(11.50 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Musím se přiznat, že po jednání rozpočtového výboru, který se také zabýval tímto tiskem, a po vystoupení pana náměstka hejtmana Karlovarského kraje, pana Čermáka, má důvěra ve zpracování tohoto návrhu zákona, v kvalitu tohoto zpracování poklesla na nulovou hodnotu, ne-li do záporných hodnot.
Kam vede takováto taktika dohadování se někoho s někým, se ukazuje ve třetím čtení. Jsou podány návrhy samozřejmě na odložení účinnosti onoho složitého manévru o rok, v případě pana poslance Beznosky o dva roky, v případě paní poslankyně Chalánkové - když paní poslankyně Chalánková mluvila v sociálním výboru, a usnesení sociální výboru, které teď zase jakoby neplatí, nebo se změnilo, tak aspoň v té původní podobě, jak jsem si to prostudoval, sociální výbor v zásadě navrhoval postupovat podle stávajících předpisů, odstranil onen termín 31. 12. 2014 v tom § 7, nebo v odstavci 7 § 101. Pak samozřejmě může při hlasování o tomto návrhu zákona dojít ke stavu, že některá ustanovení § 101, pokud ten § 101 bude zachován, budou v kolizi s § 101a apod. Ani ministerský výklad nám pak nepomůže.
Přiznám se, že při takové kvalitě projednání tohoto návrhu jsem jednoznačně za to, aby byla odložena účinnost tohoto zákona. Protože skutečně - a věřím, že si to všichni uvědomujeme - můžeme dostat poskytovatele sociálních služeb a nakonec i kraje do neřešitelné situace.
Pokud by zde nebyla vůle prodloužit ustanovení § 101 datum o jeden nebo dva roky - přikláněl bych se k tomu alespoň jeden rok -, pak prosím o podporu také mých návrhů. Ten jeden návrh se týká rozhodování o poskytování dotace. Přiznám se, že nemám problém ani v § 22. Přiznám se, že nemám problém ani s návrhem pana Víta Kaňkovského, pana poslance Kaňkovského, ale dovolím si také upozornit, že i ten jeho návrh je vlastně jakousi nepřímou novelou zákona o krajích. Já si prostě nedokážu představit, že speciální zákon o sociálních službách bude nastavovat jiné postupy rozhodování o poskytování dotací než zákon o krajích. Byť nemám věcně s tímto návrhem pana Kaňkovského až takový problém, jsem jednoznačně za to, aby v § 22 se stanovilo, že rozhodování o poskytování dotací v sociálních službách kraj provádí v samosprávné působnosti. Nic dalšího tam už nemusí být. Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k tomuto mému návrhu je takové, že je to nadbytečná záležitost, dávat tam tu samostatnou působnost. Je to naopak nezbytné, protože v okamžiku, kdy není jasno, jestli je to na základě samostatné, nebo pověřené působnosti, může docházet k velkým problémům. To znamená, pokud by byl přijat tento můj návrh, aby kraje rozhodovaly o poskytování dotací v samostatné působnosti, tak je to naprosto legislativně čistá záležitost a nemusí nikdo nic dalšího do toho návrhu zákona ve věci rozhodování o poskytování dotací dávat. Takže bych požádal, pokud se bude hlasovat a neprojde odložení účinnosti, aby tento můj návrh byl podpořen.
Pokud se týká dalšího mého návrhu, rušení fixace podílů, tak se přiznám, že když se podívám na stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí k mému návrhu, tak tomu nerozumím. To je takové oblíbené slovo pana Andreje Babiše - já tomu nerozumím. Já tomu stanovisku skutečně nerozumím, protože v tom návrhu není nic jiného než snaha zachovat transparentní rozhodování, doplnit o počet obyvatel. Protože je jasné, že počet obyvatel musí být také významným parametrem. A nevidím důvod, proč by tyto parametry neměly sloužit jako podklad pro rozhodování a rozdělování těchto prostředků na jednotlivé kraje.
Proto bych vás chtěl ještě jednou požádat o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Jsou to návrhy rozumné, logické. Většina z těch návrhů vlastně vycházela i z připomínek Plzeňského kraje k tomuto tisku v připomínkovém řízení. Pakliže neprojde prodloužení účinnosti odstavců 1 až 6 v § 101 o ten jeden nebo dva roky, tak bych vás požádal, abyste se ještě jednou zamysleli nad těmito návrhy, protože rozhoduje skutečně o velmi vážné věci. Rozhodujeme o rozdělování několika miliard, o sociálních službách, které každého zajímají. To není tak, jak paní Hnyková na začátku řekla, že to možná někoho nezajímá. Já myslím, že to musí každého zajímat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášených do rozpravy je pan poslanec Adolf Beznoska. Máte slovo.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, také už jsem vystupoval v první i druhém čtení k předloženému návrhu zákona a také s ním musím vyjádřit nesouhlas, tedy s tou přípravou. Sám jsem dal pozměňovací návrh, abychom účinnost tohoto zákona posunuli o jeden rok, a mám k tomu několik důvodů.
Jednak pro vaši informaci - zákon se týká asi 750 tisíc příjemců sociálních služeb a 30 tisíc poskytovatelů a zaměstnanců v sociálních službách. Čili to je docela zásadní věc, nehledě k tomu, že pravděpodobně ve státních rozpočtu přijde ke schválení částku převyšující 7 miliard. Těchto 7 miliard se má přesunout ze státu na kraje za podmínek, které nejsou zcela vyjasněny. Já nebudu opakovat všechny důvody, které jsem tady říkal, ale je zcela zřejmé, že ztratíme kontrolu nad tím, kam ty státní prostředky ze státního rozpočtu proudí a za jakých podmínek se budou rozdělovat. Protože kraj v tomto případě bude ten, který je bude přerozdělovat, a kraj, a ty informace mám, nemá ani sám jasno, jak na jednotlivých krajských územích vypadá síť sociálních služeb, protože některé informace může získat jedině tak, že bude postupovat v součinnosti s obcemi. A to se zatím neděje. Čili já si myslím, že jakkoliv je to myšlenka bohulibá a já ji podporuji, abychom přesunuli tuto kompetenci do kraje, ale musíme ji tam přesunout v době, kdy kraje budou mít jasno, jak poskytování sociálních služeb na jejich území vypadá. ***