 1357 navrhuje, aby došlo ke snížení jak základní, tak snížené daně z přidané hodnoty o 1 %, tedy na 14 % a 20 %. A tento pozměňovací návrh, za ním následuje druhý pozměňovací návrh pod číslem 1358, který předkládáme pro případ, že ta první varianta nebude úspěšně schválena a Sněmovna bude mít pocit, že má být třetí sazba DPH v té výši, ve které to vláda navrhuje, a pro ten případ my navrhujeme, by místo zavedení třetí sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % došlo ke zrušení 15procentní sazby a zůstaly jenom dvě sazby ve výši 10 % a ve výši 21 %. Čili když podpoříte náš první návrh, tak snížíme základní sníženou o 1 %, pokud ho nepodpoříte, podpoříte náš druhý návrh, tak budeme mít pouze dvě sazby ve výši 10 a 21 %. To zní myslím docela dobře i pro sociální demokraty.

Z toho, co jsem tu řekl, jasně vyplývá, že to, co nám především vadí, je zavedení třetí sazby. Nechceme třetí sazbu, protože ta systém nesmírně komplikuje, činí ho nepřehledným a nevidíme v tom žádnou výhodu. Navíc podle našeho názoru si vláda velmi špatně spočítala, komu tímto opatřením vlastně prospěje. Opravdu si myslíte, že toto opatření prospěje nízkopříjmovým rodinám? Vždyť to není pravda! Na snížení DPH, tak jak ho navrhujete, nejvíce vydělá stát, který kupuje většinu léků. Pak samozřejmě bohatí lidé, protože mají vyšší spotřebu a snížením zdanění spotřeby ušetří nejvíce, a teprve až na nějakém z dalších míst to pomůže lidem s nižšími příjmy.

To, co říkám, jen potvrzuje to, že sociální politiku opravdu nejde dělat změnami v daních, ale musíte ji realizovat skutečnými sociálními opatřeními. Skutečná sociální opatření, to zatím českým socialistům moc nejde, stejně jako bohužel panu ministru financí nejde zatím zjednodušit a zlepšit daňový systém. Pokud už mocí mermo chcete udělat nějakou změnu, tak se připojte k pozměňovacím návrhům, které jsem jménem Občanské demokratické strany předložil, protože ty náš daňový systém nezkomplikují, zachovají jeho jednoduchost, pomohou lidem a celkově ho zlepší.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím vás potom, pane předsedo, abyste pozměňující návrhy načetl v podrobné rozpravě.

Mám zde jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Sedi. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Otevřené a transparentní hospodaření ODS. To jsou slova pana předsedy. Já bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, chtěl požádat pana předsedu ODS, aby ODS ve městě Uherské Hradiště reagovala na výzvu sociální demokracie, aby zveřejnila své náklady na předvolební kampaň do komunálních voleb, protože tam je netransparentnost a neotevřenost. Děkuji za vaši pomoc. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní s přednostním právem pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak kolegům v Uherském Hradišti to vyřídíme a já věřím, že budete spokojen. Myslím, že není žádný důvod tajit naše malé náklady, na rozdíl od vás, na komunální kampaň v kterémkoli městě, nevyjímaje Uherské Hradiště, které je, mnohokrát jsem tam byl, opravdu město dobře spravované starostou z ODS.

Dovolte ale, abych se vrátil k tisku. V rámci přípravy na dnešní vystoupení jsem si našel, tak jak máte možnost všichni, kolegyně a kolegové, stenografický záznam rozpravy z roku 2012, kdy naše vláda bohužel musela přistoupit k tomu, že navrhovala na tři roky zvýšení obou sazeb o 1 %. Z 20 a 14 na 21 a 15. My jsme to navrhli, my jsme to prosadili. Myslíme si, že v té době to bylo opatření, které bylo vynucené a které jsme udělat museli. Zkuste si najít vystoupení některých poslanců. Namátkou Bohuslava Sobotky, Lubomíra Zaorálka, pana poslance Rykaly, pana poslance Šincla. Z těch vět, a je jich tam hodně, jsme si zapamatoval a vám připomenu jednu jedinou: Nikdo, kdo má sociální cítění, nemůže hlasovat pro 21 a 15. Jsou to necelé dva roky, ještě teď, kdo chce, si to může zkontrolovat a najít, tak dnes máte možnost, tedy ne dnes, ale až bude třetí čtení, můžete tento svůj návrh potvrdit i hlasováním. Tehdy jste byli proti, legitimní názor, za to jsme vás kritizovali - dneska jste pro. Co se změnilo? No vyměnili jsme si lavice, koaliční a opoziční. Myslím, že člověk by měl zastávat podobné názory v opozici i v koalici, i když někdy, a pan poslanec Urban to zažil na vlastní kůži, když si názor ponechá, tak je potom za to bit a peskován a označován a skandalizován apod. To jen na úvod mého vystoupení. Podívejte se do vystoupení, nechci číst ta sáhodlouhá vystoupení, protože zejména jak pan poslanec Sobotka, tak pan poslanec Zaorálek v minulém volebním období byli proslulí délkou svých projevů.

Chtěl bych připomenout věc, o které se málo mluví, a to je ten fakt zavedení třetí sazby, který přinese velké náklady statisícům podnikatelských subjektů. Když změníte sazbu, tak oni v softwaru mají kolonku sazba základní, sazba snížená a pak tam mají bez DPH. V okamžiku, kdy zavedeme třetí sazbu, tak si každý, kdo používá ekonomický software, bude muset koupit nějaký upgrade. Někde to bude stát tisíce, někde to bude stát desetitisíce, u nejrozsáhlejších systémů to budou statisíce. V důvodové zprávě a ve zdůvodnění dopadů je jedna jediná větička, taková nenápadná - bude to mít dopady na podnikatelský sektor, kterému se zvýší náklady. Ale že by někdo zkusil odhadnout, kolik to bude, to tedy ne.

Proto navrhujeme, když už chcete zavést např. tu desetiprocentní sníženou sazbu, aby to byla jedna snížená sazba. To je druhý pozměňovací návrh, o kterém mluvil náš pan předseda Petr Fiala. To je ta základní výhrada. Samozřejmě výše sazby je politika. V tom se politické strany liší a v tom svádějí politický zápas o to, jaká sazba je správná a co si myslí jejich voliči a co pro jejich voliče je výhodné. Pan předseda Fiala jasně ukázal, že pro voliče, aspoň o kterých mluví sociální demokraté, že to jsou jejich voliči, toto výhodné není.

Zkusím položit otázku a poprosím o odpověď. Jsou tam definované výpadky státního rozpočtu, resp. veřejných rozpočtů jako celku u těch tří položek, jestli to mohu nazvat tři položky, které jsou navrženy v třetí sazbě. Dětská výživa celkem 80 milionů. To znamená teoreticky to, co by měli ti, kteří nakupují, ušetřit. U léků jsou to 3 miliardy a u knih je to 200 milionů. A protože všichni říkáme, že to je zájem voličů a daňových poplatníků, tak by mne zajímala položka 3 miliardy. Kolik ušetří nemocnice a zdravotnická zařízení, které většinou nejsou plátci DPH a pro které to bezesporu úspora bude. Současně ovšem vláda zvyšuje platbu za státní pojištěnce, ruší poplatky, takže úsporu vlastně vykrývá, a ničím jiným, jinými kroky, i na této schůzi máme zrušení poplatků, které sama vláda odhaduje na výpadek 4,5 až 5 miliard korun ročně. A hleďme, tento týden byla informace, že se sice zruší poplatek, ale budou platit v lékárně 30 korun, ale že bude návrh vlády, aby za každý recept dostávala lékárna 12 korun od zdravotních pojišťoven. Takže platit se to bude. Vytváří to dojem, že to nebudou platit občané. Ale budou to platit, protože platí daně, platí sociální a zdravotní pojištění a z těchto peněz se to bude kompenzovat. Pamatuji si rozhovor ministra zdravotnictví v nedávných dnech, který říkal "ano, to je pravda, to sice uspoříme" - to máte i na těch billboardech, i když to ještě není schváleno, ale už to máte na billboardech - a současně říkal "ale v této chvíli hledáme cesty, jak to kompenzovat". To už na billboardech nemáte.

Takže můj dotaz zní: Odhad, pokud je, od předkladatelů či vlády, kolik ušetří z 3 miliard skutečně daňový poplatník, který si kupuje nějaký lék a platí buď doplatek, nebo plnou cenu léků, a kolik z 3 miliard ušetří nemocnice a zdravotnická zařízení. Jsem přesvědčen, že druhá skupina, nemocnice a sociální zařízení, ušetří mnohem více, ale ušetřené peníze jim budou chybět např. ve zrušení poplatků za pobyt v nemocnici. Nejsou to opoziční údaje, ale zeptejte se provozovatelů LDN, co způsobilo vaše rozhodnutí neplatit poplatek za pobyt v nemocnici. Pacienti, místo aby byli v domácí péči, protože rodiny byly motivovány, aby neplatily, zůstávají v nemocnicích, LDN jsou přeplněné a noví pacienti potom čekají. Takže toto byl chybný krok, který jste provedli. Takže úspora nemocnicím, která je v tomto opatření, se na druhé straně ztratila např. tímto opatřením naší vlády.

A chci připomenout debatu v roce 2012, kdy jsme zdůvodňovali zvýšení DPH. Bylo to provázáno s důchodovou reformou. Tehdy se lišily odhady, kolik bude výpadek z prvního pilíře. My jako vládní politici jsme odhadovali mezi 6 až 8 miliardami, levice a odbory odhadovaly 20 a více miliard. Tak, máme to za sebou, máme už čísla. Nemusíme se přít, neměli jsme pravdu ani my ani vy. Skutečnost byla mnohem střízlivější - výpadek je necelá 1 miliarda ročně a ještě se každý rok snižuje.

Na druhé straně přesto, že např. mnozí poslanci levice říkali, že při zvýšení DPH stát nevybere ani korunu navíc, tak v loňském roce se vybralo na DPH díky těm dvěma sazbám o 30 miliard více, z toho zhruba dvě třetiny skončily ve státním rozpočtu, kolem 20 miliard, a ostatní peníze skončily v rozpočtech krajů, měst a obcí. Letos, když jsem viděl čísla za prvních osm měsíců, tak ta prognóza je, že by to mohlo být proti roku 2012 nějakých 35 až 40 miliard, tzn. ten výběr bude ještě vyšší než v roce 2013, a pokud zachováme sazbu 21 a 15, tak bude nějakých dalších 40 miliard. To znamená, za ty tři roky daňoví poplatníci zaplatí 110 miliard, výpadek z průběžného systému díky zavedení druhého penzijního pilíře bude 1,5, dejme tomu 2 miliardy za ty tři roky, takže čisté saldo pro veřejné rozpočty je plus 108 miliard. Pokud vyjdu z čísel vlády a vláda říká, že se ušetří 3 miliardy resp. 3,3 miliardy, pokud ten zákon projde, jak to je, tak to nebude 110 nebo 105, ale bude to buď 107, nebo 103 miliardy. Evidentně tady existuje prostor k tomu, abychom se vrátili k těm sazbám 20 a 14, navíc když ty kroky, které byly doprovázeny v jiných oblastech, byly taky zrušeny. A chci připomenout, že to mělo být jenom na tři roky, tzn. poslední rok, kdy měla platit zvýšená základní sazba, měl být rok 2015. Vy navrhujete, aby to platilo celé volební období. Odvoláváte se na to, že až jednou budete vybírat více, tak přijde čas k debatě. Budete mít možnost...

Já bych poprosil, kdybyste mi zjednal klid, pane řídící schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Vážené kolegyně, kolegové, poprosím vás, abyste se ztišili, abychom rozuměli tomu, co se přednáší od pultíku. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže já bych to jenom shrnul. Za tři roky 100, možná 105, možná 110 miliard na zvýšení sazby o jeden procentní bod. Proti tomu je návrh, který to má zvýšit za ty tři roky znovu, za příští rok, 3,3 miliardy.

Chtěl bych vyzvat ty, kteří to tak ostře kritizovali, aby si podrželi svůj názor a aby hlasovali pro ten náš první pozměňující návrh 20 a 14 procent, protože ten prostor evidentně existuje. Už tady mluvil jeden z předřečníků o tom, že ministři v létě za to, že navštívili Letenskou, dostali 16 miliard. A je to dobře. Roste ekonomika. A pokud si řekneme - a ta čísla budu zaokrouhlovat -, že se pro příští rok předpokládá růst HDP přibližně o 3 procenta, což je přibližně zaokrouhleně 120 miliard, z toho zhruba třetina skončí ve státním rozpočtu na zvýšení daní, tak je to dalších 40 miliard. Myslíme si, že to opatření má smysl. My jsme nenavrhovali náš politický program, to, co si myslíme dobře, tzn. jednu sazbu ve výši 15 procent, protože jsme si vědomi politické reality, ale navrhli jsme kompromisní návrh, který, věřím, že by mohl získat ve Sněmovně podporu. Pokud ovšem zase k tomu přistoupíte tak politicky prestižně, že žádný pozměňující návrh nesmí projít, pokud popřete ta slova z roku 2012, dobře, může to být, tak pak nám zejména sociální demokraté vzkážou jedno jediné - měli jste pravdu, my jsme se mýlili. Anebo budou hlasovat s námi a řekneme ano, shodli jsme se na tom, že 20 a 14, protože ten výpadek z druhého pilíře je opravdu minimální, nemá tak fatální dopady na státní rozpočet, jak mnozí prognózovali, tak je prostor snížit daně všem. A nezapomeňte prosím na ty statisíce podnikatelských subjektů, které skutečně budou muset investovat do změny softwaru. To není jenom změna parametrů, kterou má každý účetní hotovou za minutu nebo za dvě. A pokud trváte na těch 10 procentech, tak pořád říkáme, že 10 procent a dvě sazby je lepší než mít tři sazby, a pak můžete podpořit náš druhý pozměňující návrh.

A ještě jedna věc. V okamžiku, kdy schválíte zavedení třetí sazby, tak vám garantuji, že u každé novely DPH, u každé novely DPH přijde návrh na přeřazení některých položek z první snížené sazby do druhé snížené sazby. Mimochodem, už tam svítí červeně jeden vládní poslanec, který to navrhuje už v tomto okamžiku. Budeme všichni podléhat lobbistickým tlakům a budeme říkat "tato položka by měla být taky v těch deseti, proč je nespravedlivě v patnácti?" a bude plno dobrých argumentů jednotlivých plátců, kteří budou v té první snížené, v té 15%, kteří nás budou přesvědčovat, abychom to snížili do 10. Takže vám garantuji, že u každé, i technické, novely, kdy budeme muset třeba implementovat některá opatření z Bruselu, budeme debatovat o tom, které položky převést z druhé do třetí sazby, a budeme vystaveni lobbistickým tlakům a smršti dobrých důvodů. Jsem sám zvědavý, jak bude odůvodněn ten návrh na rozšíření komodit v té druhé nové snížené sazbě. A podotýkám, nenavrhuje to opoziční poslanec, ale vládní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s přednostním právem se přihlásil pan zpravodaj Václav Votava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat v několika poznámkách na to, co tady probíhalo. Nejdříve na pana kolegu Kalouska, kterého tady teď nevidím. To, co tady říkal, to bylo čisté pokrytectví a kus demagogie. Já už jsem to slyšel samozřejmě i na rozpočtovém výboru. A ani se nedivím, že používá tuhle rétoriku, volby se blíží, takže samozřejmě je třeba také něco k tomu říci, nějak zaujmout. Pochopil jsem, že mu leží na srdci blaho občanů. No jo, ale leželo mu také blaho občanů na srdci, když zvyšoval právě sníženou sazbu DPH postupně z 5 procent až na dnešních 15 procent? Přitom v této sazbě jsou nejcitlivější položky, potraviny a další životně důležité věci, které lidé potřebují. Takže nevím, jak mu leželo na srdci blaho našich občanů. Co teprve kdyby platila ta jednotná sazba 17,5 procenta? To by se ta snížená samozřejmě dále zvýšila a dále by to tedy zvýšilo životní náklady lidí s nízkými příjmy, ale všech v podstatě. Takže to si myslím, že je značné pokrytectví.

On tady hovořil o nějakých dárečcích ve výši 16 miliard korun. No, já nevím, zdali dárečkem je zvýšení prostředků na sociální služby, zdali dárečkem pro hasiče je dorovnání jejich platů, i pro policisty dorovnání jejich platů, i to je v těch v uvozovkách dárečcích, které tady pan kolega Kalousek velice rád zdůraznil a řekl. Všichni víme, že nelze skokově snížit tu sníženou sazbu. Všichni víme, že tohle to je únosný první krok, který lze udělat. A myslím si, že velice významný krok - snížení cen léků. Já věřím, že se promítne snížená sazba do cen léků, protože cena léků je samozřejmě regulována SÚKLem. A navíc i v kombinaci se zrušením poplatků ve zdravotnictví si myslím, že to je významná pomoc našim seniorům, kteří samozřejmě čerpají nejvíce té péče, ale nejenom našim seniorům, ale všem občanům.

Zastavil bych se možná u toho, co tady bylo řečeno z úst ODS. Já už tady nebudu hodnotit jejich transparentnost nebo netransparentnost, koneckonců předvedli, jaké mají transparentní účetnictví a jak se chovají i vůči státu. To každý snad pochopil. Chtějí se zlepšit po kongresu, tak uvidíme, zdali to tak bude.

Hovořili tady o tom, jak třetí sazba zvýší nároky na administrativu, ale zvýší samozřejmě i náklady podnikatelů. Já bych jim chtěl jenom připomenout superhrubou mzdu. Totální nesmysl, který zavedla ODS. A to, přátelé, když museli podnikatelé změnit software, to jste ulehčili těm podnikatelům! Navíc jste vnesli takový zmatek do mzdové oblasti.

Teď budete možná rádi, že se to nakonec změní. Naprostá hloupost - superhrubá mzda! Já jsem rád, že tato koalice se k tomu postavila tak, jak se k tomu postavila. Superhrubá mzda bude zrušena, protože danit něco, co není vaším příjmem, je naprostá hloupost - unikum. Neznám zemi, kde by něco takového bylo.

Přátelé, jestliže chcete kritizovat, tak se také podívejte do vlastních řad, a co jste dělali vy. Tolik v krátkosti. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD a ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Původně jsem nechtěl vystupovat, nicméně pan předseda rozpočtového výboru mě k tomu přece jenom vyprovokoval. Jednak nevím, jestli vůbec ví, o čem mluví. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Já si nemyslím, že Kalousek tady předváděl nějakou demagogii nebo nějaké licoměrnosti. Byla krize. Možná jsme to podle vás měli nechat běžet, což vy byste zjevně udělali, a pak sahat po takových opatřeních, jako ne nepřidávat penzistům peníze, ale brát jim je, což se v některých zemích stalo znovu a znovu. Jenom čekám, až ekonomika zase zachladne, nakročeno z některých důvodů k tomu je, že konečně přestanete plkat a lidem tlouct do hlavy, že hospodářskou politiku výrazně určuje ekonomický růst, stát, a nikoliv prostředí, ve kterém se nalézáme. S tím jste tady operovali pořád dokola. Musím uznat, že větší část národa vám uvěřila a zvolila vás. Nicméně to, co tady pan předseda říká, tak s tím hrubě nemůžu souhlasit. Nevím, jestli občanům chcete za chvíli nadirigovat pět sazeb. Pokud byste se zeptal nějakého ekonoma, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo, tak by vám řekl, že kdekoliv se tímto způsobem hýbalo sazbami v tomto rozsahu a takto selektivně, že je to znepřehlednění daňového systému. Řekl by vám, že většinou ke zlevnění nedojde, pokud se nejedná o regulované ceny. Doufám, že aspoň u položky léky doputuje nějaká sleva ke spotřebitelům, to znamená k pacientům, což je chvályhodné. V ostatních případech si tak vůbec nejsem jistý. Pokud začnete být - (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za respektování času. Poprosím pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Na rozdíl od Františka Laudáta jsem vystoupit chtěl. Pozorně jsem poslouchal vystoupení předsedy rozpočtového výboru. Neuvedl jste ani jediný argument proti našemu pozměňovacímu návrhu 20 a 14 a to rozhodně není skokové snížení. Já rozumím argumentu skokového snížení, opravdu. Nic takového nenavrhujeme. Navrhujeme o jeden procentní bod a uvedl jsem jasná čísla, jak se plní rozpočet na rok 2013 a osm měsíců 2014. To jsou fakta, na kterých se určitě shodujeme. Každý měsíc to plnění publikuje Ministerstvo financí, každý člen rozpočtového výboru to kromě toho ještě dostává elektronicky, takže každý máme stejná čísla.

Ale když jste mluvil o superhrubé mzdě, tak to jsou paradoxy. Pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím předsedajícího, podle dnes platné legislativy k jakému datu má být zrušena superhrubá mzda? K 1. lednu 2015. Co vy navrhujete? Odklad. Chci říci, že superhrubá mzda minimálně přinesla jednu věc, aby každý zaměstnanec viděl, kolik stojí zaměstnavatele jeho pracovní místo - těch 34 %, dřív 35, prostě nebylo vidět. A můžete říkat, že je to nesmysl, že se zdaňuje něco, co jsem nedostal, ale klíčové je, kolik vám zůstane. A vy v příštím bodě, který budeme projednávat za pár minut, navrhujete odložit či zrušit to, že zaměstnancům mělo od 1. ledna 2015 zůstat zhruba o 20 mld. víc. To navrhujete! Nic jiného. Takže si myslím, že to zajímá každého zaměstnance, jaký je rozdíl mezi hrubou mzdou a kolik má čistou mzdu, protože to mezi tím ovlivňujeme my svým politickým rozhodnutím - kolik se platí na sociální a zdravotní pojištění, kolik se platí daň z příjmu. Vy těch 20 mld. pro veřejné rozpočty, myslím, že pro státní rozpočet je to 15, abychom se nechytali za slovo, mluvím o veřejných rozpočtech, navrhujete zrušit - tuto slevu. A to je debata, kde říkáme, že daně se zvyšují, vy říkáte, že mají být stejné, a máme pravdu obě dvě skupiny, protože záleží, ve kterém čase. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Děkuji, já se přihlásím ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji vám. Nyní pan poslanec Okamura s faktickou poznámkou a potom pan poslanec Votava s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já jsem reagovat nechtěl, ale když jsem slyšel pana předsedu Votavu a jeho závěrečná slova, že danit něco, co není příjmem, je nesmysl, tak vám vůbec nerozumím. Vždyť hnutí Úsvit tady v zimě mělo návrh zákona, aby se DPH platila až po zaplacení faktury. A dokonce bychom k tomu rádi přidali, a navrhneme ten zákon na podzim znovu a znovu se o tom chceme bavit, aby si ten, kdo má fakturu zaplatit, aby si ji mohl dát do nákladů, až když ji zaplatí, aby nebyl žádný daňový výpadek. Takže nám tady říkáte, že je nesmysl danit něco, co nikdo neobdržel, a přitom sami jste hlasovali proti tomu, když jsme navrhovali, aby se DPH platila až ze zaplacených faktur! To znamená, že podporujete podvodníky, kteří dluží a ještě si DPH nárokují, a vlastně potápíte slušné podnikatele, kteří se dostávají do druhotné platební neschopnosti, a vzniká z toho nezaměstnanost!

Pane předsedo, vím, že to byla opoziční argumentace, nebo hádka s ODS, ale když tedy argumentujeme, tak prosím nekažme vodu a nepijme víno. A až to tady v Poslanecké sněmovně na podzim bude, tak doufám, že tedy umožníte občanům České republiky a milióonu živnostníků a podnikatelů, aby platili DPH až skutečně z toho, co dostanou za svoji práci zaplaceno. My to navrhneme. Vaše slova si budu pamatovat, takže vám je, pane předsedo, zase připomenu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze mým prostřednictvím. Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Votava.

 

Poslanec Václav Votava: To, co říkal pan kolega Okamura, vaším prostřednictvím, je tak trošku "já o voze a vy o koze". Dostali jsme se daleko.

Chtěl jsem jenom zareagovat, když jsme narazili na superhrubou mzdu, omlouvám se, že jsem to vyvolal, že to bylo trošku jinak, pane kolego Stanjuro prostřednictvím předsedajícího. Pamatuji si, jak tady běhal váš kolega Tlustý, tehdy ještě váš kolega, stínový ministr nebo co to bylo, s takovým kolečkem a říkal, že bude jednotná daň ve výši 15 %. Pak jste si to přepočítali a zjistili jste, že by to byla zásadní díra do rozpočtu, tak jste k tomu přihráli sociální a zdravotní pojištění. Takhle asi vznikla superhrubá mzda - ta pitomost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejsem takový pamětník jako pan předseda rozpočtového výboru. Já jsem tady v roce 2007 nebyl, takže nemůžu reagovat na to, jak probíhala debata a co kdo navrhoval. To se omlouvám, to skutečně nejsem schopen. Nicméně od toho roku sociální demokraté říkají, že jsme úplně špatně nechali 80 mld. našim podnikatelům a našim občanům. Nechali, ne vzali. Nechali. A teď říkají, že to bylo špatně. Já nevím. Měli jsme jim ty peníze vzít? To by bylo dobře? To říkáte celou dobu, že jsme měli nechat vyšší daně.

A vy jste se vyhnul odpovědi na otázku, odkdy podle dnes platné legislativy má být zrušena superhrubá mzda. A co vy dneska hájíte? Vy prostě říkáte přesný opak toho, co bude v příštím bodě projednáváno a co předpokládám, že bude mít podporu vládních poslanců, jak to mělo na rozpočtovém výboru. Pokud říkáte, že superhrubá mzda je úplně špatná věc - nechci používat pejorativní výrazy, které používáte vy -, tak máte šanci ji od 1. ledna 2015 zrušit. Ale to vy nechcete. To vy nechcete! Tak co nám vlastně vyčítáte? Obojí. Že jsme to zavedli a že jsme to nezrušili, že jsme to zvedli nebo snížili. Je to úplně jedno. V zásadě mají pravdu pouze sociální demokraté. Když jsou v opozici, tak 15 a 21 je špatně! A když jsou ve vládě, tak 15 a 21 je dobře, protože tehdy to obíralo lidi a dneska by to rozvrátilo rozpočet. Ale jsou to pořád stejné sazby, pořád stejné daně! A my tvrdíme, že to bylo na tři roky a že si myslíme, že je situace, abychom to zrušili po dvou letech. Ale vy jste úplně otočili názor, kolegové zleva. Přátelé vám neříkám, to si říkáte uvnitř sociální demokracie. Já používám slovo kolegové, protože to opravdu nechávám na vaši vnitrostranickou a velmi živou debatu, kterou často pozorujeme.

To by mě skutečně zajímalo od pana předsedy Votavy, pokud bude chtít odpovědět. Samozřejmě ho můžu jenom takhle slušně požádat. Odkdy má být superhrubá mzda zrušena? A co vlastně navrhuje? A 15 a 21 bylo dobře, nebo špatně? V roce 2012 to bylo špatně. V roce 2014 říkáte, že to je dobře. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Děkuji vám, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní neregistruji žádnou faktickou poznámku, neregistruji ani nikoho s přednostním právem. V tom případě přistoupíme k těm, kteří jsou přihlášeni řádně do rozpravy, a prvním z nich je pan poslanec Jiří Dolejš. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Já vám za ně děkuji, pane předsedající. Příjemné odpoledne všem. Nebudu příliš dlouhý, nebojte, ale přesto dovolte, abych jednak vystoupil se stanoviskem klubu k druhému čtení, protože když jsem poslouchal ty nakohoutěné duelanty, tak jsem měl přesto pocit, že jak vpravo, tak vlevo tady jsou samí přátelé lidu, kteří to myslí dobře a jenom se nemohou shodnout, jak ten blahobyt pro občana dosáhnout. A ono by to chtělo za prvé uvažovat v souvislostech a za druhé někdy vzít tužku do ruky, aby nejenom občan, ale i vy tady, až budete hlasovat o variantách, které jsou tady předestírány, abyste věděli, o čem hlasujete. Protože ono je fakt, že je příjemné, že tuším asi po deseti letech přistupujeme k tomu, co my jsme tvrdili dlouhodobě, to znamená, že nepřímé daně, když se přeexponovávají, tak to pro občana nepřináší nic dobrého. Po deseti letech konečně budeme snižovat nepřímou daň, konkrétně DPH. A celá ta debata je o tom jak.

Je třeba říci, že teď schvalujeme zákon, jehož účinnost bude od roku 2015, tudíž na základě tohoto platného a účinného zákona by měl být postaven návrh státního rozpočtu, a tudíž když tady schválíme nějakou zásadní věc, tak rychlá spojka tady do Karmelitské, aby pan ministr Babiš předělal státní rozpočet. To je myslím jasná věc. Takže jde o to, jestli v rozpočtu je volný prostor na různé drobné úpravy a mají-li vůbec drobné úpravy smysl, anebo když do té konstrukce zasáhneme podstatnějším způsobem, tak jak to zbilancovat, aby to buď bylo fiskálně neutrální, anebo si rovnou přiznejme, že ti, kteří navrhují zásadnější zásah do příjmové stránky státního rozpočtu, tak zároveň by měli říct a sdělit občanům, že pokud to nezbilancují, tak naostřili sekyru na výdajovou stranu, a že chtějí tedy škrtat a škrtat a škrtat! A to nemluvím o tom, že část výnosu DPH měla být připravena na reformu penzijního systému a že ta reforma penzijního systému se jaksi nekoná. Co způsobíme důchodové komisi a jaký návrh přijde na vypořádání se s druhým pilířem a jak bude konstruováno to připojištění, resp. třetí pilíř, to je věc otevřená, ale nepochybně tyto peníze nebudou použity na kompenzace dopadů těch změn, které byly přijaty v roce 2012. Takže to je základní rámec našich úvah.

A teď tedy jaksi in medias res, k meritu, s čím přicházíme my. Tady bylo řečeno, že pokud jde o příjmová opatření, tak snížení daní vlastně je buď aktem rozpočtové obezřetnosti, to znamená, snížíme daně, ale ne tolik, aby to poškodilo rozpočet. Čili že to bude fiskálně neutrální, ale že by to mělo mít dopad racionalizovat ekonomické prostředí. A řekněme si rovnou, že když mírně upravíme sazbu, tak se to samozřejmě promítne do inkasa, ale nepromítne se to do cenové hladiny, což zajímá zejména toho člověka na ulici, protože když zvyšujeme nepřímé daně, tak se většinou zvyšují ceny, ale když snížíme nepřímé daně, a zejména nepatrně, tak ty ceny většinou zůstanou zaparkované tam, kde jsou, protože konkurenční tlak není až tak velký, aby kvůli tomu někdo snižoval ceny. Takže to je nepochybně velice významný faktor všech těchto úvah.

Nevím, jestli mohu vzít za slovo pana emeritního ministra a kolegu Kalouska, když tady avizoval, že když nezůstane platná a účinná dosavadní úprava, tedy že nezůstane jedna sazba 17,5 %, tak že by byl pro to, aby do snížené sazby se zaparkovalo vše, co umožňuje evropská směrnice. Nevím, jestli to bude načteno v podrobné rozpravě, ale řekněme si, že je to zásadní rozšíření. Já bych se vcelku k tomu i stavěl pozitivně, uvažoval bych o tom, protože to trošičku konvenuje k tomu, co navrhujeme my, byť ne až tak směle, aby 10% někdejší před rokem 2012 snížená sazba byla takto široce pojata, ale rovnou si řekněme, o kolik by to bylo peněz. Je vymyšleno, co s tím? Neslyšel jsem to tady.

Druzí nebo další, kteří přišli s jistou inovací, jsou kolegové dříve vládní v ODS, kteří říkají, to tříleté období zvýšení o jeden procentní bod zkrátíme o rok dřív, protože koneckonců časy už jsou lepší a tolik až peněz do rozpočtu touto cestou nepotřebujeme. Je tam ta moje výhrada, že to neovlivní cenovou hladinu, o tom přemýšlejte, ale jaksi myslím si, že tento krok není až tak zásadní, abychom se o něj takto hádali. Daleko větší problém je počet sazeb. Mě by se líbila druhá varianta, o které hovořil, tuším, kolega Fiala, a to Fiala druhý, tedy myslím Petra, který hovořil o tom, že bychom se mohli vrátit ne před rok 2012, ale ještě více dozadu, to znamená, kde sazby byly na 10 a 20 %. Nevím, jak je to myšleno vážně, ale to samozřejmě opět znamená větší výpadek ve výnosu daňového inkasa.

Když jsme se dívali na vládní návrh, tak musím říci, že rozhodně nechceme přinést lidem tu špatnou zprávu, že aspoň v těch vybraných komoditách, na kterých se vládní koalice shodla, a že to bylo těžké dohadování, tak že v těchto vybraných komoditách se ze sociálního důvodu, to je jasné, sníží DPH. Ale zvažme, kolegové, klidně i přátelé, mně je to jedno, já nejsem až tak akurátní, jestli ty tři sazby skutečně není "zu moc". Já bych z toho nedělal fatální záležitost. Z 28 evropských zemí skutečně se najdou i takové, kromě myslím Dánska, tam je jedna sazba, to by se líbilo asi kolegovi Kalouskovi, ale najdou se i země, kde tři sazby jsou. Tuším Francie, Lucembursko, snad i Irsko. Najdou se. Je to spíše výjimka, je to administrativní moloch, je to problém, ale dokážu to skousnout. Proto také vnímáme spíše pozitivně to, co koalice přinesla, ale je to drobečková politika. A my navrhujeme v podstatě zrušit návrh na třetí sazbu a to, co ve snížené sazbě doteď je sakum pikum, tedy nerozšiřovat to oproti kolegovi Kalouskovi, tak dát do té 10% sazby, která tady byla do roku 2012. Návrh vcelku jednoduchý, ale protože jsem těm, kteří takto uvažovali o zásadnějším řezu, vytýkal, že by měli buď říct, že chtějí osekat výdaje, nebo to jinak zbilancovat v rozpočtu, tak dodávám, že my máme v tomto ohledu připraveno řešení, a to při tom dalším řešení, tedy daně z příjmů fyzických osob, kdy podobně jako byla diskutována před volbami nepřiměřenost nepřímých daní a DPH, tak podobně byla diskutována otázka daňové progrese. Tam chápu, že v koalici je to složité, protože tam se nedohodli, ale přesto si myslím, že skutečná daňová progrese, a nikoliv přemrštěná, nejenom hra na progresi s pomocí druhé sazby, tak že by si ji tato ekonomika zasloužila, že by ji unesla, a takto tou vnitřní logikou spojené jsou tady ty dva návrhy - tedy bohužel uvidíte mě ještě jednou, až budeme projednávat daň z příjmu fyzických osob.

Toť myslím vše k našemu návrhu. Já myslím, že jsem to vysvětlil dostatečně jasně, abyste se nad tím mohli třeba i zamyslet do třetího čtení, a jak jsem řekl, je to podáno, čili mě uvidíte ještě jednou, abych stručně a už jenom lakonicky se přihlásil k tomu, co je dáno už v počítačovém sněmovním systému. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer. Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Dále tu mám faktickou poznámku pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nebudu potřebovat dvě minuty. Jenom se chci zjistit, že jsem slyšel dobře, jestli pan poslanec Dolejš říkal na mikrofon, že vláda plní deset let programový cíl Komunistické strany Čech a Moravy. Tímhle on začal, a pokud je to pravda, tak je to spíš pro zamyšlení na vládní poslance. Pokud jsem to špatně pochopil, tak se omlouvám, není v tom zlá vůle. Ale já jsem tu větu slyšel a úplně se mi nechtělo věřit, tak jsem se radši přišel zeptat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Pan poslanec Dolejš s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Slušně byl položen dotaz, je slušné odpovědět. Neříkám, že vláda se odvolávala na náš názor, který je opravdu deset let a více starý, že by se nepřímé daně neměly příliš zvyšovat. Ale fakticky tomu tak je, takže tento souběh uvažování je nepochybně hoden pozornosti. A nemyslím si, že nás musíte líčit v roli jakéhosi Járy Cimrmana, který inspiruje kdekoho.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. S řádnou přihláškou do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, základním smyslem přeřazení léků do snížené sazby DPH bylo snížit náklady zdravotního pojištění a samozřejmě také náklady lidem na doplatky na léky. Současně se do té desetiprocentní sazby zařazuje i počáteční a pokračovací dětská výživa pro děti do tří let věku.

My jsme ještě konzultovali na zdravotním výboru s panem předsedou s profesorem Vyzulou, že by bylo velmi vhodné, aby v té desetiprocentní sazbě byla i speciální výživa pro skupinu lidí s alergií na fenylalanin a na celiakii, na lepek. A je to z toho důvodu, že v podstatě pro tyto lidi, kteří mají vrozenou alergii na tyto látky, neexistuje žádný lék, který by jim pomohl a který by jim vlastně umožnil kvalitní přežívání.

Z toho pohledu jsme jednali s paní náměstkyní Hornochovou na Ministerstvu financí a byla určitá vstřícnost v tom, že by bylo možné uvažovat o tom, že základní suroviny pro výrobu těchto potravin, například bezlepková mouka, v případě té druhé skupiny se o tom uvažuje, nebo se o tom jedná, by bylo možné zařadit do této desetiprocentní sazby daně, což by byla obrovská úleva pro tuto nepříliš velkou skupinu lidí, kteří skutečně nemají jinou možnost, jak dosáhnout kvalitního života, než mít přístup k těmto potravinám, a často za to platí velmi vysoké částky peněz. Bylo nám přislíbeno, že by bylo možné připravit tento návrh do následující novely daně z přidané hodnoty, kterou budeme projednávat ještě na této schůzi.

Zatím jsem vás chtěl o tomto informovat a přimlouvám se za to, aby se u těchto skupin dětí postupovalo podobně jako v případě té počáteční a pokračovací výživy pro děti do tří let věku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. S další řádnou přihláškou do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem v roce 1986 byl součástí jakési delegace v tehdejším gorbačovovském Rusku. Tehdy tam byla prohibice. Téměř úplná prohibice. (Veselá reakce v plénu.) Teď nenarážím na náš suchý zákon v parlamentě, prosím vás, nebojte se. Ale tam jednou za čas přišla do obchodu zásilka ne vodky, vodka nebyla vůbec, ale takzvané nastojky, což byl suchý líh, ne, byl to mokrý líh, ve kterém byly rozpuštěny nějaké houby nebo něco podobného. Bylo to krajně nechutné, ale ti Rusové tehdy nic jiného neměli. A já jsem si tedy, přiznám se, stoupl do fronty. Táhla se okolo tří, čtyř, pěti bloků. No a když jsme po šesti hodinách přišli na řadu, viděli jsme, že tam byla ještě fronta jiná. Ta stála z druhé strany. To přicházeli ti důležitější a lepší, ti činovníci, a brali si tu nastojku po celých bednách, zatímco chudák běžný Rus nebo běžný návštěvník Moskvy si mohl vzít jenom jednu flašku toho hnusného pití.

Proč to říkám? Ví to někdo? Jistě to víte. Narážím na tzv. přednostní právo. Debata k tomuto bodu začala více než před hodinou a první řádně přihlášený řečník se dostal ke slovu po více než hodině, co si pánové - myslím, že tam nebyla žádná dáma - nadaní takzvaným přednostním právem, což je podle mého velice nedemokratická záležitost, tady vyměňovali předvolební vzkazy. Chápu, že opozice tuto tribunu, toto přednostní právo - už vidím, že se hlásí další z nositelů přednostního práva - ale já, protože jsem proti tomu, můžu udělat to, čeho zneužívá taky opozice - a já to taky umím, pane Stanjuro nebo pane Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího -, mluvit třeba hodinu nebo dvě. Já nemusím k tomu mít čtení nějakého zákona nebo nějaké zábavné knížky, já to dokážu dokonce sám. A když chci upozornit na něco, co považuji za nespravedlivé, tak na to prostě upozorním.

A já upozorňuji na to, že tzv. přednostní právo je hrubým způsobem zneužíváno. Osobně si myslím, že zákonodárce, když ho měl na mysli, měl na mysli rozumnou věc. Chtěl, aby členové vlády, předsedové stran, předsedové klubů se mohli vyjádřit za vládu, za svůj resort, případně za svůj klub. Dnes ale nositelé přednostního práva jsou takovými lidovými baviči. Oni si uspořádají forbínu. Víme všichni, že Voskovec a Werich pořádali forbíny, které byly velmi zábavné, leč tato forbína většinou zábavná není, a dokonce ani novináři ji občas neposlouchají. Do té forbíny řadový poslanec vstoupit nemůže.

Prosím vás, to není kritika opozičních řečníků. Přednedávnem, pokud si ještě pamatujeme, vystoupil zcela mimo pořad, mimo smysl této schůze pan premiér s přednostním právem ohledně dětí, které jsou uneseny-neuneseny v Norsku. Já neříkám, že to není důležité. Ale bylo to zcela mimo pořad. Bylo to zcela mimo logiku této schůze a díky tomu, že někdo má přednostní právo a někdo nemá, a ten kdo má přednostní právo, může vystupovat mimo logiku a mimo čas a prostor, tak se k tomu bohužel nemohli vyjádřit ani ti poslanci, které to zajímalo. Muselo být použito triku, kdy pan předsedající umožnil vystoupit místopředsedkyni klubu, ačkoliv byl předseda klubu přítomen. Předsedové klubů odcházeli, přicházeli, aby mohli umožnit toto znásilnění jednacího řádu. Ano, znásilnění jednacího řádu, pokud ho znáte. Já se obávám, že ho neznáte, protože má být stanoveno pořadí místopředsedů, ve kterém mají vystupovat, a nemá to být tak, že se vyvolává ten nebo onen místopředseda. Pokud mi nevěříte, najděte si to, je to poměrně jednoduché.

Nuže já samozřejmě vím, že toto by se mělo změnit. Teď to změnit nemůžu. Já se můžu hlásit do rozpravy jako řadový poslanec, tedy poslanec druhé kategorie, můžu využívat institutu faktických poznámek, což taky můžu dělat donekonečna, ale je to trapné. My nemáme prostě v tom jednání žádná spravedlivá pravidla.

Já bych to rád změnil. Ale v této chvíli vyzývám všechny vlastníky přednostního práva, aby se chovali jako džentlmeni. Já, když mám nějakou výhodu - pokud si pamatujete, byly aféry s majáčky, že ministři, bylo to v 90. letech, houkali, svítili, jezdili jako blázni, (nesouhlasný hluk v sále), samozřejmě veřejnost to kritizovala a dnes už ministra s majáčkem skoro nepotkáte, protože si uvědomili, že to jde i bez nich. Debata ve Sněmovně jde i bez přednostního práva. Samozřejmě pokud potřebujeme prodat něco naprosto důležitého, zásadního, vyjádřit stanovisko klubu, vyjádřit se k ohrožení demokracie a podobně, využívejme ho, nebo využívejte ho, já ho nemám. Kdybych ho měl, tak bych ho nevyužíval, protože nemám rád žádné nezasloužené výhody. Nemám je prostě rád a toto je nezasloužená výhoda. Tady nebyli zvoleni poslanci řadoví a poslanci s přednostním právem. (Nesouhlasný projev pléna je intenzivnější.) Jasně funkcionáři klubů a stran v odůvodněných případech mohou toto právo použít. Vy je používáte v naprosto neodůvodněných případech.

Nechtěl jsem zdržovat, ale -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Poprosím ctěné kolegy o klid a o vyslechnutí pana poslance Komárka. Děkuji.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji. A také děkuji, že mě nenapomínáte, že nemluvím k věci, pane předsedající, i když byste měl, protože nemluvím k věci, ale protože žádný předsedající to neříká u žádného poslance, chápu, že to neříkáte také. Ale to je v jednacím řádu také. Ale já už končím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Kdo jsem já, pane poslanče, abych rozhodoval, jestli je to k věci, nebo to není k věci. Pro ostatní kolegy jenom upozorňujeme, že se bavíme o zákonu o dani z přidané hodnoty. Děkuji.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Vždyť já jsem vám také poděkoval. Samozřejmě to rozhodujete vy. Ale já na to můžu poukázat, protože můžu poukázat prakticky na všechno. Takže ta debata by mohla být nekonečná. Ale já už chci skončit.

Já si skutečně myslím, že přednostní právo je něco, co ničí českou demokracii, kazí život Sněmovně, a tím pádem i život lidem, kteří nás zvolili a pro které máme pracovat, a proto budu teď nepříliš vynalézavě končit každé své sněmovní vystoupení slovy: ostatně soudím, že přednostní právo má být zrušeno. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Komárkovi k příspěvku ke druhému čtení zákona o dani z přidané hodnoty.

S přednostním právem, tentokrát ale s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, přeji vám hezké pozdní odpoledne. A nedá mi než reagovat na výzvy předřečníka o dodržování spravedlivých pravidel nebo jejich tvorbu, a tak v souladu s jeho řečí také prohlašuji: ostatně soudím, že pravidla jsou od toho, aby byla dodržována. A zmíním několik málo pravidel, například jednací řád. Například pravidlo, které tím, že schválíme harmonogram jednání na půl roku, nám říká, ve kterém týdnu která činnost či aktivita Poslanecké sněmovny se má odehrávat, například i ten harmonogram, který nám v jednotlivém týdnu dává a stanovuje, na co máme pondělek, na co máme úterý, na co středu, čtvrtek, pátek a tak podobně. I tato pravidla volám, aby i ctěný pan kolega Komárek - prostřednictvím pana předsedajícího - coby předseda například volebního výboru dodržoval a nesvolával volební výbor zásadně na úterý, kdy mají zasedat poslanecké kluby. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Opět upozorňuji, že stále řešíme zákon o dani z přidané hodnoty. Ptám se, jestli někdo další - s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Komárek tady zapomněl poznámky, tak mu je vracím. Všichni do fronty, nikdo nepředbíhat. Já se omlouvám. Já nejsem majitel přednostního práva, majitelem je politická strana a politický klub. A opozice má těch přednostních práv mnohem méně než vládní koalice naprosto logicky. Jestli jsem to rychle dobře spočítal, tak 17 ministrů, 3 členové vedení Sněmovny, potom někteří předsedové stran jsou ve vládě, tak 3 předsedové klubů, je to 23. Máte 4 opoziční strany, takže 8, i když já bych řekl, že máte dvě opoziční strany a dvě polovládní, ale dobře, 23 : 8. Za prvé.

Za druhé chci říci, že v minulém volebním období jsme to byli my jako vládní koalice, kteří jsme vyhověli žádosti kolegů ze sociální demokracie a udělili jsme přednostní právo předsedům stran. Představte si, pane poslanče Komárku prostřednictvím pana místopředsedy, že ještě před třemi lety předseda strany neměl přednostní právo, měli je pouze předsedové klubů. Kolegové ze sociální demokracie to navrhli a my jsme to podpořili, protože ty argumenty byly poměrně logické.

A to přednostní právo také chrání opozici, aby mohla něco říci. Když chcete být tak spravedliví, tak se podívejte, kdy jsme my podali poslanecké návrhy zákonů a kdy je bude Sněmovna projednávat. Pět, šest, sedm, osm měsíců tam leží, vždy má přednost většina, já to respektuji, ale my pak bychom nebyli schopni vůbec říci nic z toho, co chceme.

Pan poslanec Dolejš z KSČM, abych byl přesný, abych se nedopustil stejné chyby jako v minulém volebním období, to myslel asi jako karikaturu nebo vtípek, že tady všichni stojíme a bojujeme o blaho občanů. Já si myslím, že to není vtípek, že to je prostě veřejná služba politiky a lišíme se v názorech, jak to zajistit. Možná to je příliš patetické, možná bychom volili někteří z nás jiná slova, abychom zajistili dobré podmínky pro klidný, dobrý, kvalitní život, ale to je přece úkol politiky a nás politiků a samozřejmě se přeme o to, a že máme jiné cesty a jiné nástroje, jak toho dosáhnout.

Pan poslanec Komárek ve jménu demokracie navrhuje omezit práva menšiny. Nic jiného to není. A já jsem nechtěl zdržovat. Já na rozdíl, protože mám díky svému klubu to přednostní právo, nejsem majitel, tak já se nemusím držet věci. Ale jsou věci typu, že ve volebním výboru, jemuž předsedá můj kolega, zjistíme, že dojde k porušení zákona, my hlasujeme o tom, zda tuto otázku máme předložit Sněmovně, protože to může řešit pouze Sněmovna, a k mému překvapení se nenašla většina v klubu včetně pana předsedy volebního výboru, který byl proti tomu, abychom evidentní porušení zákona, a já rozumím, že to je nešťastné, a volil jsem k tomu přiměřená slova, nechci tu debatu opakovat na plénu. Ale proč to tady není navrženo? Proč ten bod není zařazen? Proč se tváříme, že ten problém neexistuje? No protože pokud ho nezařadíme na program, tak v zásadě neexistuje. Ten, který to má pravomoc rozhodnout a napravit nezákonný stav, Poslanecká sněmovna, o tom neví! Ví o tom patnáct členů, no, nás tam nebylo patnáct, no dobře, ale ví o tom patnáct členů volebního výboru, protože všichni máme podkladové materiály, i ti, kteří se museli omluvit, a pan předseda se omluvil a svolal to jednání v mimořádném termínu s tím, že to je mimořádně důležitá věc a je samozřejmé, že mělo přijít stanovisko výboru k té věci, když už to bylo v mimořádném termínu.

No ale zase - slova a skutek jsou dvě různé věci. Proč jste vy, pane předsedo, nenavrhl - prostřednictvím pana místopředsedy - Sněmovně zařazení toho bodu? Proč o tom musí mluvit opoziční poslanec v bodu, který s tím nesouvisí? Koho mám interpelovat? Protože to není věc, kterou má v rukou vláda. To je výsostná pravomoc Sněmovny. Takže opoziční poslanec ani nemůže navrhovat vládě v rámci interpelací ať písemných, nebo ústních, aby napravila toto. Tak začněme každý u sebe, než budeme říkat, jestli někdo je, nebo není lidový vypravěč. Já se za něho nepovažuji a doufám, že vy mě nepovažujete za lidového vypravěče. Pokud ano, no dobře, tak to je mi líto, takový cíl jsem prostě neměl. Ale vy nenavrhujete nic jiného než omezit práva opozice.

Kdyby to mělo být spravedlivé, tak budeme střídat v tom programu - vládní, opoziční, vládní, opoziční. Máme na této schůzi 95 návrhů zákonů, 66 v prvém čtení a 29 ve druhém a třetím. A schválně si příští pátek, až bude končit schůze, pokud nenabouráte ta pravidla a nedáte schůzi do výborového týdne, což já samozřejmě nevím, dneska jsme se na tom nebyli schopni shodnout na poradě předsedů klubů s vedením Sněmovny, tak si udělejme statistiku, kolik procent z vládních návrhů zákonů bude projednáno na této schůzi a kolik procent opozičních poslaneckých návrhů bude projednáno. Byl bych rád, kdybych se mýlil, ale jsem si fakt jist, že to procento vládních návrhů bude mnohem vyšší než procento opozičních návrhů.

Tak kdy máme šanci promluvit? Až nám za tři roky připustíte, abychom v roce 2017 projednávali návrh poslanců například ODS, který podali v lednu 2014? Po třech letech? Nebo po třech a půl letech?

Vůbec tomu nerozumím. Jestli jste netrpělivý, tak vyzvěte kolegu Faltýnka a staňte se předsedou klubu a vy budete majitelem. Já si myslím, že je nositelem, že to patří tomu klubu, a ne té konkrétní osobě. Takže nejsem majitelem přednostního práva, ale naše politická strana je ze zákona vybavena dvěma hlasy s přednostním právem. Vy jich máte do kupy jako vládní koalice dvacet tři.

A pokud se vás to dotýká, tak můžete vystupovat v poslaneckém klubu, mohl jste navrhnout jako předseda volebního výboru bod, mohl jste ho uvést, mohl jste tu mít hodně prostoru, abychom řešili reálný problém, který - oba dva víme, že ten reálný problém existuje. Ale já jako řadový člen volebního výboru ten bod nebudu navrhovat. Od toho máme nějaké vedení toho výboru. Vy jste to svolal v mimořádné věci, v mimořádném termínu, a výsledek je nula. Nula! Zametli jsme to pod koberec. Musím podotknout, že pro zařazení bodu hlasovali i vládní poslanci, nebylo to hlasování tak, že vládní poslanci jako jeden muž a jedna žena hlasovali proti a opoziční naopak, tak to nebylo, bylo to prostě promícháno, ale bohužel bylo nás tam jenom - jenom pro dokreslení - bylo nás tam osm z patnácti, my jsme byli zastoupeni sto procenty, protože máme jediné místo v tom výboru, to jste nám přidělili, a já jsem tam byl, a čtyři byli pro a čtyři byli proti. Stačili pouhopouzí čtyři poslanci, aby zabránili projednávání závažné věci kolize se zákonem, kterou jsme nezpůsobili, protože my jsme i v té debatě řekli, že existovala jiná řešení, která měl v rukou konkrétní člen konkrétní mediální rady, ale bohužel k tomu nedošlo.

Zítra ráno máte šanci to znova navrhnout a my budeme určitě pro zařazení toho bodu a klidně se domluvte, že to bude ve čtvrtek od 18, když budeme mimořádně jednat i ve čtvrtek od 18. hodiny, a může to být bod, který bude poměrně jednoduše vyřízený, protože my všichni členové volebního výboru máme stanovisko Parlamentního institutu, že to je flagrantní porušení zákona. A chci jenom připomenout kolegům, kteří ty informace nemají, že tu schůzi nesvolávala opozice, neiniciovala opozice. Bohužel se nekonala.

Tak to aby ta rozprava byla jakoby úplná o tom, kdo má, nebo nemá přednostní právo, jaké pravomoci mají předsedové výborů či místopředsedové výborů nebo předsedové naší parlamentní komory nebo místopředsedové. My to opravdu vnímáme jako útok na demokratická práva menšiny, přestože vás to nebaví a připadá vám, že tady zbytečně ztrácíme čas. Ale je to reakce na to, že naše návrhy prostě leží, leží, leží a neprojednávají se. Musím spravedlivě podotknout, že asi na předpředpředposlední schůzi jsme se domluvili a na grémiu Sněmovny jsme zařadili tzv. opoziční okénko. Dostali jsme čtyři hodiny, nicméně debata k našemu prvnímu návrhu zákona byla tak živá, že jsme ji ani nestačili ukončit, takže ten bod už máme přerušen - tři měsíce? Máme přerušen bod poslaneckého opozičního návrhu v prvém čtení tři měsíce. A jsem si takřka jist - a rád bych se mýlil a pokud se mýlím, budu rád -, že na této schůzi se na to opět nedostane.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Stanjurovi s přednostním právem a teď tu mám tři faktické poznámky a jedno přednostní právo. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik, po něm pan poslanec Komárek, po něm pan poslanec Faltýnek, po něm s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, v rámci zachování objektivity musím nyní dát za pravdu předřečníkovi panu kolegovi Stanjurovi. Máme jako opoziční strana bohaté zkušenosti s tím, co on tady říká, že opoziční návrhy zákonů tady řadu měsíců stojí ve frontě neprojednány, nezařazeny, případně vyřazeny. Z některých, v podstatě ze všech minulých období této Poslanecké sněmovny se některé naše návrhy zákonů jako opoziční poslanecké návrhy projednávaly, byť předložené v prvním půlroce funkčního období, až v půlroce posledním, a některé se ani dokonce nestihly doprojednat. Takže jsme tady byli svědky projednávání např. čísla tisku 56, kde v okolí toho jednacího dne byla čísla tisků 987, 1052, a tak podobně. Jakoby náhodou to byly tisky opoziční, najmě tedy komunistické, jakoby náhodou v té době to byly pravicové vlády ODS, TOP 09. Takže má pan kolega Stanjura pravdu. Ano, toto zacházení s opozicí je zde zřejmě obvyklou normou. Já bych poprosil, abychom se soustředili na to, že tady jsou nějaká pravidla, abychom se podle těch pravidel nadále chovali a řídili, abychom si je nevykládali účelově.

A ještě v jednom má pan předseda Stanjura pravdu. Prostě přednostní právo není něčí výsada nebo něčí vlastnictví. Přednostní právo je šance, která je dávána především opozičním poslaneckým klubům, aby alespoň někdy mohly vyjádřit svůj názor.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Komárek: Za prvé to, co říkali předřečníci o tom, jak je to s klubem, to není pravda, prohlašuji to s plnou odpovědností, prostě to není pravda. Neříkám, že lžou, vyřídím si to s nimi sám.

Ale co je podstatné. Pan Stanjura se mýlí anebo si protiřečí, když říká, že zrušením přednostního práva by byla poškozena opozice. Neboť vy jste sám řekl, že těch přednostních práv má koalice víc. Čili kdybychom je zrušili, byla by poškozena koalice. A tady už zaznělo, myslím, že omylem, že někteří poslanci jedné koaliční strany hlasovali, o čem nevěděli. A pane Stanjuro, já se vás ptám prostřednictvím pana předsedajícího: Oni vaši poslanci neumějí mluvit? Oni se neumějí přihlásit do rozpravy, že za ně musíte mluvit jenom vy a pan Fiala, nebo zejména vy? Oni to opravdu neumějí? Vy nemáte společné stanovisko, které by mohli přednést taky oni? I kdybyste chtěli obstruovat a bylo zrušeno přednostní právo a vystoupili všichni členové opozice, neschovávali se v lavicích a mluvili normálně, tak byste obstruovat mohli. Tady není žádné omezení menšiny. Podívejte se, jak chodí Bundestag. Tam byste mohl mluvit o omezení menšiny. Víte, jak chodí Bundestag? Jestli víte, tak to prosím vás řekněte tady na mikrofon, jestli budete chtít. Děkuji.

Ostatně soudím, že přednostní právo má být zrušeno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak teď nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Jandák... Pardon, pan poslanec Faltýnek měl přednost, omlouvám se panu poslanci Jandákovi. Po něm pan poslanec Jandák, po něm pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Benda, po něm s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne. Já se omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Stanjurovi, kterého si vážím - teď ho tedy nevidím, jo, je tady. Víte, ono je to podle mého názoru - není to žádný útok na demokracii. Ale já jsem změřil časově vystoupení pana kolegy Stanjury. Mluvil 12,5 minuty. Podle mého soudu opakoval šestkrát dokola - a já vím a prosím, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, nereagujte na to mé vystoupení, moc vás o to prosím, je to jenom faktická poznámka - podle mého soudu se to dalo prostě říct za dvě minuty. To je všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. Teď už dříve zmíněný pana ctěný kolega Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Tady jste, kolegové, viděli v praxi, co je to přednostní právo - pohladil mě.

Ne, já jsem chtěl říct jenom jednu věc. Prosím vás, zklidněte se a podívejte se, co je za bod, o dani z přidané hodnoty. A potom, kolegové, za 35 minut začíná nejdůležitější schůze tohoto minimálně desetiletí, tak abychom to neprošvihli. Děkuji vám mockrát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Už za 24, pane kolego. Děkuji panu poslanci Jandákovi.

Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že to je oblíbená metoda, nejdřív se omluvit, pak urazit protivníka a pak ho slušně požádat, aby nereagoval. Možná jsem to mohl říct za dvě minuty. Ač se bude pan poslanec Komárek divit, jdu opět hájit své poslance. A prosím vás, pane poslanče, neurážejte je, prostřednictvím pana místopředsedy. Dneska už vystoupila řada našich poslanců, dalších bodů bude řada. Klidně si najděte procentuálně, kolik poslanců z našich řad vystupuje k bodům jako zpravodajové a s odbornými návrhy a s pozměňovacími návrhy a kolik z vašich řad. A klidně se trefujte do mě a říkejte, že jsem mluvil blbě, že jsem lidový bavič, že jsem moc dlouhý a neměl jsem mluvit dvanáct minut, ale dvě. Ale neurážejte mé kolegyně a kolegy. Minimálně dneska vystoupil pan kolega Zahradník se vstřícným projevem k návrhu ze strany sociální demokracie, vystoupila má kolegyně Jana Černochová, dnes oceněná jako nejlepší starostka na Pražském hradě v rámci statutárních měst, vystupují další.

A právě proto, když říkáte, že nebudou přednostní práva, tak bude všechno podle většiny. A já to respektuji. Program bude podle většiny, body za sebou. Dneska jsme viděli, jak ministr vnitra řekne: já jsem pro ten bod, pak pro to nehlasuje. Nebudeme o tom bodě mluvit. A protože Jana Černochová to navrhla a už nemohla reagovat na vystoupení v souladu se zákonem, tak pak musí nastoupit předseda klubu. Nebo nemusí, ale může! A já chci bojovat za své poslance a poslankyně. Vám se to může nelíbit, ale prosím vás, jenom neurážejte. Oni se za nikoho neschovávají, nemlčí, vystupují často a kvalifikovaně. Klidně se trefujte do mě, já to unesu!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda, po něm, pokud už nebudou faktické poznámky, s přednostním právem předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jenom zareaguji taky na pana kolegu Komárka, který tedy, nevím proč zrovna dneska, tu debatu zavedl sem v dani z příjmů, jestli je to nějaká vládní obstrukční strategie nebo co je tím cílem. Ale proč existuje ve Sněmovně přednostní právo předsedů klubů a od minulého volebního období i předsedů politických stran? Protože vláda, a to z Ústavy, stejně jako prezident republiky, a to z Ústavy - a dobře víte, že když přichází prezident republiky, tak kvůli němu přerušujeme schůzi úplně a na něj nereaguje nikdo - tak vláda má toto přednostní právo. Aby toto přednostní právo vlády, které je ústavním právem, bylo vyváženo, proto bylo do jednacího řádu dáno právo opozice, předsedů poslaneckých klubů a předsedů politických stran. Aby přednostní právo vlády bylo vyváženo. To znamená, prosím pana kolegu Komárka, než bude tady chodit s těmi výzvami - přednostní právo má být zrušeno -, aby první přišel s novelou Ústavy. Pak se o tom můžeme bavit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní, pokud není žádná další faktická poznámka, s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, já se velmi omlouvám, ale probíhající diskuse vnesla zmatek do myslí poslankyň a poslanců TOP 09. My si v tuto chvíli nejsme úplně jisti, co je předmětem jednání, neboť diskuse a bod, na který jsme byli připraveni -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo, já si dovolím požádat ctěné kolegyně poslankyně a ctěné kolegy poslance o klid. Děkuji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: - jsou dvě různé disciplíny, a proto si potřebujeme tyto myšlenky srovnat v hlavě. Proto si vás dovoluji požádat o 20 minut přestávku na náš klub. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já tedy na základě žádosti o přestávku přerušuji jednání této schůze Poslanecké sněmovny do 18 hodin. V 18 hodin by měla následovat přerušená schůze k bodu ukrajinská krize. Tato schůze je přerušena do zítřka do 9 hodin. Po ní bude následovat v 18 hodin dnes schůze k Ukrajině. Pro upřesnění. Děkuji.

 

(Schůze přerušena v 17.42 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP